Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
JAZYK: Hrátky aneb Čeština je vrozená vada
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Hanka 3.10.2007 13:58Re: je nějaké pravidlo pro předložku do a na Též by mne zajímalo. Netřeba jezdit daleko - proč se, u všech všudy, jezdí DO Čech, ale NA Moravu???? |
|
|
helweth 3.10.2007 14:12Re: Re: je nějaké pravidlo pro předložku do a na Protože Morava je rodu ženského!! Já vím, lacinej fór... |
|
|
Jenda 3.10.2007 16:23Re: Re: Re: je nějaké pravidlo pro předložku do a na No prave proto by se melo jezdit DO ;-) |
|
|
Milena 3.10.2007 16:19Re: Re: je nějaké pravidlo pro předložku do a na Ty čechy - ta Morava - lezeme na TU jabloň.....a čechy jsou v množném čísle,čili do TĚCH čech |
|
|
Na-Do 3.10.2007 17:03Na = nahoru (na kopci), Do = dolů (v nížině) Na Vinohrady, na Smíchov, na Hřebenka, na Malvazinky, na Bílou Horu, na Pankrác, na Pohořelec, na Malou Stranu, na Hradčana Do Holešovic, do Vysočan, do Prahy (centra), do Karlína, do Podolí, do Krče, do Bráníka |
|
|
Luu 3.10.2007 17:43Re: Na = nahoru (na kopci), Do = dolů (v nížině) to ne....Letňany jsou nejvyšší kopec v Praze a zásadně se jede do Letňan.... |
|
|
Věra 12.10.2007 18:34Re: je nějaké pravidlo pro předložku do a na Vůbec netuším, byla bych ráda, kdyby to některý češtinář vysvětlil. V Praze třeba jedeme do Dejvic, do Vršovic, do Strašnic, do Střešovic, ale na Prosek, na Smíchov, na Vinohrady, na Letnou, na Hradčany, na Petřín. Pokud některý redaktor v televizi(např.) řekne, že jede na Dejvice, je jasné, že nepochází z Prahy. |
|
|
Karkul 3.10.2007 13:42Cizinci mají problémy i se záludností hovorové výslovnosti. Jeden cizinec, dobře ovládající češtinu se mne onehdy zeptal, "Co znamená to vaše - Ším si si" a tak jsem odpověděl:" No, esi si si ším" |
|
|
čaj 3.10.2007 14:31Re: Cizinci mají problémy i se záludností hovorové výslovnosti. Zapomněl jste dodat, že cizinec byl Číňan. |
|
|
marťa 4.10.2007 21:26Re: Cizinci mají problémy i se záludností hovorové výslovnosti. Připomněl jste mi, Karkule, geniální knihu Pan Kaplan má třídu rád |
pan Kaplan se ptá profesora Parkhilla, co znamená " šišbardón". Pan profesor je poněkud zmaten, zaplétá se do výkladu, bere to myslím přes bombardón. Ale panu Kaplanovi jeho výklad stále nesedí... a vysvětlí panu profesorovi, že šel po ulici a najednou do něho vrazil kolemjdoucí pán a pak řekl to slovo - " šišbardón"|
|
dj.giovanni 4.10.2007 22:17Re: Cizinci mají problémy i se záludností hovorové výslovnosti. tak to je betelná válka |
|
|
ver 3.10.2007 13:37a co nejkratší věty - prajzsky Un i. souvětí Le , un i. nyní totéž s nevyjádřeným podmětem : I . Le , i . |
|
|
helweth 3.10.2007 15:06Re: a co nejkratší věty - prajzsky Mohl bych poprosit o překlad? Nerozumím, prajzsky neznaje. |
|
|
PP 3.10.2007 15:20Re: Re: a co nejkratší věty - prajzsky "Un i." = "On jí." "Le , un i." = "Podívése, von žere." (volný překlad) |
|
|
Jenda 3.10.2007 16:23Re: Re: Re: a co nejkratší věty - prajzsky Hezke, a ted by to chtelo jeste vysvetlit termin "prajzsky". |
|
|
PP 3.10.2007 16:47Re: Re: Re: Re: a co nejkratší věty - prajzsky Kolem opavy bylo území, kde se mísila němšina s češtinou a polštinou. Říká se tam tomu, tuším "na Prajzské", tedy "na pruském území". Místní lid je rázovitý, což se odrazilo i v mluvě. (Ale víc nevím, já to mám od svého strýce, který mi to vysvětloval tak před dvaceti lety. Nějaký místňák by tu nebyl?) |
|
|
PP 3.10.2007 16:48Re: Re: Re: Re: Re: a co nejkratší věty - prajzsky Opava samozřejmě s velkým "O". Špatná klávesnice, nešikovná ruka a unavený mozek. |
|
|
ver 3.10.2007 13:28dobrý , ale zkuste napsat psacím a rusky šišli mišli
|
|
|
helweth 3.10.2007 12:39Krása češtiny je vděčné téma a balzám na duši, mezi všemi těmi zvratky, ve které se zvrhne většina diskusí na politická témata. Ale je zajímavé, že na téma "krása češtiny" všichni uvádějí samé jazykolamy a extrémy, jako nejkratší, nejdelší, pozpátku, atd. (mě se tyhle zvláštnosti ovšem taky líbí). Naštěstí máme nádherné učitele toho, co to je opravdová krása českého jazyka: Voskovce, Wericha, Horníčka, Suchého a další. A že jsem zmínil Wericha - jednou někde říkal: "Zkuste přeložit do angličtiny KULAŤOUČKÉ JABLÍČKO! Little round apple?" No, na to české bych asi dostal větší chuť. |
|
|
Magor Milda 3.10.2007 14:33Re: Krása češtiny je vděčné téma Můj učitel češtiny byl Karel Čapek. Ani před ním, ani po něm nikdo tak krásně česky neuměl. V němčině to byl zase Erich Kästner, jeho němčina je opravdu obdivuhodná. Snad proto vadili oba vůdcům lůzy. Kästnerovy knihy pálili němečtí národní socialisté na hranicích, Čapkovy knihy dali čeští socialisté za Gottwalda vyřadit z veřejných knihoven a poslali je do stoupy. Podle toho pak ta čeština, kterou socialističtí pohlaváři komunikovali, také dopadala. Byly to prázdné obálky, jejich význam byl jasný pouze zasvěceným. Nějaká gramatika byl přece kapitalistický přežitek, když mi nenapadne české slovo, použiji ruské, pak je alespoň vidět, jak pokrokový funkcionář jsem! Jinak ovšem ty zdrobněliny jsou to, co cizincům nejvíce bije do očí. Místo mázu piva si dáváme pivečko, k tomu pěkný řízeček s brambůrky, nejlépe americkými. Na dobré zažívání pak štamprdličku, čili panáka. U doktora se zjistí, že máme něco na srdíčku, takže nás pošle do postýlky. Alespoň to říkala sestřička, i když je to už zavalitá paní kolem padesátky. Přesto se rád zdržuji v Jižních Čechách nebo na Jižní Moravě. Totéž platí o Bavorsku, místní nářečí mají své kouzlo. |
|
|
Jun Su 3.10.2007 15:03Re: Re: Krása češtiny je vděčné téma K tomu Čapkovi. Perličkou je, že byl bolševikem vzat na milost, až když Rusové někde oficiálně napsali "..v Čapkovi máte výborného vypravěče..." Připomíná mi to Horníčka "..Shakespeare byl, aspoň jak on říká (na Wericha), velký básník..." |
|
|
Tonevadí 3.10.2007 17:18Milý Magore Zapomněl jsi dodat, že dnes je lahůdka poslouchat, jak kapitalističtí pohlaváři komunikují... (Ale oni za to nemužou - dědictví komunismu) A "když mi nenapadne české slovo, použiji" dnes jaké asi? Jistě bys notoval našemu jednomu slavnému Autorovi, co psal jenom "nezbolševizovanou" češtinou.. |
|
|
Tonevadí 3.10.2007 17:23A o tom Čapkovi a stoupě - to je taky jaksi přehnané ale dneska se to žádá, člověk se takovýmto tvrzením zavděčí... |
|
|
Magor Milda 16.10.2007 21:57Re: A o tom Čapkovi a stoupě - to je taky jaksi přehnané Bohužel se to stalo pro mně osobně velkou aférou. Na průmyslovce v Ječné ul., kam jsem v letech 1953 až 1957 chodil, učil tělocvik pan Svoboda. Někdy v r. 1956 si pamatuji, že byla nařízena úklidová akce ve všech veřejných knihovnách, při tom byla vyřazena závadná literatura jako Karel Čapek (tomu byly vytýkány Hovory s TGM) nebo Broučci od Karafiáta, Tři Mušketýři, Kája Mařík, Rychlé Šípy a podobně. Náš pan učitel se zmínil o pálení knih za třetí říše a postavil tuto akci na stejnou úroveň. Kdosi z třídy ho udal, bylo velké vyšetřování a řada lidí byla ze školy vyhozena. Takže vím moc dobře, o čem píši. Mně to na rozdíl od vás dodnes vadí. |
|
|
Kanuk 3.10.2007 23:42Re: Re: Krása češtiny je vděčné téma On totiž Kaestner byl dost doleva, víc, než Čapek (jeho stať "proč nejsem komunistou" nebo tak nějak, mi je známa). Ale na to být doleva není třeba být komunistou. |
|
|
Ivanhoe 3.10.2007 18:05Re: Krása češtiny je vděčné téma A Čapek! Vodnická pohádka - celý odstavec slov, popisujících zvuky, která vydává voda... zkuste TOHLE přeložit, a v polovině první řádky vám dojdou slova v akademickém slovníku libovolného jazyka! Werich pak byl králem srandy s češtinou, vzpomeňme na jeho povídku z jednoslabičných slov, z drobnějších radůstek pak třeba jeho lid římský z Julia Caesara, dvojici Papullus a Bulva... |
|
|
sahara 3.10.2007 12:37biydlo a co toto: Na vysokém bidle postavil sobě bydlo své špaček, vítr foukl a spadla obě b?dla... |
|
|
I-Worm 3.10.2007 12:43Re: biydlo ve shellu by se to napsalo b n;iy]dla. |
|
|
I-Worm 3.10.2007 12:44Re: Re: biydlo a sakra, nějak mi to zprznilo levou hranatou závorku! |
|
|
Magor Milda 3.10.2007 14:45Re: Re: Re: biydlo pokud je na poličce třeba jablko a hruška, spadnout mohou obě, ale je třeba užít výrazu, zahrnujícího množinu spadlých předmětů, může to být ovoce nebo jádroviny, hruškojablko čeština zatim nevytváří. Stejně je to s bidlem a bydlem, oba předměty tvoří společně součást jednoho místa pobytu, čímž je definováno bidlo jako reálný předmět, mající funkci bydla. Jinak politicky korektní prznění gramatiky je třeba občan/ka nebo student/ka čímž se zahrnují obě pohlaví do jedné množiny. |
