Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Úctyhodný příběh s krvavým koncem
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
VLK 31.8.2006 14:45Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí Ale uz pred nimi tu byli bavorsti knezi, verozvestove skutecne jednali s Rimem a boj o ovladnuti moravskych Slovanu (vcetne uznani staroslovenstiny jako obradniho jazyka) byl jednim z prvku, ktere prispely k rozkolu mezi vychodni a zapadni cirkvi, zapadni knezi tu byli porad a po smrti Metodeje byli jejich ucednici vyhnani. Borivoj se sice nechal Metodejem pokrtit, ale po navratu byla proti nemu vzpoura. A po padu Velke Moravy uz ceska knizata a Premyslovci jako prvni mezi nimi prijimali viru jen po zapadnim zpusobu. Staroslovenskou liturgii se pokusil vzkrisit az Karel IV. a vyhladili ji pak husite. |
ok 31.8.2006 15:06Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí Prave to je zajimave - to, ze Premyslovci zrejme nemeli problem se zapadnim zpusobem, zrejme ale meli problem s vychodnim zpusobem? Zapadni pro ne bylo domaci, vychodni pro ne bylo cizi? Nevim, ptam se... Nebo to byl zpusob obrany pred Moravou? Nebo nedobrovolne (nebo dobrovolne?) podlehnuti vnejsi sile? |
Stanislav 31.8.2006 16:32Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí To jsou hlouposti, tehdy žádný východní ritus neexistoval, byla jen jedna církev. K rozdělení na východní /pravoslavnou) a kataolickou círtkev došlo až o 2 staletí později tuším v roce 1054. Cyrilk s Metopdějem kromě písma, které ale po odchodu jejich žáků u nás zaniklo, přinesli jedinou novotu, které tehdy notně zlobila německé (bavorské) kněze a sicer mši ve starosllověnštině místo latinské, samozřejmě bla podstatně oblébenějším protože lidé kázáním a obřadům rozuměli, Kvůli této novotě se museli vydat do Říma, ale nakonec ji tam obhájnili.To jak jsme unikli pravoslaví díky odchodu Metodějových žáků jsou čisté bláboly. |
Flasi 31.8.2006 17:51Re: Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí No co se tyka latinskych msi, tak ty byly snad latinske kompletne, vcetne vsech cteni z Pisma, ale kazani - promluva k vericim - byla v mistnim jazyce. Jisteze meli nejspis lide radeji, kdyz byla cela mse v jazyce, kteremu rozumneli, ale kazani rozumneli vzdy. Co se tyka uniknuti pravoslavi, tak jak bych to tak jednoznacne nevidel. Tehdy sice byla jenom jedna cirkev, ale kdyby nase biskupstvi a arcibiskupstvi byly podrizeny Carihradu a ne Rimu, tak bysme po rozdeleni cirkve nejspis automaticky zustali s Carihradem. Je pochopitelne otazka, jestli by nam to pres vsechny nabozenske valky a reformace a rekatolizace vydrzelo. |
Lubomír Ptáček 31.8.2006 19:32Re: Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí Ale ano, rozpory existovaly a pozdější rozdělení na dvě říše byl následek. Konstantin a Metoděj přložili liturgii Jana Zlatoústého. Dále existovat spor o Ducha Svatého, ikonoklasmus a vlastně spor o sféry vlivu byl prakticky otevřený. To vše už ve druhé polovině 9. století. |
cara 1.9.2006 12:11Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí Co se týče misií u nás, zatím prokazatelně první u nás byli iroskotští mniši (tuším v 8.století), bavorská misie přišla až potom. Na rozpor mezi východem a západem bylo zaděláno ve chvíli, kdy byla založena Konstantinopole jako sídlo císařství a patriarchátu. Navíc v zde dělalo problémy pozdější spojení císařství a patriarchátu "pod jednou střechou". Řím totiž stále požíval v církvi statut vyjímečnosti proto, že jeruzalémská obec po dobytí Jeruzáléma odešla většinou tam a byl tam popraven i sv.Petr. Spor o Ducha Svatého (zda je rovnocený zbývajícím dvěma osobám) je delšího data, předcházelo mu ariánství, spor o monofysis, atd. Sporné Filioque bylo do vyznání víry přidáno oficiálně až na koncilu v Tridentu (1564?). Co se byzantské mise u nás týče, pokud by nebyla autorita Říma dostatečná, nešli by oba bratři obhajovat slavanskou liturgii do Říma před papeže. Nicméně tam šli, obhájili a Metoděj se dokonce stal arcibiskupem. Vše ostatní je záležitostí politiky a manipulace s římskou kurií. Ostatně rozdíly mezi Římem a pravoslavím jsou spíše politického charakteru než záležitostí teologie. Svědčí pro to i to, že východní ritus (řeckokatolíci) je součástí římské cirkve. |