29.5.2024 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
VLK 31.8.2006 14:45

Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí

Ale uz pred nimi tu byli bavorsti knezi, verozvestove skutecne jednali s Rimem a boj o ovladnuti moravskych Slovanu (vcetne uznani staroslovenstiny jako obradniho jazyka) byl jednim z prvku, ktere prispely k rozkolu mezi vychodni a zapadni cirkvi, zapadni knezi tu byli porad a po smrti Metodeje byli jejich ucednici vyhnani. Borivoj se sice nechal Metodejem pokrtit, ale po navratu byla proti nemu vzpoura. A po padu Velke Moravy  uz ceska knizata a Premyslovci jako prvni mezi nimi prijimali viru jen po zapadnim zpusobu. Staroslovenskou liturgii se pokusil vzkrisit az Karel IV. a vyhladili ji pak husite.

ok 31.8.2006 15:06

Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí

Prave to je zajimave - to, ze Premyslovci zrejme nemeli problem se zapadnim zpusobem, zrejme ale meli problem s vychodnim zpusobem?

Zapadni pro ne bylo domaci, vychodni pro ne bylo cizi? Nevim, ptam se...

Nebo to byl zpusob obrany pred Moravou? Nebo nedobrovolne (nebo dobrovolne?) podlehnuti vnejsi sile?

Stanislav 31.8.2006 16:32

Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí

To jsou hlouposti, tehdy žádný východní ritus neexistoval, byla jen jedna církev. K rozdělení na východní /pravoslavnou) a kataolickou círtkev došlo až o 2 staletí později tuším v roce 1054. Cyrilk s Metopdějem kromě písma, které ale po odchodu jejich žáků u nás zaniklo, přinesli jedinou novotu, které tehdy notně zlobila německé (bavorské) kněze a sicer mši ve starosllověnštině místo latinské, samozřejmě bla podstatně oblébenějším protože lidé kázáním a obřadům rozuměli, Kvůli této novotě se museli vydat do Říma, ale nakonec ji tam obhájnili.To jak jsme unikli pravoslaví díky odchodu Metodějových žáků jsou čisté bláboly.

Flasi 31.8.2006 17:51

Re: Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí

No co se tyka latinskych msi, tak ty byly snad latinske kompletne, vcetne vsech cteni z Pisma, ale kazani - promluva k vericim - byla v mistnim jazyce. Jisteze meli nejspis lide radeji, kdyz byla cela mse v jazyce, kteremu rozumneli, ale kazani rozumneli vzdy.

Co se tyka uniknuti pravoslavi, tak jak bych to tak jednoznacne nevidel. Tehdy sice byla jenom jedna cirkev, ale kdyby nase biskupstvi a arcibiskupstvi byly podrizeny Carihradu a ne Rimu, tak bysme po rozdeleni cirkve nejspis automaticky zustali s Carihradem. Je pochopitelne otazka, jestli by nam to pres vsechny nabozenske valky a reformace a rekatolizace vydrzelo.

Lubomír Ptáček 31.8.2006 19:32

Re: Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí

Ale ano, rozpory existovaly a pozdější rozdělení na dvě říše byl následek. Konstantin a Metoděj přložili liturgii Jana Zlatoústého. Dále existovat spor o Ducha Svatého, ikonoklasmus a vlastně spor o sféry vlivu byl prakticky otevřený. To vše už ve druhé polovině 9. století.

cara 1.9.2006 12:11

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tady mně to nějak nesedí

Co se týče misií u nás, zatím prokazatelně první u nás byli iroskotští mniši (tuším v 8.století), bavorská misie přišla až potom. Na rozpor mezi východem a západem bylo zaděláno ve chvíli, kdy byla založena Konstantinopole jako sídlo císařství a patriarchátu.

Navíc v zde dělalo problémy pozdější spojení císařství a patriarchátu "pod jednou střechou".

Řím totiž stále požíval v církvi statut vyjímečnosti proto, že jeruzalémská obec po dobytí Jeruzáléma odešla většinou tam a byl tam popraven i sv.Petr. Spor o Ducha Svatého (zda je rovnocený zbývajícím dvěma osobám) je delšího data, předcházelo mu ariánství, spor o monofysis, atd. Sporné Filioque bylo do vyznání víry přidáno oficiálně až na koncilu v Tridentu (1564?).

Co se byzantské mise u nás týče, pokud by nebyla autorita Říma dostatečná, nešli by oba bratři obhajovat slavanskou liturgii do Říma před papeže. Nicméně tam šli, obhájili a Metoděj se dokonce stal arcibiskupem. Vše ostatní je záležitostí politiky a manipulace s římskou kurií. Ostatně rozdíly mezi Římem a pravoslavím jsou spíše politického charakteru než záležitostí teologie. Svědčí pro to i to, že východní ritus (řeckokatolíci) je součástí římské cirkve.