P. Rada 9.4.2016 22:58

Re: Polemika ke zdanění a svatosti majetku

Dovoluji si oponovat úvaze: ..."coz z dani cini de fakto legalizovanou kradez....kterou nic nemuze moralne ospravedlnit!"....

Kategorické tvrzení o nemožnosti ospravedlnit danění - které ale může být velmi diferencované je už s podstaty rozrůzněnosti všech historických forem a dlouhodobosti využívání sotva akceptovatelné.

Člověk je biologicky nutně tvor společenský. Bez společnosti by dřív či později zahynul. Čím více je pak společnost rozvinutá - tím spíše se v ní difencují specializace a je všeobecně výhodné je umět vzájemě sdílet. Např ochrana a výchova mládat, vnější obrana, zdravotnictví, kultůra atd. - toto vše ale potřebuje ke své funkčnosti zdroje. Nejběžnějším pravidelným zdrojem pro ty kteří nemají přímý přístup, je nějaká forma zdanění. Extrémní zdaněnění skutečně ospravedlnit nelze - to ale ještě přeci neznamená, že bez zdanění může civilizovaná společnost prakticky existovat. Idealizovat si že lze pokrýt základní potřeby nutných součástí civilizované společnosti na bázi dobrovolnosti dárcovství považuji za neudržitelnou fantazií, která může fungovat tak akorát v tlupách.

Další idealizací je "svatost majetku". Příroda takovéto privilegium "svatosti" k udržitelnému životu nepotřebuje. V ní platí průběžná směna energií a surovin, Pojen majetek a jeho idealizovaná nedotknutelnost, kterou není nutné průběžně chránit, je představa vystavěná na ryze lidské abstrakci až na fantazii o shůry dané privilegovanosti - nikoli na realitě. Fantazie o nedotknutelnosti majetku rozvíjejí zejména dušičky, které se majetku dobrali náhle, bezpracně .... a které navíc ignorují i pomíjivost individuálního života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kernal 9.4.2016 22:02

Správná trefa!

Trefil jste hřebíček na hlavičku, píchl jste do vosího hnízda. Lidská pýcha nemůže připustit nad sebou někoho většího, mocnějšího, chytřejšího, morálnějšího než je člověk sám. Je těžké si připustit, že se rodíme jako hříšníci, že zloba, lhaní, podvádění, lenost jsou přirozené, ale mluvit pravdu, nekrást, nepodvádět, pracovat vyžaduje úsilí rodičů, školy, společnosti ve výchově a ne vždy se zdaří, proto máme vězné a zločince. Většina odsouzených řekne že jsou neviní, že za nic nemohou, to ti druzí. Odklon lidu Evropy a USA od Boha vede k hlubokému duchovnímu úpadku ve všech činnostech lidského konání. Pokud chcete něco vědět o Bohu, Ježíši Kristu a jeho přínosu pro lidstvo studujte písmo, abyste mohli argumentovat a totéž platí o evoluci. Pokoj Vám a Bůh s Vámi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 20:32

Re: Mám jen dotaz, co to je to "absolutno" a hlavně, kdo

... ten nema v takovychto diskuzich zadnou vahu, asi jako kdyby v diskuzi o elektrine nekdo neznal Ohmuv zakon, nebo v diskuzi o gravitaci zakon gravitacniho pusobeni hmoty.

Pokud tu jde o diskuzi moralky, svobody a prav cloveka (a individualismu, kolektivismu, kapitalismu apod.), pak nebyla na svete lepsi osoba, nez Randova, ktera k tomu ma co rici. To je ostatne zdroj meho moudra, ktere tu sice davam do placu vlastnimi slovy, ale sam jsem to cele nevymyslel, to uz bylo k mani kazdemu zajemci dobreho pul stoleti a dele. Original ovsem vysel v Anglickem jazyce. Pro zajemce o souhrnne predstaveni zivotni prace Randove v jednom kniznim vytisku je tu cesky preklad knihy 'Objektivismus, filozofie Ayn Randove' od autora Leonarda Peikoffa. Ten byl zivotnim zakem Randove a stal se po jeji smrti jejim intelektualnim dedicem. Mimochodem, ta moje ikona zde v diskuzi je prave titulni obalka teto knihy, ktera se da objednat na webu aynrand.cz, nebo je mozna stale k mani v nekterych knihkupectvich. Urcite stoji za prostudovani uplne kazdemu, na kazde urovni znalosti. Moc doporucuji kazdemu, kdo si mysli, ze tu nepisi uplne blaboly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 20:12

Re: Mám jen dotaz, co to je to "absolutno" a hlavně, kdo

Dole jsem napsal delsi odpoved ohledne zdroje moralniho chovani ve faktech skutecnosti, tedy ze existence moralniho kodu chovani cloveka vubec nevyzaduje Boha a jeho prikazani.

---------------

Absolutnost a priroda - kdyz clovek nebude mit potravu po urcitou dobu, zemre. To je abosolutni fakt, ktery se neda nijak okecat, jako ze potrava je pro cloveka relativni zalezitost. Moralka je absolutni, protoze zivot cloveka je absolutni - bud je, nebo neni. Neni to zalezitost nejakeho vedeckeho zkoumani, na ktere je treba mit nejaky titul, ale uplne staci selsky rozum.

Svoboda cloveka (pozor, neplest si svobodu s volnosti(!) jde o naprosto rozdilne pojmy) je take abosolutni pojem - cili lze ji (tu svobodu) presne definovat. A. Randova napsala, ze pojem svobody vubec nevyvstava pro cloveka, ktery se nachazi sam na pustem ostrove, at uz jako trosecnik, nebo z vlastni vule. Takovy osamely clovek, ktery se musi spolehat jen sam na sebe a bojovat s prirodou o preziti, je z definice svobodny. Znamena to mimo jine, ze prazdna penezenka, nebo zadne jidlo na stole, nebo nemoci si dovolit dovolenou nekde u more, atd atd., neznamena, ze clovek neni svobodny!

Pojem svobody cloveka podle ni vyvstava jen v souvislostech zivota cloveka s ostatnimi lidmi ve spolecnosti. Svoboda pak znamena svobodu cloveka od michani se ostatnich lidi, se kterymi zije v te spolecnosti, do jeho zivota, do jeho rozhodovani, do jeho aktivit, kterymi si vydelava na zivobyti. Svoboda cloveka tak primarne znamena svobodu od ostatnich lidi, od jejich inteference do jeho zivota (mluvime tu jen o objektivne urcenem nezlocinnem jednani).

Je mi lito, ale ctete pochybne autory (velice mirne receno). Osobne nepovazuji lidi za vzdelane, pokud necetli prace A. Randove, protoze ty jsou tu u nas v Cechach k dostani v ceskem prekladu uz dobreho ctvrt stoleti (aynrand.cz) a neni proto vubec zadna vymluva nemit je prectene. A dale, kdo je necetl a proto ho nelze povazovat za opravdu vzdelaneho cloveka, ten nema v takovychto dis

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 9.4.2016 19:54

Re: Osvícenství

Na univerzitě v Boloni byla astrologická fakulta od r. 1125. Astrologii uznali teologové Albertus Magnus a Tomáš Akvinský. Astrology měli i papežové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 19:33

Re: Sekularni mravnost, moralka.

coz z dani cini de fakto legalizovanou kradez, nasilny cin vetsiny na mensine, kterou nic nemuze moralne ospravedlnit!

Znovu zadny Buh s jeho moralnim prikazanim ve forme kategorickeho imperativu, ktery nema v bibli zadne racionalni vysvetleni, jen ze krast je hrich a ze kradeni rozhneva Boha, bude se za to na nas hrisniky zlobit, ledaze to odcinime nejakym tim otcenasem a zdravasem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 19:29

Re: Sekularni mravnost, moralka.

To se stat muze, ale je to mnohem mene pravdepodobne, kdyz se ve spolecnosti domluvime na respektovani zivota kazdeho jejiho obcana, protoze je nam vsem jasne, ze tak na tom budeme nakonec vsichni lepe, je to v racionalnim zajmu kazdeho clena spolecnosti vzajemne se nezabijet. A kdo by to mravni pravidlo porusil, vyobcuje se tim z lidske spolecnosti a bude utracen. Svevolnym zabitim jineho cloveka clovek automaticky ztraci pravo na vlastni zivot a muze a ma byt utracen jako 'lidska skodna', tedy zvire.

Neni tedy zapotrebi aby moralni chovani (nezabijet lidi) muselo prijit od boha kategorickym prikazanim, ale pokud je clovek racionalni, vyplyva takove moralni chovani z prosteho faktu skutecnosti - ze racionalni lide si i bez boha ustanovi zakon - ze nikdo nesmi jineho svevolne zabit pod hrozbou trestu smrti. Za tim ucelem si spolecnosti ustavuji policii, soudy, aby je tyto slozky chranily pred temi, kteri tento zakon prestoupi - je to masinerie statu, ktera zakroci, pokud v nekterem jedinci moralni chovani takto radikalne selze.

Tady jde o skloubeni moralky a prava cloveka a zakonu spolenosti v jedno. Neni racionalni spolehat se jen na moralku, spolecnost aby radne fungovala musi moralku jistit zakony a sankcemi za jejich poruseni.

Dalsi imperativ desatera, nepokrades, take da cloveku rozum, neni k tomu zapotrebi nejakeho bozskeho prikazani. Jednoduse receno, kdyby vsichni kradli a nikdo nemanipuloval prirodu aby bylo co krast, zakratko by nebylo co krast. Na to lide prisli postupne, kdyz ve stredoveku zjistili, ze to nikam nevede, ze kdyz nekomu opakovane ukradnou urodu, napresrok uz nezasadi a vsichni se nakonec, v delsim behu, budou mit spatne. Proto je v racionalnim zajmu kazdeho jedince usilovat idealne o takovou spolecnost, ve ktere je majetek svaty a dane se idealne plati dobrovolne (individualisticka spolecnost jinak zvana kapitalismus). Mimochodem, i demokraticky vetsinove odsouhlasene zdaneni obcanu pacha nasili na tech obcanech, kteri pro to nehlasovali,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 19:28

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Clovek je take soucast prirody a kazdemu by dnes melo byt zjevne, ze clovek preziva hlavne a jedine diky pouzivani sveho rozumu. Clovek, kteremu by nefungoval rozum jako nejakemu invalidovi, by byl naprosto bezmocny a bez pomoci ostatnich by zahynul. Clovek aby prezil proste musi pouzivat svuj rozum. A tak ten, kdo ridi svuj zivot rozumem je moralni clovek, ale take je jim ten, kdo jinym nebrani, aby svuj rozum mohli pouzivat. Neni za tim ovsem nezistnost, ale racionalni nahled, ze kdybych ja branil ostatnim aby nemohli pouzivat svuj rozum (jako kdyz jsem pro spolecenskou regulaci vydelecnych cinnosti, pro narizovani ostatnim, jako co maji delat a trestat je kdyby to chteli delat po svem), nemuzu ocekavat, ze oni zase naopak nebudou branit me. Je to obousecne, muj zajem byt nechan byt, je ostatnich zajem (nebo by mel byt) nechat me byt (tedy neregulovat mou cinnost) a naopak. Rika se tomu pravo cloveka na zivot, tedy aby kazdy mohl konat tak, jak mu vlastni rozum veli. A v tom mezi racionalnimi lidmi neni konflikt. A krome toho je to moralni chovani, protoze je to v zajmu meho zivota a zivota ostatnich - kdyz si sam preji jednat svobodne, mam zaroven racionalni a sobecky zajem na tom, aby vsichni byli svobodni, jako ja.

Na podobnem principu funguje napriklad to kardinalni moralni prikazani z desatera, ktere nam kaze 'nezbijes blizniho sveho', cimz je myslen clovek jako takovy. Napsal jsem vyse, ze moralka spociva ve sledovani vlastniho zajmu pri zachovavani zivota, cimz je tedy myslen vlastni zivot. Proc tedy neni v mem zivotnim zajmu zabit nekoho jineho, kdyz by to treba melo znamenat, ze si v zajmu sveho zivota polepsim na jeho ukor? Nezabiju ho, protoze mym racionalnim sobeckym zajmem je zachovani vlastniho zivota a nemuzu ocekavat, ze kdyz pujdu prikladem a budu zabijet, ze ostatni kdyz na to prijde, zase nezabijou me. Jde o princip, protoze je mozne, ze ja se budu chovat moralne, budu respektovat pravo ostatnich na zivot a presto me nekdo zabije. To se stat m

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 19:27

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Moralka je tradicne velice abstraktni, anebo velice mysticka zalezitost, anebo oboji.

Emoce jako takove (at uz jde o moralku, nebo jine emoce) jsou vysledkem celeho naseho uvazovani v dosavadnim zivote, anebo take slepym prijetim nejakych hodnot, bez jejich rozumoveho prezkoumani (typicke pro nabozenskou moralku). Emoce jsou hlas, ci puzeni naseho podvedomi a jeho vliv na nase lidske chovani ma stejnou funkci jako u zvirat, jen na rozdil od ostatnich zvirat, clovek ma jistou (idealne plnou) kontrolu nad utvarenim onoho podvedomi. Clovek sve vjemy z okoli muze (pre)hodnotit svym rozumem, nez se mu vysledky toho hodnoceni, uvazeni, samovolne ulozi do podvedomi. U zvirat jde o primou cestu, vjemy se ukladaji primo do jejich podvedomi. Jeden z dusledku toho je ten, ze zvirata nejsou moralne odpovedna, protoze na rozdil od lidi nemaji nad obsahem sveho podvedomi zadnou moc, jako ji mame my lide. Kde neni volni uvazovani, tam neni zadna moralka - moralka je ciste lidska vlastnost, protoze lide maji, nebo maji mit rozum.

Podvedomi ma u cloveka stejnou funkci jako u zvirat - umoznuje v dennim rutinnim zivote automaticke fungovani, coz nam lidem dava cas premyslet behem rutiny bezneho denniho zivota zatimco delame podruzne veci prakticky automaticky, utridovat si momentalni dulezite vjemy kterym musime venovat zvlastni pozornost, popripade se plne vedome venovat jen nenadalym situacim, na ktere nase automatizovane, podvedome rizeni naseho chovani nestaci.

Podvedomi je i zdrojem nasich automatickych emoci, vcetne tech moralniho razu, ovsem take tyto emoce, moralni zasady ktere jsou nam tak bytostne vlastni, jsou jen vysledkem nasich predchozich zaveru moralniho hodnoceni, popripade, jak uz to byva, je to uloziste nasim vlastnim rozumem neprezkoumanych zaveru jinych lidi, ktere byly prejaty ze zivota, jak nas rodice, skola, kostel, vychovali a vstipili nam moralni zasady, ci bozi kategoricka prikazani.

Tolik k moralce a emocim. Jak ale pozorovanim prirody dospejeme k moralnimu kodu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 9.4.2016 18:35

Osvícenství

"Osvícenství zamítlo křesťanství jako otroctví ducha a nabídlo rozum a účast na společenském dění politickými prostředky – demokracií." No to je ale obrovský omyl, Teprve s renesancí přišly ke slovu magie, alchymie, hvězdopravectví, astrologie... odkaz antiky. Až do renesance převládal rozum, ačkoli po staletí tvrdí ideologové opak. Stokrát opakovaná lež... Osvícenství přineslo první evropskou genocidu, osm set tisíc zavražděných "ve jménu rozumu, svobody, rovnosti a bratrství" lenin i hitler měli na co navazovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2016 16:19

Re: Mám jen dotaz, co to je to "absolutno" a hlavně, kdo

Jako pragmatičtější bych viděl pojem "absolutno" nepoužívat tam, kde lze využít něčeho ověřitelnějšího.

Teprve pak snad zbude více času si pohrát s tím, proč je takový pojem a k čemu vůbec lidem v jejich realitě potřeba?

Podobně zneužívanou "hračkou" vůči lidské realitě je např pojem "svoboda" a přitom už dávní ukázali, že jde spíše o formální abstrakt. Pěkně to popsal třeba Gibrain v básnické sbírce "Prorok".: http://proroctvi.sweb.cz/

Tu stat o "svobodě" považui za adekvátní pojmu "osvícení" se kterým si zvláště úvodem pohrává autor. Takto se lze snadno dostat právě do "absolutních " nesnází. Occamova .břitva by je přitom dokázala vyřešit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 9.4.2016 15:58

Poardím vám, autore. Nastudujte kompozitivní teorii a máte

vystaráno... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2016 15:56

Re: Ale čím to tedy je?

Souhlasím s Vámi v tezi .." Člověk i svět je stále horší a horší". Planeta se totiž podle mého vnímání světa dostává do fáze změny geologických epoch, ve kterých se proměnují všechny její kulisy se zásadním až fatálním dopadem hlavně na její živou část. Hybatelem změn je přitom člověk. Odtud název Antropocén.

Jako zbytečně vyumělkované ale považuji vysvětlením téhož .. "větší prostor působení satana a nikoliv Ježíše Krista"..... I bez takovýchto pojmů se totiž dá mnohé vysvětlit. Viz "Occamova břitva" (https://cs.wikipedia.org/wiki/Occamova_b%C5%99itva) a ani toto úsporné žel nebývá v době dokonce rozvinuté informatiky využito.

Když se např.kdysi jeden s věhlasných astronomů který vysvětlil střídání dne a noci či zimy a léta... pohybem planet - ptal se císař: ..."a kde máte Boha" ... Odpověd zněla ...."sire, tuto hypotézu jsem nepotřeboval".

Nabízím proto pragmatičtější vysvětlení pro pozorování ..."Člověk i svět je stále horší a horší"... a tím je roztoucí rozpor přírodních a společenskývh zákonů a zákonitostí. ... Boha či satana k tomuto vysvětlení netřeba přizvat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 15:30

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Dekuji. Clanek me dal prilezitost na argumentacni smec. A psal jsem to nikoli pro autora clanku, tam by to zrejme bylo hazeni hrachu na stenu, ale pro lidi jako vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 15:27

Re: Ale čím to tedy je,

Ale me nazory jsou me bytostni, neplacam jen tak, tedy ze se mnou to nema nic spolecneho, proto nevim, o jake ucte tu pisete, tim spise, kdyz v pristim odstavci rikate, ze blabolim. Znamenaji pro vas neco slova?

Protoze je jasne, ze pro vas je vira nadrazena rozumu, nemam vam co rici. Byla by to marnost nad marnost, nad vericimi jsem uz davno zlamal a odhodil hul, protoze vysvetlovat cokoli vericim lidem, je mirne receno posetile.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2016 15:26

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Pane Václavíku mám problém s Vaší tezí: ...Moralni kod clovek odpozoroval, ci odvodil, z pozorovani prirody a cloveka coby taktez prirodniho fenomenu".....

Příroda je totiž popsatelná celým spektem zákonů a zákonitostí a i když je velmi rozmanitá spočívá odpověd na její procesy především na přírodovědném základě a to jak v její neživé tak i živé čáati.

Kdežto morálka lidská je jevem převážně společenským založeným na emotivním chování a je navíc velmi různorodá v různých společnostech lidí - kteří jsou si ale geneticky oproti rozmanitosti přírodní prakticky totožní.

To jak a proč lidé preferují různé typy "morálky" a začlenují se tak do nějakého kulturního okruhu (přitom pravidelně až kontraproduktivně k znalostem přírodovědným a pravidelně tak dokonce ohrožují sou exiestenci) pěkně popsal např.Koukolík:

http://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. David 9.4.2016 15:14

Re: Ale čím to tedy je,

Při vší ústě k Vaší osobě, pane Václavíku, nemohu mít ani tu nejmenší úctu k Vašemu příspěvku.

Podobným způsobem blábolili ať již skuteční, nebo tak zvaní filozofové, nejrůznější náboženští vůdcové, sektáři a kde-kdo.

Nenacházím však nikoho z nich, kdo by SKUTEČNĚ posunul člověka a lidstvo k morálnímu pokroku. (Ono to totiž není reálné.) Naopak: Člověk i svět je stále horší a horší. Můžete to zdůvodňovat jakkoliv, ale podstatu toho stejně nevysvětlíte. Podstata totiž spočívá v tom, že člověk dává stále větší prostor působení satana a nikoliv Ježíše Krista.

A aby mezi námi bylo jasno: Za působení Ježíše Krista nepovažuji působení náboženských organizací (které se samozvaným způsobem nazvaly církvemi), jako jsou např. katolíci, evangelíci a jiní Alíci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 9.4.2016 14:51

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Myslím, že Vaše připomínky a úvahy vysoce převyšují a vlastně negují samotný článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 14:03

Re: Mám jen dotaz, co to je to "absolutno" a hlavně, kdo

Snad skutecnost? Tedy fakta skutecnosti, ktera nejsou relativni, ale absolutni?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 14:02

Re: Sekularni mravnost, moralka.

... Znovu, vse co je pro preziti cloveka je moralni, vse co je proti je nemoralni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 14:01

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Jenze clovek jako jedine ze zvirat disponuje rozumem, odtud ma titul homo sapiens. Zvirata se ridi instinkty (automatizovane chovani rizene podvedomim), clovek se ridi rozumem (primarne neautomatizovane chovani rizene vedomim), i pokud se jim ridi spatne, proste nema vyhnuti, protoze postrada vyvinute instinkty ostatnich zvirat.

Moralni kod clovek odpozoroval, ci odvodil, z pozorovani prirody a cloveka coby taktez prirodniho fenomenu. Clovek preziva jistym zpusobem a potrebuje k uspesnemu prezivani jiste spolecenske prostredi (jako napriklad kaktus potrebuje pisecnou pudu a urcite klima, aby mel zajistene preziti, pokud jiste podminky nejsou splneny, strada a v posledku i hyne). U cloveka ty patricne podminky hlavne znamenaji, aby mohl i pri souziti s ostatnimi ve spolecnosti i tak nadale pouzivat svuj rozum a konat na zaklade vlastniho rozumoveho uvazeni, nikoli jako dnes, kdy mu v tom ostatni lide brani - demokratickym hlasovanim ktere mu narizuje, pod hrozbou fyzickeho trestu, jak se ma chovat - tedy nikoli jak mu vlastni rozum veli.

Moralni kod velice uzce souvisi s prezitim cloveka - moralni je to, co je v souladu s jeho prezitim coby homo sapiens, nemoralni vse, co mu v tom brani. Moralni je, kdyz clovek preziva tak, ze poznava a nasledne manipuluje prirodu ke svemu uzitku, k zachovani sveho zivota a zivotu svych blizkych (rodina, do nejake miry treba i pratele, neco lze dat jako vypomoc i naprosto cizim lidem...). Nemoralni je, kdyz clovek preziva tak, ze ke svemu uzitku manipuluje nikoli prirodu, ale ostatni lidi. Takoveto paraziticke prezivani skrze ostatni lidi je definicne nemoralni - protoze kdyby vsichni jen tyli z ostatnich a nikdo se nevenoval manipulaci prirody, vsichni by zahynuli.

Socialiste hresi na moralku tech, kteri si zvolili moralni zpusob prezivani, parazituji na nich a proto jsou moralne cerni. Moralni kod vubec nezavisi na nejakem bozim prikazani, ale na holych faktech skutecnosti, faktech, jakym zpusobem clovek na teto zemi preziva. Zno

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 9.4.2016 13:44

Mám jen dotaz, co to je to "absolutno" a hlavně, kdo

to bude určovat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

9.4.2016 13:11

To jsou zase hovadiny.

Za prvé, jen idiot může vypustit z úst nebo klávesnice, že "osvícenství je návratem k pohanství". Za druhé, prezentovaná představa, že společnost do cca 19. století byla mnohem morálnější, protože platily křesťanské hodnoty je názor ignoranta, kterému zcela unikají základní fakta z historie. Křesťanské společnosti minulých staletí morálnější nebyly ani náhodou, jen se o tom při hodinách dějepisu na základní škole, kterou autorovo vzdělání v oblasti historie evidentně skončilo, nemluví. Za třetí, názor, že morální imperativ je dán jakousi nadpřirozenou bytostí a odmítnutím její této bytosti je se z morálky stává nějaká hlasovací cochcárna je taky kravina až na půdu. I když pomineme to, že dávno před křesťanstvím bylo formulováno tzv. zlaté morální pravidlo, tak je dnes zcela jasné, že morálka je produktem evoluce. Jinak by totiž náš druh nepřežil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 13:01

Re: Ale čím to tedy je,

Jediny pravy buh kazdeho z nas jsme my sami. Uctu k nejakemu externimu bozstvu nahrazuje sebeucta. Hrich v tomto pripade neni rozhnevani nejakeho bozstva, ale 'rozhnevani' naseho podvedomi. Hrichem v tomto pripade je prohreseni se proti principum preziti (lidskeho na teto zemi).

Namisto vedeni nejakym druhem viry mame byt vedeni rozumem, ktery vzdy byl a stale je jen jeden, oproti mnozstvim vselijakych mystickych vir v nejaka bozstva existujici mimo prirozenost sveta - to jejich mnozstvi samo poukazuje na falesnost jakekoli viry.

Asi bylo nevyhnutelne, ze prumyslova revoluce nam prinese rychlejsi pokrok na poli vedy, technologie, nezli Osvicenstvi(++) prineslo ve spolecenske vede, kde zdaleka nevyustilo v tak rychly pokrok. Spolecenske vedy tezce kulhaji za pokrokem dnesniho sveta modernich technologii. Spolecensky jsme stale jednou nohou v hluboke primitivni, kolektivisticke minulosti lidstva, zatimco technologicky jsme druhou nohou v budoucnosti, individualisticke budoucnosti lidstva. Veskere nestesti lidstva dnesniho sveta prameni z primitivni altruisticke moralky, ktera stale tezce ovlivnuje usporadani spolecnosti (podle nejakeho altruistickeho (prerozdelovaciho), socialistickeho (dirigistickeho) mustru.

(++)"http://www.dejepis.com/ucebnice/osvicenstvi/

Osvícenství je filozofické, kulturní, ale také politické a hospodárské hnutí osmnáctého století. Vychází z presvedcení, že clovek by se mel rídit spíše vlastním rozumem nežli vírou (uprednostnuje víru v lidský rozum). Nevidí smysl lidského života pouze v posmrtné spáse, jak tomu bylo dríve, ale také v dustojném živote na Zemi."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2016 12:19

Re: Sekularni mravnost, moralka.

Fenomén spontánního rozvrstvování až otročení je fenoménem rozhodně přírodním. Hierarchické rozvrstvování uvnitř společenstva je přece v přírodě běžně pozorovaný jev.

Morální kod proto nedává sama příroda ale soubor společenských zvyklostí pozorovaných až u druhu homo s.s. vybaveného oproti ostatnímu živénu enormní schopností představivosi vyšších stupnů - tzv. intencionalitou. Naopak neživá příroda morálku zřejmě nemá.

Tvrzení autora, že uctíváme přírodu také považuji za značně pokulhávající za realitou. To už daleko spíš všeobecně přírodu vykořistujeme. Dnes totiž naopak víc jak v minulosti platí, že vykořistování člověka člověkem bylo nahrazeno vykořistováním přírody.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.4.2016 12:04

Re: Náboženská víra je opravdu "cosi".

Obecná schopnost věřit je člověku opravdu vrozená ale jen ve své nejprostší formě. Už malé dítě musí mít kontakt s těmi kteří mají víru více rozvinutou a dodávají mu skrze ni sílu přežít osamělost.

Zdali jsme tu "sami" jako společnost je pak otázka až nadstavby. - viz např. Fermoho paradox.

Víra sama o sobě je tedy člověku opravdu vrozena a tím jeho jeho život dokonce umožnuje - zejména v bdělém stavu. něco jiného jevíra ve smyslu zbytnělého dogmatu.

Pokud však člověka víra enormě přesáhne - třeba až tak, že ho začne omezovat ve zdravém rozvoji až dusit - stává se s dříve životaschopného adaptačního mechanismu naopak až život ubíjející dogma. Naopak ztráta jakékoli formy víry vede rovněž k destrukci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. David 9.4.2016 10:33

Ale čím to tedy je,

že člověku, potažmo lidstvu, to hledání správné morálky jaksi nevychází? A svět je stále horší?

Nebude to náhodou tím, že jakékoliv filozofické směry a jakákoliv náboženství, která neuctívají pravého Boha, se špatností lidské přirozenosti nic nezmohou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 9.4.2016 9:10

Sekularni mravnost, moralka.

"...uctíváme prírodu, kdežto židé a krestané uctívají Boží osobu, která je od pocátku morálním imperativem."

Prece priroda je cloveku take moralnim imperativem. Priroda je absolutni, neda se okecat, a manipulovat ji za ucelem preziti vyzaduje od cloveka mravni imperativ prirodu poznat, aby ji mohl ovladat.

Zakladnim mravnim imperativem kazdeho cloveka ma byt mod preziti prostrednictvim manipulovani prirody, nikoli ostatnich lidi. Presne to je socialismus - snaha o prezivani pomoci zotrocovani (manipulaci) ostatnich, coz je nemoralni zpusob preziti, je to zpusob preziti nehodny cloveka.

Moralni kod nam dava sama priroda, nikoli nejake mysticke nadprirozeno. Moralka, ci mravni zivot cloveka jsou plne a pouze veci, jakym zpusobem si clovek zvoli prezivat na tomto svete - poznanim a manipulaci prirody (mravnim prezitim), nebo poznanim a manipulaci ostatnich lidi (nemravnym prezitim).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Sova 9.4.2016 9:06

To už začala

okurková sezóna? V angličtině trefně silly season (hloupé období). Zřejmě se Psovi nedostává článků, jako vycpávka tedy posloužilo náboženské blouznění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 9.4.2016 8:46

Náboženská víra je opravdu "cosi".

Tvrdit, že tohle "cosi" je člověku vrozené a přesahuje jej, je dosti troufalé až drzé. Stejně tak absolutno - prázdný pojem, bez obsahu, umělý konstrukt. Nic takového ve vesmíru neexistuje. Není žádný pevný bod, žádný spasitel. Jsme tu sami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek