Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČEŠTINA: Nářeční zmatky a omyly, v nichž si libujeme
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Dvořák 11.3.2013 8:25Nová pohádka. Jak drevokocůr šel koupit vrutové šrouby do dřeva ! |
|
|
I. Lyčka 11.3.2013 8:08Re: Šrouby a vruty Asi jste dlouho mimo. Vruty jsou docela běžně používaný název. Kolikrát i mne prodavač v železářství opravil, když jsem se zapomněl a chtěl šrouby do dřeva :o) |
|
D. Polanský 11.3.2013 7:28Zajímavé na tom je, že po roce 1989 znalost cizích jakzyků, hlavně německého a anglického, vzrostla, ale u francouzského je to stále stejná bída. Člověk se u výslovnosti francouzských slov, hlavně v reklamách, v TV docela pobaví. Říkám si, že když reklama tolik stojí, proč se nezeptají francouzštináře, jak se dotyčné slovo správně francouzsky vyslovuje, např. citroen. Asi máme rádi citróny. |
|
|
J. Vlášek 11.3.2013 7:08Čeština. Děkuji za zajímavé články o češtině. V příspěvku z 6. března jsou zmiňovány výrazy omeleta a amoleta, přičemž výraz amoleta je označen jako nesprávný. Stačí nahlédnout do SSJČ 3/549, výraz omeleta, obecně amoleta. Výraz není nesprávný, pouze obecný. |
|
J. Skála 11.3.2013 6:51I 100% může být někdy málo. To slovo je tak nasnadě, že bylo určitě vymyšleno tisíckrát a naprosto nezávisle. |
|
|
J. Skála 11.3.2013 6:44Re: Paní Suková, Ona ta výslovnost "po německu" tady bývala vždycky a domnívám se, že spíš bude mizet. Teď se obávám víc výslovnosti anglické. Zvlášť se tím vyznačují televizní moderátoři u německých a francouzských jmen a názvů. |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 4:54Re: Paní Suková, Mluvite o rozvoji obecnych omylu: obcas muzete cist, ze kdysi Rusove poslali do vesmiru psa Lajku. Kdo dnes vi, ze se ten cokl tak nejmenoval, ze se jmenoval "Limoncik" a ze "lajka", z malym L je jen druh pejsku, jakasi rasa, neco jako jezevcik ci foxterier, take malym pismenem. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 4:43Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Vrstevníkem Vašeho otce byl můj dědeček z matčiny strany - hospodský na Starém Proseku. Slova, jako lajntuch, kastról, lajska, štokrdle, untrhózny, šráky a pod. byla běžná. Otec byl ale z Rakovníka, z masarykovské rodiny, navíc voják z Anglie. Karfiól nebyl přípustný, dokonce ani futurum "budu psát" místo napíši a pod. Také se dbalo na přechodníky - to tu někdy škodolibě opravuji diskutérům - nacionalistům. Kdybych napsal "předem mého dopisu", dostal bych asi hned dva pohlavky: jeden za celý obrat a druhý za chybu v můj - svůj. To je dnes, už pod vlivem angličtiny, děsně frekventované, dokonce i naopak - těmi, kteří se tomu chtějí vyhnout a neumí to. Samozřejmě se rozlišovalo jazykově společenské prostředí. "A sprostě se u nás nemluvilo ani v nejhlubším soukromí." Ano! Ve chvílích rozčilení klel otec anglicky :-). Např. komouši byli "bloody". |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 4:25Re: Paní Suková, Harašení vymyslel J. Škvorecký, to vím na 100%. To se mi líbí stejně jako sekáč, je to skutečně vtipné "zčeštění" po smyslu. |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 4:13Re: Francouzská němčina Osloveni pane tu bylo vzdycky, ale kdyz vam sef rekne''Marenko, najdetre mi ty papiry", vy mu reknete,bud, ano, dobra, nanejvejs lak si prejete. Ale ne"ano.pane" To jen kdyz budete sluzkou u hrabete. V anglictine bez toho "sir" to je nezdvorilost, to jsem se naucil uz prvni mesic v USA v 68 roce. To slovo jsem nepouzival a dostla jsem vynadano. Kdyz v detektivkach mluvi serzant s inspektorem, je to same yes, sir, no, sir, yes sir, no, sir, ale v prekladech do cestiny to je neprirozene, devotni. Doufam ze jsem to vysvetlil dosti po lopate. |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:56Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Já jsem před fakultou byla rok v tiskárně, a tam se jinak než německy nemluvilo (o nářadí). Na stavbě - měli jsme na gymplu zednickou praxi - to bylo stejné. Můj otec, narozený na samém začátku století, říkal slova, jako sesle, tyštuch, lajsna, zcela běžně. Zajímavé ale bylo, že jinak se u nás mluvilo spisovně a striktně se rozlišovalo jazykově společenské prostředí. (A sprostě se u nás nemluvilo ani v nejhlubším soukromí, ani ve chvílích rozčilení ne.)Je to jistě věc vývoje, ale to prolínání nepřesností a často i vulgarity do společenského prostředí - to by bylo na dlouhé povídání. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 3:47Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec A tak se mi líbí víc Krucenburg než Křížová a také "pánbůh ve Frankrajchu". 5 let jsem strávil ve fabrice, dělný lid zásadně užíval němekých názvů, dokonce to byla jakási známka "fachmanství": kylner - důkčík, majzlík -. sekáč, hamr - kladivo, bác-hamr - palice, suport - posun, šuplera - posuvné měřítko, kantýna - jídelna....v hospově štamgast Též v divadelnictví: licht, kontralicht, augnráfky, kastna, cajtštyk, bína, forbína (improvizovaná předscéna), špígl.... Hodně je toho také ve sportu - špílmachr, mančaft, krafťák Jistě, jde o slang, ale ti profesionálové jej užívají úmyslně, aby se indentifikovali právě jako profesionálové. |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:36Re: Paní Suková, Já bych Vám ráda dala za pravdu, ale vycházím z rozhovoru s několika absolventkami obchodní akademie, které si opravdu myslely, že pucle je správně. Že to slovo je trochu mile komické, to je pravda. Já z toho nedělám potřebu, taky nejsem nějaká míra všeho správného, jen mě to trochu zaráží, a smysl pro humor, myslím, mám, takže se dost často češtinou bavím. Zmínit to ale musím, lehce zbrzdit rozvoj obecného omylu - že totiž lze všechno cizí vyslovit německy - dřív, než se z toho stane epidemie; nebo přesněji řečeno, naučme se ověřovat správnost. |
|
|
J. Skála 11.3.2013 3:29Paní Suková, prakticky vždy s Vámi souhlasím ale tady ne. Myslím si, že u slova pucle nejde o vliv němčiny, ale českou snahu přizpůsobit cizí jméno (trochu posměšně) domácímu slovu. Podobným případem je slovo harašení (harassment). |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:27Re: Francouzská němčina Nojo, ale když tedy tak fedrujeme angličtinu a chceme být dokonalí, proč ta jména vyslovujeme německy? Ten rozpor je divný. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 3:26Žádné slovo není zytečné! To je špatná estetická norma! Žádné slovo není zytečné, každé je obohacením jazyka! Neexistují dvě synonyma s úplně totožnými významy! |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:25Re: Francouzská němčina Tomu moc nerozumím. Oslovení "pane" tu bylo vždy. Oslovit někoho jen příjmením zní v češtině velice přezíravě. Mohl byste to upřesnit? |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 3:24Re: Francouzská němčina Po tolika stoletích s Němci v tomtéž státě, po tolika generacích Čechů, vzdělaných i píšících Německy (Dobrovský, Jungmann, původně i Mácha a Masaryk) je německá výslovnost přirozená, obzvlášť u německých jmen. Musí být ale opravdu německá, moje prateta vyslovovala např. šmakbár (snack-bar). Bylo to ale docela trefné, jako ten "sekáč". Američtí Židé, jako Bernstein (bernstýn) mohou být sice naštvaní, ale my je prostě vyslovujeme tak, jako jsme vyslovovali jejich předky v Evropě. Ani nevím, zda Američané vyslovují ajnštajn, tipnul byh si, že ne. A co současný velvyslanec v Praze? Mně spíš vadí, když mladí lidé vyslovují německá i jiná slova nesmyslně anglicky, např "selebrita", nebo česky (Fuchs místo Fuks -ová, Wagner -ová, místo vágner - ová) i Vámi právem uvedené Mócart a Asízi. Moje žena, italštinářka, vždy vyjekne: asisi blbej! |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 3:22Re: Francouzská němčina Kdyz jsem jednou za rok v Praze, tak mi dost vadi "piza" misto "pica". v Prekladech z anglictiny mi dost vadi caste prekladani osloveni "pane". Cestina , na rozdil od anglictiny rozlisuje zdvorile a familierni osloveni slovy "ty " a "vy".Anglictina si musi pomahat slovem ''ano, pane", "ne, pane", jenze to pak v prekladech zni priliz devotne. |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:18Re: Francouzská němčina No, pane Šulci, dal jste mi hezký úkol. Historií fonetiky jsem se nezabývala. Mohu se zatím jen dohadovat, že to souvisí s naším sousedstvím a častými styky s Němci, podobně jako u Poláků a Slováků - slovenštině je s češtinou spřízněná. Ale mohu se, samozřejmě, mýlit. Zapátrám. Středověká čeština už hlásku H tuším měla. |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 3:14Re: Šrouby a vruty Vruty> Mate pravdu, to podivne slovo jsem slysel naposled jako ucednik v Tesle Valasske Mezirici, pred 60 lety. Od te doby nikdy nikoho. Zase jedno zbytecne slovo. Kolik jich asi cestina ma ? |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:09Re: Francouzská němčina Druhou věcí je, a to mi vadí opravdu dost, že si zakládáme na své vševědoucnosti a neomylnosti, a přitom si správnost svých dohadů neověříme. Nic by se nestalo, kdyby se říkalo puzle. Jenže je to slovo z cizího jazyka, takže se to určitě vyslovuje pucle. Takhle vzniklo hodně jazykových omylů. |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 3:09Re: Francouzská němčina No jo, kdyz problem je, ze Francouzi ten Strasburg a cele Alsasko a Lotrinsko uktadli Svate risi rimskonemecke, ktera bojovala o preziti s Turky. Ukradl to, tusim, Ludvik XIV. Az 1870 to Francie po prohrane valce s Pruskem musela vratit a Bismarck s tim souhlasim dosti nerad. Valku vypovedela Francie, nikoliv Nemecko., jak se casto tvrdi. |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 3:01Re: Francouzská němčina Co se Prahy tejce: staroslovanstina a dodnes nektere slovanske jazyky neznaji H. Takze se da predpokladat, ze puvodni nazev Prahy to H take nema, ze to byla Praga ci tak nejak.A je znamo, ze Praha byla puvodne nemecka. Nicmene by me zajimalo,. kdy a jak se to H do nazvu dostalo, a nejen do nazvu, kdy v reci nahradilo G v cestine a odkud vlastne do slovanstiny prislo. |
|
|
M. Suková 11.3.2013 2:56Re: Francouzská němčina K tomu už je článek napsán - k těm místním názvům, a souhlasím s Vámi. Někdy v budoucnu vyjde. Ten Štrasburk mi posloužil spíš jako příklad toho, jak dáváme vždy přednost němčině (pucle)- Francouzi jsou na tohle zvýšeně citliví. Horší je to s těmi osobními jmény, jejich nositelé by se opravdu divili, jak rozličně se mohou jmenovat, někteří vztahovačnější by se mohli i urazit. Pokud jde o Vámi zmiňované "jako", máte pravdu, stejně tak s těmi 4you, 2be a podobně. Námětů je spousta. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 2:47Re: Francouzská němčina Každý jazyk je suverén! Různá cizí města pojmenováváme po svém a máme na to plné právo. Paříž a na Paris, Londýn a ne London /ani landn), Drážďany, Varšava, Víděň, Norimberk, Řezno, Řím, Benátky. A co taková Sekvana (Seina), Temže nebo Dunaj? Smíme říkat Labe? Zahchtělo-li se nám Štrasburg, nikdo nám to nevymluví! Konečně, kolik cizinců vyslovuje Praha? |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 2:39Také je třeba vzát v úvahu rozdíl v jazyce mluveném a psaném! Mamince jsem říkal mami, ale v dopisech jsem psal Milá maminko, či v žertu máti (nezlobila se, měla skvělý smysl pro humor). Slovákovi se smyslem pro humor nemůže drevokocůr vadit (to spíš Čechovi vadí kocůr na našem státním znaku), podobně jako Čechovi nevadí sekáč místo second-hand nebo Lidojem místo Kongresové cenrum. Spíš vadí anglické hříčky typu "4 men" na butiku pro muže, různe "plazzy", pubby, inny, burgery a pod., ale čeština je naštěstí vtipná a přechází do protiútoku, např. mac-bůček nebo zavináč v mailové adrese (ani nevím, jak se to anglicky řekne). Doplnění příkladů nevhodných "synonym": "On je lepší jak já" - má být než. Velice častá záměna (Volvo je lepší jak Žiguli). |
|
J. Vyhnalík 11.3.2013 2:27Francouzská němčina Ono je to těžké, Francouzi se mísili s Němci podobně jako my, ale zatímco my vyslovujeme německá jména německy, Francouzi je vyslovují francouzsky. Dobře je to znát právě v Alsasku, u Strasbourgu se dá ještě odhadnout, že "správná" je francouzská výslovnost, ale spousta lidí tam má německá jména a urazí se, pokud je vyslovíte, německy. Jak ovšem poznat, ke které národnosti se hlásí, netuším. Například Steiner, není německy (i česky) Štajner, ale Stené(r) atd. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 2:22Re: Šrouby a vruty "....severný vítr je krutý, počítej lásko má s tím/ buď přinesu do dřeva vruty nebo se vůbec nevráátím!" |
|
|
A. Holík 11.3.2013 1:49Hm .. Jestli vyraz ''sukat'' ve vyznamu ''mit sex'' povazuje autorka za ryze narecni, mela by odlozit slovniky a vyrazit do ulic. |
