P. Sulc 12.3.2013 4:52

Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec

Kunshistorik neni clovek zabyvajici se historii, ale zabyvajici se historii umeni  Kumst+ historie.

American ci Brit jiste nedokaze spravne cist polska ci madarska jmena. Pouzivate priklad velice blby. Ta jmena nedokaze leckdy cist ani jejich soused, Cech. Snad vam dojde, ze anglictina je dnes nejrozsirenejsi ci nejpouzivanejsi svetova rec, z polstinou ci madarstinou se ve svete asi tezko domluvite, Takze proc by si mel Amerikan zatezovat hlavu a cist Nad misto Nagy.. On to nepotrebuje, Ale ostatni potrebuji spravne cist Washington.Ani ten Roosevelt  se necte s dlouhym U ale s O, jako door, floor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 11.3.2013 11:40

Re: Francouzská němčina

Jde o generační rozdíl, starší generace je vice ovlivněná němčinou a trochu francouzštinou, mladší už angličtinou. Ony ty "pucle" jsou spíš pro starší, nebo děti a taky se začaly objevovat snad už za socialismu, kdy vliv angličtiny nebyl tak silný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Loucký 11.3.2013 10:41

Re: Francouzská němčina

No, a když už jsme u té francouzštiny, co takhle výslovnost jména Louis de Funés? Jen "nejvzdělanější vzdělanci" vědí, že se to správně nevyslovuje francouzsky, ale provensálsky (tedy jinak). Takže asi nezbývá než určitá tolerantnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 11.3.2013 3:01

Re: Francouzská němčina

Co se Prahy tejce: staroslovanstina a dodnes nektere slovanske jazyky neznaji H. Takze se da predpokladat, ze puvodni nazev Prahy to H take nema, ze to byla Praga ci tak nejak.A je znamo, ze Praha byla puvodne nemecka. Nicmene by me zajimalo,. kdy a jak se to H do nazvu dostalo, a nejen do nazvu, kdy v reci nahradilo G v cestine a odkud vlastne do slovanstiny prislo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Suková 11.3.2013 3:18

Re: Francouzská němčina

No, pane Šulci, dal jste mi hezký úkol. Historií fonetiky jsem se nezabývala. Mohu se zatím jen dohadovat, že to souvisí s naším sousedstvím a častými styky s Němci, podobně jako u Poláků a Slováků - slovenštině je s češtinou spřízněná. Ale mohu se, samozřejmě, mýlit. Zapátrám. Středověká čeština už hlásku H tuším měla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 11.3.2013 11:32

Re: Francouzská němčina

Ukrajinština má h důsledně místo ruského g, takže bych to tak jasně jako pan Sulc neviděl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Suková 11.3.2013 3:09

Re: Francouzská němčina

Druhou věcí je, a to mi vadí opravdu dost, že si zakládáme na své vševědoucnosti a neomylnosti, a přitom si správnost svých dohadů neověříme. Nic by se nestalo, kdyby se říkalo puzle. Jenže je to slovo z cizího jazyka, takže se to určitě vyslovuje pucle. Takhle vzniklo hodně jazykových omylů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 11.3.2013 3:22

Re: Francouzská němčina

Kdyz jsem jednou za rok v Praze, tak mi dost vadi "piza" misto "pica". v Prekladech z anglictiny mi dost vadi caste prekladani osloveni "pane". Cestina , na rozdil od anglictiny rozlisuje zdvorile a familierni osloveni slovy "ty " a "vy".Anglictina si musi pomahat slovem ''ano, pane",  "ne, pane", jenze to pak v prekladech zni priliz devotne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Suková 11.3.2013 3:25

Re: Francouzská němčina

Tomu moc nerozumím. Oslovení "pane" tu bylo vždy. Oslovit někoho jen příjmením zní v češtině velice přezíravě. Mohl byste to upřesnit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 11.3.2013 4:13

Re: Francouzská němčina

Osloveni pane tu bylo vzdycky, ale kdyz vam sef rekne''Marenko, najdetre mi ty papiry", vy mu reknete,bud, ano, dobra, nanejvejs  lak si prejete. Ale ne"ano.pane" To jen kdyz budete sluzkou u hrabete. V anglictine bez toho "sir" to je nezdvorilost, to jsem se naucil uz prvni mesic v USA v 68 roce. To slovo jsem nepouzival a dostla jsem vynadano. Kdyz v detektivkach mluvi serzant s inspektorem, je to same yes, sir, no, sir, yes sir,  no, sir, ale v prekladech do cestiny to je neprirozene, devotni. Doufam ze jsem to vysvetlil dosti po lopate.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 11.3.2013 3:29

Paní Suková,

prakticky vždy s Vámi souhlasím ale tady ne. Myslím si, že u slova pucle nejde o vliv němčiny, ale českou snahu přizpůsobit cizí jméno (trochu posměšně) domácímu slovu. Podobným případem je slovo harašení (harassment).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Suková 11.3.2013 3:36

Re: Paní Suková,

Já bych Vám ráda dala za pravdu, ale vycházím z rozhovoru s několika absolventkami obchodní akademie, které si opravdu myslely, že pucle je správně. Že to slovo je trochu mile komické, to je pravda. Já z toho nedělám potřebu, taky nejsem nějaká míra všeho správného, jen mě to trochu zaráží, a smysl pro humor, myslím, mám, takže se dost často češtinou bavím. Zmínit to ale musím, lehce zbrzdit rozvoj obecného omylu - že totiž lze všechno cizí vyslovit německy - dřív, než se z toho stane epidemie; nebo přesněji řečeno, naučme se ověřovat správnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 11.3.2013 4:54

Re: Paní Suková,

Mluvite o rozvoji obecnych omylu: obcas muzete cist, ze kdysi Rusove poslali do vesmiru psa Lajku. Kdo dnes vi, ze se ten cokl tak nejmenoval, ze se jmenoval "Limoncik"  a ze "lajka", z malym L je jen druh pejsku, jakasi rasa, neco jako jezevcik ci foxterier, take malym pismenem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 11.3.2013 6:44

Re: Paní Suková,

Ona ta výslovnost "po německu" tady bývala vždycky a domnívám se, že spíš bude mizet. Teď se obávám víc výslovnosti anglické. Zvlášť se tím vyznačují televizní moderátoři u německých a francouzských jmen a názvů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 11.3.2013 4:25

Re: Paní Suková,

Harašení vymyslel J. Škvorecký, to vím na 100%.

To se mi líbí stejně jako sekáč, je to skutečně vtipné  "zčeštění" po smyslu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skála 11.3.2013 6:51

I 100% může být někdy málo.

To slovo je tak nasnadě, že bylo určitě vymyšleno tisíckrát a naprosto nezávisle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 11.3.2013 11:39

Re: I 100% může být někdy málo.

J. Š. TO ALE PRVNÍ ZVEŘEJNIL A UVEDL DO LITERATURY.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hajský 11.3.2013 11:26

Re: Francouzská němčina

Ano, mnohá jména měst překládáme. Ale téměř výhradně jsou to města evropská, nám blízká, jak uvádí pan Pavlovský. Zámořské města jen málokdy, ještě tak řekneme Nový York (New York) ale Svatý František (San Francisco) - to ani náhodou.

A to i když se jedná o jména něco popisující. Schweinfurt řekneme klidně Svinibrod (jedu do Svinibordu), ale řekl by někdo "letím do Vidímhoru" nebo "letím do Dobrého vzduchu"? Jistě poznáte, o která latinskoalerická města se jedná, ale nazval by je tak někdo (dalo by se to překousnout snad ve hře Járy Cimrmana).

Někdy je ale nutné říci jméno města (jako přídavné jméno) v českém překladu. Řeknu-li "římští kapsáři mě okradli" je to jasné. Řeknu-li ale přídavné jméno od originálního názvu města (Roma) "romští kapsáři mě okradli" bude to asi pro každého znamenat něco jiného než římští.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 11.3.2013 11:37

Re: Francouzská němčina

Ono to má historické souvislosti. Častěji jsou počeštěná jména měst, se kterými se setkávali už naši dávní předci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 11.3.2013 11:28

Re: Francouzská němčina

Vzpomínám, že když jsme jeli s kolegy do Německa na jakési školení, jedna kolegyně se u hranic začala rozčilovat, proč my Češi musíme všechny ty německé názvy za každou cenu počešťovat. Dresden, Chemnitz a další. Koukala se jako blázen, když jsem jí vysvětloval, že to jsou "správné" původní názvy a poněmčení je až druhotné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 11.3.2013 11:37

Re: Francouzská němčina

Němci také říkají Eger a ne Cheb, Pilsen a ne Plzeň a Karlsbad a ne Karlovy Vary.

A to nemluvím o jejich názvech pro Brno, Bratislavu, Břeclav,  Litoměřice, Kolín atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 14.3.2013 5:40

Re: Francouzská němčina

No, jmena se vselijak krouti, ale jak se z Cobenhaven stala Kodan, to je mi zahada.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 11.3.2013 2:22

Re: Šrouby a vruty

"....severný vítr je krutý, počítej lásko má s tím/

buď přinesu do dřeva vruty nebo se vůbec nevráátím!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 11.3.2013 3:14

Re: Šrouby a vruty

Vruty> Mate pravdu, to podivne slovo jsem slysel naposled jako ucednik v Tesle Valasske Mezirici, pred 60 lety. Od te doby nikdy nikoho. Zase jedno zbytecne slovo. Kolik jich asi cestina ma ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 11.3.2013 3:26

Žádné slovo není zytečné!

To je špatná estetická norma!

Žádné slovo není zytečné, každé je obohacením jazyka!

Neexistují dvě synonyma s úplně totožnými významy!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Lyčka 11.3.2013 8:08

Re: Šrouby a vruty

Asi jste dlouho mimo. Vruty jsou docela běžně používaný název. Kolikrát i mne prodavač v železářství opravil, když jsem se zapomněl a chtěl šrouby do dřeva :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Loucký 11.3.2013 10:50

Re: Šrouby a vruty

Je vidět, že asi 60 let jste nebyl v železářství. Což Vás samozřejmě nijak nediskvalifikuje :))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sulc 11.3.2013 20:10

Re: Šrouby a vruty

I veru ze ne, alespon ne casto. Zivila me electronica, pres 40 let a vruty, bylo li treba, jsem bud koupil v samoobsluze, zde, v USA, ci jsem si o par rekl klukovy v praci, ktery jich mel tisice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek