Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČEŠTINA: Nářeční zmatky a omyly, v nichž si libujeme
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Svoboda 11.3.2013 14:30Re: Vlaštovička šuká Na vesnici, kde vyrůstal můj tatínek se jmenoval jeden člověk Kakáč. Nechal se přejmenovat na Ostrovský. Od té doby mu říkali "vustrovskej kakáč". |
|
|
V. Novák 11.3.2013 17:21Matfzyák? ... |
|
J. Vyhnalík 11.3.2013 17:43Re: Matfzyák? Ne Matfyzák ;-) |
|
|
V. Novák 11.3.2013 17:52sakra... ... |
|
|
V. Novák 11.3.2013 17:41Většina slov opisujících pohlavní akt znamenala původně cosi jako pohyb, případně pohyb sem a tam - viz ona babička, jež šukala po kuchyni, případně vlaštovička, co lítá semo tamo kolem chalupy. Na Chodsku je vesnice, jedna ze starých chodských, zvaná Mrákov. Až do druhé poloviny 19. století se ovšem jmenovala Mrdákov. Je takto zapsána ve všech chodských privilegiích, počínaje snad Janem Lucemburským. Původně ovšem slovo "mr.at" (nejsem poritán - zato redakční systém ano) znamenalo opět pohnout se, případně pohybovat se sem-tam. V 19. století někdo použil slova pro popis pohlavného aktu - a rázem se našel pruderní učitel (venkovana to nemohlo napadnout), který nemeškal a poslal supliku do Vídně, že takové neslušné jméno obce... A erár zafungoval nikoli rakouskouhersky pomalu, nýbrž puritánsky svižně - a teď tedy mají na Chodsku ves zamračenou místo vesnice lidí pohyblivých, případně přecházejících sem-tam po hranici. Dobře jim tak, měli kantora vyválet v dehtu a peří... Bulhaři (kromě těch Čechy zkažených) si ono slovo zachovali v původním významu - a tak v bulharském autobuse můžete snadno zaslechnout "mr.ni malko", zejména stojíte-li někomu v cestě. Ve slovech to není - dokud budeme považovat sex za neslušný, jakékoli slovo ho označující se neslušným stane. Kupř. "kývat" (což už je) nebo "křeč" (což je výmysl tuším Lema v nějaké sci-fi). |
|
|
J. Dvořák 11.3.2013 8:25Nová pohádka. Jak drevokocůr šel koupit vrutové šrouby do dřeva ! |
|
D. Polanský 11.3.2013 7:28Zajímavé na tom je, že po roce 1989 znalost cizích jakzyků, hlavně německého a anglického, vzrostla, ale u francouzského je to stále stejná bída. Člověk se u výslovnosti francouzských slov, hlavně v reklamách, v TV docela pobaví. Říkám si, že když reklama tolik stojí, proč se nezeptají francouzštináře, jak se dotyčné slovo správně francouzsky vyslovuje, např. citroen. Asi máme rádi citróny. |
|
|
J. Vyhnalík 11.3.2013 11:57Re: Zajímavé na tom je, Ze židle mne spolehlivě zvedne, když TV komentátoři na olympiádě otrocky přechylují ženská jména a přitom je ani nedokáží správně vyslovit. Nejde jenom o francouzštinu, ale třeba i o maďarštinu, polštinu. U asijských jmen zase často přechylují jméno a příjmení nechávají. |
|
|
J. Mannheim 11.3.2013 13:06Re: Zajímavé na tom je, se s- na začátku, to je jasné, ale musíme chrčet i to r? |
|
|
J. Vlášek 11.3.2013 7:08Čeština. Děkuji za zajímavé články o češtině. V příspěvku z 6. března jsou zmiňovány výrazy omeleta a amoleta, přičemž výraz amoleta je označen jako nesprávný. Stačí nahlédnout do SSJČ 3/549, výraz omeleta, obecně amoleta. Výraz není nesprávný, pouze obecný. |
|
|
M. Suková 11.3.2013 20:45Re: Čeština. Já Vám tu amoletu neberu, jen připomínám, že to není spisovné. Obecná čeština je nespisovná verze češtiny. Víc mě zaujala ta výrazná odchylka od originálu. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 2:39Také je třeba vzát v úvahu rozdíl v jazyce mluveném a psaném! Mamince jsem říkal mami, ale v dopisech jsem psal Milá maminko, či v žertu máti (nezlobila se, měla skvělý smysl pro humor). Slovákovi se smyslem pro humor nemůže drevokocůr vadit (to spíš Čechovi vadí kocůr na našem státním znaku), podobně jako Čechovi nevadí sekáč místo second-hand nebo Lidojem místo Kongresové cenrum. Spíš vadí anglické hříčky typu "4 men" na butiku pro muže, různe "plazzy", pubby, inny, burgery a pod., ale čeština je naštěstí vtipná a přechází do protiútoku, např. mac-bůček nebo zavináč v mailové adrese (ani nevím, jak se to anglicky řekne). Doplnění příkladů nevhodných "synonym": "On je lepší jak já" - má být než. Velice častá záměna (Volvo je lepší jak Žiguli). |
|
|
J. Mannheim 11.3.2013 8:33Re: Také je třeba vzát v úvahu rozdíl v jazyce mluveném a psaném! at sign, docela nuda, protože v polštině, němčině, afrikánsu a holandštině je to opičí ocas případně opice, v ruštině pes, finsky pro změnu kočičí ocas, hebrejsky štrůdl, maďarsky červ, italsky šnek, Švédové a Dánové tomu říkají chobot a takto bychom mohli pokračovat... jinak k tomu zavináči - zbytek světa tomu říká rollmops, případně rolmops |
|
|
V. Novák 11.3.2013 17:50Němci opět projevili svou pünktlichkeit, pro ně je to Klammeraffe, což není jen tak nějaká opice, nýbrž opice rodu Ateles, chápan. |
|
|
J. Vyhnalík 11.3.2013 2:27Francouzská němčina Ono je to těžké, Francouzi se mísili s Němci podobně jako my, ale zatímco my vyslovujeme německá jména německy, Francouzi je vyslovují francouzsky. Dobře je to znát právě v Alsasku, u Strasbourgu se dá ještě odhadnout, že "správná" je francouzská výslovnost, ale spousta lidí tam má německá jména a urazí se, pokud je vyslovíte, německy. Jak ovšem poznat, ke které národnosti se hlásí, netuším. Například Steiner, není německy (i česky) Štajner, ale Stené(r) atd. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 2:47Re: Francouzská němčina Každý jazyk je suverén! Různá cizí města pojmenováváme po svém a máme na to plné právo. Paříž a na Paris, Londýn a ne London /ani landn), Drážďany, Varšava, Víděň, Norimberk, Řezno, Řím, Benátky. A co taková Sekvana (Seina), Temže nebo Dunaj? Smíme říkat Labe? Zahchtělo-li se nám Štrasburg, nikdo nám to nevymluví! Konečně, kolik cizinců vyslovuje Praha? |
|
|
M. Suková 11.3.2013 2:56Re: Francouzská němčina K tomu už je článek napsán - k těm místním názvům, a souhlasím s Vámi. Někdy v budoucnu vyjde. Ten Štrasburk mi posloužil spíš jako příklad toho, jak dáváme vždy přednost němčině (pucle)- Francouzi jsou na tohle zvýšeně citliví. Horší je to s těmi osobními jmény, jejich nositelé by se opravdu divili, jak rozličně se mohou jmenovat, někteří vztahovačnější by se mohli i urazit. Pokud jde o Vámi zmiňované "jako", máte pravdu, stejně tak s těmi 4you, 2be a podobně. Námětů je spousta. |
|
|
P. Sulc 11.3.2013 3:09Re: Francouzská němčina No jo, kdyz problem je, ze Francouzi ten Strasburg a cele Alsasko a Lotrinsko uktadli Svate risi rimskonemecke, ktera bojovala o preziti s Turky. Ukradl to, tusim, Ludvik XIV. Az 1870 to Francie po prohrane valce s Pruskem musela vratit a Bismarck s tim souhlasim dosti nerad. Valku vypovedela Francie, nikoliv Nemecko., jak se casto tvrdi. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 3:24Re: Francouzská němčina Po tolika stoletích s Němci v tomtéž státě, po tolika generacích Čechů, vzdělaných i píšících Německy (Dobrovský, Jungmann, původně i Mácha a Masaryk) je německá výslovnost přirozená, obzvlášť u německých jmen. Musí být ale opravdu německá, moje prateta vyslovovala např. šmakbár (snack-bar). Bylo to ale docela trefné, jako ten "sekáč". Američtí Židé, jako Bernstein (bernstýn) mohou být sice naštvaní, ale my je prostě vyslovujeme tak, jako jsme vyslovovali jejich předky v Evropě. Ani nevím, zda Američané vyslovují ajnštajn, tipnul byh si, že ne. A co současný velvyslanec v Praze? Mně spíš vadí, když mladí lidé vyslovují německá i jiná slova nesmyslně anglicky, např "selebrita", nebo česky (Fuchs místo Fuks -ová, Wagner -ová, místo vágner - ová) i Vámi právem uvedené Mócart a Asízi. Moje žena, italštinářka, vždy vyjekne: asisi blbej! |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:27Re: Francouzská němčina Nojo, ale když tedy tak fedrujeme angličtinu a chceme být dokonalí, proč ta jména vyslovujeme německy? Ten rozpor je divný. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 3:47Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec A tak se mi líbí víc Krucenburg než Křížová a také "pánbůh ve Frankrajchu". 5 let jsem strávil ve fabrice, dělný lid zásadně užíval němekých názvů, dokonce to byla jakási známka "fachmanství": kylner - důkčík, majzlík -. sekáč, hamr - kladivo, bác-hamr - palice, suport - posun, šuplera - posuvné měřítko, kantýna - jídelna....v hospově štamgast Též v divadelnictví: licht, kontralicht, augnráfky, kastna, cajtštyk, bína, forbína (improvizovaná předscéna), špígl.... Hodně je toho také ve sportu - špílmachr, mančaft, krafťák Jistě, jde o slang, ale ti profesionálové jej užívají úmyslně, aby se indentifikovali právě jako profesionálové. |
|
|
M. Suková 11.3.2013 3:56Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Já jsem před fakultou byla rok v tiskárně, a tam se jinak než německy nemluvilo (o nářadí). Na stavbě - měli jsme na gymplu zednickou praxi - to bylo stejné. Můj otec, narozený na samém začátku století, říkal slova, jako sesle, tyštuch, lajsna, zcela běžně. Zajímavé ale bylo, že jinak se u nás mluvilo spisovně a striktně se rozlišovalo jazykově společenské prostředí. (A sprostě se u nás nemluvilo ani v nejhlubším soukromí, ani ve chvílích rozčilení ne.)Je to jistě věc vývoje, ale to prolínání nepřesností a často i vulgarity do společenského prostředí - to by bylo na dlouhé povídání. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 4:43Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Vrstevníkem Vašeho otce byl můj dědeček z matčiny strany - hospodský na Starém Proseku. Slova, jako lajntuch, kastról, lajska, štokrdle, untrhózny, šráky a pod. byla běžná. Otec byl ale z Rakovníka, z masarykovské rodiny, navíc voják z Anglie. Karfiól nebyl přípustný, dokonce ani futurum "budu psát" místo napíši a pod. Také se dbalo na přechodníky - to tu někdy škodolibě opravuji diskutérům - nacionalistům. Kdybych napsal "předem mého dopisu", dostal bych asi hned dva pohlavky: jeden za celý obrat a druhý za chybu v můj - svůj. To je dnes, už pod vlivem angličtiny, děsně frekventované, dokonce i naopak - těmi, kteří se tomu chtějí vyhnout a neumí to. Samozřejmě se rozlišovalo jazykově společenské prostředí. "A sprostě se u nás nemluvilo ani v nejhlubším soukromí." Ano! Ve chvílích rozčilení klel otec anglicky :-). Např. komouši byli "bloody". |
|
|
J. Vyhnalík 11.3.2013 11:47Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec V tomto směru je až komická ruština. Jejich námořnické názvosloví je údajně fakticky holandské, protože Holanďany si Petr Veliký pozval pro pozvednutí ruské námořní síly. Mimochodem podivné ruské slovo pro nádraží - vakzál, je údajně poruštěný Londýnský Vauxhall. Starý vtip říkal: Jak se rusky řekne chleba? - Chleb. Jak se řekne máslo? - Masló. A jak se tedy řekne chleba s máslem? - Butěrbrót. I ruština se ovšem poangličťuje. Nájemný vrah je údajně kiljér. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 11:57Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Modení ruština: Je to skvělé – Éto adidásnoje. |
|
|
J. Berger 13.3.2013 23:10Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec To je prostě "pars pro toto", lux = vysavač, neb ho u nás zavedla firma Lux (Elektrolux). Záhadou mi byla ruská "tužka" - karandaš, než jsem dostal švýcarskou propisku firmy Caran d´ache. Když jsem nějaké Rusce vysvětloval, že jsem potřeboval gramofon na kliku. odpověděla mi "Éto ně gramofon, éto patěfon" - neboť tyto gramofony dovážela firma Pathé... Asi by se našlo víc příkladů. |
|
|
P. Sulc 14.3.2013 5:22Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Kombajn = combined harvester, od firmy International Harvester Comp. |
|
|
B. Pavel 11.3.2013 14:20Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec Inteligenti říkají: kunsthistorik - tedy člověk, zabývající se historií. Suport - je však z angličtiny. Také Vás rozčiluje, že když nesprávně přečtete nějaké anglické příjmení (nejen známé osobnost), jste považován za nevzdělance. Ale dokáže Angličan či Američan přečíst správně české (polské, maďarské,francouzské ....) jméno? |
|
|
M. Suková 11.3.2013 14:41Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec To máte sice pravdu, ale tady usilujeme o dokonalost - nevím proč, dokonalým být nelze, ale je to tak. Ty cizince jejich nedokonalost tolik neber. |
|
|
P. Pavlovský 11.3.2013 18:33Re: Jsem sice vlastenec, ale také konzervativec kunsthistorik neznamená dějepisec, ale historik výtvarného umění (ale ne jiného, třeba hudby). Suport je od latinského portare - nésti, srov. povel aport! V 60. letech byl v Anglii politik lord Home. Četl se hjům a ne houm. Výslovnost jmen se v angličtině nedá ze psaného tvaru spolehlivě oděčíst. |
