J. Kavalír 5.6.2017 10:27

Re: pane Zingo

Není to strašení, ale naštěstí to zatím ani zdaleka nehrozí. Kdyby k tomu ale jednou skutečně došlo (v geologické minulosti se to pravděpodobně stalo), asi bychom to nerozdýchali. Klimatické změny jsou skutečně přírodní proces, kdy se vyrovnává příkon energie od Slunce a její zpětné vyzařování do prostoru. Dojde-li k porušení rovnováhy (vyšší skleníkový efekt), pak se musí energie vyzářit při vyšší teplotě (oteplení) nebo to vezme "zkratkou" ve formě vodní páry, což má za následek "bouřlivější počasí". A že za růstem koncentrace CO2 a tím i skleníkového efektu je spalování fosilních paliv, o tom může pochybovat jen úplný hlupák.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 5.6.2017 10:36

Re: pane Zingo

Vliv CO2 na zvyšování teploty nebyl vědecky dokázán. Je to pouze teorém, podpořený počítačovou modelací. Punktum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.6.2017 10:41

Re: pane Zingo

no jistě.

Takže současné dost razantní oteplování způsobuje co?

Marťani? Mravenci? Pampelišky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 10:46

Re: pane Zingo

A co třeba jednoduché "nevíme"? Stejné "nevíme", které způsobovalo podobně razantní oteplování i ochlazování v minulosti. Atmosféra je chaotický systém a pro takový jednoduchá vysvětlení prostě nemusí vůbec existovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.6.2017 11:12

Re: pane Kneife

Problém vidíte jako chaotický a to Vám pochopitelně nedává smysl.

Atmosféra je však deterministicko-chaotický syetém a v něm už lze pracovat s pojmy jako atraktor a jeho pravděpodobnostní vývoj v čase. V takovémto systému lze modelovat, lze ty modely zpětně kontrolovat, porovnávat, vyvíjet .... a tak dospět k stále věrohodnější předpovědi.

Na rozdíl od neexistence předpovědi může mít dostatečně věrohodná předpověd úměrně vysokou hodnotu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 12:07

Re: pane Kneife

Jenže atraktory klimatického systému zatím nikdo přes veškerou snahu nenašel. Klimatické modely se vyvíjejí už 50 let a za tu (ve vědě obrovskou) dobu se odhad citlivosti klimatu zúžil z rozmezí 6 °C do rozmězí 5 °C. Ansámbl desítek modelů a stovek běhů nedokázal předpovědět ani vývoj klimatu na 10 let dopředu, proč bychom měli věřit, že to zvládne na 80 let lépe? A nenechte se mýlit, nic jiného než modely kliímatologie pro budoucnost nenabízí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.6.2017 13:26

Re: pane Kneife

Zkuste přestat tvrdit: ..."atraktory klimatického systému zatím nikdo přes veškerou snahu nenašel" ... a zkuste začít mezi desítkami modelů hledat. Snadno zjistíte, že se v mnohém shodují. Důvodem rozdílů je přitom problém klimatické citlivosti závislé na nepředvídatelnosti lidského chování. proto se scénářů dělá celá škála:

https://www.skepticalscience.com/arg_sensitivity_cz.htm

výsledky modelů obsahují zprávy IPCC a vloni vyšel překlad/popis prací Clarka+ spol i ve slovenštině a tento model vypovídá o pravděpdobném vývoji dokonce +- 10tis let.:

https://ac.blog.sme.sk/c/402152/ako-bude-vyzerat-svet-o-10-000-rokov-zalezi-na-dnesnych-rozhodnutiach.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 14:44

Re: pane Kneife

Viděl jste někdy špagetový graf výstupu klimatických modelů? V čem se podle vás shodují? Samozřejmě, že jeden model nikdy nedokáže odhadnout vývoj přesně, proto se používají sady modelů průměrované přes mnoho chaotických běhů a z toho se odhadují pravděpodobnosti možných výsledků. Který výsledek ale skutečně nastane není možné odhadnout. Mimochodem, citlivost klimatu není u modelů výstupem, ale jedním z parametrů.

A upřímně řečeno, odhadování vývoje klimatu na 10 000 let dopředu, byť takovýmto pravděpodobnostním způsobem, pro mě leží hluboko v oblasti klimatické pavědy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Karelkarel 5.6.2017 14:39

Re: pane Zingo

Třeba jen obyčejná odchylka oběžné dráhy zeměkoule.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.6.2017 10:01

Re: Jak je to s metanem dně moří?

Předně i ve zdánlivě rozbouřeném oceánu platí, že ze studených těžších a velmi hlubokých vrstev ze živyny nemohou dostat vzhůru. Právě proto jsou volné oceány tak křištálově čisté - tedy bez života. Vše životadárné co jetěžší jak voda a ponoří se ke dnu je proto pro život dočasně ztraceno. Prakticky jediný efektivní způsob jak udržet planetu živou proto funguje přes posouvání kontinentálních desek a následnou sopečnou činnost.

Až do počátku Antropocénu tak byly zdánlivě jen ničivé sopky hlavní zárukou udržení biogenních prvků v biosféře. Bublinky metanu toto mohou místně narušit a zejména v oblastech s malou hloubkou ale jakmile uniknou z vody stávají se skleníkovým plynem který donedávna spolu udržovat teplotu planety tak, že se z ní nemohla stát sněhová koule. Metan se po oxidaci přitom dál rozpadá na skleníkové plyny CO2 a vodní páru.

Dnes metan potenciálně uvolnitelný s permafrostu po milionech let akumulace naopak představuje nebezpečí takové, že na člověku a jeho imisích může přestat záležet. Zazelenání oceánů by mohlo znamenat zvrat v obsahu CO2 ve vzduchu ale pozorováno to není a nebylo.

http://climatemap.blogspot.cz/2013/03/klimaticka-zmena-v-arktide-prebieha.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 10:20

Re: Jak je to s metanem dně moří?

Máte zastaralé informace, pane Rado, chce to sledovat i jiné, než alarmistické blogy ;-)

http://newscenter.sdsu.edu/sdsu_newscenter/news_story.aspx?sid=75962

http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2016GL069292/pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.6.2017 10:43

Re: Jak je to s metanem dně moří?

Dky za odkazy pane Kneife ale ty které jste uvedl nic nemění na tom co jsem uvedl já.

Výše jsem navíc psal o situaci v oceánech kde je voda v hloubce chladnější. Oblasti kolem polů jsou na tom s teplotním zvrstvením vody docela jinak a právě proto v nich odjakživa bují daleko více život s doposud překvapivou plejádou různých vazeb. Souhlasím i v tom, že s oceánů může přijít nejedno překvapení. Stačila by malá ale celková změna albeda obarvením jeho povrchové vrstvy.... ale to je o fataziích. měření ukazují něco jiného.

Podívejte se na celkovou rostoucí úroven CO2 a zkuste na základě Vámi uvedených příspěvků vysvětlit proč obsh skleníkových plynů stále roste a jak to vypadá i stále rychleji.

https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_two_years.png

http://www.esrl.noaa.gov/gmd/webdata/ccgg/trends/co2_weekly_mlo_since1800.png

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 10:51

Re: Jak je to s metanem dně moří?

Psal jsem o uvolňování metanu z permafrostu, kterým se donedávna vehementně strašilo a o kterém jste psal výše. (Cituji z vašeho komentáře: "Dnes metan potenciálně uvolnitelný s permafrostu po milionech let

akumulace naopak představuje nebezpečí takové, že na člověku a jeho

imisích může přestat záležet.") Uvedené odkazy ukazují, že to tak pravděpodobně není.

Metan se do atmosféry uvolňuje velmi pomalu (5 ppb za rok - 5 částic z miliardy) a rychlost jeho nárůstu celkem dobře koreluje s růstem teploty.

O CO2 nebyla řeč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.6.2017 11:14

Re: Jak je to s metanem dně moří?

Byla - metan v atmosféře disociuje na vodní páru a právě dlouhodoběji působící CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 11:30

Re: Jak je to s metanem dně moří?

"Radiative forcing" metanu zůstává od roku 1970 konstantní, roste jen forcing CO2. Je ho v atmosféře 200x méně a přibývá 500x pomaleji než CO2, i kdyby se měnil na CO2, je to zanedbatelné. Opravdu bych si s ním hlavu nelámal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 5.6.2017 11:49

Re: Jak je to s metanem dně moří?

Celkově to na pováženou rozhodně je. Takováto situave zde totiž byla naposled před mnoha miliony let a právětam během jednoho století směřujeme.

http://www.enviwiki.cz/wiki/Soubor:Radiacni_pusobeni_AR5.svg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.6.2017 11:58

kde na ty nepravdy chodíte, pane Kneifle?

zde máte aktuální data toho "radiative forcing":

https://www.esrl.noaa.gov/gmd/aggi/aggi.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 12:15

Tak za ručičku, pane Šejno

Otevřete si ten svůj odkaz, najděte si obrázek 4 (Ctrl+F a zadejte "Figure 4") a dobře si prohlédněte světle zelený proužek označený jako CH4. Zdá se vám, že je v celém období skoro stejně široký? Tak to asi znamená, že radiační forcing metanu se oproti CO2 zas až tolik nemění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.6.2017 13:28

tan za nožičku pane Kneifle

radiační forcing Metanu:

v roce 1979 = 0,406 W/m2, v roce 2016 = 0,507 W/m2. Takže se od roku 1979 zvýšil skoro o 25%.

Souhlasím, že v porovnání s CO2 je to málo, ale rozhodně není konstantní, jak jste původně tvrdil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 16:54

Re: tan za nožičku pane Kneifle

Pane Šejno, bavíme se tady o rozdílu zvící necelé třetiny promile celkové energetické bilance atmosféry, to mi přijde pro diskusi na zdejší úrovni dostatečně konstantní.

Navíc se dá říct, že podíl metanu na součtu radiačního působení skleníkových plynů (bez vodní páry!!!) poklesl z 24 na 16 %.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 5.6.2017 9:43

Re: Jeden by skoro nevěřil,

Jeden by skoro nevěřil, že je možné zveřejnit něco tak pravdivého.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 5.6.2017 10:14

Re: Jeden by skoro nevěřil,

Jo, to jsem si říkal, slyše Al(ma)Gora nebo Bursíka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.6.2017 9:09

pane Zingo

Vy zas zkuste pochopit, že je potřeba rozlišovat mezi evidentní alarmistickou lobby, která se nám snaží tahat prachy z našich kapes, a věděckými poznatky, které jsou evidentní.

Vy jste se tady zatím spíš "proslavil" zpochybňováním vědeckých poznatků, než bojem proti téhle alarmistické lobby.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 5.6.2017 9:33

Re: pane Zingo

Vědeckých nebo pseudovědeckých? Jako těch o metanu na dně moře či stoupání hladiny moří vlivem tání mořského ledovce? Dejte si di whisky led a pozorujte, co se budě dít s hladinou. Mě se to doposud nepovedlo, vždy upiju...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.6.2017 9:37

Re: pane Zingo

je metan skleníkový plyn? Ano nebo ne? Stoupá jeho obsah v atmosfeře? Ano nebo ne?

Stoupá mořská hladina? Ano nebo ne? Tají pevninské ledovce? Ano nebo ne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 9:46

Re: pane Zingo

Ano, metan je skleníkový plyn. Stoupá jeho obsah v atmosféře? Ano, asi o 5 ppb ročně, ale jen když rostou teploty (v letech 2000-2007 se obsah metanu nezvyšoval). Je to problém? Těžko.

Mořská hladina stoupá už 150 let v podstatě lineárně, cca o 2 mm za rok. Je to problém? Těžko.

Pevninské ledovce někde tají, někde ne. Je to problém? Možná, někde.

Co těmi otázkami sledujete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 5.6.2017 10:29

pane Kneifle

Vy jste nepochopil, co těmi otázkami sleduji? Tak Vám to vysvětlím:

stoupání mořské ladiny a růst metanu v atmosfeře opravdu zatím problém není a ani já v tom problém nehledám. Jenže pan Zinga ZPOCHYBŇUJE metan na dně moří a zpochybňuje růst hladiny oceánů vinou tání ledovců.

Pan Zinga je představitelem přesně toho, co mi na klimaskepticích vadí. Místo toho, aby tvrdili, že žádná katastrofa se se v souvislosti s oteplováním nekoná a konat nebude, začnou zpochybňovat vědecké poznatky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 5.6.2017 10:41

Re: pane Kneifle

Z komentáře pana Zingy není jasné, jestli zpochybňuje existenci metanu nebo jeho vliv na klima. Já soudím spíš na to druhé, vy jste si pro agresivní vedení diskuse vybral to první. V souvislosti s růstem hladiny pan Zinga výslovně uvádí mořský led, z čehož jste vy obratem udělal pevninský led. Tání mořského ledu samozřejmě růst hladiny nezpůsobuje, ale v kontextu klimaalarmistického aktivismu to není nijak nepředstavitelná pitomost:

https://insideclimatenews.org/news/25042017/arctic-sea-ice-climate-change-global-warming-sea-level-rise-ipcc

• reagovat
• nahlásit příspěvek