J. Nevrkla 30.10.2020 8:56

Vědci bylo stanoveno, že optimální průměrná teplota pro život a růst je kolem 15 stupňů Celsia. V Česku je kolem devíti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 30.10.2020 8:56

A nelítají nám tolik letadla a hned prší! Pak že covid je jenom zlý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.10.2020 8:55

Bucek je z branže a zpochybnuje skleníkový efekt?

To je stejné, jako kdyby matematik zpochybnoval násobilku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.10.2020 8:52

Opravdu?

Za poslednich 100 let se oteplilo o 1,1°C. Tedy o 0,11° za desetiletí.

Poslednich 15 let se ale otepluje rychlostí okolo 0.35°C za desetiletí. Takže trojnásobnou rychlostí.

Pan Šálek narozdíl od Vás tuhle rychlost zná. Kvůli ní každý rok platí za sázku, kterou před lety uzavřel

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.10.2020 8:34

Ale ono je oteplování nepatrné a vliv CO2 na klima taky. Žádné exponencialni vývoje nenastaly, hladiny moří rostou nepatrně, u nás letos prší výrazně více, než je dlouhodobý normál a případné oteplení by nám v Česku jedině prospívalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.10.2020 8:32

"to zas prakticky všechno bylo destruenty (bakteriemi, živočichy, houbami... zas rozloženo za procesu výdeje energií)" Takže ty obrovské zásoby rašeliny vznikly jak a kdy? Na Sibiři jsou jí kvanta a neřekl bych, že vznikla v Karbonu. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.10.2020 8:27

Je to zcela v souladu s fakty a v rozporu s bláboly alarmistickych demagogu. Vyšší koncentrace CO2 prostě napomáhá růstu rostlin a zeleň se z jihu rozšiřuje do Sahary.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.10.2020 8:26

V novější základní učebnici ekologie Odum (1968): Základy ekologie. Se praví: "fotosyntéza na Zemi je limitována nedostatkem CO2 a inhibována nadbytkem O2". Str. xx, vlevo dole. Ale pro tzv. "ekology" bude CO2 vždy něco jako Zyklon B, přitom bez něho by se zastavila fotosyntéza i tvorba kyslíku. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.10.2020 8:22

"malý rozdíl uhlíku ukládaného na dna oceánů pak kompenzovala sopečná činnost. Tuto ale součastné antropogernní působení převyšuje už zhruba stonásobně." Pane Rado, již několikrát jsem Vás upozorňoval, že 10/1=10 nikoli 100. Elementary. Sopky přinášejí do atmosféry Země cca 1 Gt CO2/rok, člověk cca 10 Gt/rok. Opakuji 10/1=10. Je to marný, je to marný. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.10.2020 8:15

Směrem k "super-analýze" se v Česku nyní soustředuje úsilí daleko širší komunity vědců (včetně meteorologů) s řady oborů:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2020/TZ_Perun_tisk.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.10.2020 8:12

Jít "proti proudu" může být projevem osobité houževnatosti založené na racionalitě.

Pokud se to ale děje v rozporu s fakty o realitě - pak půjde spíše o vzdorovitost založenou na emocích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Bucek 30.10.2020 8:02

Ahoj Milane, díky moc za super analýzu. Jsem rád, že nás je v ovzdušářské a klima branži víc s kritickými názory na hegemonii zvanou CO2. Až odezní. bude potřeba každého soudného člověka k tomu, aby ten rozvrat co způsobila, zase někdo dával dohromady. Jen doufám, že v té době už nebudeme důchodci :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.10.2020 7:58

Umělé sycení rostlin CO2 je dlohodobě známé. Méně známé je, že mezi rostlinami jsou různé druhy různě citlivé. Ještě méně známé ale asi i pro Vás bude, že rychleji rostoucí se také pravidelně rychleji rozpadá ...

Právě také proto Kilingova křivka dál a dál a dokonce stále strměji roste.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Keelingova_k%C5%99ivka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.10.2020 7:54

Pane Hruško opravdu stojíte o objasnění fotosyntézy? Vždyt je toho v literatuře o ní v literatuře dost a dost? I v odkazu o narušení uhlíkového cyklu níže je její vliv naznačen.

Ve vztahu fotosyntézy k okolí ale když už pak doporučuji ukasnit si donedávna relativně stabilní výměnu v přírodním metabolismu. Tedy systém Producentů a Destruentů - který býval donedávna (zejmména posledních 10tis let v klimatickém optimu projevem progrese života při obecném růstu uspořádanosti - poklesu entropie. To co fotosyntézou bylo vytvořeno při spotřebě energie to zas prakticky všechno bylo destruenty (bakteriemi, živočichy, houbami... zas rozloženo za procesu výdeje energií). Ten malý rozdíl uhlíku ukládaného na dna oceánů pak kompenzovala sopečná činnost. Tuto ale součastné antropogernní působení převyšuje už zhruba stonásobně.

Pokud Vám jde o vliv vodní páry na teplotu planety tak v tomto klima systému funguje vodní pára jako výrazný zesilovač skleníkového efektu a to zejména v těch partiích atmosféry kde nekondensuje či dokonce nevymrzá - ted v troposféře. /hrnný skleníkový eferkt pak činí cca + 33C. Navíc se poslední dobou ukazuje, že i průběžně rostoucí oblačnost má v úhrnu posilující efekt na teplotu troposféry (zejména polární oblasti). Trochu jinak je na tom CO2 a další v běžných teplotách nevymrzající skleníkové plyny ale s tím rozdílem, že ionosféru naopak svým radiačním efektem spíše ochlazují.

Celkový obsah vodní páry přitom s oteplováním troposféry a růstem její výšky také roste. Rostou proto i intenzity srážek v různé podobě až do rozsahu a intenzit hurikánů, které jsou analogií jakýchsi energetických zkratů mezi stále teplejším povrchem oceánů a chladnými vyššími vrstvami atmosféry. Viz i častější výskyt NLC (http://ukazy.astro.cz/nlc.php)

Stačí to takto?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Drábek 30.10.2020 7:44

Za dobrých podmínek osvětlení a za vhodné teploty se zásoba CO2 v okolí intenzivně asimilujících rostlin dosti brzy vyčerpá; přes příznivé ostatní podmínky pak o intenzitě asimilace rozhoduje snížené množství CO2 jako činitele, který je v relativním minimu; na dobře osvětlených lánech to může znamenati dosti značný úbytek výnosu. Proto se doporučuje rostliny uměle „přihnojovati“ oxidem uhličitým; to je ovšem možné jen v prostorech alespoň částečně uzavřených (ve sklenících). Se stoupající koncentrací oxidu uhličitého stoupá proporcionálně také intenzita fotosyntézy a to až asi k pateronásobnému množství (do 0,15%); stupňuje-li se koncentrace CO2 dále, zvyšuje se fotosyntéza méně, velmi silné koncentrace CO2 působí jako narkotikum.

Učebnice anatomie a fysiologie rostlin pro farmaceuty a přírodovědce (prof. Bohumil Němec, prof. Silvestr Prát, prof. Jan Kořínek). Vydáno v roce 1945.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 30.10.2020 7:08

Pane Rado, na Vás platí moje výzva také. Objasněte, prosím, v pár odstavcích fotosyntézu. A vztah vody a atmosféry - teploty a vlhkosti. Zdař Bůh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 30.10.2020 7:06

Musím ocenit, že tato fakta, která jsou dávno jasná, napíše meteorolog profesionál, že jde proti proudu. Že by se začínalo blyskat načasy?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 30.10.2020 6:01

Ve své argumentaci "zeleností" povrchu projevujete pane Šálku zásadní nedostatky až chyby. Předně tu chybu geometrickou která spočívá v prostém faktu, že plocha nevykazuje objem. Pokud by jste si tuto elementárnost nechal projít havou měla by se ve Vaší povídce objevit úvaha doložená v proměnách množství vázaného uhlíku v atmosféře i biosféře (viz odkazy závěrem).

Dalším zísadním nedostatkem je uvažování v systému kdy jako pro život nedostatkový diskutujete jen jeden prvek s celé plejády okolností. Takto s úvahy zcela vypadl např. vliv dusíku. Jeho biologicky aktivní forma bývala totiž v přírodě relativně vzácná (přirozeně vzniká při bleskovém výboji a bio-chemií některých mikroorganismů) ale od doby co lidé začali intenzivně s jeho prozeměděskou produkcí v podobě umělé výroby močoviny (hnojivo NPK...) a také produkcí při vysokotlakém spalování (NOx - automobily elektrárny...) obohatili prostředí planety už na zhruba dvojnásobek bioaktivní formy vzhledem k dokonce celé geohistorii.

Kdejaký povrch nejen půdy ale i jen kameniva proto dnes snadněji zarůstá vrstvičkou zejména nižších rostlin jako jsou lišejníky, mechy, ve vodě řasy, obecněji až nižší rostliny (mají ho zvlášt rády kopřivy...).

Zásadním těžiště vazby uhlíku v biosféře jsou ale stromy pro největší objemy zelené hmoty jak nad zemí tak i kořáním pod povrchem a dále navozováním růstu retence vody a tím dalších dlouhodobých podmínek. Aby ale stromy jako dlouhověké organismy mohly dorůstat do masivnosti potřebují adekvátní ustálenost prostředí/podnebí. S jeho stabilitou to jde ale naopak s kopce jak pro narostlou dynamiku počasí tak pro rychlost posuvu podnebních pásem i pro narostlou těžbu a zněny vícepatrových lesů na plantáže.

To vše ve svém příspěvku namalovaném "nazeleno" pomíjíte bud neznalosti, omylem či dokonce záměrně?

https://library.wmo.int/doc_num.php?explnum_id=10100

https://www.klimatickazmena.cz/download/6cb3587ac9eaf77b4b8e83b50a138739/4.%20kapitola_uhl%C3%ADkov%C3%BD%20cyklus.pdf

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 30.10.2020 3:57

Pane Šejno, fotosyntézu lze výstižně popsat dvěmi trochu složitějšími souvětími. Co kdybyste nás "popírače" poučil. Na co je třeba voda a CO2. A zrovna je teď v módě slovo exponenciála. Jakýpak má vztah voda a teplota atmosféry. Poučte nás a zároveň sebe pane Šejno. Děkuji. Jóžín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 30.10.2020 0:29

Pan Šálek před lety tvrdil, že oteplování je nepatrné a že CO2 má nepatrný vliv na klima.

Dokonce na to uzavřel dlouhodobou sázku.

A dlouhodobě prohrává.

Dnes vyrukoval s významem CO2 pro fotosyntezu. Děkuji panu Šálkovi za objev osnov přírodopisu ze Základni školy.

Teď by ještě pan Šálek měl objevit osnovy přírodopisu o skleníkovém efektu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek