Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Zbourají družice klimatologické dogma?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Rada 30.9.2023 19:50Předně by věci alespon trochu znalému nemělo ujít, že Š. argumentuje velmi nekorektně. Např. hned úvodem píše:..."Desetiletí nás velká část zelených politiků a aktivistů přesvědčuje"... Přitom to ještě dříve bylo vědecké bádání které před více jak třemi desetiletími vyústilo do prvé zprávy IPCC od té doby opakovaně zpřesnované v aktualizacích. Teprve na toto navazuje bulvár i politika a právě ta Šálkova. Tyto vědecké zprávy jsou ještě více přesvědčivé svým datovým obsahem a realita vývoje se navíc dnes ubírá podle zprvu (politicky vzato) "nejalarmističtějšího" scénáře. Takováto fakta ale Š. nekomentuje a ani neuvádí žádný odkaz na vyjádření konkrétního "zeleného politika...". Už jen proto tvrdím, že od něj jde už od nadpisu o vágní protiklimatickou propagandu - nikoliv o vysvětlování fyzikálních jevů. Závěrem pojmově mate např. tvrzením: ... "nekriticky přijímaná hypotéza o emisích oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů jako téměř jediné příčiny oteplení"... Matení zde tkví v tom, že o CO2 lze hovořit bud jen jako o klíčovém spouštěči jevu - nebo o jeho parciální vlivnosti už v aktuální situaci kdy na prvotní vstupní podnět navazuje v reálném skleníkovém efektu silná posilující vazba od vodní páry, albeda... - tedy jako o míře momentálního významu této složky. Skleníkový efekt je pane Kučere komplexní jev který platí stále - ale jeho jednotlivé složky mohou nabývat relativně různého třeba i momentálně dominantního či podřadného významu. V komplexních situacích ale interagují s širokým okolím a proto je ze systému prakticky nelze vydělovat. |
|
L. Písařík 1.10.2023 4:00Čím bude tepleji, tím méně se bude topit, tím méně exhalací, když bude méně skleníkových plynů, tím menší oteplování = samoregulační efekt. |
to koukáte
|
|
P. Rada 1.10.2023 9:01"Koukám", že si šprýmařsky rád situaci umělou racionalizací zjednodušujete tak, aby vyšlo to co si přejete a ještě jste se třeba pobavil. Realita je ale od vašeho přání zásadně odlišná pro dominantní prvky procesu které jste pominul s fatálně vážnými dopady pro miliardy lidí i biosféru. Zásadním umělým pochybením je vynechání bilance vlivů a celkové situace. Bilanci koloběhu uhlíku lze nalézt třeba zde: https://www.google.com/search?client=firefox-b&q=trnka+bilance+uhl%C3%ADku S této bilance je zřejmé, že dominantní zásobníky mohou měnit svůj obsah i daleko významněji než je dnešní antropogenní vliv který se uvádí kolem 10GtC ročně a mírně roste. Podobně rychle ale už roste uvolnování uhlíku s mrtvého dřeva v důsledku klimaticky navozeného rozpadu lesů. Daleko nejvýrazněji může do uhlíkové bilance zasáhnout uvolnování uhlíku s permafrostu a s oceánů. Jen v permafrostu je ho vázáno kalatrátech metanu a pod ledovou pokličkou kde se akumuloval cca 3miliony let zhruba 1700GtC. V takovémto případě který skutečně s dalším oteplením (nad 2C?) stále více hrozí by na antropogenních imisích a tedy i člověku prakticky přestalo záležet. Lze tedy konstatovat, že Vaše úvaha je sice v omezeném rozsahu správná ale globálně významná podobně jak velký vliv může následně mít malý ohýnek zapálený nerozumnými dětmi hned vedle stohu slámy který stojí u proschlého lesa... |
|
V. Kučer 1.10.2023 9:37Na Zemi JE 420 ppm CO2 a další zvyšování nemá na oteplování vliv zato se lépe daří vegetaci. |
|
|
S. Hořejší 30.9.2023 14:21mé výplody: událost El Niño z let 2014–16 patří k nejsilnějším v historii (vikipedia), proto je možné, že změna situace (viz graf v článku) záznamu tepelných toků po r. 2015 byla touto událostí nastartována (výrazné snižování albeda, tím zvýšené ohřívání Země a tím i mírné zvýšení tepleného vyzařování Země). Pokud čteme význam vlivů s ohledem na měřítko osy „Y“ [W/m2], byl po r. 2015 nejvýraznější vliv poklesu albeda. Zdá se mi, že mírné zvýšení vyzařování Země v dlouhovlnné i celkové bilanci je vyvoláno zvýšenou globální teplotou a tedy potvrzuje její nárůst. Nicméně příčiny změny globální teploty neodhaluje.
mé otázečky: Jak dát do souvislostí snížení albeda a nárůst skleníkových plynů? Jak do těchto souvislostí zařadit obvyklé/neobvyklé jevy ENSO? Jak do těchto souvislostí zařadit obvyklé/neobvyklé cykly sluneční aktivity? Jak zjistit vývoj obsahu jednotlivých skleníkových plynů v atmosféře řekněme za 200-500 let před začátkem průmyslové revoluce v dostatečně jemné časové škále třeba po 10-ti až 50-ti letech a jejich konkrétní vliv na globální teplotu Země? Jak zjistit vývoj obsahu jednotlivých skleníkových plynů v atmosféře od počátku průmyslové revoluce v téže časové škále? Jak zjistit člověkem způsobené množství jednotlivých skleníkových plynů v atmosféře od počátku průmyslové revoluce v téže časové škále? Odpovídají na tyto otázečky „klimaalarmistické“ modely či vedecká poznání všeho druhu?
můj závěr: Bez jasných odpovědí se nedají žádné (ani „klimaalarmistické“) modely globálního oteplování brát vážně natolik, aby se Evropa reálně ožebračila ve víře konání celosvětového dobra svým programem Green-Deal! |
|
M. Šejna 30.9.2023 14:51Růst skleníkových plynů souvísí s poklesem albeda tím, že s rostoucí teplotou klesá relativní globální vlhkost vzduchu. To znamená, že klesá oblačnost. Obsah CO2 se měřil i v minulých stoletích, i když ne pravidelně, jako se to měří od poloviny 20.století. I tak jsou díky tomu hodnoty obsahu CO2 známé hluboko do minulosti a za posledních cca 300 let i s poměrně jemnou časovou škálou. Modely a vědecká poznání zatím odpovídají. Dokonce i rychlost oteplování odpovídá modelům. V tomto století se má oteplit o 2 až 5 stupňů v závislosti na rychlosti růstu skleníkových plynů. O roku 2000 do roku 2020 se oteplilo už o 0,46°C. Takže modely i realita globálního oteplování jsou dané. Problém je jiný, a to skutečnost, že současný způsob boje proti oteplování vůbec nemá žádné vysledky, tedy že CO2 přibývá stejným tempem a s tím i globální teplota. |
|
|
A. Teplý 30.9.2023 15:00Je to přesně naopak, než píšete. Se zvyšující se teplotou se zvyšuje výpar a tím roste vlhkost vzduchu. Chladná obdobích Země jsou spojena se suchem, zatímco ta teplá jsou zároveň i vlhká. Na vrcholu dob ledových převládaly pouště. Na počátku stávající doby meziledové (větší teplo než dnes) byla severní Sahara zelenou savanou. |
|
|
M. Šejna 30.9.2023 15:07Vy si evidentně pletete relativní vlhkost vzduchu s absolutní vlhkostí vzduchu. Absolutní vlhkost vzduchu při globálním oteplování roste, relativní ale klesá. A proto klesá i oblačnost. Na vznik oblačnosti má vliv tzv. rosný bod, tedy situace, kdy dosáhne relativní vlhkost vzduchu hodnotu 100 procent a pára začně kondenzovat. |
|
|
A. Teplý 30.9.2023 15:55Źe se zvyšující se teplotou roste absolutní vlhkost vzduchu - na tom se shodneme. Máte ale nějaký důkaz, že se snižuje relativní vlhkost ? Tady jdou 2 děje proti sobě: zvyšuje se absolutní vlhkost (to zvyšuje relativní vlhkost) a zyšuje se teplota (ta relativní vlhkost snižuje). Můžete taky vysvětlit pojem "relativní globální vlhkost vzduchu" a jak se měří ? Relativní vlhkost je funkcí teploty a tlaku - a tyto veličiny se mění jak s nadmořskou výškou, tak se zeměpisnou šířkou. |
|
|
M. Šejna 30.9.2023 17:03O tom je článek pana Šálka. Tedy změna oblačnosti a tudíž i albeda. Místo globální si doplňte průměrná, a bude vám jasné, o co jde. |
|
|
R. Langer 1.10.2023 5:54Prdlajs. Ví se kulové, co jak ovlivňuje. Lže se jako když Rudé právo tiskne! |
|
|
V. Mertan 30.9.2023 16:33Robíte chybu podobne ako väčšina klimatológov. Zrážky prináša cyklóna, teda nízky tlak vzduchu a pekné počasie anticyklóna - tlaková výš. V tlakovej výši klesá z väčších výšok studený vzduch.. Zostupom sa stláča a zohrieva a tým stráca vlhkosť. Preto výš prináša pekné slnečné počasie. V tlakovej níži naopak prevládajú výstupné prúdy, teda teplý vzduch sa ochladzuje a vznikajú zrážky. Všeobecne je z minulosti Zeme známe, že doby ľadové prinášali suché počasie s minimom zrážok. |
|
|
M. Šejna 30.9.2023 17:00Srážky vznikají na styku studeného a teplého vzduchu, tedy na frontálním rozhraní. Na frontalnim rozhraní se díky změně teploty mění relativní vlhkost až k rosnému bodu. |
|
|
V. Mertan 30.9.2023 18:34To je síce pravda, ale frontálne rozhrania vznikajú v tlakovej níži pri výstupných pohyboch vzduchu. https://sk.wikipedia.org/wiki/Tlakov%C3%A1_n%C3%AD%C5%BE |
|
|
P. Rada 30.9.2023 15:10Pokud Vás opravdu zajímá historie vývoje klimatu tak na to dává stále věrohodnější odpověd paleoklimatologie která je i součástí zpráv IPCC. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.png K vašemu závěru. V komplexním systému už s principu nemohou existovat zcela jasné odpovědi - ale jen jejich pravděpodobnostní vyjádření které ale dnes už s jistotou větší jak 95% dokáže předpovědět glob. teplotu za další půlstoletí - viz vývojové trajektorie. Upřesnuji jen, že glob teplota takto udávaná je o shlazeném glob průměru vždy za 3 desetiletí aby se eliminovaly pozemské i sluneční oscilace. Program G.D. je sice evropského původu ale analogické programy se smluvně zavázaly zavést prakticky všechny země světa. K dnešnímu dni je přitom bilance asi taková, že kumulativní imise Evropanů se na skleníkovém efektu podílejí zhruba tak - jak kumulativní imise mnohanásobně lidnatější Číny. https://chmibrno.org/blog/2018/12/08/co2-emise-podle-zemi/ Dalším podkladem k úvahám zda má smysl něco dělat a do jaké míry pak mohou být v civilizovanějších oblastech výše pojistných škod: https://globe24.cz/svet/pojistene-skody-z-prirodnich-katastrof-byly-loni-druhe-nejvyssi.c4736a73 |
|
|
P. Princ 30.9.2023 17:39"...mnohanásobně lidnatější Číny." ?? Evropa 0,72 mld obyvatel. Čína 1,4 mld obyvatel. |
|
|
M. Pivoda 30.9.2023 14:04Nejsem klimatolog a už toto téma studovat určitě nebudu. Takže okomentuji jen poslední větu článku: "... Šance, že nekriticky přijímaná hypotéza o emisích oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů jako téměř jediné příčiny oteplení se stane nejdražším vědeckým omylem všech dob, je podle družicových údajů výrazně větší." Komentář Šance je dost vysoká, že hypotéza o emisích oxidu uhličitého, bude historiky zaznamenána jako výrazný faktor technologického pokroku ve 21. století. |
|
|
A. Teplý 30.9.2023 14:09Chtěl jste snad napsat "technologického úpadku Evropy, její deindustrializace a výrazného zchudnutí". |
|
|
M. Pivoda 30.9.2023 14:27Každá inovace něco stojí. 1. Ideální z hlediska financování inovace je stav, kteří investoři metaforicky označují jako "postupné nabalování sněhové koule", tzn. kdy byznys se samofinancuje. 2. Já zde nehodnotím chování politiků, kteří při každé příležitosti se snaží na něčem zviditelnit. Ostatní: Pokud jde o průkopnickou práci amerického inovátora Elona Muska, jeho nosnou motivací je prý odzkoušení elektromobilů zde na planetě Zemi, protože na planetě Marsu by prý běžné spalovací motory nejezdily. V ovzduší Marsu není potřebný kyslík. |
|
|
A. Teplý 30.9.2023 14:37Stále nijak nezdůvodňujete hypotézu, že klimaalarmismus je zdrojem pokroku. EU, která se nejsilněji podřizuje klimaalarmismu zjevně upadá (viz současné Německo). Čína, která klimaalarmismu zdaleka tolik nepodléhá, se stává ekonomickou a technologickou velmocí č. 1. EU z důvodu uměle zdražených energií není schopna vyrábět solární panely ani baterie (a celou řadu jiných věcí). |
|
|
M. Pivoda 30.9.2023 14:52Výše jsem napsal následující. Cituji: "Šance je dost vysoká, že hypotéza o emisích oxidu uhličitého, bude historiky zaznamenána jako výrazný faktor technologického pokroku ve 21. století." |
|
|
A. Teplý 30.9.2023 14:55Já číst umím. Nejsem si ale jistý, jestli vy jste schopen jakkoliv zdůvodnit svou hypotézu. |
|
|
P. Rada 30.9.2023 15:19Pane Teplý zkuste s úvah vynechat pojem "klimaalarmismus". I bez tohoto pojmu se mi jeví vývoj biosféry na planetě Zemi krajně povážlivý. Nikoli ale nyní pro Vás nebo pro mě - v sázce jsou totiž spíše osudy až dalších generací. Jde tedy o to, koho dnes zajímá budoucnost natolik, že je ochoten ji reflektovat a nakolik? https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_meze |
|
|
J. Lukavsky 2.10.2023 13:10"se mi jeví vývoj biosféry na planetě Zemi krajně povážlivý" pokud si najdeme nějaké grafy teplot a CO2 hluboko do minulosti... tak teploty byly kdysi mnohem vyšší i nižší (doby ledové) a CO2 i 10x vyšší, a kupdivu biosféra to přežila. Dokonce naprodukovala vrstvy uhlí. O biosféru bych se nebál, ale o Jurodivé ano. J.L. end |
|
|
M. Pivoda 30.9.2023 15:38Pro A. Teplého. Já jsem parafrázoval poslední větu článku. To je normální diskusní postup. |
|
|
A. Teplý 30.9.2023 15:58A já se v diskusi ptám, jakým myšlenkovým pochodem jste k této "parafrázi" dospěl (proč si to myslíte). To mi taky přijde jako normální diskusní postup. |
|
|
M. Pivoda 30.9.2023 16:18Hlavní dva argumenty: - Vím, že je pro člověka je zdravější dýchat čistý vzduch, než výfukové smrady. Tolik k ekologii. Ekonomové by měli počítat s úplnými náklady, tedy i se zdravím člověka (stake-holdera, nejen share-holdera). - Vím, že ovládání elektřinou je jednodušší, a že elektrický motor je jednodušší, než spalovací motor. Ostatní Očekávám, že hmatatelnější ekonomické a společenské dopady se projeví až budoucích samo-řídících automobilů. Pravděpodobně to budou elektromobily. |
|
|
J. Jurax 30.9.2023 17:59No tak pak zdravo bylo ve středověku, to smrděl akorát ekologický hnůj ... K ostatnímu - chtělo by to taky časový horizont, v němž se ony hmatatelnější ekonomické a společenské dopady včetně oněch samořídících aut projeví. Vývoj se nedá zrychlit, ani když to paní z Leyenu nařídí a putovní cirkus odhlasuje. Leč, jak patrno, dá se tím hodně zkur√it. Ovšem zatím to vypadá, že hypotéza o emisích oxidu uhličitého a její politické zpracování bude historiky zaznamenána jako výrazný faktor technologického úpadku, deindustrializace Evropy a snížení životní úrovně jejích obyvatel. A politického a společenského úpadku taky. |
|
|
R. Langer 1.10.2023 5:55Dementní argumentace zelených debilů. |
|
|
R. Langer 1.10.2023 5:56... středověkem. Hned bych je tam všechny odstěhoval. |
