J. Jurax 2.10.2023 16:43

Nebude.

Voda ve vodotečích teče víceméně furt, kdežto fouká jenom občas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Eliáš 1.10.2023 18:32

Pokud k tomu bude Šálek přistupovat tak, jak k tomu přistupuje, tak určitě ne. Rozhodně ne, když si bude vybírat jen to, co se mu hodí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 1.10.2023 18:33

Zelené dotace ovšem nejsou nic jiného než podpora vědy, výzkumu a vývoje v oblasti výroby energie. Samozřejmě v Česku, zmizela ta halda peněz všude možně, jen ne ve zlepšení hospodaření s energiemi. To je ovšem docela jiný problém.

Základní zákonitost jakékoli podpory vědy, výzkumu a vývoje je, že část peněz zmizí v nefunkčních projektech. Samozřejmě za socialismu se to nedělo, protože tam se zkoumalo jen to, co úspěšně vyzkoumali už jinde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 1.10.2023 19:18

Pak by měl být hrazen z rozpočtu na vědu a výzkum a ne speciálními poplatky a daněmi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.10.2023 19:28

Speciální výhodou/skrytou dotací energetiky na fosilní bási je, že její nákladovost nereflektuje dlouhodobé škody a mnohdy zneužívá rozptyl nerecyklovatelných externalit nad cizí území.

Za takovéto fakticky pokřivené tržní situace není divu, že technologie která tolik nezneužívá životní prostředí, chce být na trhu s energiemi zrovnoprávněna např. otevřenějšími dotacemi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 1.10.2023 19:43

Škody způsobené těžbou lithia a jeho přepravou loďmi poháněnými mazutem zohledněny jsou? Jak velké jsou vůbec zásoby lithia a kdy hodláte pohon těchto lodí změnit na čistý? A máte pocit, že výroba fotovoltaických článků je čistá? Je energeticky velice náročná - od kterého roku bude její nároky pokrývat pouze čistá energie? A co až se spotřeba surovin pro čistou energii zmnohonásobí - těžba se stane náročnější a tudíž ještě méně ekologickou? A kdy už přesvědčíte Afriku, Asii a Ameriku, aby se k naší technologické sebevraždě připojily?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.10.2023 20:15

Proč píšete v reakci na evidentní tržní nerovnost energetických zdrojů o "technologické sebevraždě"?!

Přijde mi to jako nářek lupiče který dlouho nebyl přistižen a když na to došlo, hořekuje nad tím, že mu hrozí "technologická sebevražda" protože se poctivému řemeslu zavčas nenaučil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 2.10.2023 1:58

Obávám se, že jde ještě o jednu dost drastickou změnu. Dříve platilo: málo velkých producentů, hodně spotřebitelů. Nyní skoro každý spotřebitel má být producentem, To je změna systému poměrně zásadní a pro technologie předpokládající tradiční uspořádání poměrně velký problém. Viz např. právo si poslat energii v domě ze střechy přes sklep do bytů. Přestože jde elektřina jen ze střechy do sklepa a pak do bytu, jde přes elektroměr ve sklepě a elektroměry v bytech. Jinak jde ale jen po vedení, které postavili a udržují vlastníci domu. Kvízová otázka je, na jakou odměnu má nárok vlastník veřejné sítě v této lokalitě. Podle mne je za zúčtování, protože nic jiného pro tento přenos nedělá. Současný systém mu ale přiznává odměnu takovou, jakoby ta energie šla přes celou republiku, přestože se jeho vedení a traf ani nedotkne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 2.10.2023 10:41

Pravdu máte jen částečně. Ano, vedení ze střechy do sklepa je vybudováno a spravováno majiteli domu a tudíž není nutné, aby si někdo jiný účtoval další poplatky, když jsem si výrobu energie sám financoval a je tedy moje.

Ale to by platilo jen v případě, že si s touto výrobou vystačíte vždy nebo v jasně definovaných intervalech. Pak se dá určitě vytvořit energetický dodavatelský tarif, který by toto reflektoval.

Ale vy toto plníte jen částečně. Když máte dostatek výroby, tak neodebíráte, ale přesto pro Vás čeká záloha, kdyby přiletěl mrak. Tedy i ty dráty a jsou stále udržované.

Jak to řešit? Pokud se odpojíte úplně, nebudete nic platit. Pokud, ale, čeká výkon v elektrárně a ještě je udržována přenosová soustava pro případ, že Vaše výroba nestačí, tak platit budete. Navíc by jste měl mít speciální tarif se samostatně vyčísleným poplatkem za rezervu a údržbu, protože momentálně jsou tyto poplatky součástí poplatku za odebranou kWh a ty máte díky FVE, nižší i když ty dráty stále potřebujete a používáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 2.10.2023 13:52

Problém je, že přesně to, co jsem popsal, funguje dnes v rodinném domě, protože tam je elektroměr jen jeden a venku. V bytovém domě je na to právní nárok ale také a stát to bude muset nějak zajistit. Poplatky si ten, kdo dodává elektriku může účtovat až za to, co přijde nebo odejde na patě z domu. Určitě ale ne za to, co proběhne v domě mezi jednotlivými byty a střechou. Zálohováním neargumentujte, protože žádnou povinnost odebírat nemáte, takže pokud se uspokojíte z vlastního zdroje, je to jako byste nic neodebíral. Vy ovšem máte právo nic neodebírat, takže tato situace nemůže být předmětem poplatku. Platíte za jistič a odebranou elektřinu. Odebranou ze sítě, ne dodanou v rámci domu vlastním zdrojem. V tom druhém případě musí dodavateli stačit poplatek za jistitč a možná poplatek za zúčtování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 2.10.2023 14:42

Bohužel, to, že máte jistič o nějakém proudu, znamená, že je pro Vás držen agregovaný výkon u výrobců. Že to neodebíráte je irelevantní. To by jste nějak musel informovat, že v nějakém termínu ani odebírat nechcete. Zatím na to nejsou dodavatelé připravení. Ale očekávám, že se to nějak objeví. Taky očekávám, že poplatky za odběr v době, kdy zase odebírat chcete, budou poněkud jiné.

Právě poplatky za jistič se již několikrát snažili revidovat a, naštěstí, zatím neúspěšně. Chtělo by to více koncepční řešení. Zatím se provozovatelé rozvodných soustav hojí na "stabilních", odběratelích.

Řešení je několik. Nejjednodušší je vlastní rozvod až za hodiny s nějakým vlastním měřením pro rozpočítání nákladů dle spotřeby z "vlastního" zdroje.

Nebo poměrově započíst výrobu vůči spotřebě jednotlivých "partají". Ale to je opět nějaká činnost na straně dodavatele a asi ji bude taky chtít zaplatit. Něco jako poplatek u doktora za potvrzení, že jsem zdráv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 2.10.2023 15:59

Co jsem vám psal, je právní podstata problému. Tzn. to není o tom, že se občan o to musí dožadovat. To bude muset stát vyřešit, pokud nechce řešit důsledky žaloby u ÚS, kde bude vysvětlovat důvod zpoplatnění přenosu energie po síti, která správci sítě nejen nepatří, ale ani se o ní nestará. Nápadně to připomíná bezdůvodné obohacení, které je zákonem zakázáno. Je to něco jako zásluhovost důchodu pod 10%. To nelze, protože 10% je nepodstatné navýšení a Ústava říká, že máme nejen solidární, ale i zásluhový systém. Pod 10% ale zásluhový není a není to věc názoru.

Pokud si solárními panely jen snížím spotřebu třeba na 50%, jsem pořád regulérní spotřebitel a nevidím důvod k revizi plateb. Stejného stavu přece mohu docílit i tím, že začnu šetřit. Tj. za to, že mám přípojku platím za jistič a plat za množství nemůže zahrnovat energii, kterou jsem si vyrobil sám. Provozovatel sítě nemůže pobírat odměnu za přenos energie, kterou nevyrobil přes síť, kterou nevlastní a ani nespravuje. To je nezákonné. Tj. komunitní energie nejsou zásluha chytré vlády, ale objektivní nutnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 2.10.2023 4:09

Technologickou sebevraždou myslím úmyslné technologické znevýhodnění jedné země/civilizace ve světě, kde není sama a hrozí, že ji ostatní země/civilizace převálcují. Má-li to být nářek, pak někoho, koho tlačí do pozice naivního dobráčka mezi samými bezohlednými lupiči.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 2.10.2023 7:40

"Škody způsobené těžbou lithia a jeho přepravou loďmi poháněnými mazutem zohledněny jsou?" Ještě lepší je, když v Amazonii vyrobí dřevní štěpku, tu loď převeze do Anglie a tam jí spálí v ekologické elektrárně. To by blbýho nenapadlo ani kdyby ho umlátili. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 2.10.2023 10:43

Jojo. Ekologie jak vystřižená.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.10.2023 17:05

Blbého ekologistu, potažmo politika, ani mlátit nemusíte. Přijde na to úplně sám. Akorát že pochopitelně nenese náklady; bit jimi je prostý spotřebitel. Heil green-deal!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 2.10.2023 17:00

Zelené dotace ovšem opravdu nejsou podporou vědy, výzkumu a vývoje v oblasti výroby energie. Jsou toliko podporou zeleného kšeftu.

Můžete objasnit, jak zeleně dotované obložení domku izolací či instalace panelů na jeho střechu podpoří vědu, výzkum a vývoj v oblasti výroby energie?

Nebylo by lepší když už dotovat, tak těmi penězi dotovat přímo ten výzkum? Jenže to je příliš rozumně řešení a hlavně nebyl by to takový kšeft s rychlým státem zaručeným ziskem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 1.10.2023 17:57

Otázka zní, jak moc je tohle důležité. Co se měnilo kvůli klimatu, byly freony. To je vyřešeno a v chlazení se s výjimkou historických zařízení, používají jen plyny bez vlivu na ozón. Po freonech se nikomu nestýská, naopak, efektivita současných zařízení je vyšší.

U CO2 je ale situace jiná. Tam jde o zlepšení hospodaření s energiemi a s vypouštěním CO2 to souvisí maximálně z poloviny. Druhá půlka je o odstranění zbytného drancování neobnovitelných zdrojů. Např. zlepšením efektivity výroby, což v principu není nic proti ničemu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 2.10.2023 10:54

Souhlas. Není nutné lpět na "starých" technologiích založených na neefektivním využíváním omezených zdrojů.

Pokud, tedy, máme novou, lepší, technologii k dispozici. Ale nemůžeme zavřít (zakázat) existující technologii bez náhrady s očekáváním, že se co nevidět nějaká vynalezne.

Dále, nová technologie musí být efektivnější, v konečném důsledku, levnější než původní. Jinak je to jen past na dotace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 2.10.2023 14:07

No, problém je, že právě to řeší emisní povolenky. Aby se nevyplatilo produkovat elektřinu nebo teplo starými neefektivními technologiemi z fosilních zdrojů. Viz teplárny, které za krize platily dražší plyn, ale vydělaly na vyšší ceně proudu. Ty co nemají ještě kogeneraci, jen prodělaly na plynu.

Takže nové technologie efektivnější jsou: o 20 nebo až 40%. Samozřejmě to vám jejich provozovatelé obvykle neřeknou. Řeknou, že to budou muset zavřít. Zejména takoví, kteří do technologie cíleně neinvestují a vyžírají podstatu. Třeba Veolia. Pravda, ne všude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 2.10.2023 14:47

Ale emisní povolenky jsou účelné jen pokud mám na výběr. Tedy, můžu si zvolit zdroje = je přebytek zdrojů a já si můžu zvolit mezi dražším a eko nebo levnějším a ne eko.

Bohužel, tento stav není. Já musím odebírat z toho, co je - tedy dražším a ne eko. A dražším, právě o emisní povolenky.

Někde je v systému chyba.

Které technologie jsou efektivnější o 20-40%? Primárně mluvím o elektřině. Teplárny jsou situace sama o sobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 2.10.2023 16:23

Energii kupujete z trhu EU, tj. čeští výrobci vás zajímají jedině z pohledu energetické bezpečnosti. Ne z hlediska ceny. Fakticky tedy nezajímají spotřebitele, ale hlavně stát. Vám je jedno, odkud ta energie jde a kdo ji vyrobil. Stejně to ani nevíte.

Teplárna s kogenerací má celkovou účinnost kolem 90%. Jako klasický kotel. Elektrárna se superkritickým kotlem má elektrickou účinnost cca 50%. Teplárna se spalovací turbínou a parním okruhem má elektrickou účinnost 55%. Teplárna s palivovým článkem a plynovými turbínami ale může mít elektrickou účinnost až 70%. Klasická elektrárna má ovšem elektrickou účinnost tak 33%. Tak nevím: uhlí + povolenky + 33% nebo uhlí/plyn + povolenky + 90% a 33-38% v elektrice nebo 70% z plynu díky turbínám a vysokoteplotnímu palivovému článku, to mi připadá jako hodně velké rozdíly. A to se bavíme jen o klasických zdrojích. Žádné OZE a modulární reaktory v tom nejsou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 1.10.2023 17:48

Obávám se, že green deal není ani tak o oteplování, jako o technickém pokroku.

Zkuste se postavit k rušné silnici a sám zjistíte, že změna na hybridy nebo elektro, což je v principu totéž, by razantně změnila kvalitu pobytu v tomto prostředí. Podobně, jako se klima výrazně zlepšilo na železnici poté, co většina je elektrifikovaná a menšina používá diesely. Místo páry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 1.10.2023 18:05

No, hybrid má výfuk na autě, kdežto elektromobil v elektrárně. Více než 50% výroby elektřiny u nás je z uhli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Skřivan 1.10.2023 18:23

Otázkou je ovšem, jak často je výfuk hybridu v provozu a o jaký jde hybrid. Např. plug-in může reálně fungovat stejně, jako čisté elektro. Kromě toho: je auto s palivovým článkem také hybrid ? Technicky je jednodušší než hybrid se spalovacím motorem a pálit může teoreticky jakýkoli uhlovodík. Ideálně asi vodík (nízkoteplotní článek bez reformeru). Ať ovšem pálí palivový článek cokoliv, ty špatné emise (NOx, ...), jsou úplně minimální a účinnost je o dost vyšší.

Elektřina z uhlí může být z kogenerace, tj. vysoce efektivní výroby elektřiny, nebo ze superkritické elektrárny a obávám se, že tyto alternativy mají poměrně hodně dramatický dopad na množství uhlí, které na stejné množství elektřiny spotřebujete.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Vašíček 2.10.2023 11:08

No, řešit z čeho by elektřina MOHLA být, je jedna věc. Z čeho je a ještě nějakou dobu bude, je druhá a momentálně akutnější věc.

Stejně tak provoz hybridu. Ano, teoreticky může jezdit čistě, jen na elektřinu. Jak je to prakticky ukazují statistiky. A ty ukazují, že ta jízda na elektriku tak častá není (jak by mola být).

• reagovat
• nahlásit příspěvek