27.4.2024 | Svátek má Jaroslav


Diskuse k článku

KLIMA: Vodík nejen zelený, ale i zlatý

Podle Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) by technologie umožňující změny v slunečním záření mohly lidstvu posloužit při snahách omezit růst teplot.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Molík 31.3.2023 12:29

Opět se snaží nepřátelé demokracie, tentokrát z MFdnes., znejistit moji identitu. Pravda je jim nepříjemná.

L. Novák 1.4.2023 11:28

Kojzar Molík v ohrožení? :-P

J. Hajský 31.3.2023 12:23

Cizuji z článku: "...nastal čas prozkoumat možnosti solárního geoinženýrství, respektive odrážení slunečních paprsků zpět do vesmíru. V kostce řečeno, tato metoda staví na přírodním mechanismu, kterým se vůči planetárnímu klimatu projevují erupce sopek."

Četl jsem již o "jaderné zimě", která by na Zemi nastala po totální jaderné válce, po obrovských požárech všeho hořlaného a tím pádem zaclonění svitu Slunce. Což takto způsobit "řízenou jadernou zimu". Na Sibiři a v Amazonii nechat vybuchnout tolik jaderných bomb. aby z nastálých požárů vzniklo tolik kouře, který by odstínil Slunce a snížil tím teplotu na Zemi podle přání klimaalarmistů.;-€;-D

L. Metelka 31.3.2023 13:10

Geoinženýrské nápady jsou hlavně technologicky nerealizovatelné, neufinancovatelné a nebezpečné životnímu prostředí.

P. Diviš 31.3.2023 16:03

Asi jako klimatologové ... :-P

L. Novák 1.4.2023 11:26

Nedávno jsem si poslechl vyjádření o klimatických změnách pro média od Radima Tolasze, a říkal jsem si, že "ten už je taky hotovej"... :-P

P. Dvořák 31.3.2023 11:32

Pokud někdo myslí, že vodík se v nádrži neudrží a pod., ať si prostuduje vodíkový vůz Toyota Mirai.

K. Wágner 31.3.2023 12:18

Byla otevřena první veřejná vodíková čerpací stanice společnosti Orlen Unipetrol v Praze na Barrandově, na kterou se každý může zajít podívat. Na její otevření čekali výrobci vodíkových vozidel. Jedinou veřejnou vodíkovou plnicí stanici v Česku dosud provozovala společnost Vítkovice v Ostravě. U nás tak zatím jezdí jen deset vozů Toyota Mirai na vodíkové palivové články. Ale logistická firma Zásilkovna do Česka už dovezla první nákladní vůz na vodík, v nabídce má vodíkové vozy i Hyundai. První vodíkový autobus v Praze hodlá začít testovat Dopravní podnik hl. města Prahy.

V. Kučer 31.3.2023 13:44

Vodíkové autobusy v Praze již jezdili ale asi se to moc neosvědčilo.

K. Wágner 31.3.2023 14:56

Zde máte i s fotkami zprávu z loňského listopadu : „DPP začne v pravidelném provozu testovat první vodíkový autobus, bude to Škoda H’CITY“:

https://www.dpp.cz/spolecnost/aktuality/detail/66_1589-testovani-autobusu-na-vodikovy-pohon

Tedy „první vodíkový autobus“. Pokud ale není první a dříve po Praze už vodíkové autobusy jezdily, dejte sem příslušný odkaz, ať se zde mohou všichni přesvědčit, že Dopravní podnik hlavního města Prahy nám lže...

V. Kučer 31.3.2023 17:45

Je to už řadu let a autobusy měli na střeše velké dlouhé nádrže. Na vodík se jezdit dá jde o to za kolik, levněji se získává jako odpad při rafinerii ropy a jeho ekonomická výroba bude možná až v JE 4. generace.

K. Wágner 2.4.2023 16:51

Vodíkový autobus Toyota CaetanoBus byl v loňském roce odborné veřejnosti představen v pondělí 5. prosince. Do běžného provozu byl nasazen od úterý 6. do čtvrtka 8. prosince. Vodíkový autobus na principu palivových článků je podle odborníků stejně bezpečný jako jeho naftový ekvivalent, vodíkové nádrže se nacházejí na střeše vozidla. Jedním z hlavních cílů třídenního testování vodíkového autobusu v Mostě bylo získat reálná data o tom, jak se vozidlo v běžném provozu chová:

https://fdrive.cz/clanky/vodikovy-autobus-v-moste-jezdl-na-lince-9939

L. Novák 3.4.2023 8:31

Potíž je "jen" v tom, že abyste z vodíkových palivových článků získal 1 kWh elektrické energie, musíte do elektrolýzy a dalšího zpracování, skladování a dopravy vložit 4 kWh el. energie. Účinnost využití vodíku v elektomobilitě je tedy kolem 25%. Horší než spalovací motor... :-P!!

K. Wágner 4.4.2023 7:26

A myslíte, že všechny ty, co stojí za zaváděním vodíkových autobusů do veřejné dopravy, tahle potíž zajímá? ;-)

K. Křivan 31.3.2023 18:07

Auta na vodík už fungovaly v minulém století. Byly to lehce modifikované automobily BMW, které místo benzinu spalovaly vodík. Tedy normální motor, jen lehce upravený. Fungovalo to celkem dobře, až na skladování vodíku. V autě i na pumpé.

Problém vodíku je, že má tu nejmenší možnou molekulu a proto je problém ho dokonale utěsnit.

J. Zak 1.4.2023 2:58

Ten vodik, mrska, se neda a neda potvora utesnit. Navic rozezira kde co, proto od nej couvnul sam genialni Elon Musk a dobre udelal.

F. Brnušák 31.3.2023 12:44

Udrzi, ale nikdo nevi jak dlouho. Vodikova nadrz bude daleko nachylnejsi na tesnost uzavezu, kaliparni trlinky v nadrzi atd. Dokazu si predstavit, ze v mrazu Toyota Mirai najednou ztrati tlak v nadrzi, protoze tesneni nadrze v mrazu a) ztvrdlo a za b) se maliko zmensilo a narlakovany vodik si najde cestu nejsnadneji z cele chemicke tabulky. Takze za me je to v praxi nevyzkousena technologie, ktera v idealnich podminkach zatim funguje, ale i kdyby vodik nemel problem s utikanim tak i jeho energicka hustota je na tom dost spatne. Takze v tomto smeru je to podobne jako baterky.

K. Wágner 1.4.2023 9:18

BMW testovalo vodíkovou iX5 v mrazivém Laponsku. Bylo nutné zjistit, jak se ve dvaceti stupních pod nulou chovají nádrže, baterie, řídicí jednotka a také jak pracují palivové články. Pohon obstál, problém neměla vodíková iX5 ani s tankováním :

https://www.autorevue.cz/bmw-testovalo-vodikovou-ix5-v-mrazivem-laponsku-pohon-obstal-problem-nemela-ani-s-tankovanim

To samé technologie Hyundai a jejich vodíkový NEXO, který byl vyvinut pro studený start při teplotách až -30° C. Na zkušebně ve Švédsku, jen hodinu jízdy od polárního kruhu, testovali nejnovější vozy v extrémních podmínkách teplot hluboko pod nulou. Přísné testování zajišťuje zimou prověřený provoz pro náročné každodenní použití :

https://www.hyundai.com/cz/modely/nexo/technologie.html

L. Novák 1.4.2023 11:27

Kolik to stojí nepsali? ;-D

K. Wágner 1.4.2023 22:24

Moc. O takovém autě si obyčejný smrtelník může jenom nechat zdát..;-)

J. Plzák 31.3.2023 10:24

...A vodík jsme schopni do nádrže načerpat za pár minut, podobně jako naftu nebo benzín, což je velmi efektivní oproti elektrickým vozům na baterie, které vyžadují k nabití celé hodiny...

S vodíkem jsou potíže, nedrží v nádrži, nutno ho, za použití další energie, zkapalňovat atd. atd.

Vliv CO2 na světové klima je zanedbatelný. Ať to konečně někdo spočítá. Jde o stopový plyn.

Z. Lapil 31.3.2023 11:37

Vodík není zdroj, pokud tedy není těžený na způsob uhlí/zemního plynu, o kteréžto možnosti slyším prvně. Vodík je alternativa ke klasické (chemické) baterii coby záloha pro OZE, zdá se, že technicky celkem zvládnutá.

Rozhodně VÍM, že už několik (několik málo) let jezdí vodíkové vlaky, experimentálně, ale na pravidelných linkách.

Realistický (podle mě) článek včetně pár čísel (600 - 800km natankuje za 15 minut; v přepočtu na energii 20x dražší než nafta, očekávají jeho zastánci ;-D) je zde:

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/komentar-vodikovy-vlak-ukazal-o-kolik-je-technologie-dal-nez/r~8d3711d8dc0411ec8980ac1f6b220ee8/

V. Chrastina 31.3.2023 13:03

Ano, pane Plzáku, CO2 je stopový plyn, avšak je z něj živo veškeré rostlinstvo. Kdyby se klimaalarmistům podařil plán jeho neutralizace, vyvolá to katastrofální dopad na hospodářské plodiny a tím bídu. :-/

K. Křivan 31.3.2023 18:37

Kdyby se podařilo brát CO2 z atmosféry, což nevím jak, tak by bylo možná výhodné s ní sytit atmosféru ve sklenících. Nevím kolik % CO2 navíc jsou jak které rostliny schopné "ztrávit", a kolik by to přineslo. To by bylo dobré théma pro biology pro výzkum.

K. Wágner 1.4.2023 22:12

Umělé zvyšování hladiny oxidu uhličitého při pěstování plodin v pěstírnách a sklenících je celkem běžná praxe. V průběhu světelné fáze přitom může zvýšení koncentrací CO2 v pěstební místnosti na úroveň vyšší, než je přirozeně se vyskytujících 330 ppm zvýšit rychlost růstu a výnosy o více než 30%. V závislosti na tom, které rostliny se pěstují, mohou mít výhody přidávání CO2 podobu vyššího výnosu na m2 nebo třeba kratších cyklů potřebných pro sklizeň dané plodiny. Prostředí obohacené CO2 může také zlepšit kvalitu plodin. Například některé jedlé plodiny mohou mít bohatší nutriční obsah, výraznější aroma nebo delší trvanlivost. :-)

P. Kubáč 31.3.2023 10:13

Díky molekule nepatrné velikosti je opravdový problém udržet vodík v jakkoliv složitě konstruované nádobě, proto mám k existenci přírodních vodíkových ložisek ve větším než nepatrném množství - silnou skepsi.

Nicméně stejnou skepsi mám i jakémukoliv využívání elektřiny ve velkoobjemovém chemickém průmyslu. Výroba elektřiny parními soustrojími má 60% ztráty formou odpadního tepla, které je také potřeba nějak "zlikvidovat"

Takže pokud se někdy bude vyrábět vodík - jediná vyloženě neplýtvající technologie je termický rozklad vody přímým využitím tepla jaderného reaktoru.

K. Wágner 31.3.2023 11:54

Podle Evropské komise je vodík klíčovým prvkem plánu REPowerEU k odbourání závislosti na ruských fosilních palivech. Cílem plánu REPowerEU je zejména to, aby EU do roku 2030 vyrobila 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů a dalších 10 milionů tun dovezla.

V. Petr 31.3.2023 12:33

;-D;-D;-D

M. Moser 31.3.2023 20:14

Helium je doktore ještě menší (protože je single narozdíl od dvouatomové molekuly vodiku) a přitom se ze země těží běžně.

K. Wágner 1.4.2023 11:18

Jednadvacáté století zřejmě bude stoletím plným překvapivých zvratů. V případě vodíku se dlouhou dobu nepředpokládalo, že existují jeho ložiska v podzemí. Podobně tomu bylo i s heliem, které je na Zemi přítomno jen velmi vzácně a v průmyslové výrobě se získává ze zemního plynu. Ale jak se ukázalo, helium může vyvěrat trhlinami v zemi, přičemž nejznámější oblasti těchto malých vývěrů leží ve Skalistých horách v USA a v Kanadě. Předpokládá se, že veškeré toto helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. V roce 2016 se však i u nás psalo o vědeckém týmu, který vedl Chris Ballentine z Oxfordské univerzity. Tým jako první v historii cíleně vystopoval ohromné zásoby helia v Tanzanii pod Velkou příkopovou propadlinou, v okolí mělkého slaného jezera Rukwa. Vulkanická aktivita ve Velké příkopové propadlině ohřívala zdejší horniny natolik, že z nich mohlo helium unikat, zároveň tu jsou i podzemní jeskyně, kde se hélium mohlo hromadit. Další ložiska helia pak, povzbuzeny tímto úspěchem, začaly hledat i jiné týmy.

<< < 1 2 3 4 5 > >>



Politický cirkus | Zahraničí | Politika | Společnost | Klima | Ekonomika | Věda | Kultura | Best of Hyena | Šamanovo doupě | Zábava
Čtenost | Zvířetník | Diskuse | Autoři | Lidovky.cz | Mobilní verze | Kindle verze | RSS
Redakce LN | Práce v mediální skupině MAFRA | Soukromí | Inzerce v LN | Inzerce na Lidovky.cz | Předplatné | Archiv staré verze
© 2024 Neviditelný pes a MAFRA, a.s., ISSN 1212-673X. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Provozovatelem serveru je O.Neff,s.r.o. se sídlem Praha 5, U Mrázovky 1, IČ: 64514985, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 44979.