Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Sluneční, nikoliv oxidouhličitá
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Alda 10.9.2019 11:36To máte sice správně (a výpočet jsem si pro jistotu ověřil), avšak podstata věci je jinde, jak naznačuje pan Novák níže. Ale ať - pokud se otepluje, je to DOBŘE! Zlé by bylo, kdyby se ochlazovalo. |
|
|
R. Langer 10.9.2019 11:35Re: Vcelku s autorem nesouzním - ani s Vámi. To, že k někomu chodil na přednášky zdaleka neznamená, že tomu rozuměl. V jeho případě je to spíš jistota, podle těch kydů, co tady vypouští. :-D |
|
|
R. Langer 10.9.2019 11:33Re: Už mi s tím oxidem jdou na nervy. Kdepak, za nás se už na ZŠ důsledně učily oxidy, a pokud vím, tak je to tak dodnes. A to mám 50 let. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:24Re: Klima Vidíte, co všechno je ještě zadarmo? To všechno je ještě možno zdanit nebo prodávat za prachy. Víte jaký je to obrovský potenciál pro podnikavé lidi? Něco jako credit industries neboli úvěry jako průmyslové odvětví. Tam se to podniká. Všiml jsem si v posledních dnech podle reklam v TV, že k těm firmám Somky a Hole Credit atp. přibyla ještě nějaká nová firma, která vám půjčí libovolnou částku na cokoli, a to určitě levněji a s vlídnější tváří než kterákoli jiná. Protože "mezi lidma je peněz"! |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:19Už mi s tím oxidem jdou na nervy. My jsme se učili ve škole o kysličnících, ale protože někdo chce být víc světový, kecá o oxidech. Proč tedy také nezruší ostatní české chemické názvosloví jako celek? Proč pořád učit chlorid draselný, když je možné s českou fonetikou říkat kálium chlorátum? Nebo acidum sulfurikum namísto kyseliny sírové? Někdo leze cizině do zadního otvoru. Jako svého času v rádiu a televizi začali kvůli Slovákům vysílat namísto Branky, body, vteřiny nově Góly, body, sekundy. Další projev české malosti. V.H. by řekl čecháčkovství? |
|
|
J. Jelínek 10.9.2019 11:14Re: Vcelku s autorem souzním, Na to asi naše mozky (nebo čím myslíme) nemají. Pořád si musíme představovat něco z oboru našich zkušeností a stavíme různé modely (viz Bohrův model atomu). To nám hodně pomáhá, jinak to ani neumíme. Problém nastává, když zaměníme model za skutečný objekt. Obvykle to přestává fungovat - což je dobře, protože nás to nutí "vymýšlet" nové teorie. Ale konce to holt nebere. |
|
|
M. Klas 10.9.2019 11:10Re: Koněv měl z Prahy zmizet už v roce 1990 A co teprve ta čištění, která nemusela být, kdyby si Rusáci Koněva už dávno odvezli. |
|
|
J. Ganaur 10.9.2019 11:05Re: Vcelku s autorem souzním, Pak se ovšem naskýtá otázka, kde je hranice a co je za ní..... |
|
|
J. Jelínek 10.9.2019 10:59Re: Vcelku s autorem nesouzním - ani s Vámi. Vaše logo svědčí o tom, že máte nějaký přehled o matematice a to je asi příčinou toho, že jste užil pojmu "bod", tedy nehmotné, neenergetické a bezrozměrné entity kterýžto pojem má smysl v geometrii, tedy v matematice, ale ve fyzice zejména v OTR a kvantové mechanice ( a hlavně ve vznikající teorii kvantové gravitace) není nekonečná dělitelnost prostoru prostě možná. Singularita je nepřípustná. To, že jste chodil ke Kulhánkovi vám závidím, já na něj čumím na Aldebaranu. Občas s otevřenou hubou. |
|
|
J. Vintr 10.9.2019 10:45Re: to myslíte vážně, pane Vintře? Je to v postatě stejné, jako ten známý příklad s kuřetem. Když já sním celé kuře a vy nic, tak jsme průměrně snědli každý půl kuřete. Příroda si žádnou průměrnou teplotu nepočítá. Reaguje hlavně na teplotní extrémy nebo na nesprávnou telotu v nesprávnou dobu. Obojí se v nějakém statistickém průměru absolutně nijak neprojeví. Proto si můžou lidí své vypočítané statistické průměry teplot strčit třeba do zadnice. A klidně i napříč. |
|
P. Rada 10.9.2019 10:43Re: Vcelku s autorem nesouzním - ani s Vámi. Vesmír je nekonečný asi tak jak je nekonečně mnoho bodů vyjadřujících střed povrchu koule která se navíc zřejmě nafukuje. Jestli splaskne či se scvrkne bude to ona "konečná" a tak to možná mínil i Kulhánek ke kterému jsem na přednášky rád chodil. |
|
|
J. Vintr 10.9.2019 10:40Re: kouzlo nechtěného? Plyny jsou překážkou stoupajícímu teplému vzduchu? Děláte si srandu? |
|
|
I. Širůček 10.9.2019 10:37Re: Klim. situace s lidmi jako je pan Plzák je beznadějná. Ježišmarjá! |
|
|
P. Rada 10.9.2019 10:37Re: Klima Největší "prachy" representuje to vše co doposud lidí berou zdarma. Na pokus zdali to jde vyrobit napověděl experiment "Biosféra" (http://biosfera2.sweb.cz/). Kdejaký pilortovaný kosmický let je také takovým experimentem a posudte sám co to stojí. Obecně platí, že tyto pozemské ekosystémové služby hrubě nedocenujeme přestože převyšují "prachy" celosvětového HDP minimálně násobně. Jestli o tento nejreálnější základ existence lidé přijdou, ztratí smysl všechy dnes jen virtuální "prachy" kryté především ohromnou fantazijností co by za ně mohlo všechno být kdyby... Klima se ale začalo měnit jak uvolnující se lavina... Žel tak, že objem ekosystémových služeb bude nutně v úhrnu klesat a kleset ... a to i když se zas za pár století klima ustabilizuje jak v idylicky globálně vyrovnaných dobách třetihorních. Jak známe s historie lidstvo tak navíc hrozí, že se o ty zbytečky bohatství zas porve. |
|
|
J. Jelínek 10.9.2019 10:36Vcelku s autorem souzním, pouze "malá" připomínka. Vesmír NENÍ nekonečný, stejně tak ani varianty počasí. Nic v přírodě není nekonečné, nepředstavitelně, obludně velké, to ano, ale ne nekonečné. Profesor Kulhánek trefně přirovnal nekonečno k bubákovi, kterým zlí matematici straší hodné fyziky. |
|
|
P. Han 10.9.2019 10:27Re: děkuji, pane Aldo Ale kdepak. Pouze jste autorovu logiku překroutil. To vy se snažíte dělat z autora hlupáka, ale zase se to vrací pouze k vám. |
|
|
J. Hanzal 10.9.2019 10:15Klima Ono je to s tím klimatem zlé, slunce svítí a hřeje, vítr fouká a vysušuje, voda padá a zalévá. A to je předmětem sváru mnoha učených hlav v podivuhodném oboru enviromentalismu, samozřejmě za velký prachy jak o tom správně píše pan autor. Poněvadž za blbosti se platí nejvíce. |
|
|
A. Forman 10.9.2019 10:13Re: no jistě, pane Formane ... a Šejnu. |
|
|
J. Ganaur 10.9.2019 10:10Re: Klim. situace s lidmi jako je pan Plzák je beznadějná. Kde jste vzal těch 100mW/m2? |
|
M. Šejna 10.9.2019 9:59no jistě, pane Formane Slunce přece na Zemi dodává knedlíky a brambory. :-D |
|
|
M. Šejna 10.9.2019 9:57děkuji, pane Aldo použil jsem záměrně logiku autora. Takže jste správně uvedl, že autor ze sebe dělá hlupáka. |
|
|
M. Šejna 10.9.2019 9:56to myslíte vážně? a kdy jste zapl to Slunce? Včera, nebo dnes ráno? Pokud se nepletu, tak trouba jménem Slunce je zapnutá už několik miliard let, takže k tomu srovnání tepelných ztrát a dodané energie došlo už v době, kdy na Zemi ještě ani nezačal život. |
|
|
A. Alda 10.9.2019 9:54Proč ze sebe děláte takového hlupáka?
|
|
|
M. Šejna 10.9.2019 9:51kouzlo nechtěného? Skleníkové plyny jsou opravdu překážkou stoupajícímu teplému vzduchu, takže opravdu nejde o materiál, ale o ten skleníkový efekt. Skleníkové plyny způsobují, že zatímco se atmosfera u povrchu otepluje, tak horní vrstvy se ochlazují, protože skleníkové plyny zabraňují stoupání teplého vzduchu, jak jste správně kouzlem nechtěného uvedl. Zde si to můžete ověřit na satelitním měření: http://images.remss.com/msu/msu_time_series.html |
|
|
M. Šejna 10.9.2019 9:46to myslíte vážně, pane Vintře? Uvedu Vám příklad, abyste to pochopil i Vy: V horký letní den bude ráno +20°, odpoledne +35°, večer +27°. Druhý den bude ráno +15°, odpoledne +30°C, večer +22°C. Z uvedených teplot plyne, že každý den měl teplotní amplitudu 15°C, ale ten první den byl v průměru o 5°C teplejší. Aspoň podle statistiky klimatologů. Podle pana Vintra ale budou mít oba dny teplotně statisticky bezvýznamný rozdíl, protože rozdíl v jejich průměrné teplotě je menší, než denné teplotní amplituda. |
|
|
P. Novák 10.9.2019 9:40Re: Ať už je to Nemůžete srovnávat tok energie ze slunce a teplotu na Zemi. Když zapnete troubu v kuchyni, tak energie je konstantní, ale teplota v troubě roste. Pokud by tam nebyl termostat, rostla by tak dlouho, než se tepelné ztráty srovnají s dodanou energií. tok energie ze Slunce stoupl o desetinu procenta kolem roku 1910. Jak dlouho to trvá, než se to vyrovná, to Vám nikdo neřekne. |
|
|
A. Forman 10.9.2019 9:37Re: Popírač pan Hruška. Slunce není dodavatelem tepla na Zemi. |
|
|
J. Vintr 10.9.2019 9:30Re: polykarbonátový efekt? Nejde o materiál, ale o překážku stoupajícímu teplému vzduchu. |
|
|
J. Vintr 10.9.2019 9:29Re: neznalec Vintr zas perlí A stoupá snad? Rozdíl pár stupňů v nějaké průměrné teplotě, počítané z hodnot v rozptylu plus, mínus padesát stupňů, je pod úrovní statistické chyby. Kdyby se vytáhly předpovědi alarmistů z doby, kdy se s tímto blbnutím začalo, tak už mělo dnes být o deset stupňů tepleji a hladina moře o metr výš. |
|
|
M. Šejna 10.9.2019 9:26polykarbonátový efekt? Autor tvrdí, že skleník je ze skla. Já mám jistou konstrukci podobnou skleníku, ale místo skla tam je polykarbonát. Někteří zahradníci používají dokonce jen fólie, a přesto jim tam ten skleníkový efekt (pardon - fóliový efekt) Mám doma skleník, nebo polykarbonát, autore? A funguje mi tam skleníkový efekt, nebo ne? Nejspíš ne, protože tam fungujr asi efekt polykarbonátový. To jen připonínám tu autorovu dementní představu, že skleníkový efekt může fungovat jen ve skleníku ze skla. |
