J. Lukavsky 28.9.2019 20:10

No jedna věc je "právní čistota" a druhá srozumitelnost. Ano, soustava jednotek zná jen sekundy, metry.... ale když slyším, že vítr bude až xx m za sekudu tak musím přepočítat na km za hodinu neb jako řidič si 120 km/h umím představit snadno. Teď už to alespoň někde hlásí v těch km/h. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 12.9.2019 20:20

Je vidět, že jste stejného názoru, takže up yours and piss off, my dear.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tolasz 11.9.2019 11:10

Zde si naběhl hlavně autor, ne klimatologové. Jeho konstatování, že fouká převážně od východu je nesmysl. Na Ruzyni převládal v roce 2018 JZ vítr. Ze západního sektoru foukalo 42 % času, z východního 35 %.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 11.9.2019 8:18

Sod off!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pecka 11.9.2019 1:03

Pane Machu, váš příspěvek j poněkud zmatený, není se čeho chytit. Pokud jste myslel likvidaci lesů a zeleně obecně, pak s vámi souhlasím. Zastavování ploch zemědělské půdy, kácení lesů pro mrzký peníz nebo ty lesy nechat sežrat kůrovcem jsou zločiny hodné potrestání. Jedná se však o vlivy spíše lokálního charakteru. Pokud však máte na mysli "znečištění" oxidem uhličitým, pak jste dost mimo mísu. Sám píšete o vlivu přírodních katastrof, na které lidstvo nedosáhne, ať dělá, co dělá. V tomto případě naprosto souhlasím s autorem článku v tom, že vliv lidmi produkovaného neškodného plynu CO2 má na klima marginální vliv. Argumentů pro toto tvrzení je nepřeberné množství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pallas 10.9.2019 23:49

Přitom obé znamená totéž - druhá (od vterý - druhý, srv. ruské vtoroj). Ostatně stejného původu je i úterý.

Oni to ti obrozenci mysleli dobře. V té době byla čeština (nejen) germanismy opravdu dost zasviněna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.9.2019 23:34

Inu, máte doma polykarbonátovnik. S polykarbonátovníkovým efektem ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.9.2019 23:26

No vidíte, a já se ještě na střední škole učil kysličníky před pouhým půlstoletím ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.9.2019 23:23

Souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.9.2019 22:00

Ale já vím zcela přesně, o čem mluvím, o čemž se můžete sám jednoduše přesvědčit. Co říkám, je prostě pravda, i kdybyste se na uši stavěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.9.2019 21:57

Člověk, který není schopen zjistit - ani po nápovědě - pomocí strýčka Googla, že kodifikovaným standardem v odborných textech je oxid a nikoliv kysličník, je hloupý, a je lhostejné, jakých výsledků dosahoval před sedmdesáti nebo sto lety ve škole. To je mi líto.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.9.2019 21:53

To je hrozně jednoduché, tak zaprvé: je to oxid, nikoliv oxyd. "Oxyd" používají jenom nevědomci. Zadruhé, "oxid" je vždycky správně, ať je použit v textu odborném nebo neodborném. Proč denitisky používají oxid a ne kysličník, to se musíte zeptat jich. Oni si můžou vybrat. Zatřetí, co by se nesměly, jsou takto kodifikovány. Oxid uhličitý je napůl proto, protože oxid je závazný v odborných textech, a uhličitý je dle platné kodifikace správně utvořen pro čtvrtou valenci prvku správně zvaného uhlík. Pokud vám to pořád není jasné, zavolejte si někam na chemii, třeba VŠCHT na anorganiku, oni vám to vysvětlí. Nebo požádejte o pomoc strýčka Googla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 10.9.2019 21:50

Já s autorem zcela souhlasím, takže mně osobně a jistě i mnoha dalším, nic nevnucuje. Toš tak pane Školníku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Školník 10.9.2019 20:02

Ta vaše pravda pane Plzáku je jen vaše, a jako takovou nám ji nebnucujte. Nebo budeme muset čekat až umřete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kratochvíl 10.9.2019 18:43

Souhlasím na 100%.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Manda 10.9.2019 18:02

je to povýšený emigrant, který kecá i do toho o čem nic neví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 10.9.2019 17:41

To je velmi správná námitka. Já uvádím ještě i ty další chemické názvy. Prostě někdo chtěl v nějakém okamžiku vypadat ještě chytřeji než ti druzí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 10.9.2019 17:39

Vteřina je odjakživa také jednotkou času. V běžném jazyce se stejným slovem označuje i jednotka času, jejíž nynější název sekunda (zaveden přijetím systému jednotek SI roku 1974) je od roku 1980 jediný správný odborný a legální název.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 10.9.2019 17:37

To by bylo, abychom všem těm nežádoucím nepřátelům našeho jediného správného světového názoru nezavřeli huby! Uděláme to ještě lépe než svého času bolševici. Je to tak nějak?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 10.9.2019 17:36

Je pravda, že jsem do všech těch škol chodil už před pár roky, ale chodil jsem do nich dost dlouho a s takovými výsledky na to, aby mi někdo říkal, že jsem hloupý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Mach 10.9.2019 17:35

Erupce islandského vulkánu Laki v roce 1783 způsobil rozsáhlé klimatické změny, silné mrazy a špatnou úrodu v Evropě, což pravděpodobně vedlo až k velké francouzské revoluci o 5 let později. Daleko horší než erupce Pinatuba, kde následky celkem neviné sopečné erupce znásobil právě v té době dorazivší hurikán. Slunce v tom nehrálo žádnou roli. Děsivý hladomor v roce 1932 naopak nezpůsobila příroda, ale sovětský diktátor Stalin. Tam lidstvo dokázalo, že to dokáže, a nebralo na varování odborníků. Slunce svítí i na Venuši nebo Mars, ale život tam v našem měřítku neexistuje. Chránit si své prostředí je pro nás životně důležité. Slunce neovlivníme, seč se budeme snažit, ale klima si dokážeme rozhodit poměrně snadno. Rozhodně bych byl proti zlehčování argumentů odborníků, kteří opakovaně upozorňují na to, že jsme sobci a příroda si to s námi vyřídí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 10.9.2019 16:05

Naopak. To vy tu hájíte někoho, kdo se tváří jako odborník a přitom nemá o věci šajnu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 10.9.2019 16:02

Co je to střed povrchu koule, proboha? Povrch koule nemá žádný střed. Ani povrch třeba krychle nemá střed. Na matematiku jste asi nechodil vůbec nikam.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hajský 10.9.2019 15:40

Proč se tedy oxyd používá i v textech neodborných jako je denní (i bulvární) tisk? A smí se české názvy prvků (kyslík, dusík, uhlík, vodík) používat v odborných txtech? A proč ve jménu oxyd uhličitý je půl názvu mezinárodního a půl českého?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 10.9.2019 15:16

Váš příspěvek má hodnotu nula a svědčí o tom, že byste se nechal ve vaší zaslepenosti klidně operovat třeba účetním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 10.9.2019 15:02

Perfektní shrnutí stavu, bohužel pouze pro schopné (sebe)kritického myšlení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.9.2019 14:52

Od kyslíku je oxid, to je norma už asi padesát let. To nemá s anorganickými valenčními příponami (ty asi máte na mysli s "českým chemickým názvoslovím") nic společného. Taky v organice žádné speciální "české chemické názvosloví" neexistuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.9.2019 14:48

Oxid je jediný pojem přípustný v odborném textu. Už asi padesát let. Kysličník je možný pouze v textech neodborných. Zkuste se vzdělat, das hilft ungemein.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 10.9.2019 14:46

To je tím, že už padesát nebo kolik let je standardním chemickým pojmem oxid a "kysličník" je přípustný (nikoliv povinný) pouze v neodborných textech. V odborném textu vás s tím redaktor vyhodí, resp. pozná, že nejste chemik. Takže naříkáte pouze nad svou hloupostí a neinformovaností.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 10.9.2019 14:33

Koukám, že sem dnes nasadili nějakého nového mazacího robota. Takže sbohem volná diskuze. Velký bratr bdí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek