Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Sluneční, nikoliv oxidouhličitá
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
F. Houžňák 10.9.2019 21:53To je hrozně jednoduché, tak zaprvé: je to oxid, nikoliv oxyd. "Oxyd" používají jenom nevědomci. Zadruhé, "oxid" je vždycky správně, ať je použit v textu odborném nebo neodborném. Proč denitisky používají oxid a ne kysličník, to se musíte zeptat jich. Oni si můžou vybrat. Zatřetí, co by se nesměly, jsou takto kodifikovány. Oxid uhličitý je napůl proto, protože oxid je závazný v odborných textech, a uhličitý je dle platné kodifikace správně utvořen pro čtvrtou valenci prvku správně zvaného uhlík. Pokud vám to pořád není jasné, zavolejte si někam na chemii, třeba VŠCHT na anorganiku, oni vám to vysvětlí. Nebo požádejte o pomoc strýčka Googla. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 17:39Vteřina je odjakživa také jednotkou času. V běžném jazyce se stejným slovem označuje i jednotka času, jejíž nynější název sekunda (zaveden přijetím systému jednotek SI roku 1974) je od roku 1980 jediný správný odborný a legální název. |
|
J. Pallas 10.9.2019 23:49Přitom obé znamená totéž - druhá (od vterý - druhý, srv. ruské vtoroj). Ostatně stejného původu je i úterý. Oni to ti obrozenci mysleli dobře. V té době byla čeština (nejen) germanismy opravdu dost zasviněna. |
|
|
J. Lukavsky 28.9.2019 20:10No jedna věc je "právní čistota" a druhá srozumitelnost. Ano, soustava jednotek zná jen sekundy, metry.... ale když slyším, že vítr bude až xx m za sekudu tak musím přepočítat na km za hodinu neb jako řidič si 120 km/h umím představit snadno. Teď už to alespoň někde hlásí v těch km/h. J.L. end |
|
|
F. Houžňák 10.9.2019 14:46To je tím, že už padesát nebo kolik let je standardním chemickým pojmem oxid a "kysličník" je přípustný (nikoliv povinný) pouze v neodborných textech. V odborném textu vás s tím redaktor vyhodí, resp. pozná, že nejste chemik. Takže naříkáte pouze nad svou hloupostí a neinformovaností. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 17:36Je pravda, že jsem do všech těch škol chodil už před pár roky, ale chodil jsem do nich dost dlouho a s takovými výsledky na to, aby mi někdo říkal, že jsem hloupý. |
|
|
P. Manda 10.9.2019 18:02je to povýšený emigrant, který kecá i do toho o čem nic neví. |
|
|
F. Houžňák 10.9.2019 22:00Ale já vím zcela přesně, o čem mluvím, o čemž se můžete sám jednoduše přesvědčit. Co říkám, je prostě pravda, i kdybyste se na uši stavěl. |
|
|
F. Houžňák 10.9.2019 21:57Člověk, který není schopen zjistit - ani po nápovědě - pomocí strýčka Googla, že kodifikovaným standardem v odborných textech je oxid a nikoliv kysličník, je hloupý, a je lhostejné, jakých výsledků dosahoval před sedmdesáti nebo sto lety ve škole. To je mi líto. |
|
|
P. Harabaska 11.9.2019 8:18Sod off! |
|
|
F. Houžňák 12.9.2019 20:20Je vidět, že jste stejného názoru, takže up yours and piss off, my dear. |
|
|
J. Jelínek 10.9.2019 10:36Vcelku s autorem souzním, pouze "malá" připomínka. Vesmír NENÍ nekonečný, stejně tak ani varianty počasí. Nic v přírodě není nekonečné, nepředstavitelně, obludně velké, to ano, ale ne nekonečné. Profesor Kulhánek trefně přirovnal nekonečno k bubákovi, kterým zlí matematici straší hodné fyziky. |
|
P. Rada 10.9.2019 10:43Re: Vcelku s autorem nesouzním - ani s Vámi. Vesmír je nekonečný asi tak jak je nekonečně mnoho bodů vyjadřujících střed povrchu koule která se navíc zřejmě nafukuje. Jestli splaskne či se scvrkne bude to ona "konečná" a tak to možná mínil i Kulhánek ke kterému jsem na přednášky rád chodil. |
|
|
J. Jelínek 10.9.2019 10:59Re: Vcelku s autorem nesouzním - ani s Vámi. Vaše logo svědčí o tom, že máte nějaký přehled o matematice a to je asi příčinou toho, že jste užil pojmu "bod", tedy nehmotné, neenergetické a bezrozměrné entity kterýžto pojem má smysl v geometrii, tedy v matematice, ale ve fyzice zejména v OTR a kvantové mechanice ( a hlavně ve vznikající teorii kvantové gravitace) není nekonečná dělitelnost prostoru prostě možná. Singularita je nepřípustná. To, že jste chodil ke Kulhánkovi vám závidím, já na něj čumím na Aldebaranu. Občas s otevřenou hubou. |
|
|
R. Langer 10.9.2019 11:35Re: Vcelku s autorem nesouzním - ani s Vámi. To, že k někomu chodil na přednášky zdaleka neznamená, že tomu rozuměl. V jeho případě je to spíš jistota, podle těch kydů, co tady vypouští. :-D |
|
|
M. Valenta 10.9.2019 15:16Váš příspěvek má hodnotu nula a svědčí o tom, že byste se nechal ve vaší zaslepenosti klidně operovat třeba účetním. |
|
|
P. Han 10.9.2019 16:05Naopak. To vy tu hájíte někoho, kdo se tváří jako odborník a přitom nemá o věci šajnu. |
|
|
P. Han 10.9.2019 16:02Co je to střed povrchu koule, proboha? Povrch koule nemá žádný střed. Ani povrch třeba krychle nemá střed. Na matematiku jste asi nechodil vůbec nikam. |
|
|
J. Ganaur 10.9.2019 11:05Re: Vcelku s autorem souzním, Pak se ovšem naskýtá otázka, kde je hranice a co je za ní..... |
|
|
J. Jelínek 10.9.2019 11:14Re: Vcelku s autorem souzním, Na to asi naše mozky (nebo čím myslíme) nemají. Pořád si musíme představovat něco z oboru našich zkušeností a stavíme různé modely (viz Bohrův model atomu). To nám hodně pomáhá, jinak to ani neumíme. Problém nastává, když zaměníme model za skutečný objekt. Obvykle to přestává fungovat - což je dobře, protože nás to nutí "vymýšlet" nové teorie. Ale konce to holt nebere. |
|
|
A. Alda 10.9.2019 11:43Není hranice. Hranice je pojem k oddělení částí časoprostoru. Ovšem celý časoprostor je Vesmír. To, že se Vesmír rozpíná, neznamená, že má hranice. |
|
|
J. Hanzal 10.9.2019 10:15Klima Ono je to s tím klimatem zlé, slunce svítí a hřeje, vítr fouká a vysušuje, voda padá a zalévá. A to je předmětem sváru mnoha učených hlav v podivuhodném oboru enviromentalismu, samozřejmě za velký prachy jak o tom správně píše pan autor. Poněvadž za blbosti se platí nejvíce. |
|
|
P. Rada 10.9.2019 10:37Re: Klima Největší "prachy" representuje to vše co doposud lidí berou zdarma. Na pokus zdali to jde vyrobit napověděl experiment "Biosféra" (http://biosfera2.sweb.cz/). Kdejaký pilortovaný kosmický let je také takovým experimentem a posudte sám co to stojí. Obecně platí, že tyto pozemské ekosystémové služby hrubě nedocenujeme přestože převyšují "prachy" celosvětového HDP minimálně násobně. Jestli o tento nejreálnější základ existence lidé přijdou, ztratí smysl všechy dnes jen virtuální "prachy" kryté především ohromnou fantazijností co by za ně mohlo všechno být kdyby... Klima se ale začalo měnit jak uvolnující se lavina... Žel tak, že objem ekosystémových služeb bude nutně v úhrnu klesat a kleset ... a to i když se zas za pár století klima ustabilizuje jak v idylicky globálně vyrovnaných dobách třetihorních. Jak známe s historie lidstvo tak navíc hrozí, že se o ty zbytečky bohatství zas porve. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:24Re: Klima Vidíte, co všechno je ještě zadarmo? To všechno je ještě možno zdanit nebo prodávat za prachy. Víte jaký je to obrovský potenciál pro podnikavé lidi? Něco jako credit industries neboli úvěry jako průmyslové odvětví. Tam se to podniká. Všiml jsem si v posledních dnech podle reklam v TV, že k těm firmám Somky a Hole Credit atp. přibyla ještě nějaká nová firma, která vám půjčí libovolnou částku na cokoli, a to určitě levněji a s vlídnější tváří než kterákoli jiná. Protože "mezi lidma je peněz"! |
|
|
A. Alda 10.9.2019 11:49Projekt Biosféra zkrachoval na tom, že pyšní autoři se zapomněli zeptat nějakého stavaře, jak dlouho tvrdne beton. |
|
M. Šejna 10.9.2019 9:26polykarbonátový efekt? Autor tvrdí, že skleník je ze skla. Já mám jistou konstrukci podobnou skleníku, ale místo skla tam je polykarbonát. Někteří zahradníci používají dokonce jen fólie, a přesto jim tam ten skleníkový efekt (pardon - fóliový efekt) Mám doma skleník, nebo polykarbonát, autore? A funguje mi tam skleníkový efekt, nebo ne? Nejspíš ne, protože tam fungujr asi efekt polykarbonátový. To jen připonínám tu autorovu dementní představu, že skleníkový efekt může fungovat jen ve skleníku ze skla. |
|
|
J. Vintr 10.9.2019 9:30Re: polykarbonátový efekt? Nejde o materiál, ale o překážku stoupajícímu teplému vzduchu. |
|
|
M. Šejna 10.9.2019 9:51kouzlo nechtěného? Skleníkové plyny jsou opravdu překážkou stoupajícímu teplému vzduchu, takže opravdu nejde o materiál, ale o ten skleníkový efekt. Skleníkové plyny způsobují, že zatímco se atmosfera u povrchu otepluje, tak horní vrstvy se ochlazují, protože skleníkové plyny zabraňují stoupání teplého vzduchu, jak jste správně kouzlem nechtěného uvedl. Zde si to můžete ověřit na satelitním měření: http://images.remss.com/msu/msu_time_series.html |
|
|
J. Vintr 10.9.2019 10:40Re: kouzlo nechtěného? Plyny jsou překážkou stoupajícímu teplému vzduchu? Děláte si srandu? |
|
|
M. Šejna 10.9.2019 11:43pane Vintře koukal jste se na ty grafy teplot v jednotlivých vrstvách atmosfery? Nejspíš ne, když furt melete svou. |
