K. Drábek 14.4.2020 12:30

...v oblastech jen velmi nízko nad mořskou hladinou žijí stovky milionů lidí...

Žijí především v deltách. Problém je, že delta roste přinášením sedimentů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 14.4.2020 14:37

No a? Novými sedimenty roste plocha delty, nadmořská výška se obvykle nemění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 14.4.2020 9:48

Pane Lenci meteorologové a klimatologové jsou podle mě lidé, kteří se víc jak pravidelně živí poctivou prací sběru a vyhodnocování dat... Toto zas umožnuje těm, kteří na rostoucí věrohodnost předpovědí adekvátně reagují úspěch v jednání. Před cca 30lety např vyšla prvá zpráva IPCC o hrozící změně klimatu a její prognoza se dnes neblaze naponuje:

https://www.novinky.cz/pocasi/511507-klimatolog-pred-30-lety-se-vedcum-smali-ze-prehaneji-ted-se-scenare-naplnuji.html

Vlastních protiargumentů jsem zde uvedl řadu ale Vy je doposud posud nevnímáte. Opakuji proto, že v posledním desetiletí schnoucí lesy jak, nedostatek půdní vláhy na polích ... jsou okolnosti které právě mě každodenně potkávají jako neobvyklá negativní celoživotní zkušenost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 14.4.2020 10:04

Pouze potvrzujete to, co jsem napsal.Mimochodem, ještě stále tvrdíte, že v době gronského oteplení ve středověku by se musel místní dobytek "živit kamením"? Nebo budete tvrdit že jste mně tak neodepsal? Vím, je to už nějaká doba a při vašem lhaní by to bylo normální.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 14.4.2020 18:35

Především jste nám nevysvětlil, proč je třeba lidi s jiným názorem na klima vyhazovat z univerzit, konat proti nim protestní shromáždění a bránit jim v tom, aby na veřejnosti promluvili.

Zasolování půdy nevzniká jako důsledek vzestupu vody v moři. Dochází k němu proto, že při intenzivním zavlažování, ať povrchovou nebo hlubinnou vodou, protože se intenzivněji vypařuje a po cestě se z ní vysrážejí soli které po určité době znehodnotí půdu.

Když se sníží lidnatost, nebude problém s úživností.

Po vstupu do EU pod tlakem Německa a Francie prodělalo naše zemědělstí decimaci. Máme spoustu kapacit ke zvýšení produkce potravin, ale soudruzi z EU si to nepřejí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Burda 14.4.2020 19:58

Trefil jste hřebíček na hlavičku. Ne CO2, ale půdní vlhkost zvedá teplotu. Tedy absence půdní vlhkosti - voda se z půdy neodpařuje a tedy odpadem nechladí. Vodní toky lidé narovnání, vybetonovali nebo kamením vydali, voda teče rychle pryč, místo aby nepršelo zpátky. S tím by se mělo něco udělat. Zrušit meliorace! A velký kus bitvy o záchranu přírody bude vyhrán.

Jenže na tom nevydělá ani Elon Musk, ani rodiče Grafy, ani politici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 14.4.2020 9:33

Vyumělkované myšlení lze vyřešir umělým ledem.

"Blbec" ale přesto (podobně jak mnozí jiní) můžete být ve smyslu stupidity která je sice snadným opakováním osvědčených schemat jednání nejúspornější adaprační metodou - ale to platí jen v reelativně neproměnlivé situaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 14.4.2020 9:24

Máte pravdu, ale momentální změna se projevuje primárně v extrémech počasí a to nenahrává nikomu.

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jančura 14.4.2020 9:31

Já přepisoval kroniku obce Staré Hamry a tam jako červená niť se opakovaly nějaké dnes řečeno extrémy - jednou povodně, jindy sucha kdy se skoro nic neurodilo, jindy samé deště, kdy úroda na polích shnila apod. Takže podle toho jsou výkyvy počasí běžné a mluvit o extrémech je nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 14.4.2020 9:47

Podle kroniky jednoho zastrkova jste došel k zobecňujícímu závěru o klimatu a extrémech počasí, no potěš koště :o)

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.4.2020 9:51

"Podle kroniky jednoho zastrkova" no nějaký meterolog to sebral do knihy, už nevím jak se jmenuje a jsou to "kimatické změny" docela časté, horko, zima, sucho, povodně se nepravidelně střídají. J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 14.4.2020 10:40

A tak se ptám, z toho spisku ze zastrkova lze tedy zobecnit něco o klimatu, které je globální? Moc ne ...

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Nový 14.4.2020 11:02

To jako že sucho či přemíra deště, dle vás, byla jen v jakémsi zastrkově? :-))

Vy budete nejspíše rozumu dosti mdlého.

Čestík! :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.4.2020 12:27

No z mnoha záznamů mnoha Zastrkovů, ale i mnoha měst jako Praha, ..... lze usoudit, že počasí dělalo všeliké skopičiny už dávno, vlastně odjakživa. Klima je definováno jako průměry počasí za posledních 30 let, myslím. Ale průměry jsou málo platné, průměrná teplota někde na Sibiři je stejná, jako u nás v Evropě, ale je to od - 40 do plus 40oC, což je průměr 0. Příroda je tam a tady zcela jiná, limitujc jsou ty extrémy. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Burda 14.4.2020 20:15

Jakýsi meteorolog, skutečný vědec, pravil po povodních v Čechách (moravské byly o 5 let dříve), že jsme zvyklí na neobvykle stabilní konec 19. a celé 20. století, ale že normou jsou povodně, sucha, vichřice. Takže podnebí se vrací k normálu.

Ten normál je v kronikách, jen ne ve °C a mm, ale opisem. Stupně ani mm tehdá neznali.

Že já, hlava skopová,si nenapsal jeho jméno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 14.4.2020 9:26

Asi tak, jak píšete. Žijete kdesi na kopci, jste chráněn před vodou, ale moc tam toho nevypěstujete. Závěr: dům postavit na kopci, v nížině mít pozemky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 14.4.2020 9:29

Je to spíše jinak. Aby se vůbec dalo pěstovat obilí - musí dlouhodobě panovat vhodné a ustálené podmínky.

Jeli klima rozkolísanější - nezbývá než kočovat ve vleku stád kde chudou stravu předtím transformoval skot... a to navíc při celkově nižší populační četnosti. Převážně takto druh homos.s. existoval 65tis let. Pak se klima na celá tisíciletí ustálilo, vrostly rozsáhlé lesy které jej dál stabilizovaly, vytvořila se proto daleko úrodnější půda... následně vznikly a rozrostly se civilizace.

Dnes stojíme především na jiných ale žel neobnovitelných zdrojích (nerostné bohatství, fosily...). Toto období rozkvětu biosféry ale pro nově navozené nestability začíná končit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jančura 14.4.2020 9:40

Nevím čemu říkáte na tisíciletí ustálené klima, když se opakovaly i v posledních 10-20 tis. letech období klimatického optima, malé doby meziledové apod., na Sahaře byla savana, pak pouště apod. Prostě klima se stále mění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 14.4.2020 9:53

Poslednich cca 10tis let panuje na planetě Zemi neobvykle ustálené klima které se i oproti minulým interglaciálům udrželo neobvykle dlouho a donedávna v toleranci +-0.5C.

Více je o tom třeba v knize:

https://www.databazeknih.cz/knihy/pluhy-nemoci-a-ropa-65709

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.4.2020 12:30

"Poslednich cca 10tis let panuje na planetě Zemi neobvykle ustálené klima" Mauderovo minimum, čili Malá doba ledová nic? J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.4.2020 10:13

"Dnes stojíme především na jiných ale žel neobnovitelných zdrojích (nerostné bohatství, fosily...)" kdysi jsme stáli na neobnovitelném pazourku. Kupodivu nedošel, ale byl nahrazem mědí, bronzem, železem, hliníkem.... tím bych si moc hlavu nelámal. Problém je, že snílkové si něco vysní a hned to chtějí prosadit pokud možno na celém světě. A vstekají se, válí po zemi a kopou nožičkama. Mysleli jsme to dobře - dopadlo to jako vždy. Probatum est. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 14.4.2020 10:24

"Jeli klima rozkolísanější - nezbývá než kočovat ve vleku stád" nebo naopak, vybudovat zemědělství, které vyprodukuje nadbytky a ty uskladnit na "7 let hubených". Ta stáda by se prostě v době sucha nenapásla. Stát může budovat velká zavodňovací zařízení, odsolovací stanice aj. To se ukázalo na Sahaře, kde do savany přišlo sucho a lidi odešli k Nilu a začali sedlačit a založili stát a ten začal budovat zavoďování, sýpky atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 14.4.2020 11:23

trochu jste to s tou hloubkou myšlenky přestřelil.

"Proč" je normální otázkou po kauzalitě, klíčovém principu umožňujícím jakoukoli vědu. Že to může být také otázkou po smyslu (filosofickém, spirituálním) je věc jiná. Totéž je možné hledat i v otázce "jak".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Svoboda 14.4.2020 9:26

Stále doufám, že sem Aston dává takové články úmyslně, jako výstrahu.

Pěkný den

• reagovat
• nahlásit příspěvek