Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Mohou za sucho větrné elektrárny?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Pražák 15.9.2018 13:20Re: V Přírodě není nic zdarma Tak konkrétně: v jaké výšce je kolik vody? Dejte odkaz na grafy, tabulky. Při letu letadlem je evidentní, že mraky, tedy voda v atmosféře se z 99% vyskytuje pouze do výšky max. 4-5000 m. V grafu zaslaném v další Vaší odpovědi se usvědčujete z publikování nepravd. Podívejte se na suchou a nasycenou adiabatu. Dozvím se už od vás konkrétně, kolik vody je ve výšce 10 km nad zemí a výše při teplotě -50 oC a nižší? :-)))) |
|
P. Rada 15.9.2018 13:11Re: V Přírodě není nic zdarma http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/sondazni-mereni/sondazni-mereni-praha-libus |
|
J. Svoboda 15.9.2018 13:08Re: rosný bod autorovi nic neříká? Ferda už vám to objsnil za mě :o) Pěkný den. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 13:01Re: V Přírodě není nic zdarma Pletete si "nepravdu" s vágně položenou otázkou a obecnou odpovědí na ní. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:59Re: V Přírodě není nic zdarma http://www.wikina.cz/a/Troposf%C3%A9ra ..."Téměř všechna voda v atmosféře, ať ve stavu plynném, kapalném či pevném, je v troposféře"... Více najdete např v publikaci:... "Fyzika oblaků a srážek" http://www.academia.cz/fyzika-oblaku-a-srazek--rezacova-daniela--academia--2007 |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:54Re: V Přírodě není nic zdarma Takže potvrzujete, že jste psal nepravdy. Konkrétní hodnoty nemáte? |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:47Re: V Přírodě není nic zdarma V jednotce oběmu relativně velmi málo už právě proto, že jde sice o extrémě rychlé proudění ale velmi suchého vzduchu které nebývá vidět a když tak jej prozradí jen jím unášené ledové krystalky. Něco jiného je o úhrném množství takto přenesené vláhy a hlavně o tom co přítomnost jetu nad daným územím znamená. Obvykle jde o oblasti intenzivních bouří a tedy deštových srážek. Právě letos v létě se ale toto proudění našemu území vyhnulo. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2365297-za-extremy-pocasi-stoji-tryskove-proudeni-vzdusne-proudy-o-rychlosti-letadla-se-stale Za změnami ve směru jetů je ale právě anomální růst otepolvání Arktidy - tedy GW. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:40Re: V Přírodě není nic zdarma Tak mi prosím dejte odkaz na zdroj, kde najdu, že je vodní pára ve výšce 10 až 20 000 m nad Zemí, jak jste psal a jaké je rozložení vodní páry v mracích dle jejich výšky nad terénem. Zatím trvám na tom, že píšete nesmysly. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:34Re: V Přírodě není nic zdarma Pokud jde o realitu tak vodní pára je potenciálně rozložena v celé troposféře a např nyní se můžete podívat kde nad Prahou v průběhu dnes kondensovala: http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/stanice/praha-libus Projděte si také dnešní reálnou celosvětovou situaci klimatickou: ... https://climatereanalyzer.org/ Pokud by jste to dělal častěji, pak by jste nemusel létat letadlem a přesto by jste snad netvrdil hlouposti o vlivu větrníků na celosvětové klima a jeho vývoj. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:27Re: V Přírodě není nic zdarma Kontrolní otázka pro Vás: kolik vlhkosti mohou mít jet-streamy ve výši 10-20 km, když je tam teplota cca -50 oC? |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:26Re: teplé klima a vlhkost vzduchu a rosný bod S nárůstem výšky troposféry v oblastech teplejších opravdu trochu klesá četnost výskytu bouřek. Pokud ale už tento energetický zkrat v troposféře nastane, má o to větší šanci na narostlou dynamiku - ničivost. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:17Re: V Přírodě není nic zdarma Vraťte se prosím do reality! Jen v Německu je odhadem 50 000 větrníků, z nichž velká část dosahuje do výšky 180 m. Kolik tak vysokých domů v Německu je? Samozřejmě, že rozdíl horkého vzduchu nad Saharou způsobuje silné větry. Zajeďte se podívat např. do španělské Tarify, kde uvidíte tisíce malých větrníků a budete mít problém vystoupit z auta kvůli silnému větru. Asi jste nikdy neletěl letadlem. Jinak byste neplácal takové nesmysly. Dopravní letadla létají ve výši nad 11 000 m právě proto, že v této výšce již nejsou mraky - tedy ani vlhkost. To šetří pohonné hmoty a neopotřebovává tolik letadlo nárazy do mraků ve velké rychlosti. Když letadlo klesá na přistání, tak je hezky vidět, jaký je to náraz při kontaktu křídla s mraky. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:16Re: rosný bod autorovi nic neříká? Jo a zapoměl jste dodat, že mraky jsou navíc jedinou formou vody rozpuštěné ve vzduchu a u země fouká stejně rychle a ze stejných směrů jako ve výšce... že? :o) |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:09Re: rosný bod autorovi nic neříká? Zkuste při svém trollování zachovat alespoň základní logiku. Turbulence vznikající na lopatkách dosahují daleko větší výšky a i laminární tření masy vzduchu také nějakou energii ubere. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:02Re: V Přírodě není nic zdarma Problém logiky je v tom, že nezohlednujete podobné třecí síly - ba daleko větší - které vyvolávají, jak už jsem psal jinde, lesní porosty či výšková zástavba. Zejména s výskytem lesů totiž naopak roste vláha v oblastech kam zasahují. Energie věrů nemusí přitom růst jen nad oceánem. Sahara bez jakýchkoli porostů a vrtulí přitom mnohde sousedí přímo s Atlantikem. Výška troposfáry ve které se může přemistovat vodní pára je navíc 10 až 20km nad zemí ale nepoměr těchto rozměrů s listy větrníků a daší zásadní jevy jako je obecná změny cirkulace atmosféry s projevy vlnění |Jetst- streamů pana Pražáka zřejmě nezneklidnuje. Možná proto, že chce zůstat v klidu stůj co stůj i kdyby ho to mělo stát budoucnost. V přírodě pane Pražáku není opravdu nic zadarmo ale tuto tézi by jste měl apaplikovat zejména na celkové bohatství naší společnosti a na způsoby jak k němu dospívá. Základním přírodním principem života je totiž lokální pokles entropie krerý je kompenzován dodávkami energie zvenčí (sluneční) - zatímco civilizace žije dominantně na dluh s rospouštění předtím za celé stamiliony let nahromaděných zásob uvnitř systému (fosilní). Takto za století už extrémě narostlé saldo začíná být patrné na celé geologii planety a je jen otázkou času kdy a do jaké míry za to zaplatíme. |
|
|
J. Svoboda 15.9.2018 11:58Re: rosný bod autorovi nic neříká? Drtivá většina dešťových mraků letí ve výšce do 180 metrů, tak se není čemu divit, že nepřekonají hradbu větrníků :o) Pěkný den. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 11:41Re: rosný bod autorovi nic neříká? Blábolíte Vy. Aby mohlo vůbec zapršet, tak je třeba, aby se od oceánu dostala voda v ovzduší nad naše území. Zpomalení západních větrů množství k nám dopravené vody ovlivní. A když k nám dojde méně vody, tak méně naprší a tím se méně vody vypaří , což způsobí oteplení. Pak teprve je třeba uvažovat s rosným bodem. Domýšlejte problém komplexněji. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 11:34V Přírodě není nic zdarma 55 000 MW větrných elektráren jen v Německu zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť. Pro představu si 55 000 MW představme jako větrák s motorem 55 kW (výkon osobního auta) instalovaný na každém metru tisícikilometrové linie. Vrtule dosahují do výšky 180 m nad terénem. To už musí mít vliv. Kdo vliv větrníků spočítá a zveřejní, když v každém případě bude velmi silný odpor ekofanatiků a lobby výrobců? Jen v Německu prý větrníky zaměstnávají 250 000 lidí. Možná i proto je v posledních létech sucho a následně horko, protože méně deště znamená méně odpařování vody a tím i méně ochlazení povrchu Země. |
|
M. Šejna 15.9.2018 11:28jasné důkazy, pane Zingo ... jasné dúkazy pane Zingo, jsou, jen Vy je ignorujete. Zkuste si něco nastudovat o postupné změně poměru izotopů 12C a 13C v atmosferickém uhlíku. Pak dostanete důkaz, odkud se ten CO2 do atmosfery dostává. To je totiž důkaz, že CO2 v atmosfeře přibývá ze spalování fosilního uhlíku. V druhém kroku si pak můžete nastudovat něco o přirodních vlivech na klima Země. Napřiklad o Milankovičově cyklu, o periodických změnách v aktivitě Slunce a na závěr o skleníkových plynech. Prostou selekcí Vám výjde toto: Milankovičův cyklus má nejkratší periodu dlouhou 26 tisíc let, Sluneční aktivita už 60 let postupně klesá, roste pouze obsah skleníkových plynů. Takže který s těch fenomenů otepluje atmosferu? |
|
|
M. Šejna 15.9.2018 11:19Stoupá, stoupá, pane Zingo Pokaždé, když příjde jev El Niňo, tak stoupne v atmosfeře CO2 víc, než v letech, kdy El NIňo není. Takže opravdu když se oteploje, přibývá v atmosfeře CO2. Tím je Vaše teorie záměny příčiny a následku dotažena do dokonalosti. Když se ale podíváte na to, přoč v době El Niňo roste obsah CO2 rychleji, zjistíte, že je to všechno úplně jinak. |
|
|
M. Šejna 15.9.2018 10:44přesně tak, pane Svobodo stačili by postavit kolem celé Evropy 150 metrů vysokou zeď, a nad Evropou už nikdy nezaprší. :-D |
|
|
P. Rada 15.9.2018 10:34Re: Jsem důchodce, zdrav. sestra, Pane Zingo račte si ujasnit, že v komplexních systémech už s principu žádné naprosto jednoznačné/jasné důkazy nemohou platit. V komplexitě platí u jevů jen pravděpodobnostní míra popisu - ale to je Vám a obecně popíračům zjevného, zřejmě málo. Je to nakonec i hlubší příčinou krásy každého života který všeobecně dostává alespon nějakou šanci na svou "pravdu" a tím oprávnění žít. Pokud ale jde konkrétně o skleníkový efekt, tak ten je zvídavým znám už více jak století a přitom zřejmě platí i úsloví, že vše musí být lidmi objeveno znovu. Zkusím Vám to objevování usnadnit: http://media.rozhlas.cz/_audio/2650887.mp3 |
|
|
J. Svoboda 15.9.2018 10:27Re: rosný bod autorovi nic neříká? Fakt jste si nevšiml závěrečného ironického smajlíku? :o) Pěkný den. |
|
|
M. Šejna 15.9.2018 10:24přesně tak, pane Bureši je přece jasné, že člověk nemá na klima vůbec žádný vliv. A protože větrníky a soláry nevybudoval člověk, ale mravenci nebo žížaly, tak větrníky a soláry dokážou totálně změnit klima této planety. :-D |
|
|
P. Rada 15.9.2018 10:24Re: rosný bod autorovi nic neříká? "Šancí" by bylo pokud by jste více přemýšlel a porovnával vlivy a prošel si mechanismy vzniku srážek. Např vzrostlé stromy které leckde dosahují výšky větrníků kladou a vždy kladly vzdušnému proudění daleko větší odpor a přesto býval celý kontinent daleko vlhčí. Podobný ale markantnějjší vliv má výšková výstavba. Větší vliv mí jen orografie terénu mnohasetmetrového převýšení. Např za Krušnými horami proto bývá srážkový stín. Základní Váš omyl ale tkví v pominutí mechanismu vzniku srážek. Ten např u studené fronty spočívá v nasouvání úzkého klínu chladného vzduchu pod vlhčí a teplejší vzduchovou hmotu kterou předně celou nadzvedává. Tomuto přílivu chladného proudění při zemi žádné větrníky, stromy ani zástavba nezabrání. Podobě jako nezabrání proudění vlhkému a teplému vzduchu troposféry sahající až do desetili-kilometrových výšek. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 10:12Re: rosný bod autorovi nic neříká? Souhlas ale v textu máte přesto chybku ..."vzduch musí dostat do kontaktu se vzdušnou masou"... V realitě je to ale obvykle trochu jinak. Na frontách nejde primárně o kontakt ale u studené fronty která spíše nese srážky o podsouvání např studeného vzduchu v úzském klínu několika stupnů, který takto vyzvedne celý teplejší a vlhčí objem oblasti nad sebe a adiabatickým ochlazením takto nadzvednuté oblasti může dojít k navození rosného bodu a pak mohou vypadávat srážky. Např nad městy se suchým horkým vzduchem jako bývá Praha se ale srážková linie jinak souvislé fronty rozpadne... a za městem zas spojí. Někdy ale dochází přitom i k tomu, že je ten chladnější vzduch níže přitom tak suchý, že srážky se během pádu k zemi v relativně chladnějším prostředí stačí při pádu zas odpařit a pod oblaky jsou patrná jen tzv "srážková virga" která ale nedopadnou na zem - což byl etos v létě jev velmi častý. Na doplnění. Srážkovost tedy ovlivnuje i porost povrchu udržující spíše vláhu v ovzduší. Už naši předkové kteří vykáceli 2/3 lesních porostů se takto prvotně zasloužili o vysušování krajiny. |
|
|
M. Šejna 15.9.2018 10:11teplé klima a vlhkost vzduchu a rosný bod Autor článku správně upozorňuje, že v teplém klimatu je v atmosfeře více vlhkosti. Jenže zapomněl dodat, že teplý vzduch sice dokáže absorbovat více absolutní vlhkosti, ale o dešti nerozhoduje vhkost absolutní (tedy vyjádřená v litrech vody), ale vlhkost relativní (tj. vyjádřena v procentech). No a rosní bod vzniká jen při 100-procentní vlhkosti vzduchu. Teprve pak začne pršet. Uvedu příklady pro 60% relativní vlhkost atmosfery: Pokud má atmosfera teplotu 40°C ,musí se ochladit na 30,7°C, aby začalo pršet (rozdíl teplot je 9,3°C). Pokud má ale atmosfera teplotu 30°C, muselo by se ochladit jen na 21,3°C (rozdíl teplot už je jen 8,7°C). Při teplotě 20°C stačí ochlazení na 11,9°C (rozdíl už jen 8,1°C). Při teplotě 10°C stačí ochlazení na 2,5°C (rozdíl jen 7,5°C). Z uvedeného plyne, že čím je atmosfera chladnější tím stačí menší rozdíl teplot k dosažení rosného bodu. Tím se dá vysvětlit i to, že v teplém klimatu je sice vody v atmosfeře víc, ale pravděpodobnost deště se snižuje. |
|
|
J. Svoboda 15.9.2018 10:11Re: V Holandsku stále fouká vítr. Když ho vrtule rozsekne, tak uhlík spadne na zem a kyslík v atmosféře poletuje.Kam se fotosyntéza hrabe na vrtule :o) Pěkný den. |
|
|
J. Svoboda 15.9.2018 10:05Re: Ale houbeles. Všichni vědí, že žádná změna klimatu není, vždyť ledovce tají jen ve filmu Al Góra :o) Pěkný den. |
|
|
J. Svoboda 15.9.2018 10:03Re: rosný bod autorovi nic neříká? Pevnina Evropy je obklíčena větrníky, tak se k sobě teplý a studený vzduch nedostane a je sucho. Ten nízkoenergetický větřík za vrtulemi už nemá šanci :o) Pěkný den. |
