Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Mohou za sucho větrné elektrárny?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Pražák 16.9.2018 10:03Re: V Přírodě není nic zdarma Ten dost hloupý příklad jsem uvedl právě proto, že lidé si u velkých čísel nedokáží představit, co za nimi je. I Vás to nachytalo :-) |
|
|
J. Pražák 16.9.2018 9:52Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. Asi jste stále nepochopil, že ve výšce, kde létají letadla skoro žádná voda není. Za letadly vznikají kondenzační stopy, tedy voda, která po prudké expanzi plynů a vnější teplotě -50 oC zmrzne, reakcí okysličovaného spalovaného paliva. Rovnici máte v předešlé odpovědi. |
|
|
J. Pražák 16.9.2018 9:38Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. Vraťte se do reality!! Ty vaše plky už jsou za hranicí normálně uvažujícího člověka. Chtěl jsem konkrétní data od vás, abyste se pohledem na ně sám usvědčil, že v 10 km výšce při teplotě cca -50 oC je pouze nepatrné množství vody. Takže vám je posílám a snad už to pochopíte i vy. Ve velké výšce, kde jsou jet-streamy, se skoro neuskutečňuje přenos vody, protože tam skoro žádná není. "Při 20 °C nastává nasycený stav tehdy, když 1 metr krychlový obsáhne 17,3 gramu vodní páry. Při -50 °C je ke stavu nasycení potřeba jen 0,06 gramu vodní páry v každém krychlovém metru vzduchu" . Podrbnosti si můžete nastudovat: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenza%C4%8Dn%C3%AD_stopa nebo i na www.letecke-motory.cz. |
|
P. Rada 16.9.2018 9:02Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. "Plkáte" právě nejsíše Vy! - Např o "standardních podmínkách" - jako by to byly ony které především nesou vláhu, určují směr převládajících větrů... a kterým brání v postupu nad pevninu větrníky na pobřeží oceánů.... Připomente si sám o čem je diskuse. (..."55 000 MW větrných elektráren jen v Německu zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť"....) Máteli ale na mysli ... "Mezinárodní standardní atmosféru" - ICAO (ISA) ... pak si data snad už sám dohledáte např v české publikaci - letecká meteorologie Petr Dvořák.a i když tu knihu mám právě před sebou tak Vám poskoka v nápovědě dělat nebudu. Třeba při dohledávání konečně něco podstatného docvakne. Trochu odbočím. Pokud ale někoho opravdu zajímá zda je na cestě do oblasti nějaká fronta pak i ta nadnesená letadla letící v hladinách kolem deseti kilometrů mohou napovědět tím jak intenzivní srážkové pruhy za sebou zanechávají. To pak už souvisí právě s koncentrací vodní páry v reálné atmosféře která je aktuálně proměnlivá a nikoliv podle ISA. |
|
|
V. Šťastný 16.9.2018 8:40Re: Větrmé elektrárny Jsem možná jedním z mála, ale situaci kterou jsem popsal zažívám denně. Bydlím oněch 2,5km po větru od větrné farmy Kryštofovy hamry. Do doby, než ji vybudovali jsme měli v naší domovině opravdové ticho, o které jsme díky farmě přišli a aby toho nebylo dost, naší lokalitě hrozí stavba dalších v minimálním počtu 74kusů, ale nejspíš by jich bylo ještě více. Naše situace je specifická v tom, že jsme o 100-150 výškových metrů níže, než je farma. Zatím co na ní fouká čerstvý vítr, u nás panuje bezvětří, ve kterém je hukot lopatek slyšitelný způsobem asi takovým, jako je kdesi za obzorem přilétající bombardovací svaz. Větrnou farmu postavenou kdesi u rušnějšího města, by co se týče hluku lidé asi nezaznamenali, u nás je ale slyšet hodně a pořádně opruzuje. Se suchem souhlas, konec konců se s ním už potýkáme. |
|
|
P. Rada 16.9.2018 7:09Re: Větrmé elektrárny Hluk je dnes prakticky všudypřítomným faktorem. Mluví se ale o něm už méně - jak si na něj mnohdy jak třeba na dopravní součást přivykáme. Kdo má přitom dnes takovou situaci, že bydlí dostatečně daleko od zdrojů hluku aby se mu to "líbilo" ? U těch větrníků je přitom vydáván hlavně na velmi nízských lidmi prakticky neslyšitelných frekvencích. Ovlivnit se dá konstrukčně vhodným tvarem lopatek, regulací úhlu náběhu listů a pod. Při jen trochu silnějším větru kdy se už vrtule větrníků točí ale od větru hučí kde co. Málokterá lokalita přitom splnuje jak nároky na bydlení tak požadavky na větrné prostředí a proto bych to nevnímal jako zvlášt problematickou okolnost. Tou jsou spíše ekonomické faktory. Naproti tomu sucho navozené změnou složení atmosféry a tím podnebních pásem sotva uslyšíte a může přitom mít až všeobecně fatální následky. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 22:50Re: Větrmé elektrárny Dík za předvedení, že faktických argumentů proti využívání VE se arogantnímu agentu L.N. 475 zas nedostává - jen "blábolí". Zajímají někoho údaje o VE v česku a ve světě? http://www.csve.cz/clanky/zpravodaj-csve/298 |
|
|
P. Rada 15.9.2018 22:39Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. Když vidím jaké drzé hulváty na NP vyvěšené přihlouplé či možná dokonce cíleně matoucí články k přitakávání přitahují a jaké dopady to pak má i na moje žívotní prostředí, tak se spolehněte, že komentování takovýchto přírodovedných nesmysllů jen tak nevzdám. To už není jen o hlouposti a mocenské posedlosti místních ortodoxních komunistů kteří byli fakticky odpovědní za devastaci našich horských lesů kyselými dešti v 80tých letech. Dnes je to spíš o sobeckém globalizovaném drancování a demagogickém obhajování přebujelých bezohledných praktik s dopadem na daleko věší území a ohrožujících všestranně život. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 22:15Re: to je ironie, nebo jste tak opravdu tak nevzdělanej? Nechybí vám sebevědomí, ale analytické myšlení a logika. Pořád opakujete stejnou mantru, ale nechápete, že když se někam vlhkost nedostane, tak nemá z čeho pršet. Ten vlhký vzduch nad pevninou jsme letos nezažili. Pouze sucho, nepršelo, takže se nemělo z čeho vypařit aby se ochladila země. O kondenzačních jádrech prachu ve vzduchu, které zahajují tvorbu kapek asi také neuvažujete. |
|
|
L. Novák 15.9.2018 21:06Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. Už se nemůžu dočkat, až zalezeš do jeskyně a přestaneš používat počítač a SPAMovat pod články diskuse svými hloupostmi. |
|
|
L. Novák 15.9.2018 21:02Re: Větrmé elektrárny Přestaň blábolit hovadiny... |
|
M. Šejna 15.9.2018 20:14to je ironie, nebo jste tak opravdu tak nevzdělanej? Vítr vane podle toho, jak se točí tlakové útvary. Jen idiot bez znalosti fyziky si bude myslet, že nějaké větrníky zastaví postup tlakové níže, nebo tlakové výše. Znovu opakuji už poněkolikáté, že srážky vznikají na atmosferických frontách díky překročení rosného bodu. Pokud v létě přivaně od Atlantiku oceánský vzduch, bývá studený a relativně suchý oproti teplému vlhkému vzduchu nad pevninou. Vzniká tak studená fronta s bouřkami a děštěm. V zime to bývá naopak. Nad pevninou je mrazivý vzduch a pokud sem přiteče oceánský relativně teplý vzduch, vznikne teplá fronta a začne sněžit. Větrníky to nijak neovlivňují. |
|
|
A. Jaroš 15.9.2018 20:07Re: V Přírodě není nic zdarma Jak jsem prozíravě naznačil v příspěvku jsem pako a omlouvám se, přehlídl jsem ty zatracený MW a zaměnil je za kW, to mám za že se taky do všeho montuju a nezkontroluju si to. |
|
|
V. Šťastný 15.9.2018 19:18Re: Větrmé elektrárny Pokud od takového větrného parku budete bydlet tak 2-3 km po větru, tak se vám to nebude líbit a o tom hluku mluvit začnete. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 19:12Re: Větrmé elektrárny U nás zatím zřejmě máme energie nazbyt ale s ošklivými dopady především té fosilní která doposud přes částečné odsíření okyseluje zem široko daleko - ale to se do ceny za její výrobu u nás nezapočítává podobně jak dopady CO2 a tak jsou větrníky považovány za neekonomické ačkoliv ve světě jde o jedno s nejvíce se rozvíjejících odvětví. http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/perspektivy-vetrne-energetiky/ |
|
|
P. Rada 15.9.2018 19:00Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. https://ekonomika.idnes.cz/energetika-solarni-vetrna-nemecko-norsko-f1y-/eko-zahranicni.aspx?c=A170905_143131_eko-zahranicni_rts |
|
|
J. Pospíšil 15.9.2018 18:57Větrmé elektrárny Větrné elektrárny už nějaká ta desetiletí fungují jako větrné parky v Rakousku. Za to období jsem projížděl tuto oblast mnohokrát a musím přiznat že mne toto větrné sousoší, které má kreativní funkci ,okouzluje. Rakušané jsou s nimi spokojeni.Podle mých informací i podle vlastních osobních kontaktů s těmito věžemi, nedochází k žánému trhání netopýrů ani ptákůl, o nadměrném hluku se nedá mluvit.Podporuji výstavbu i u nás . |
|
|
P. Rada 15.9.2018 18:55Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. Dnešní úložiště projektované u nás roste v cenových nákladech jen na výstavbu rychleji - jak prostředky úročené na atomovém účtu. Už jen to je zásadní problém typu kdo to za nás zaplatí? Na přednášce jaderných odborníků jsem se proto setkal s jejich názorem, že výhodnější asi bude někomu v zahraničí za ukládání platit. Jediné na světě pro dlouhodobé ukládání se přitom dnes intenzivně připravuje ve Švédsku ale kdy a kde bude a za kolik je dál otázkou. http://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktuality/rozhodnuti-vybudovat-hlubinne-uloziste.html |
|
|
P. Rada 15.9.2018 18:44Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. O tom, že to připomínáte "magorům" svědčí fakt, že se nenamáháte onu údajnou úspěšnost nějak odůvodnit. O tom, že leckdo už postavil za enormního úsilí doposud fungující prototypy přitom nepochybuji. Zkuste třeba mě nyní ještě sdělit, který s údajně úspěšných reaktorů čtvrté generace má mezinárodní homologaci agentury pro atomovou energii a s jakou stabilitou provozu i efektivitou těžby energií je provozován? |
|
|
P. Rada 15.9.2018 18:37Re: Teorie efektu motýlích křídel? ,Máte oba pravdu, že občas pro svůj typ zahledenosti přehlédnu i to co je myšleno nadneseně - a pak mi zamrzí . že jsem lišárnu neprokoukl. Na druhou stranu je to asi tím, že si velmi lámu hlavu s tím co se dá dnes vlastně pozitivního udělat. Hlavně se snažím odhadnout budoucí vývoj - který naprostá většina i odborníků - zřejmě pro svou příliš úzskou profesnost - podcenila. Jestli má něco cenu, jak doposud věřím, je to snad včasná relativně správná předpověd ale s otazníkem zdali má cenu i pro většinu dnešní společnosti, která se chová jako by byla fosilně zdrogovaná a zahleděná do dnešních typů budování soch "Velikonočního ostrova". Stupidně zahleděná bez adekvátních zpětných vazeb které by respektovaly alespon poznání už několik desetiletí staré které riziko vziku extrémů počasí a posunu klimatických pásem avizovalo. Natoš to dnešní říkající, že v mnoha ohledech už jde už o počátek kolapsu přirodních systémů který zas nezastavíme dříve jak za půlstoletí at máváme svými křídli jak jen můžeme. https://www.youtube.com/watch?v=eb_6MdUZyw0 |
|
J. Svoboda 15.9.2018 18:18Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. Sám sebe, což bych považoval za logické a normální. Pěkný den. |
|
|
J. Svoboda 15.9.2018 18:17Re: Teorie efektu motýlích křídel Myslí to vážně a pro ty blbější nadhodil teorii motýlích křídel, která překryje zjevnou slátaninu a "lajky" na ten hejt jen fičí - viz místní Ferda Mravenec. Pěkný den. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 17:58Re: V Přírodě není nic zdarma Zopakujte si jednotky a jejich násobky. 55 000 MW = 55 000 000 kW. 1 000 km=1 000 000 metrů. Tedy 55kW na každém metru 1000 km délky. Za nás se toto učilo ve 4 obecné, nyní asi až na škole, kterou už každý neabsolvuje. |
|
J. Lepka 15.9.2018 17:53Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. Hm a co akumulátory? |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 17:49Re: nevzdělaný pane Pražáku Fyzika platí všude, bez ohledu na režimy, ale je třeba uvážit i okrajové podmínky. Asi byste potřeboval opakovat od obecné školy a nejen fyziku, ale i logiku. Kde nic není, ani čert nebere. Takže když oceánský vzduch nepřinese vlhkost, protože ho zpomalí větrníky tak, že ho může dokonce přetlačit východní suchý vítr z míst, kde je oceán vzdálen tisíce km, nebo změní směr, tak nepomůže ani okluzní fronta. Kde nespadne déšť, tak se nevypařuje voda a tím neochlazuje zemi (viz skupenské teplo výparné ). |
|
|
J. Jurax 15.9.2018 17:46Soudím, že ne tak docela. U absorbované energie má jistě vliv i to, jak a kde je do atmosféry uvolňována, či zda vůbec uvolňována je (sluneční panely třeba). |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 17:44Re: V Přírodě není nic zdarma Zase plky, bez konkrétních dat. Párkrát jsem už pořádnou bouřkou prolétl. Takže opakuji kontrolní otázku: kolik vody je v 1m3 ve výšce 10 km, za standardních podmínek, při teplotě -50 oC? Připomínám, že diskuse se vede o vlivu větrných elektráren na počasí, takže nějaké extrémy, které popisujete, příliš celkový vliv neovlivní. Jde o standardní podmínky. |
|
|
J. Jurax 15.9.2018 17:41Pravíte "Když dopadne na sluneční článek, tak se jí část přemění na elektřinu a zbytek je vyzářen do prostoru. Když dopadne na holou zem, tak se absorbuje nebo vyzáří stejné množství energie.'. Nicméně já si nejsem jist, zda poměr absorbované a vyzářené energie je stejný. Řekl bych, že tenhle poměr by měl mít vliv na ohřívání atmosféry a na vzdušné proudění. |
|
|
J. Lepka 15.9.2018 17:40Re: Vliv automobilové a letecké dopravy na klíma. Takže je na místě otázka : Koho tedy zastupujete ? Delfíny? Šimpanze? |
|
|
J. Lepka 15.9.2018 17:38Re: Docela zajímavý postřeh? Protože si dovolil zapochybovat o nedotknutelnosti OZE ? |
