15.5.2024 | Svátek má Žofie


Diskuse k článku

KLIMA: Globální ochlazování a hurikány

Po mnoha teplých sprchách a po stovkách miliard eur nebo dolarů směřujících ke snížení CO2 v atmosféře a tím k záchraně lidstva před katastrofami, jako jsou hurikány, přicházejí dvě chladné sprchy. V té první, nepříliš chladné, prohlásil prezident Obama v souvislosti s hurikánem Sandy: „Nemůžeme přisoudit jakoukoliv událost ve změně počasí změně klimatu. Víme pouze, že teplota na celém světě stoupá rychleji, než bylo předpověděno před desíti lety.“ S první Obamovou větou souhlasím. Druhá věta však není pravdivá, je to lež šířená organizacemi IPCC a OSN, k nim se přidala média a nakonec byla převzatá do programů vlád. Místo šetření jsme svědky bezuzdného vyhazování desítek miliard i tak malými státy, jako je ČR. Otepluje se? Průměrná teplota za jeden rok a dokonce měřená na pozemních meteorologických stanicích nemá nic společného s globálním klimatem ze dvou důvodů: 1. Klima se podle vědeckých dohod určuje z měřených dat za 30 let. Oteplování nebo ochlazování spočítané za dva, tři roky nemůže charakterizovat ani krátkodobou změnu klimatu. Jsou to běžně se vyskytující oscilace. Kdybychom chtěli mluvit o změně klimatu v rámci existence států nebo dokonce civilizací, měli bychom vycházet ze statisticky zpracovaných dat za století. V prvním přiblížení by se jednalo alespoň o průměry. K tomu nemáme žádná meteorologická data, a proto se používají nepřímo určené hodnoty, nazývané proxies. Pro souvislá dlouhodobá měření jsou velmi výhodné teploty odvozené z koncentrace izotopů vodíku nebo kyslíku v jednotlivých vrstvičkách ledovců buď v Antarktidě, nebo v Grónsku. Čím hlouběji se odebírají vzorky, tím starší období reprezentují. Stáří se také určuje nepřímými, ale vědecky prověřenými metodami. Vezměme jeden příklad určování změn klimatu ze vzorků ledu odebraných z vrtu v Grónsku: 30leté průměry zobrazují 9 až 12 teplých period za posledních 11 500 let, tedy v holocénu. 500leté průměry ukazují již jen 6 teplých period. 2000leté průměry ukazují prudký vzestup teplot během prvních 2 000 let po konci poslední ledové doby, pak se během dalších 4 000 let teploty velmi mírně snižují, nato nastane kolem roku 3 500 před současností malinké zvýšení teplot, ale nedosahuje těch hodnot jako před 8 500 lety. V posledních 2 500 letech dochází k trvalému snižování průměrných teplot. Opakuji, že průměry jsou za 2 000 let a teplotní výkyvy jsou v desetinách stupňů Celsia, zatímco pro 30leté průměry jsou výkyvy teplot v několika stupních Celsia. 2. Vytvářet hodnověrné závěry z měření a z proxies (nepřímých vztahů ke klimatu) na povrchu Země je značně neobjektivní, jestliže měřící meteorologické stanice jsou nepravidelně rozsety na Zemi. Další potíž je u nepřímých metod jako pylová analýza, letokruhy stromů, výskyt fosilií včetně geologických a paleopedologických nálezů v tom, že trpí kromě plošné nepravidelnosti také buď nedostatečnou časovou návazností, nebo jsou vzájemně obtížně porovnatelné, protože každá metoda poskytuje údaj pro rozdílný časový úsek a rozdíly jsou v řádu roků, dekád a staletí. Výjimkou jsou výsledky stanovené z vrtů v ledovcích. Časová kontinuita je zachovaná, ale průběhy teplot platí pro zkoumaný ledovec a jen nepřímo souvisí s globálním průběhem teplot. Mnohem přesnější je stanovení globálních teplot ze satelitních měření, která se uskutečňují od roku 1980. V prvním přiblížení teploty mírně stoupaly do roku 1987 a od té doby mírně klesají. Za posledních 30 let se průměrná 30letá teplota téměř nemění oproti předcházející dekádě. Starší údaje o teplotách však nebyly stanoveny přímým měřením. Důležitý je však trend mírného poklesu teplot v posledních 15 letech, kdy namísto předpověděného vzestupu bylo jednoznačně prokázané, že na změny teplot nemá vliv změna koncentrace CO2. Předpověď vychází z chybné hypotézy, že globální oteplování je způsobované především vzrůstem koncentrace CO2 v atmosféře. Podle satelitních měření existují dvě možnosti předpovědi o vývoji klimatu v několika příštích dekádách. Buď nastupuje dlouhodobé mírné ochlazení, nebo se jedná o krátkodobou oscilaci, která bude pokračovat mírným oteplováním až k hodnotám průměrných 30letých teplot ve středověké teplé periodě. Tedy žádná klimatická katastrofa nás nečeká. Hurikány První Obamovu větu doplníme o několik hodnověrných výroků, a to abychom uklidnili čtenáře a narušili zmanipulované tvrzení, že i mírná změna klimatu vede ke katastrofám. Dr. Bill Gray, americký expert na hurikány, vydal prohlášení spolu s profesorem Fredem Singerem, Dr. Williem Soonem a lordem Christoferem Moncktonem, že „hurikán Sandy byla sice zcela neočekávaná bouře, nikoliv však extrémní meteorologický jev, který by podle některých klimatologů byl častější a dokonce extrémnější, jestliže nedokážeme snížit emise CO2.“ Národní centrum pro hurikány (National Hurricane Centre, NHC) poskytlo informace o velkých hurikánech za posledních 100 let. V letech 1911 až 2010 udeřilo na USA 70 velkých hurikánů, tedy v průměru 7 velkých hurikánů za jednu dekádu. Tato četnost výskytu hurikánů se nezměnila od roku 1980, i když alarmisté předpovídali jejich podstatně zvýšenou četnost vlivem vzrůstu koncentrace CO2 v atmosféře. Profesor životního prostředí na Coloradské univerzitě Roger Pielke Jr., jeden z předních odborníků specializujících se na přírodní katastrofy a hlavně na hurikány, tvrdí, že hurikán Sandy nedosáhl síly a nezpůsobil zdaleka tolik škod jako hurikán Miami v roce 1926, a to když koncentrace CO2 ještě zdaleka nedosahovala dnešních hodnot.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Šejna 30.11.2012 12:10

hulváte Rysi

Napište konkrétně, kde a jak jsem napsal statistickou hloupost. Když jste takovej expert na statistiku, tak vám to jistě nebude dělat problém. Pokud nemáte argumenty, odpusťte si ty vaše hulvátské poznámky.
O. Uživatel 30.11.2012 12:25

Uživatel požádal o vymazání
M. Šejna 30.11.2012 12:43

Re: hulváte Rysi

no tak mi sdělte, jak se změnil například 30-letý průměr mezi roky 2005 až 2010, když jste takový expert na statistiku. Já to popisuji níže. A zkuste v tom najít chybu, když jste takovej odborník. Zatím totiž  jen řečnite, ale nic konkrétního z vás nevypadlo, vy experte.
O. Uživatel 30.11.2012 12:45

Uživatel požádal o vymazání
M. Šejna 30.11.2012 13:15

Re: hulváte Rysi

takže zase nic. Keců kolem hromada, ale oprava mých udajně špatných čísel se zas nekoná.
I. Schlägel 30.11.2012 14:39

Re: hulváte Rysi

To nic, pane, to přejde. I Vy se časem vyléčíte. možná...
M. Šejna 30.11.2012 9:22

Pan Kutílek mate čtenáře

ačkoli v celku lze s článkem prof.Kutílka souhlasit, dopustil se v článku několika matoucích informací. Například, že v posledních 30 letech se 30letý průměr nezměnil. To je věta, nad kterou by asi žasl i student 8. třídy ZŠ. Dále prof.Kutílek tvrdí, že posledních 15 let se ochlazuje, i o kus výše tvrdí, že pro porovnání, zda se otepluje, je potřeba vycházet alespoň z 30-letých průměrů. Přesto není pravda, že se v posledních 15 letech ochlazuje. Je to jen oblíbená lež klimaskeptiků, ke kterým se prof.Kutílek horlivě hlásí. Lze to zjistit porovnáním pětiletých globálních průměrů: 1993-97 +0,34°C, 1998-2002 +0,50°C, 2003-07 +0,58°C, 2008-12 +0,54°C. Z uvedeného je vidět, že ochlazení nastalo až v posledních 5 letech a to díky dvěma silným epizodám LaNiňa, které ochladily hlavně oceány. Pokud bychom brali jen teploty na kontinentech, tak se vesele otepluje dál i v poslední "pětiletce".

O. Istvanfy 30.11.2012 10:10

Re: Pan Kutílek mate čtenáře

Celkom by ma zaujímal zdroj Vašej informácie, že za posledných zhruba 20 rokov sa oteplilo o 1,96°C (1993-97 +0,34°C, 1998-2002 +0,50°C, 2003-07 +0,58°C, 2008-12 +0,54°C.). 
M. Šejna 30.11.2012 11:28

pane Istvanfy

opravdu netuším, jak jste přišel na to, že se v posledních 20 letech oteplilo o 1,96°C. Nikde o tom nepíšu. Uvádím jen odchylky "pětiletek" od průměru 20.století. Odchylky nesčítejte ale pouze porovnávejte.

O. Istvanfy 30.11.2012 11:39

Re: pane Istvanfy

Teraz je to jasné. Vďaka
S. Kneifl 30.11.2012 10:50

Pan Šejna mate čtenáře

Pane Šejno, vaše čísla Vás sama usvědčují nejen ze lži, ale opět z nepochopení textu (nebo spíše z cílené manipulace). To, co uvádíte, nejsou pětileté globální průměry, ani pětileté nárůsty průměrné globální teploty, ale pětileté globální průměry teplotní anomálie oproti nějakému základnímu průměru z minulosti. A pokud anomálie zůstává od roku 1998 víceméně stejná (+0,5 až 0,54), pak to znamená, že teploty nerostou.

Celá "věda" o CO2 stojí na modelech a žádný z nich tuto stagnaci nepředpovídal, proto lze hypotézu o vlivu člověka na klima považovat minimálně za nedoloženou.
M. Šejna 30.11.2012 11:24

pane Kneifl

samozřejmě, že uvádím pětileté odchylky od průměru, a to od průměru 20.století. Každopádně to nejsou pětilété nárusty. To zas usvědčuje Vás z nepochopení textu. Sám píšů, že pokles nastal až v poslední "pětiletce". Z toho i hloupý pochopí, že údaje jsou odchylky od průměru a nikoli pětileté nárůsty.

Anomálie od roku 1998 nezůstává stejná. To je zas jen blud šířený klimaskeptiky. Nemůžete totiž mimořádně teplý rok 1998 považovat za jakýsi etalon. Mimochodem rok 1998 nebyl nejteplejší. Překonaly ho roky 2005 a 2010.

Jinak jsem rád, že jste pana Kutílka opravil a z poklesu teplot v posledních 15 letech jste udělal pouze stagnaci. Po bedlivějším studiu Vám pak nezbyde, než ze stagnace přejít na růst.
S. Kneifl 30.11.2012 12:09

Re: pane Kneifl

Já jsem pouze opravil vaše nepřesné vyjadřování, jinak vaši argumentaci zhruba chápu.

Roky 2005 a 2010 se staly nejteplejšími až poté, co HadCRUT a GISS ještě více zhomogenizovaly (čti zmasírovaly) historická data, aby rok 1998 nevycházel tak teplý.

Podstatné ale je, že teploty nerostou, i když všechny modely předpovídají opak. Tedy modely nejsou věrohodné. Prosím, vyjádřete se k tomuto bodu a nehandrkujte se o slovíčka.
M. Šejna 30.11.2012 12:21

pane Kneifl

narozdíl od Vás dodatečné opravy dat sleduji. Autoři datové řady HadCRUT3 byly obviněni z manipulace a falšování dat. Bylo od nich požadováno, aby data předali veřejně k dispozici. Dokonce se to řešilo u soudu. Nakonec i aféra Climetegate útočila na autory řady HadCRUT3. Výsledkem bylo, že autoři řady nakonec byli nuceni svá data poskytnout klimaskeptikům. Sami předtím požádali jednotlivé dodavatele dat z celého světa, aby svá  data překontrolovali. V datech byly nalezeny drobné chyby a byly opraveny. Navíc bylo doplněno několik meteorologických stanic. Výsledkem útoku je, že z řady HadCRUT3 vznikla nová řada HadCRUT4, kde rok 1998 zratil prvenství. Ale hlavně, původní řadu HadCRUT3 kontrolovaly desítky klimaskeptiků a chyby v metodice výpočtů tam nenašli.

Pokud jde o ostatní řady (NASA-GISS, NOAA-NCDC), tak tam nikdy rok 1998 nefiguroval jako nejteplejší. Ani před "homogenizací", ani po ní. Nejteplejší byl rok 1998 jen v řadě HaDCRUT3, kterou napadli a zpochybnili sami klimaskeptici. Na ostatní řady útok veden nebyl.
J. Salek 30.11.2012 14:10

Re: pane Kneifl

Ale ano, chyby v metodice tam jsou. Mereni z mest a letist jsou extrapolovana na mereni v odlehlych oblastech s mensim vlivem cloveka. Dokud neni cela zemekoule zastavena mesty a letisti, dak bych si dovolil tuto metodiku povazovat za chybnou. 
M. Šejna 30.11.2012 14:23

pane Salku

a máte snad nějakou lepší metodu?

Klimaskeptici dostali kompletní data. Mohli tedy vyřadit stanice z měst a letišť. U nás si s tím dal práci například klimaskeptik L.Motl. Za to mu patří uznání. Motl dokonce použil i jinou metodu výpočtu. A stejně mu nakonec vyšlo, že se otepluje. Sice tam byl nějaký rozdíl v setinách stupně za sto let, ale v podstatě Motlovi vyšlo skoro to samé, co klimatologům. 

Jinou metodu výpočtu a výberu dat použili i autoři projektu B.E.S.T. Na tento projekt klimaskeptici hodně spoléhali, že vyvrátí tvrzení klimatologů. Nevyvrátil. Naopak potvrdil.
J. Salek 30.11.2012 14:37

Re: pane Salku

To je blabol. Vyrazeni mest a letist neni mozne udela jen na zaklade toho ze si to nekdo usmysli. Ta metodologie musi byt zduvodnena a zadokumentovana. V soucasnosti pracujeme na zadokumentovani kvality klicovych meteorologickych stanic aby bylo mozne oddelit lokalni vliv okoli (cca 100m) kolem stanice od teploty v okoli desitek a stovek kilometru. Motl navic nepouzitl jinou metodiku nez presne tu samou kterou pouzivaji BEST, CRU, GISS a NOAA. Ta metodika je chybna, jak jsem jich uvedl. Satelitni rady touto chybou netrpi.
M. Šejna 30.11.2012 14:55

Re: pane Salku

pokud vím, tak meteotanice v Ruzyni, je víc jak 200 metrů od nejbližší přistávací dráhy a víc jak půl kilometru od nejbližší budovy. Je tam tedy splněna podmínka minimálně 100 metrů od lokálního vlivu.
J. Salek 30.11.2012 15:03

Re: pane Salku

Do vzdalenosti 100m se zkouma povrch okoli. Nevim jak je tomu v Ruzyni, ale na spouste letist je meteostanice hned vedle pojezdove drahy. Navic tu hraje i roli UHA vhledem k blizkosti mesta. Praha je ale velka, tudiz by snad bylo mozne extrapolovat namereny trend na cele mesto. Tezko ale extrapolovat na venkov.   
S. Kneifl 30.11.2012 14:30

Re: pane Kneifl

Když měření teplot tak bedlivě sledujete, jistě vám neuniklo, že existují stanice, u kterých celý růst teplot pochází výhradně z homogenizace, např: http://wattsupwiththat.com/2009/12/20/darwin-zero-before-and-after/

Navíc s každou novou verzí teplotních řad je polovina 20. století chladnější a jeho konec teplejší, není to zajímavé? Podívejte se třeba, jak se zařizovalo, aby rok 1998 byl teplejší, než 1934: http://wattsupwiththat.com/2010/12/25/do-we-care-if-2010-is-the-warmist-year-in-history/

To ale není důležité, můžete prosím odpovědět na to jediné podtatné, o čem jsem psal? Opakuji: Teploty nerostou, i když všechny modely

předpovídají opak. Tedy modely nejsou věrohodné. Prosím, vyjádřete se k

tomuto bodu a nehandrkujte se o slovíčka.
M. Šejna 30.11.2012 14:59

Re: pane Kneifl

teploty rostou a nikoli že nerostou. Modely jsou mi ukradené. Jsou to jen modely. Modely nemohou zapracovat oceánské oscilace (ElNiňo, La Niňa), protože tyto oscilace jsou nepravidelné a nemají nijakou zákonitost. Za poslední 4 roky nastaly 3 epizody LaNiňa. To se pak nedivte, že teploty v tomto období nerostou. Sám Kutílek upozorňuje, že abychom se vyhnuli krátkodobým oscilacím, je potřeba porovnávat 30-leté intervaly. V tom má zcela pravdu.

J. Salek 30.11.2012 15:14

Re: pane Kneifl

No a v soucasnosti rust 30-ti leteho globalniho prumeru zpomaluje.

http://www.woodfortrees.org/plot/hadcrut4gl/plot/hadcrut4gl/mean:360

Ja bych patral po tom proc trend zpomaluje a ne abych lidem vyhrozoval stale se zrychlujicm oteplovanim. Stejne rychle se oteplovalo i kolem roku 1930 a nakonec doslo i na pokles 30-ti letych prumeru. Nezda se ze by oteplovani v 90. letech bylo horsi nez v tech 30. letech. 
S. Kneifl 30.11.2012 15:18

Re: pane Kneifl

Výborně. Pak vás tedy prosím o odkaz na jednu jedinou vědeckou publikaci, která by bez použití modelů DOKAZOVALA, že za růst teplot může CO2.

Teploty buď rostou, nebo klesají a pro civilizaci je lepší, aby rostly - to víte, doba ledová je doba ledová. 

P. Rada 30.11.2012 18:01

Re: pane Kneifl

Co považujete za "Důkaz" ve výsledku bilanční hřy nejznámějších vlivů na klima?

http://zmeny-klima.ic.cz/sklenik/grafyIPCC2007.htm
P. Rada 30.11.2012 18:14

Re: pane Kneifl

Stačil by místo publikace o fyzikálních vlastnostech radiačně aktivních plynů odkaz?:

http://zmeny-klima.ic.cz/sklenik/sklenik.html

Nebo si najděte Ruddimanovi zdrojové práce ke knize která nedávno vyšla i v češtině

http://www.veda.cz/article.do?articleId=68061
S. Kneifl 30.11.2012 19:37

Re: pane Kneifl

Pane Rado, pořád ještě nemáte dostudováno. Země není skleník. Citlivost klimatu bez zpětných vazeb je i podle IPCC asi 1 °C a ke zdvojnásobení obsahu CO2 máme navíc stále ještě daleko. Veškeré alarmistické strašení o pozitivních zpětných vazbách vychází výhradně z modelů. Takže: s klimatem naše trapné rádobyzelené snažení nehne a veškeré zoufale neefektivní a nehospodárné solární, větrné a biomasné zdroje jsou jen plýtváním zdroji. QED.
R. Langer 30.11.2012 11:12

Re: Pan Kutílek mate čtenáře

Tak to se vám pane Šejno moc nepovedlo... :-P
M. Šejna 30.11.2012 11:30

pane Langer

Vám se nejspíš nepovedlo pochopit můj text. Ale pokud se domníváte, že jste ho pochopil, tak napište, kde jsem udělal chybu.

:-D
O. Uživatel 30.11.2012 12:03

Uživatel požádal o vymazání
M. Šejna 30.11.2012 12:40

pane Rys

"za posledních třicet se průměrná 30-letá teplota skoro nemění". Toto přesně napsal prof.Kutílek. Průměr z 30 let dlouhé řady se těžko může postupně změnit. Leda byste původní čísla z té řady změnil. Pak ano.

Pokud měl prof.Kutílek na mysli to, že pro každý rok z posledních 30 let použije 30-letý průměr, pak je to taky špatně, protože tento průměr může použít jen do roku 1997. Pro následující roky by mu chybělo budoucích 15 let. Pro rok 1998 by potřeboval znát údaj z let 1983-2013 (je to 31 let, ale to je detail). No a třicetileté průměry za posledních 30 let, které se dají takto porovnávat (tj. roky 1968 až 1997) rostou. 30-letý průměr pro rok 1968 je +0,06°C, pro rok 1997 +0,41°C. Čísla uvádějí odchylku od průměru 20.století.

<< < 1 2 3 4 > >>



Politický cirkus | Zahraničí | Politika | Společnost | Klima | Ekonomika | Věda | Kultura | Best of Hyena | Šamanovo doupě | Zábava
Čtenost | Zvířetník | Diskuse | Autoři | Lidovky.cz | Mobilní verze | Kindle verze | RSS
Redakce LN | Práce v mediální skupině MAFRA | Soukromí | Inzerce v LN | Inzerce na Lidovky.cz | Předplatné | Archiv staré verze
© 2024 Neviditelný pes a MAFRA, a.s., ISSN 1212-673X. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Provozovatelem serveru je O.Neff,s.r.o. se sídlem Praha 5, U Mrázovky 1, IČ: 64514985, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 44979.