Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
COP28: Dobře utajené jádro
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pivoda 19.12.2023 18:25Cituji z článku: "... do roku 2050 je třeba celosvětově ztrojnásobit výkon jaderných elektráren. ..." To že je průjem? Dobrá zpráva spočívá v tom, že v poslední době zesílil počet firem rizikového kapitálu, které houfně investují do technologie jaderné fúze. Jde o dosažení jaderné fúze na planetě Zemi, nikoliv na vzdáleném Slunci. Může se to tentokrát již podařit a úspěšně vyvinout tu technologii do roku 2050? Riziko spočívá v tom, že se může vynořit dosud neočekávaný problém a dosažení kýženého cíle se opět oddálí. Taková forma energie dosud totiž ještě nikdy v historii na planetě Zemi nefungovala - a dosud proto o ní neví ani v pokleku vzývané ekonomické modely. |
|
|
M. Pivoda 19.12.2023 18:52S prvničkami je to snažení vždy nejisté. Rizikové! Pravil jeden milenec, když se s milenkou ohřívali u kamen: "Tak mně to připadá, že jsme jako ty kamna. Já tady hicuju, a ty jsi jako trůba." |
|
|
J. Barcal 19.12.2023 22:02Jojo, tyhle bláboly o jaderné fúzi jsem poslouchal už jako mladý. A kolem přelomu tisíciletí těch fúzních elektráren mělo být v provozu tolik, že elektřina měla být zadarmo. No, nějak se nezadařilo. |
|
|
P. Diviš 19.12.2023 23:49Určitě za to může Zlatuška a Čestnější. :-P |
|
|
J. Barcal 20.12.2023 13:19Ne, za to mohou bolševické bláboly a zejména fyzika. |
|
|
M. Pivoda 20.12.2023 6:38Pro J. Barcala: Ano, tehdy (v mladém věku J. Barcala) se nezadařilo, protože se jednalo o prvé pokusy - a objevily neočekávané problémy. Je potřeba číst pozorně mé sdělení výše. Ani dnes není žádná garance, že se to tentokrát již výzkum a vývoj povede. Náznakem možnosti úspěchu (dosažení jaderné fúze na planetě Zemi) je to, že časový horizont institucí rizikového kapitálu je do 7 let, maximálně do 11 let. Vývojové projekty hledící za takový časový rámec by měly být (dle firem rizikového kapitálu) záležitostí státu nebo vojáků, s mnohem bohatšími finančními zdroji. Zadarmo, dle pokusů výzkumníka Nikoly Tesly, se měla energie kdysi bezdrátově distribuovat po Zeměkouli. Jenže v případě úspěchu takových pokusů Nikoly Tesly, by na tom výzkumu investor vůbec nic nevydělal, takže nechal Teslovu pokusnou věž zbourat. Tak to skutečně funguje v reálném byznys světě, bez ohledu na to, co zde vyslintá "docent českých ekonomických věd", český Všeználek, Karel Šebesta, který zde raději špiní jméno poctivého vynálezce Prokopa Diviše. A to vše v údajné české demokracii a na blogu významného českého sci-fi spisovatele Ondřeje Neffa. |
|
|
J. Barcal 20.12.2023 13:21Jo, zdejší známý šašek Pivoda to "vyřeší". |
|
|
J. Vorlický 19.12.2023 14:56Děkuji pánům hlavně Petrovi a Lapilovi za informace. Už jsem mnohem klidnější. Často jezdím autem kolem hald na Příbramsku. Zase, moje domněnka je, že v té hlušině dost uranu zůstalo. Zlí jazykové tvrdí, že když je hodně tma, haldy prý světélkují. Já jsem tam tedy žádná světélka neviděl. |
|
|
Z. Lapil 19.12.2023 15:50Nezapomínejte, že velká část informací o radioaktivitě je zatížena "předběžnou opatrností zeleného typu" pomíjející, že s většinou škodlivin se dá docela dobře žít, pokud jich není moc. Na té haldě, nebo přesněji na té těžní věži, co je vidět ze silnice těsně za starým koncem dálnice (https://www.gsmweb.cz/foto.php?op=eurotel&cid=55411&okres=PB), jsem utrpěl šok nikoliv radioaktivní, ale čistě mechanický. Stojím si na plošině, s kolegou řešíme to a ono, já si položil ruku na to kolo a najednou koukám - kolo se roztáčí a ruka klesá. Tření na opuštěné věži se blíží nule. Podotýkám, že ta věž je obrovská a kolo je jen nad plošinou snad výš, než člověk, takže musí vážit ne-li několik tun, a stejně je tak vyvážené, že ho absolutně bez námahy roztočíte. Platilo před více lety. |
|
|
J. Barcal 19.12.2023 22:07To je blbost. Světélkuje pouze Čerenkovovo záření, které vzniká při zpomalování štěpných elektronů ve vodě, která dělá moderátor lehkovodního jaderného reaktoru. Ale musíte do něho mít možnost vidět, takže pouze výzkumný. |
|
|
V. Petr 19.12.2023 12:37Mimochodem, radioaktivní je i ČLOVĚK a ta radioaktivita se dá měřit. Aby se to měření dalo provést, je třeba pečlivě odstínit přirozenou radioaktivitu, zejména kosmického záření. Jinak, pokud se má měřit zamoření umělou radioaktivitou, třeba z jaderných zkoušek, musíte ze vzorku pešlivě odstranit přirozenou radioaktivitu, u hornin je to zvláště draslík 40. Jinak ta přirozená radioaktivita vše přehluší. |
|
|
V. Čermák 19.12.2023 18:00Za radioaktivitou se i jezdí. Např. do Jáchymova... |
|
|
J. Vorlický 19.12.2023 10:59Špinavost a čistota použitého paliva z JE. Radioaktivita provozního paliva a radioaktivita použitého paliva Nějak tu ,,špinavost" paliva měříme. Otázka: jak vysoká je radioaktivita nového paliva pro JE? Jak vysoká je radioaktivita použitého paliva? Jak vysoká je (třeba) v lázní Jáchymov, tedy tam, kde se přirozeně vyskytuje? Došlo někdy někde k nehodě ve věci použitého paliva? Konečně, jak vysokou radioaktivitu připouští jako ne nebezpečnou (ČESKÁ) norma? Třeba pan Šejna, který je zde velmi aktivní to může vysvětlit. Poznámka: jednou na nás někdo žaloval, že bereme vodu ze studny. Přišla kontrola, řekla, že voda je bezpečná, prý ale ne pitná a pak zas odešli. Před tím a potom jsme ze studny i pili a nic nikomu nebylo. |
|
|
V. Petr 19.12.2023 11:14Ta "radioaktivita" není jen jedna a příslušná norma je celý sešit. V zásadě se vychází z maximálně přípustné dávky záření, kterou může člověk dostat je to jednak pro dospělé, jednak pro děti. Ta je řádově nižší, než dávka, pro kterou byly pozorovány nepříznivé důsledky. Od toho se odvíjí radiaktivita území, potravin a pitné vody. ALE ta dávka je natolik nízká, že na mnoha místech ve světě je radioaktivní záření, které člověk dostane z půdy desetkrát vyšší. S tím se nedá nic dělat, příslušná území by se musela evakuovat. Navíc se též připouští vyšší radiace radonu v budovách, opět proto, aby se nemusely zbourat. Např. v Japonsku je přirozená radiace 5x menší, než vČesku., takže v některých "zamořených" místech kolem Fukušimy je ve skutečnosti menší radiace, než v Praze na Václaváku... |
|
|
Z. Lapil 19.12.2023 11:52O nějakém dlouhodobém průšvihu někde snad relativně nedaleko Berlína tu píše pan Tůma. Tam je ale zdrojem problému, že solný důl, kde je to uloženo, začal prosakovat, a solný roztok těm kontejnerům nedělá dobře. Já dodám přednášku paní Drábové, viděno na youtube, ale ona jich tam má spoustu, kde se právě radioaktivita kontejnerů řeší. Na dotaz "Takže si ho můžu dát do obýváku jako kamna?" odpovídá: "No to zrovna ne, ono je to dost velký. Ale na zahradu klidně". Čistě intuitivně: má-li uran poločas rozpadu nějakých 22 000 let, tak "okamžitá" radioaktivita asi nijak zvláštní nebude. To bych se spíš bál všelijakých kobaltů a césií a jódů protože ty září rychle, byť samozřejmě krátce. On i ten uhlík umí být radioaktivní - skrz C14 se měří stáří biologických materiálů a skrz C13 množství Co2 v atmosféře vzniklého z fosilních paliv. Ad pitná voda: nevím, co v ní bylo špatně (moc tvrdá, například?), ale normám pro pitnou vodu neodpovídá ani poměrně slabý bylinkový čaj, natož mléko či ovocné a zeleninové šťávy. |
|
|
V. Petr 19.12.2023 12:04Takže, přírodní uran obsahuje 3 izotopy, 238U, poločas 4,5 miliardy let, 235U, poločas 700 milionů let (je ho 0,72%) a mikromnožství 234U s poločasem 250000 let. |
|
|
Z. Lapil 19.12.2023 13:51To mi řekněte, kde jsem těch 22 000 let vzal? Radioaktivita pro mě není neznámý pojem, tak si myslím, že tam někde nějaká pravda je. Zkoušel jsem se optat u Googlů, a nic. Jedině článek v Lidových novinách, který píše o 30ti tisících letech, ale čert mu věř, protože mám dojem, že se autor domnívá, že půlka se rozpadne za 30 000 let a půlka za dalších 30 000 ("vyhořelé jaderné palivo z elektráren bude letální nejméně 60 tisíc let"). Zdroj: https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/jaderny-odpad-je-nejvetsi-zatezi-zivotniho-prostredi-vytvorenou-lidmi.A201026_232719_pozice-tema_lube". Přičemž letální je podle lékařského slovníku: "letální – smrtící. L. dávka jedu je taková, která je schopna usmrtit". Čili autor buď neví, co píše, nebo zjednodušuje až k nesmyslu. |
|
|
V. Petr 19.12.2023 14:15Článek, na který odkazujete je opravdu snůška nesmyslů a autor třeba ani neví, co je to poločas. Vyhořelé jaderné palivo je směsí radioizotopů, z nichž každý má svůj poločas rozpadu. Největší tepelný výkon dávají 90Sr (poločas 28 let) a 137Cs (poločas 33 let). U izotopů s kratším poločasem se počítá, že se rozpadnou ještě během skladování v elektrárně. Jinak tam jsou 239Pu (poločas 24000 let), což se nejvíce blíží Vašemu údaji a samozřejmě většinu hmoty tvoří nespotřebovaný uran. 30 tun vyhořelého paliva, které se vymění každý rok či každý rok a půl obsahuje 1200 kg štěpných produktů s velmi rozdílným poločasem. Technecium 99 má třeba poločas 211 000 let. Čím delší poločas, tém méně to září. Při běžném přepracování vyhořelého paliva se oddělí všechen uran a všechno plutonium. Jsou vyvinuty a občas aplikovány i technologie odstranění dalších štěpných produktů a také dalších transuranů. |
|
|
Z. Lapil 19.12.2023 15:38Díky. S tím už nějak dokážu žít |
.
|
J. Janousek 19.12.2023 8:46Stačí si dát trojsklo do starého baráku a máte dávku jak vyšitou. Třeba na Vysočině http://www.geologicke-mapy.cz/radon/ |
|
M. Šejna 19.12.2023 9:34Ano. a proto se musí u většiny nových domů dělat protiradonová izolace. Bez ní dům nezkolaudujete. |
|
|
V. Petr 19.12.2023 11:17Není to tak, ono součástí žádosti o stavební povolení je měření radioaktivity podloží. Izolace se dělá tam, kde je množství radonu vysoké! |
|
|
M. Šejna 19.12.2023 12:48Samozřejmě, že izolace se dělá jen tam, kde se něco naměří. V Česku je to ale skoro všude. |
|
|
J. Vorlický 19.12.2023 8:45Co se tedy týče použitého paliva z JE (ref. pan M. Šejna a spol.): Výbuch asi nehrozí. Ta radioaktivita bude asi minimální. Jednou jsem dělal ve firmě, která dělala projekty a vybavení na výrobu (nesmírně drahých, masivních a těžkých) nádrží pro uložení takového paliva. Pak se tyto naplněné nádrže pod nejpřísnějším dohledem někam odvážely vlakem. Pokud vím, k žádné (ani jediné minimální) nehodě nedošlo. Máme po uhelných dolech hluboké šachty bezpečné tak, že do nich každý den stovky metrů hluboko byli spouštěni havíři. Otázka: proč není možné prostě palivo uskladnit do nějakých dostatečně robustních nádrží a spustit je 500 metrů pod zem? Na povrchu vybudovat nějakou stanici, kde by provoz v takových šachtách byl hlídán a kontrolován? Musí se použité palivo chladit? |
|
|
P. Kubáč 19.12.2023 9:05Na 1 tunu uhlí a třeba vytěžit 10 tun hlušiny a odčerpat 10 kubíků důlní vody, která je pozůstatkem původního oceánu - tedy slaná. Pokud čerpání zastavíte - i z dolu, kde se už netěží - důl se zaplaví a veškeré technologie uvnitř se zničí. Čerpání už nikdy neobnovíte, protože tak masivní příliv slané vody do povrchových vod vám zelení bolševici nedovolí. ERGO - už žádné hluboké šachty nemáme, nebo do konce pětiletky mít nebudeme. |
|
|
M. Šejna 19.12.2023 9:38Kdyby byla radioaktivita vyhořelého paliva minimální, stačilo by ho vysypat na haldu u JE a nemusela by se budovat nákladná úložiště. |
|
|
V. Petr 19.12.2023 11:25Radioaktivita vyhořelého jaderného paliva je velmi vysoká, ale na povrchu kontejnerů pro jeho uložení je už taková, že se vedle nich dá chodit. Samozřejmě, vyhořelé palivo se dá přepracovat a z větší části recyklovat, což zeleným zločincům pochopitelně vadí. Podzemní úložiště vyhořelého paliva o hloubce stovek metrů se plánují i budují a není to jen tak, že by se to dalo do opuštěné šachty. Vybírá se místo s nepropustnou horninou kde není voda a ještě se ty kontejnery zasypávají sorbujícím mnateriálem, kdyby něco za 1000 let proniklo (1000 let kontejner vydrží). Je kolem toho celá věda. |
|
|
F. Navrátil 19.12.2023 8:32Dohoda o jádru je deklarací dobrých úmyslů. Jak se bude dále pokračovat? Bude sestavena mezistátní komise, kde budou paritně zastoupeny všechny státy s jadernou energetikou. Tato komise jmenuje subkomise pro mezinárodní koordinaci, pro komunikaci s veřejností, pro spolupráci s nejadernými státy, občanskou komisi pro zapojení neziskového sektoru, vědeckou komisi s většinovým zastoupením fakult sociálních věd a genderových institucí, komisi pro řešení dopadu na klima a globální oteplování, komisi pro konfesní spolupráci se zatoupením křesťanů, muslimů, budhistů, šintoistů, lámaistů a animistů, komisi pro rovnoměrné zastoupení protonů, neutronů a elektronů, atd. Zkrátka jaderná energetika bude kráčet vpřed mílovými kroky. |
|
|
B. Bob 19.12.2023 6:53V krajině České už solární panely a větrníky tak zdomácnělý že o nich zpívají trempové u svých ohnišť. Příklad: Když nad panely vzlétnou hejna vran , hejna vran, větrník je trusem celý zmalován . A tak dále. |
|
J. Krásenský 19.12.2023 10:06:))) |
