J. Barcal 20.12.2023 13:21

Jo, zdejší známý šašek Pivoda to "vyřeší".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 20.12.2023 13:19

Ne, za to mohou bolševické bláboly a zejména fyzika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 20.12.2023 6:38

Pro J. Barcala: Ano, tehdy (v mladém věku J. Barcala) se nezadařilo, protože se jednalo o prvé pokusy - a objevily neočekávané problémy.

Je potřeba číst pozorně mé sdělení výše. Ani dnes není žádná garance, že se to tentokrát již výzkum a vývoj povede. Náznakem možnosti úspěchu (dosažení jaderné fúze na planetě Zemi) je to, že časový horizont institucí rizikového kapitálu je do 7 let, maximálně do 11 let. Vývojové projekty hledící za takový časový rámec by měly být (dle firem rizikového kapitálu) záležitostí státu nebo vojáků, s mnohem bohatšími finančními zdroji.

Zadarmo, dle pokusů výzkumníka Nikoly Tesly, se měla energie kdysi bezdrátově distribuovat po Zeměkouli. Jenže v případě úspěchu takových pokusů Nikoly Tesly, by na tom výzkumu investor vůbec nic nevydělal, takže nechal Teslovu pokusnou věž zbourat.

Tak to skutečně funguje v reálném byznys světě, bez ohledu na to, co zde vyslintá "docent českých ekonomických věd", český Všeználek, Karel Šebesta, který zde raději špiní jméno poctivého vynálezce Prokopa Diviše. A to vše v údajné české demokracii a na blogu významného českého sci-fi spisovatele Ondřeje Neffa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 19.12.2023 23:49

Určitě za to může Zlatuška a Čestnější. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 19.12.2023 22:07

To je blbost. Světélkuje pouze Čerenkovovo záření, které vzniká při zpomalování štěpných elektronů ve vodě, která dělá moderátor lehkovodního jaderného reaktoru. Ale musíte do něho mít možnost vidět, takže pouze výzkumný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Barcal 19.12.2023 22:02

Jojo, tyhle bláboly o jaderné fúzi jsem poslouchal už jako mladý. A kolem přelomu tisíciletí těch fúzních elektráren mělo být v provozu tolik, že elektřina měla být zadarmo. No, nějak se nezadařilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2023 18:52

S prvničkami je to snažení vždy nejisté. Rizikové!

Pravil jeden milenec, když se s milenkou ohřívali u kamen: "Tak mně to připadá, že jsme jako ty kamna. Já tady hicuju, a ty jsi jako trůba."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 19.12.2023 18:25

Cituji z článku: "... do roku 2050 je třeba celosvětově ztrojnásobit výkon jaderných elektráren. ..."

To že je průjem? Dobrá zpráva spočívá v tom, že v poslední době zesílil počet firem rizikového kapitálu, které houfně investují do technologie jaderné fúze. Jde o dosažení jaderné fúze na planetě Zemi, nikoliv na vzdáleném Slunci. Může se to tentokrát již podařit a úspěšně vyvinout tu technologii do roku 2050?

Riziko spočívá v tom, že se může vynořit dosud neočekávaný problém a dosažení kýženého cíle se opět oddálí. Taková forma energie dosud totiž ještě nikdy v historii na planetě Zemi nefungovala - a dosud proto o ní neví ani v pokleku vzývané ekonomické modely.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 19.12.2023 18:00

Za radioaktivitou se i jezdí. Např. do Jáchymova...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.12.2023 15:50

Nezapomínejte, že velká část informací o radioaktivitě je zatížena "předběžnou opatrností zeleného typu" pomíjející, že s většinou škodlivin se dá docela dobře žít, pokud jich není moc.

Na té haldě, nebo přesněji na té těžní věži, co je vidět ze silnice těsně za starým koncem dálnice (https://www.gsmweb.cz/foto.php?op=eurotel&cid=55411&okres=PB), jsem utrpěl šok nikoliv radioaktivní, ale čistě mechanický. Stojím si na plošině, s kolegou řešíme to a ono, já si položil ruku na to kolo a najednou koukám - kolo se roztáčí a ruka klesá. Tření na opuštěné věži se blíží nule.

Podotýkám, že ta věž je obrovská a kolo je jen nad plošinou snad výš, než člověk, takže musí vážit ne-li několik tun, a stejně je tak vyvážené, že ho absolutně bez námahy roztočíte. Platilo před více lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.12.2023 15:38

Díky. S tím už nějak dokážu žít .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 19.12.2023 14:56

Děkuji pánům hlavně Petrovi a Lapilovi za informace. Už jsem mnohem klidnější. Často jezdím autem kolem hald na Příbramsku. Zase, moje domněnka je, že v té hlušině dost uranu zůstalo. Zlí jazykové tvrdí, že když je hodně tma, haldy prý světélkují. Já jsem tam tedy žádná světélka neviděl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 14:15

Článek, na který odkazujete je opravdu snůška nesmyslů a autor třeba ani neví, co je to poločas.

Vyhořelé jaderné palivo je směsí radioizotopů, z nichž každý má svůj poločas rozpadu. Největší tepelný výkon dávají 90Sr (poločas 28 let) a 137Cs (poločas 33 let). U izotopů s kratším poločasem se počítá, že se rozpadnou ještě během skladování v elektrárně. Jinak tam jsou 239Pu (poločas 24000 let), což se nejvíce blíží Vašemu údaji a samozřejmě většinu hmoty tvoří nespotřebovaný uran.

30 tun vyhořelého paliva, které se vymění každý rok či každý rok a půl obsahuje 1200 kg štěpných produktů s velmi rozdílným poločasem. Technecium 99 má třeba poločas 211 000 let. Čím delší poločas, tém méně to září.

Při běžném přepracování vyhořelého paliva se oddělí všechen uran a všechno plutonium. Jsou vyvinuty a občas aplikovány i technologie odstranění dalších štěpných produktů a také dalších transuranů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.12.2023 13:51

To mi řekněte, kde jsem těch 22 000 let vzal? Radioaktivita pro mě není neznámý pojem, tak si myslím, že tam někde nějaká pravda je.

Zkoušel jsem se optat u Googlů, a nic. Jedině článek v Lidových novinách, který píše o 30ti tisících letech, ale čert mu věř, protože mám dojem, že se autor domnívá, že půlka se rozpadne za 30 000 let a půlka za dalších 30 000 ("vyhořelé jaderné palivo z elektráren bude letální nejméně 60 tisíc let").

Zdroj: https://www.lidovky.cz/ceska-pozice/jaderny-odpad-je-nejvetsi-zatezi-zivotniho-prostredi-vytvorenou-lidmi.A201026_232719_pozice-tema_lube".

Přičemž letální je podle lékařského slovníku: "letální – smrtící. L. dávka jedu je taková, která je schopna usmrtit".

Čili autor buď neví, co píše, nebo zjednodušuje až k nesmyslu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 19.12.2023 13:23

To je ale překvapení, co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 19.12.2023 13:22

Já bych si ho tam v klidu dal také. Ale bohužel to není možné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 19.12.2023 13:20

To, že nemáš zájem, demagogu Šejno, svědčí pouze o tvé blbosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 19.12.2023 12:48

Samozřejmě, že izolace se dělá jen tam, kde se něco naměří. V Česku je to ale skoro všude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 12:37

Mimochodem, radioaktivní je i ČLOVĚK a ta radioaktivita se dá měřit. Aby se to měření dalo provést, je třeba pečlivě odstínit přirozenou radioaktivitu, zejména kosmického záření.

Jinak, pokud se má měřit zamoření umělou radioaktivitou, třeba z jaderných zkoušek, musíte ze vzorku pešlivě odstranit přirozenou radioaktivitu, u hornin je to zvláště draslík 40. Jinak ta přirozená radioaktivita vše přehluší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Harvánek 19.12.2023 12:15

Dementy necháme dementům a zkusme uvažovat rozumně. Žádná energie není čistá. Protože postavit elektrárnu znamená vyrobit obrovské množství betonu, oceli i jiných barevných kovů a v elektrárně se musí elektřina z něčeho vyrobit. A to si také nikdo nevycucá z prstu. A elektřina ze slunce nebo větru? To je podobné a už se nám tu začíná rýsovat nový problém, na který jsem už dávno upozorňoval: fotovoltaickým panelům pomalu končí životnost a co s tím? Ono se ukazuje, že jejich recyklace bude nákladná a není dosud technologicky vyřešena. Pokud jde o jaderný odpad, nedaleko mého bydliště vybudovali pokusnou štolu pro ukládání odpadu. Tuhle štolu bylo možné při jistě příležitosti si prohlédnout a vyslechnout přednášku o způsobu jeho ukládání. To znělo docela rozumně, sklo dokáže tento odpad udržet ve stavu, aby neznečišťoval okolí a opačně. Jenže okolí slouží k rekreaci obyvatelům našeho druhého největšího města a tak protestní petice projekt zastavily. Místní obyvatelé zpočátku se chovali neutrálně, protože byli zvyklí na to, že uranová ruda v některýh místech vystupovala až na povrch a na odvaly u šachet také obsahovaly horninu s nízkým obsahem radioaktivity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 12:04

Takže, přírodní uran obsahuje 3 izotopy, 238U, poločas 4,5 miliardy let, 235U, poločas 700 milionů let (je ho 0,72%) a mikromnožství 234U s poločasem 250000 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 11:57

Teoreticky to možné je, ale nevím, nakolik by se to vyplatilo, zabezpečení by bylo dost drahé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.12.2023 11:56

Já myslím, že pan Neff by nebyl proti. Každopádně je takový kontejner slušným zdrojem tepla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.12.2023 11:52

O nějakém dlouhodobém průšvihu někde snad relativně nedaleko Berlína tu píše pan Tůma. Tam je ale zdrojem problému, že solný důl, kde je to uloženo, začal prosakovat, a solný roztok těm kontejnerům nedělá dobře.

Já dodám přednášku paní Drábové, viděno na youtube, ale ona jich tam má spoustu, kde se právě radioaktivita kontejnerů řeší. Na dotaz "Takže si ho můžu dát do obýváku jako kamna?" odpovídá: "No to zrovna ne, ono je to dost velký. Ale na zahradu klidně".

Čistě intuitivně: má-li uran poločas rozpadu nějakých 22 000 let, tak "okamžitá" radioaktivita asi nijak zvláštní nebude. To bych se spíš bál všelijakých kobaltů a césií a jódů protože ty září rychle, byť samozřejmě krátce.

On i ten uhlík umí být radioaktivní - skrz C14 se měří stáří biologických materiálů a skrz C13 množství Co2 v atmosféře vzniklého z fosilních paliv.

Ad pitná voda: nevím, co v ní bylo špatně (moc tvrdá, například?), ale normám pro pitnou vodu neodpovídá ani poměrně slabý bylinkový čaj, natož mléko či ovocné a zeleninové šťávy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 11:48

Mimochodem, pokud bychom odebírali nové palivo od Ruska, je ochotno vyhořelé palivo bezplatně odebírat zpět. Toto ovšem Brusel už velmi dlouho zakazuje!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 11:46

Ta poslední věta je hovadina.

V Lázních Jáchymov jsou, co já vím, dva druhy léčby. Jednak radonové koupele ve vodě, obsahující radon. Vdechování radonu je škodlivé, musí se větrat. Léčebný účinek spočívá v působení záření alfa na kůži ale mechanismus působení není přesně znám.

Dále jsou tam "krabičky," což znamená přímé ozařování kloubů s artrózou, kterou to potlačuje, ne likviduje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 19.12.2023 11:37

Nebylo to v plánu, ale jsem rád, že jsme na to narazili. Radioaktivita se samozřejmě hlídá.

Totiž - odpadem při spalování uhlí není jen CO2, ale právě popílek, případně škvára, ve velkém používané ve stavebnictví a - pozor - produktem odsíření je sádra a posléze sádrokarton. To vše často zpracovávané na místě, protože taková elektrárna je rovněž zdrojem horké vody.

Neboli odstavením uhelných elektráren se ekologicky náročnějším stane stavebnictví, protože se zvýší spotřeba písku i kameniva a - to nevím jak moc - se zvýší i nutnost jemného mletí cementu (čerstvý beton optimalizovaný "na pevnost" je tak suchý, až je nezpracovatelný; přidat vodu znamená snížit pevnost, takže nahradit vodu "superjemným" materiálem, například popílkem, je výborná alternativa).

Ještě jedna méně známá věc: cement je poměrně drahá záležitost, tedy ten portlandský neboli vápencový - pálený na slínek při teplotě přes 1000 st. C a následně mletý na prach. Lze k němu přidat strusku - pravda, vysokopecní, ne hnědouhelně elektrárenskou - a říkat tomu cement struskoportlandský nebo dokonce vysokopecní (strusky je tam asi 80%). Při vlastnoruční stavbě garáže ho moc nevyužijete, protože celkem pomalu tuhne a tvrdne, ale je to bezva materiál pro masivní betonáže (mostní pilíře, přehrady...), protože při tvrdnutí a tuhnutí vzniká teplo a problémem je takové masivní konstrukce uchladit, a právě zpomalení těchto procesů znamená i dostatečně pozvolnější vývin tepla, aby konstrukce chladla přirozeně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 11:35

Tady jde o to, čemu říkáte "neškodný." Vyhořelé jaderné palivo a i odpad, který vznikne po jeho přepracování je pochopitelně silně radioaktivní. Dá se s ním ale nakládat tak, že nikoho neohrožuje.

Samozřejmě, že to platí pro dnešek, v dobách začátku jaderného zbrojení se zejména v SSSR nakládalo s odpadem po výrobě plutonia pro vojenské účely (vyrábí se z vyhořelého jaderného paliva) tak, že je to průšvih dodnes. V USA se skladoval kapalný odpad v nerezových nádržích s tím, že se to bude řešit později, v SSSR ho pouštěli do řeky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 11:25

Radioaktivita vyhořelého jaderného paliva je velmi vysoká, ale na povrchu kontejnerů pro jeho uložení je už taková, že se vedle nich dá chodit. Samozřejmě, vyhořelé palivo se dá přepracovat a z větší části recyklovat, což zeleným zločincům pochopitelně vadí.

Podzemní úložiště vyhořelého paliva o hloubce stovek metrů se plánují i budují a není to jen tak, že by se to dalo do opuštěné šachty. Vybírá se místo s nepropustnou horninou kde není voda a ještě se ty kontejnery zasypávají sorbujícím mnateriálem, kdyby něco za 1000 let proniklo (1000 let kontejner vydrží).

Je kolem toho celá věda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 19.12.2023 11:17

Není to tak, ono součástí žádosti o stavební povolení je měření radioaktivity podloží. Izolace se dělá tam, kde je množství radonu vysoké!

• reagovat
• nahlásit příspěvek