Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ALARM: Golfský proud se má zastavit! Pokolikáté?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Krátký 9.10.2023 16:43Ten tajtrlík Rada si nedá pokoj - je více Radů proti všem |
|
|
V. Kuhaj 9.10.2023 8:41Tak já si pamatuju, že už Golfský proud poprvé zastavovali někdy před dvaceti lety. Nějaký článek to byl, že by se mohl zastavit, to si pamatuju, zaujalo mě to tehdy. Tak uvidíme. |
|
P. Rada 9.10.2023 9:17To si nejspíše pamatujete něco charakteru bulvárního článku. Pokud ale chcete působení G. proudu doslova "VIDĚT" pak si prohlédněte satelitní pozorování, kde je vidět jak meandruje a na severu je výrazně ovlivnován působením Labradorského proudu. https://climatereanalyzer.org/wx/todays-weather/?var_id=sst&ortho=1&wt=1 Výkyv který na několik let event může nastat, se ale nejspíše týká jen pokračování G. proudu na severovýchod, které se už konkrétněji nazývá Severoatlantský proud. Už jen novinové záměny těchto názvů mohou být velmi zavádějící.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Severoatlantsk%C3%BD_proud |
|
|
O. M. 8.10.2023 21:06K rovnici č.3: Jestliže se v oblastech 1 a 2 mění teplota, bude se v nich zároveň měnit i salinita ( pro větší T bude i větší S), tskže při "správných" velikostech alfy a bety se znaménko na levé straně rovnice měnit nemusí. Důležité však je, že dotyčný autor nepočítá se setrvačností vodních hmot, tedy chybějí tam nějaké časové konstanty, a jelikož salinita e funkcí teploty, ta pravá kulatá závorka tam ani být nemusí. A to jsem jestě nezmínil, že salinita mořské vody je při její pouti oceány ovlivňována též dotací sladkou vodou z řek... Celé je to blud, ale k inkasování zelenýcj dotací se to hodí přenáramně. |
|
|
P. Rada 9.10.2023 6:12Právě to co jste "ještě nezmínil" by mohlo v případě zesílení odklonit až na nějakou dobu pozastavit G.proud. Už se to totiž v prehistorii stalo. Výrazně naposled 8200let p.n.l. zesílením přílivu Labradorského proudu. Takže to spíše vypadá, že se sám udržujete v "bludu" toho typu, že se nemůže nic stát at děláme co děláme. |
|
|
J. Hruška 8.10.2023 15:56Pane Šejno, lze s Vámi polemizovat.? Ptám se: -- Jak mohou tři molekuly oxidu uhličitého ovlivnit účinek deseti tisíc ostatních molekul vzduchu.? Tři ku deseti tisícům. Poučte mě, jak? Ahoj. |
|
M. Šejna 8.10.2023 16:56Ty molekuly jsou už čtyři. Jak mohou rostliny najít pro fotosyntézu čtyři molekuly CO2 mezi deseti tisíci molekulami ostatními? Poučte mě, jak? Ahoj. |
|
|
P. Brich 8.10.2023 18:21Třeba by při zemi mohlo být těch molekul víc. |
|
|
P. Rada 8.10.2023 18:58Mohlo by jich být při zemi více ... - ale jen v případě, že je nablízku jejich vydatný zdroj... - nebo patřičně nízká teplota, která se blíží podmínkám pro kondensaci... Baví Vás spekulovat jen aby vyšlo něco podle přáníčka? |
|
|
M. Těhanová 8.10.2023 18:42No protože ty rostliny reagují jen na ten CO2, ty ostatní desetitisíce molekul ignorují. A ono to není tak, že by někde poletovaly kupy CO2 a jinde ty ostatní, ale je to vcelku homogenní směs. Zjednodušeně řečeno. |
|
|
P. Pilík 9.10.2023 0:31Milý pane Šejno, molekuly jsou něco tak malého, že se jich kolem každé rostliny pohybují miliony. A proto to funguje, jak je vidět, protože rostliny prostě rostou a systém je v rovnováze. Pokud je CO2 více, rostou jen rychleji, což vědí zahradníci a proto nčkdy uměle zvyšují množství CO2 ve sklenících. |
|
|
P. Rada 9.10.2023 15:16Pokud se pane Pilíku na problematiku CO2 díváte zúženě zahradnicky pak se může nárůst CO2 v atmosféře zdánlivě jevit jako obecně přínosný. S širšího hlediska ale může jít naopak o to, že Vámi kýžený nárůst CO2 ve skleníku bude po celém světě doprovázen častějším nedostatkem/přebytkem vláhy, neobvyklými vedry/vpády chladu ... Obecně narostlá dynamika podnebí, které ztratilo své stabilizační prvky (polární čepičky), může pro meta-stabilitu klima-systému snadno a globálně změnit zahrádky třeba v bažiny a v následujícím období naopak v polopouště.... a to tak rychle jak nikdy v lidské historii. Úsměvnost by pak všechny alepon trochu soudné a nejspíše i Vás na věky přešla. S takové situace totiž prakticky není návratu. |
|
L. Kuča 9.10.2023 3:08Tak ony v jakési jedné fiktivní jediné vrstvě molekul budou 4 mezi 10000 opravdu extrémně děravá záchytná síť. Jenže pokud takovýchto vrstev bude nepředstavitelné množství, potká se foton s při průchodu atmosférou de facto s jistotou s mnoha molekulami CO2. 4:10000 není zas tak málo jak se zdá. Existenci fyzikálního jevu bych nerozporoval, stejně jako fakt globální teplotní změny. Spíš bych za otevřené otázky považoval skutečný význam tohoto mechanismu a případné příčinné vztahy a korelace veličin. A také robustnost a stabilitu zemského klimatu, nejspíše hluboce podceňovanou. Ovšem když vidím, jak se mnohdy pracuje s daty, stává se můj postoj k výstupům akademické obce až téměř paranoidním. Problém je, že nemůžete být u všech měření a všeho datového zpracování (o znalostech všech metodik nemluvě), naopak je to vlastně zcela nemožné. A vybrat si důvěryhodné autority bez očekávání, že půjdou na ruku mým předpokladům, to není až tak prosté. |
|
|
V. Mertan 8.10.2023 12:57Odpoveď umelej inteligencie google Barda: Áno, to je správne. Na zadržaní tepla v atmosfére Zeme sa podieľajú nielen skleníkové plyny, ale aj dusík a kyslík. Dusík a kyslík tvoria asi 99,9 % atmosféry Zeme. Majú nízky potenciál skleníkového efektu, ale aj oni sa podieľajú na zadržaní tepla. Dusík a kyslík sú ľahké plyny, ktoré sa rýchlo pohybujú. Keď sa tieto plyny pohybujú, narážajú na seba a na iné častice v atmosfére. Pri týchto zrážkach sa uvoľňuje teplo. Toto teplo sa potom šíri atmosférou a pomáha udržiavať teplotu Zeme na prijateľnej úrovni. Ak by v atmosfére Zeme nebol žiadny dusík alebo kyslík, teplota na Zemi by bola oveľa nižšia. Tu je príklad, ktorý ilustruje, ako dusík a kyslík pomáhajú udržiavať teplotu Zeme: Predstavte si, že máte balón naplnený dusíkom a kyslíkom. Ak balón necháte na slnku, bude sa zahrievať. Táto teplota sa bude udržiavať vďaka tomu, že sa molekuly dusíka a kyslíka budú pohybovať a narážať na seba a na steny balóna. Ak by v balóne nebol žiadny dusík alebo kyslík, teplo by sa z balóna rýchlo uvoľňovalo do vesmíru. Takže, aj keď dusík a kyslík nemajú vysoký potenciál skleníkového efektu, aj oni sa podieľajú na udržaní tepla v atmosfére Zeme. |
|
|
M. Šejna 8.10.2023 13:40Fajn, ale nějak vám uniklo, že se otepluje díky rostoucímu sklenikovému efektu. Kontrolní otázka: který plyn v atmosféře přibývá? Kyslík, Dusík, nebo CO2? |
|
|
V. Mertan 8.10.2023 13:57Že sa údajne otepľuje vďaka rastúcemi skleníkovému efektu mi neuniklo. Len som si nevšimol, kedy to bolo dokázané. Ak aj ostatné plyny zadržiavajú teplo, potom bude vplyv skleníkových plynov menší. Určite to nebude udávaných 32 stupnov. Kontrolná otázka: čo v atmosfére ubúda? |
|
|
M. Šejna 8.10.2023 14:03Jo aha, takže ono se podle vás otepluje jen údajně. To mi stačí. Tímto výrokem jste se diskvalifikoval sám |
|
|
V. Mertan 8.10.2023 17:18Myslel som to tak, že sa údajne otepľuje kvôli pôsobeniu CO2. Že sa mierne otepľuje nepopieram ale príčina nie je doložena. |
|
|
P. Rada 8.10.2023 19:36Příčina G.W. doložena je a navíc opakovaně různými metodami. To ale ještě neznamená, že jakékoli věcně opodstatnělé poznání nemůže člověk svou libovůlí ignorovat. Mimo jiné dělá tato psychologická dispozice život běžně snesitelným ba dokonce až krásným. Ale zpět na příklad jedné možnosti jak věcně argumentovat: https://www.youtube.com/watch?v=8ZM8gbxtUiI https://www.youtube.com/watch?v=pBgSY3_V_AQ https://www.youtube.com/watch?v=wDpkmcFEwnA |
|
|
O. M. 8.10.2023 21:07H2O. |
|
|
P. Rada 8.10.2023 13:41To máte na mysli "balon" známý s fotbalu.... nebo hypotetickou variantu letící vesmírem a konstrukčně/fyzikálně tak ideálně vytvořenou jako by obal pro žádný druh záření neexistoval a přitom pružně bránil pohybu molekul tak aby zůstaly uvnitř? Pak by se skutečně takový plyn mohl ohřát nad absolutní nulu. V té vesmírné verzi by jste tedy měl kousek pravdy. Vzhledem k interakcím celého energetického spektra by se při jeho působení rozhodně zahříval. To v čem tkví Váš úlet ale tkví ve schopnosti energii vyzařovat ve formě určitého elektromagnetického spektra, něco jako selektivní radiový vysílač, maják... Respektive bránit pronikání záření právě jen na vlnových délkách kolem 10 mikrometrů. Toto je totiž typická hodnota tepelného vyzařování povrchu jakéhokoli tělesa jehož teplota je cca 15C (tedy i zemského) a právě na této selektivní schopnosti/vlastnosti je založen pozemský skleníkový efekt který ale mohou prakticky způsobovat jen tří a víceatomové molekuly plynů. |
|
|
J. Lukavsky 8.10.2023 17:37Kolik dělá vodní pára? To mi nějak chybí v těch úvahách. přitom voda je hodně účinná, nicméně spíš pomáhá vítězi: když se otepluje tak se odpařuje víc vody a ta pohlcuje víc tepla. Když se naopak ochladí tak led a sníh sníží pohlcování tepla vzduchem a izolují zemi od tepla a odrážejí Slunce zpátky. J.L. end |
|
|
P. Rada 8.10.2023 19:26Vodní pára předně je snadno kondensující až vymrzající plyn i při běžných teplotách které v atmosféře panují. Viz běžná oblačnost. Vody je sice na Zemi obrovské množství a působení vodní páry je sice aktuálně zásadního významu ale pokud by byly odstraněny za běžných teplot nevymrzající skleníkové plyny - záhy by prakticky všechna vodní pára zkondensovala a s planety Země by se stala sněhová koule s průměrnou teplotou hluboko pod bodem mrznutí vody. |
|
|
P. Pilík 9.10.2023 1:59Milý pane Rado, odstraněním CO2 by skončil na Zemi život, založený v podstatě na kyslíku, vodíku a uhlíku. Rostliny by přestaly růst a všechno živé by pomřelo hlady. Atmosféra ohřívaná sluncem by ovšem zůstala a na celé Zemi by byly jen moře a bažiny, bez života. Snad za miliony let by opět nějaký život vznikl. |
|
|
J. Plzák 8.10.2023 10:32To rozhodující, týkající se klimatických pochodů na zemi, je následující: Jakékoliv výkony přírody, včetně sluneční energie - proto sluneční soustava - jsou o mnoho řádů vyšší, než výkony lidstva. To už proto, že jsme tady na Zeměkouli jenom jeden druh z mnoha. K tomu tvrzení, že jediní myslíme a proto že jsme tedy rozhodující faktor, je také pochybné. |
|
|
M. Šejna 8.10.2023 10:37A co z toho plyne? Tedy jak to vaše sdělení vysvětluje globálního oteplování? |
|
|
Ś. Svobodová 8.10.2023 11:14Z toho plyne, že vliv člověka na klima planety je minimální a procesy které probíhají, probíhaly i v minulosti a probíhat budou i v budoucnosti. Bez ohledu na to, zda bude náš druh u toho. |
|
|
M. Šejna 8.10.2023 11:16Ptám se, které procesy způsobují současné oteplování? Buďte konkrétní |
|
|
J. Lukavsky 8.10.2023 11:45Není to dotaz přímo na mě, ale kdybych to věděl a mohl dokázat, tak nebudu ztrácet čas klofáním do klábosnice na Neviditelném psu, ale přednášel bych ve Stockholmu při přebírání Nobelovy ceny za fyziku. Nikdo nepopírá podíl člověka, ale ptám se KOLIK? A pokud ČR se podílí cca 1% a Evropa 10% tak když u nás zcela zrušíme průmysl, auta, topení... tak snížíme oteplení o 0,015 oC, no celá Evropa o celých 0,15 oC. No neber to! Navíc naše snížení emisí CO2 bohatě nahradí Čína, Brasílie, Filipíny.... které si s tím hlavu nelámou. J.L. end |
|
|
M. Šejna 8.10.2023 11:50Já považuji boj proti oteplování za blbost. Ale kvůli tomu nehodlám popírat fyziku a tvrdit, že současné oteplování nezpůsobuje růst obsahu CO2. A opravdu je mi úplně jedno, jestli je ten lidský podíl na přírůstku skleníkových plynů 92 procent nebo 98 procent. Ten podíl je totiž drtivý. |
