P. Harabaska 29.8.2018 14:13

Re: obří kolchozníci?

Paradoxně i ten zatracovaný průmysl snad přispíval ke větším srážkám na našem území. Švagr bydlící v Plzni tvrdí, že po likvidaci tamního kdysi průmyslového gigantu Škoda, který znečišťoval ovzduší v celé oblasti prachem, prší v Plzni daleko méně než v minulosti. Bylo by asi zajímavé srovnat data dřívější s dnešními.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 29.8.2018 14:08

Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce

Tady také nejsou žádní sedláci a žádné statky či grunty. Tady jsou dnes jen farmy, a proto také farmáři. Sedlák také hospodařil, protože to byl hospodář. Dnes se jen farmaří. Aneb i vývoj jazyka srozumitelně vystihl změny, k nimž došlo na našem venkově.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 29.8.2018 14:02

Snad jedinou pro energetické účely na polích

pěstovanou plodinou, jež přináší přírodě nějaký užitek, jsou ty rychle rostoucí dřeviny. Ono se z rychle rostoucího dřeva zase až tak moc energie nevyrobí, protože obsahuje až příliš vody, ale aspoň jsou nějaké plochy hustě pokryty porostem, který půdu chrání před splavováním a slouží také jako azyl na polích pronásledované zvěři. Takže nějaký ten rok to roste a doufejme, že po pokácení či sklizni tam ty stromky vysadí opakovaně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Harabaska 29.8.2018 13:58

Re: Jací kolchozníci?

Snad bych i uvěřil tomu, že v domácnosti používáme až příliš řepkového oleje. Ale ta řepka se nepěstuje - alespoň ne primárně - kvůli řízkům nebo co si na řepkovém oleji smažíme. Ostatně bylo by zajímavé vědět, kolik té řepky se spotřebuje na olej pro kuchyňské použití ze vcelku pěstované řepky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 29.8.2018 12:54

Re: Názor

Žiju na vesnici (narodil jsem se na vesnici a do patnácti na ní žil a motyku a rýč a hnůj znal důvěrně, pak část života prožil ve městě a teď mám vlastní hospodářství) a stejně jsem vyděšen, když vidím, jak na velkých lánech v okolí "hospodaří" místní průmysloví zemědělci...

Ale je to moje vina! Protože mají i moji půdu v nájmu a já jsem jim smlouvu ještě nevypověděl - přestože o ni nepečují jako řádní hospodáři - jak by také mohli, když není jejich...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 29.8.2018 12:50

Re: Názor

V kapitalismu nežijeme a ani jsem nejspíše nikdo nežili - kde je státní regulac a kde je státní dotační a jiný pobídkový systém, nelze hovořit o kapitalismu. Trh je pokřiven - valí se řepka do pohonných hmot - a proto je její pěstování tolik výhodné. Ale s kapitalismem to má společného jen to, že i v něm se každý člověk snaží maximalizovat svůj profit. Tentýž princip ale platí i v socialismu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 29.8.2018 12:47

Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu,

Souhlasím s Vámi, že i ti dnešní zemědělci jsou ve velké části socialističtí - neboť pokud někdo závislí na státní a nadstátní dotační politice, kapitalistou není ani náhodou... Ano, nebylo zásluhou soc. zemědělství, že se hnojilo hnojem, ani nepopírám drtivý dopad kolektivizace (vznik lánů) na krajinu a její schopnost udržet vodu. Ovšem také se můžeme podívat i na dobu ještě vzdálenější - vysušování krajiny započala již první republika - mokřad není úrodný a v té době pršelo dost...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krutý 29.8.2018 12:31

Re: Názor

neumíte to číst. Nikdo si neotírá ústa o zemědělce, o kterých se autor mimochodem vyjadřuje příznivě, ale kolchozníky, z nichž největší je právě na jedné straně největším producentem obrovských lánů řepky, na další největším příjemcem dotací a na té poslední také premiér a bývalý ministr financí s přímým vlivem na tyto dotace a pravidla podpory zemědělství.

Je veřejně dohledatelným faktem, že skoro 70% všech dotací na podporu malého podnikání v zemědělství končí u 3 koncernů. to je ten paradox, na který Valenta správně poukazuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 29.8.2018 12:26

Re: Názor

Jo, ale povídej to těm " chytrejm " z paneláků, institucí všelijakých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 29.8.2018 12:24

Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce

Ano, pane Kulheime,

máte bezpochyby pravdu. Já jsem se však nezmiňoval o sedlácích, nýbrž zemědělcích. V tom je veliký rozdíl. Sedlák na své půdě vyrostl, zná místní poměry, a svůj grunt chce zvelebit a předat svým potomkům. Takových však aby dnes pohledal. Velkopodniky v zemědělství mají většinou půdu pronajatou či propachtovanou, a jde jim jen o okamžitý zisk, a ten jim zvyšují i dotace. Pěstují průmyslové plodiny, takže mohou klidně hnojit chemickými přípravky (a ty vyrábí z podstatné části Burešův Agrofert) Až tu půdu úplně vypráskají, opustí ji a najdou si jinou, co já vím, třeba na Ukrajině nebo na Vojvodině. A bude jim z té duše jedno, že tady způsobili možná nevratnou změnu mikroklimatických poměrů.

Na takové "podnikatele" neplatí jiná motivace než fiskální - dokonce ani trestněprávní ne. A právě tam směřoval můj dotaz...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Slavíček 29.8.2018 11:59

Názor

Neotírejte si ústa ani o zemědělce ani o kolchozníky. Žijeme v kapitalismu, a ta řepka přináší maximální zisk. To, že je tak zisková nemají na svědomí ani zemědělci ani kolchozníci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 29.8.2018 11:51

Re: blabla blabla blabla

Takže za to zase můžou bolševici. Bez legrace. Dnes je velmi podstatné množství vlastníků případ "před půl stoletím pole vyvlastněno, dnešní restituenti vidí pole při troše štěstí z okna svého auta neboli věci absolutně nerozumí; mluvím z vlastní zkušenosti.

Takže jsem nakonec své 3/16 pozemků prodal, děj se vůle páně; já se o ně postarat prostě nedokážu. Nejspíš nějakému dlouhodobému investorovi, protože nabídl skoro dvakrát tolik, než ostatní, ale pravda je, že už vlastnil část ostatních podílů neboli pracoval na "sjednocení majitele", což mi přišlo jako dobrá zpráva. To, že pole mají povícero podpolovičních vlastníků je určitě další z řady důvodů, proč se s poli nezachází, jak by bylo záhodno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 29.8.2018 11:42

Re: obří kolchozníci?

Napsal jsem úvodník na NP nezávislá diskuse. Pokud máte zájem tak si ho můžete přečíst, včetně diskuse k tomuto článku.

http://www.np-diskuze.cz/?p=42789#comments

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 29.8.2018 11:39

Tedy - ne že byste neměl pravdu,

ale Váš článek je excelentní ukázkou (současného) politického projevu: v minulosti se to řídilo ve velkém a napravit se to má taky ve velkém (aneb MY všechno spasíme), aniž by text byť jen naznačoval nějaké použitelné řešení.

Můj styk se zemědělstvím sice začíná a končí ve vchodu do supermarketu, ale troufnu si odhadnout, že pokyny shora vyjádřené směrnicemi typu "lány nad 10ha budiž opatřeny remízky nejméně na 1% plochy lánu" nebudou to pravé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kotas 29.8.2018 11:38

Re: Jen malá poznámka

A tím je řečeno vše. Místo úlevy/neplacení daně , pěkně utažený šroub.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 29.8.2018 11:37

Re: obří kolchozníci?

Pane Šejno, podle vašich příspěvků je vidět, že o půdě nemáte šajn. Vlastní názor vám nikdo nebere, klidně si pište co uznáte za vhodné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 29.8.2018 11:31

Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce

Sedláka nikdo nemusel motivovat. Byla to samozřejmost. Bez znalostí místních podmínek nepomůže žádné vzdělání.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 29.8.2018 11:29

Re: přesně tak pane Pakosto

Podstatné je, že v USA nebo Rusku jsou roviny. Tam neuteče kapka vody a neodteče cm3 půdy. U nás je většinou zvlněný terén a tam je potřebné hospodařit jinak. 1 cm ornice se dá vytvořit za 100 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 29.8.2018 11:10

Re: přesně tak pane Pakosto

V USA jsem nebyl, jejich lány jsem neviděl a nevím, zda je obdělávají vlastníci, a nebo nájemci. Z povahy rozlehlých krajinných celků v USA - bývalých stepí - však vyplývá, že většinou jsou tyto pozemky "lautr rovina" nebo jen minimálně zvlněné. Z toho dále vyvozuji domněnku, že srážková voda z nich nemá tendenci odtékat, ale vsakuje se. A proti obilí nic nemám, je to travina a vodu zadržuje oproti kukuřici mnohem lépe.

V neposlední řadě, domnívám se, je třeba vzít v úvahu, že kukuřice je v Americe domácím rostlinným druhem, zatímco do Evropy byla uměle dovezena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 29.8.2018 11:03

Re: pane Pakosto

Pane Šejno,

myslím, že sám dobře víte, že Vaše vývody jsou nesmyslem a zamlžováním fakt.

Já popisuji obecné vlivy na množství srážek, nikde netvrdím, že to vyplývá POUZE z druhu pěstovaných plodin.

Mám pocit, že Vám prostě vadí, že jsem podpořil jistý názor pana senátora Valenty.

Můžeme se shodnout alespoň na základním obecném faktu, že velkozemědělci u nás půdu postupně znehodnocují a stát proti tomu celkem nic nedělá - nebo máte i na tohle opačný názor?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.8.2018 10:47

přesně tak pane Pakosto

nač si hrát se slovíčky, když je přece jasné, že nejrozsáhlejší lány obilí a kukuřice mají v USA, z čehož plyne, že největší "obří kolchozníky" mají Američané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.8.2018 10:44

pane Pakosto

Vzhledem k tomu, že každý rok je u nás jiná bilance srážek, pak by ta Vaše "teorie" znamenala, že jeden rok se u nás pěstuje jen řepka a kukuřice, zatímco následující rok se u nás pěstuje úúúplně něco jiného, a na řepku s kukuřicí vůbec nenarazíte.

Průměrné srážky v Česku v minulých letech: 2018 - 340 mm za prvních 8 měsíců, 2017 - 683 mm, 2016 - 637 mm, 2015 - 532 mm, 2014 - 657 mm, 2013 - 727 mm, .... 2002 - 855 mm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Trick 29.8.2018 10:33

Kolchozníci

měli rostlinnou i živočišnou výrobu. Po rozehnání JZD dědicové původních majitelů nezačali hospodařit, ale půdu pronajali. Nájemci zpravidla nemají živočišnou výrobu a tak na pole perou tuny chemie. Jdou po rychlém zisku. Když půda přestane rodit, tak je to vůbec nebolí. Oni jsou již za vodou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 29.8.2018 10:25

Re: Jací kolchozníci?

Pane Aldo, hrajete si se slovíčky.

Samozřejmě že máte s těmi kolchozníky v podstatě pravdu, ale na věci to nic nemění - celkem každý ví, že problémem jsou obří plochy nepřerušených lánů, ne to, kdo je vlastní nebo obdělává. Ale s tou kukuřicí pravdu nemáte - není podstatné, kolik vody kukuřice spotřebuje k svému růstu. Hlavní problém je u ní v tom, že roste v širokých řádcích, mezi nimiž je půda holá. Při dešti pak na sebemenším svahu voda mezi řádky z pole stéká, protože ji nemá co zadržet, tím hůř, pokud jsou řádky taženy po spádnici, což je tím častější, čím je svah strmější. A ta stékající voda pochopitelně s sebou bere půdu, což je tragédie. Centimetrová vrstva prsti se v přírodě tvoří desítky let. Spláchne se v pár minutách a odteče pryč.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 29.8.2018 10:17

Re: obří kolchozníci?

Pane Šejno,

existuje stará zemědělská moudrost "na suché pole nezaprší" - to znamená, "z nebe" obvykle může spadnout ta voda, která se předtím někde kolem odpařila a vzdušné proudy ji vynesly do výšky, kde se páry srazí a spadnou v podobě srážek - tedy deště, mlhy, rosy, sněhu nebo krup... To znamená, že když bude všude kolem sucho - a to i díky řepkovým velelánům - potom vám na tu maličkou vinici samozřejmě taky nezaprší.

Ano, víme, že největší odpar vody na planetě samozřejmě nastává nad mořem. Naše země ovšem leží od moří daleko, a nelze spoléhat na to, že vzdušné proudy donesou mořské mraky až k nám, tím méně, že celá naše česká kotlinka je obklopena horami, kde se obvykle ty mořské mraky vyprší na návětrné straně, zatímco u nás vznikne tzv. srážkový stín. Pravdu má tedy pan Valenta, v tom smyslu, že je třeba zadržovat vodu v krajině všemi dostupnými prostředky, a to se bohužel u nás neděje....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.8.2018 10:16

Jací kolchozníci?

Kolchozník je člen družstva. V ruštině šlo o "kolektívnoje chazjajstvo", zkratkovým slovech "kolchoz". Vedle toho existovaly sovchozy - "sovětskoje chozjajsvto", tedy státní statek.

U nás dnes nejsou ani státní statky, ani zemědělská družstva (no, do desítky jich asi zůstalo, ale jsou zanedbatelná), takže nemáme žádné kolchozníky.

A co se týká kukuřice - ta je vhodnou plodinou pro sušší oblasti. Má totiž mnohem menší spotřebu vody než tradiční středoevropské obilniny.

A řepka produkuje nejlepší výživový olej. Problém není v řepce, ale v přidávání biosajratů do minerálního benzinu, za což můžou zákonodárci. S tím Vy, jako senátor, něco udělat můžete. Tak nekecejte blobosti a přesvědčte spolusenátory o nutnosti zrušení ten zákonných kravin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.8.2018 10:13

Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce

https://www.mesec.cz/danovy-portal/dan-z-nemovitych-veci/sazby-dane-z-pozemku/

Pokud by byl remízek, mez apod. definovány v katastru jako ostatní plocha, pak je to ppravdu velký problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 29.8.2018 10:05

Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce

..k zakládání oněch mezí a remízků?

Bývaly doby, kdy tyto plochy byla osvobozeny od daně z půdy. Dnes si zemědělci stěžují, že se za neobdělanou plochu platí daň několikanásobně vyšší, než za půdu obdělávanou. To mi přijde skutečně na palici...

Poznámka - v zákoně o dani z nemovitostí jsem k tomu nic relevantního nenašel - může se k tomu vyjádřit někdo povolaný?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 29.8.2018 9:55

Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu,

Můj děda měl v Sudetech na 13 ha orné půdy 20 dobytčích jednotek a ještě trochu přihnojoval ledkem. Dnes má místní velkozemědělec 1000 ha, má120 ks hovězího a 50 prasat, pěstuje řepku na MEŘO , kukuřici na kWh a pšenici na biolíh. Hnojí syntetickými hnojivy a slámu i tu pšeničnou prodává na pelety. Bezúdržbové krávy žijí celoročně na pastevním kopci cca 60 ha a chlévskou mrvou se tak na hnojení ostatních pozemků nepodílejí. Jak dlouho budeme za vlastní peníze ( dotace) a z vlastní hlouposti (volby) si ničit Zemský ráj to napohled.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 29.8.2018 9:43

Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu,

Pane Brzáku, socialističtí družstevníci mají naši kraji na svědomí a většina těch dnešních, mnozí ještě se zkušenostmi z minula, v tom "úspěšně" pokračuje, hnůj, nehnůj. Ten se na pole vyváží u nás stále, ale je míň dobytka, tak je i hnoje méně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek