Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZEMĚDĚLSTVÍ: Příčiny sucha
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Pakosta 29.8.2018 17:54Re: Vždyť neprší. Pane Aldo, vy mne bavíte. Opatření pro zadržení vody budeme tedy dělat teprve až jestli začne pršet? Jak už jsem tu psal jednou, na suché pole pršet nebude. A k tomu jeteli - v kukuřičném porostu je při zemi taková tma, že tam žádná nízká plodina neroste. Další blud - pás jakékoli rostliny v dolní části svažitého pole žádnou vodu na poli nezadrží. Voda se dá zadržet jen tam, kam spadla, a to rychlým vsáknutím do kypré půdy. Jakmile voda začne téci dolů, už ji zastaví jen hráz. A ještě poznámka k té velikosti polí - už tu někdo psal, že při cestě letadlem domů z jihu snadno poznáte hranici mezi námi a Rakouskem - právě podle velikosti pozemků. A je to opravdu markantní rozdíl, věřte mi, nebo se leťte podívat sám. |
|
|
P. Harabaska 29.8.2018 13:58Re: Jací kolchozníci? Snad bych i uvěřil tomu, že v domácnosti používáme až příliš řepkového oleje. Ale ta řepka se nepěstuje - alespoň ne primárně - kvůli řízkům nebo co si na řepkovém oleji smažíme. Ostatně bylo by zajímavé vědět, kolik té řepky se spotřebuje na olej pro kuchyňské použití ze vcelku pěstované řepky. |
|
|
L. Novák 29.8.2018 17:46Re: Jací kolchozníci? Babiš říkal, že v celkovém množství zpracovaného řepkového oleje je ten potravinářský jen v zanedbatelném množství/podílu. On prostě vydělává na povinném (státem nařízeném) přidávání MEŘO do ropných paliv. To je podstata věci. |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 10:05Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce ..k zakládání oněch mezí a remízků? Bývaly doby, kdy tyto plochy byla osvobozeny od daně z půdy. Dnes si zemědělci stěžují, že se za neobdělanou plochu platí daň několikanásobně vyšší, než za půdu obdělávanou. To mi přijde skutečně na palici...
Poznámka - v zákoně o dani z nemovitostí jsem k tomu nic relevantního nenašel - může se k tomu vyjádřit někdo povolaný? |
|
M. Šejna 29.8.2018 10:13Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce https://www.mesec.cz/danovy-portal/dan-z-nemovitych-veci/sazby-dane-z-pozemku/ Pokud by byl remízek, mez apod. definovány v katastru jako ostatní plocha, pak je to ppravdu velký problém. |
|
|
J. Kulheim 29.8.2018 11:31Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Sedláka nikdo nemusel motivovat. Byla to samozřejmost. Bez znalostí místních podmínek nepomůže žádné vzdělání. |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 12:24Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Ano, pane Kulheime, máte bezpochyby pravdu. Já jsem se však nezmiňoval o sedlácích, nýbrž zemědělcích. V tom je veliký rozdíl. Sedlák na své půdě vyrostl, zná místní poměry, a svůj grunt chce zvelebit a předat svým potomkům. Takových však aby dnes pohledal. Velkopodniky v zemědělství mají většinou půdu pronajatou či propachtovanou, a jde jim jen o okamžitý zisk, a ten jim zvyšují i dotace. Pěstují průmyslové plodiny, takže mohou klidně hnojit chemickými přípravky (a ty vyrábí z podstatné části Burešův Agrofert) Až tu půdu úplně vypráskají, opustí ji a najdou si jinou, co já vím, třeba na Ukrajině nebo na Vojvodině. A bude jim z té duše jedno, že tady způsobili možná nevratnou změnu mikroklimatických poměrů. Na takové "podnikatele" neplatí jiná motivace než fiskální - dokonce ani trestněprávní ne. A právě tam směřoval můj dotaz... |
|
|
P. Harabaska 29.8.2018 14:08Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Tady také nejsou žádní sedláci a žádné statky či grunty. Tady jsou dnes jen farmy, a proto také farmáři. Sedlák také hospodařil, protože to byl hospodář. Dnes se jen farmaří. Aneb i vývoj jazyka srozumitelně vystihl změny, k nimž došlo na našem venkově. |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 17:35Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Pane Harabasko, jaký je podle Vás rozdíl mezi sedlačením a farmařením? Česko-anglické slovníky běžně překládají slovo "sedlák" jako "farmerice" a vice versa. Já osobně rozdíl mezi sedlákem a farmářem vidím jen v původu slova, a snad i tím, že statky bývaly sdruženy do vesnic, zatímco farmy bývaly rozptýlené po kraji a oklopené svými polnostmi. |
|
|
P. Harabaska 30.8.2018 9:31Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Je mi líto, ale vámi uváděný výraz "farmerice" jsem nenalezl ani ve Websterově slovníku natož pak ve slovníku běžném. Patrně je někde chyba v uvedeném spellingu. Používání slova farma je svým způsobem úlitbou pronikání angličtiny do českého jazyka. Obdoba dřívějšího pronikání němčiny slovem grunt. Ovšem výraz farma byl běžně používán již i v časech hlubokého socialismu, kdy jsme jako studenti jezdili na zemědělské brigády do obce X, odkud nás zavezli sbírat brambory na farmu v lokalitě Y. |
|
|
A. Pakosta 30.8.2018 11:43Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Ano, omlouvám se, jde o překlep. Má tam být FARMER. |
|
|
J. Kulheim 29.8.2018 17:45Re: Pane senátore, jak chcete motivovat zemědělce Pane Pakosto, máte pravdu. Já jsem reagoval trocu nešťastně na pana Šejnu. Omlouvám se. |
|
|
M. Šejna 29.8.2018 9:39obří kolchozníci? České zemědělství se prý vydalo cestou "obřích kolchozníků", a proto prý máme problémy se suchem, jak tvrdí slovácký senátor Valenta. Někdy člověk opravdu žasne, jaké bludy dokáže vyplodit tento senátor. Před 14 dny jsem pobýval na Pálavě, tedy poblíž Valentova senátorského okrsku. Vinaři si tam stěžovali na sucho úplně stejně, jako "obří kolchozníci". Nejspíš jsou tedy naši vinaři také "obřími kolchozníky", kteří zapoměli na vztah k půdě, nemají na vinicích remízky a používají pro pěstování a sklizeň vína obří techniku. Senátor Valenta asi nikdy nepochopí, že zadržovat v krajině vodu lze jen tehdy, když nějaká voda spadne z nebe. Pokud neprší, není co zadržovat. |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 10:17Re: obří kolchozníci? Pane Šejno, existuje stará zemědělská moudrost "na suché pole nezaprší" - to znamená, "z nebe" obvykle může spadnout ta voda, která se předtím někde kolem odpařila a vzdušné proudy ji vynesly do výšky, kde se páry srazí a spadnou v podobě srážek - tedy deště, mlhy, rosy, sněhu nebo krup... To znamená, že když bude všude kolem sucho - a to i díky řepkovým velelánům - potom vám na tu maličkou vinici samozřejmě taky nezaprší. Ano, víme, že největší odpar vody na planetě samozřejmě nastává nad mořem. Naše země ovšem leží od moří daleko, a nelze spoléhat na to, že vzdušné proudy donesou mořské mraky až k nám, tím méně, že celá naše česká kotlinka je obklopena horami, kde se obvykle ty mořské mraky vyprší na návětrné straně, zatímco u nás vznikne tzv. srážkový stín. Pravdu má tedy pan Valenta, v tom smyslu, že je třeba zadržovat vodu v krajině všemi dostupnými prostředky, a to se bohužel u nás neděje.... |
|
|
M. Šejna 29.8.2018 10:44pane Pakosto Vzhledem k tomu, že každý rok je u nás jiná bilance srážek, pak by ta Vaše "teorie" znamenala, že jeden rok se u nás pěstuje jen řepka a kukuřice, zatímco následující rok se u nás pěstuje úúúplně něco jiného, a na řepku s kukuřicí vůbec nenarazíte. Průměrné srážky v Česku v minulých letech: 2018 - 340 mm za prvních 8 měsíců, 2017 - 683 mm, 2016 - 637 mm, 2015 - 532 mm, 2014 - 657 mm, 2013 - 727 mm, .... 2002 - 855 mm |
|
|
A. Pakosta 29.8.2018 11:03Re: pane Pakosto Pane Šejno, myslím, že sám dobře víte, že Vaše vývody jsou nesmyslem a zamlžováním fakt. Já popisuji obecné vlivy na množství srážek, nikde netvrdím, že to vyplývá POUZE z druhu pěstovaných plodin. Mám pocit, že Vám prostě vadí, že jsem podpořil jistý názor pana senátora Valenty. Můžeme se shodnout alespoň na základním obecném faktu, že velkozemědělci u nás půdu postupně znehodnocují a stát proti tomu celkem nic nedělá - nebo máte i na tohle opačný názor? |
|
|
P. Harabaska 29.8.2018 14:13Re: obří kolchozníci? Paradoxně i ten zatracovaný průmysl snad přispíval ke větším srážkám na našem území. Švagr bydlící v Plzni tvrdí, že po likvidaci tamního kdysi průmyslového gigantu Škoda, který znečišťoval ovzduší v celé oblasti prachem, prší v Plzni daleko méně než v minulosti. Bylo by asi zajímavé srovnat data dřívější s dnešními. |
|
|
A. Alda 29.8.2018 14:37To je pravda. Spolu s čistším a čistším ovzduším prší méně a méně. Ovšem mnohem větší vliv na množství srážek má tvar terénu. A rybníky. Těch však hodně ubývá - aspoň já mám ze svých toulek krajinou ten pocit. |
|
|
J. Kulheim 29.8.2018 11:37Re: obří kolchozníci? Pane Šejno, podle vašich příspěvků je vidět, že o půdě nemáte šajn. Vlastní názor vám nikdo nebere, klidně si pište co uznáte za vhodné. |
|
|
J. Kulheim 29.8.2018 11:42Re: obří kolchozníci? Napsal jsem úvodník na NP nezávislá diskuse. Pokud máte zájem tak si ho můžete přečíst, včetně diskuse k tomuto článku. http://www.np-diskuze.cz/?p=42789#comments |
|
|
J. Jurax 29.8.2018 17:58No jo, a když to málo, co přece jen naprší, se nezadržuje, je to tupl průser. A o tom pan senátor psal. |
|
|
V. Němec 29.8.2018 9:33Nic netrvá věčně! Voda pomalu dochází a bude o ní boj. Půda se vyčerpává a přestane rodit, pokud se jí nedá zase co jí patří. Ale to je řešení na staletí. Po prvodrepublikových a komunistických meliorací a narovnávání toku se nyní vrací názor, že je nutné meliorace zrušit a toky nechat meandrovat a používat lehkotonážní zemědělskou techniku. Příroda nás donutí k rozumu, nebo ......! |
|
|
L. Novák 29.8.2018 17:49Re: Nic netrvá věčně! Vody na planetě Zemi je dostatek. Neplašte lidi! |
|
|
M. Krátký 29.8.2018 9:14Jen malá poznámka na Viditelném mackovi dnes takto vyjádření jednoho ze zemědělců : Z orné půdy platíme daň od 380 do 420 korun na hektar, za různé ty meze, remízky a skalky pak platíme dva tisíce za hektar, tedy pětinásobek orné půdy, Hezký den přátelé |
|
|
V. Kotas 29.8.2018 11:38Re: Jen malá poznámka A tím je řečeno vše. Místo úlevy/neplacení daně , pěkně utažený šroub. |
|
|
M. Hoblík 29.8.2018 9:02Socialističtí družstevníci ničili krajinu, ale Babiš je lepší! Ještě na tom vydělává. |
|
|
R. Brzák 29.8.2018 9:31Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu, Ničili ji o řád méně - tenkrát se alespoň na velké lány vyvážel hnůj... |
|
|
M. Valenta 29.8.2018 9:43Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu, Pane Brzáku, socialističtí družstevníci mají naši kraji na svědomí a většina těch dnešních, mnozí ještě se zkušenostmi z minula, v tom "úspěšně" pokračuje, hnůj, nehnůj. Ten se na pole vyváží u nás stále, ale je míň dobytka, tak je i hnoje méně. |
|
|
R. Brzák 29.8.2018 12:47Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu, Souhlasím s Vámi, že i ti dnešní zemědělci jsou ve velké části socialističtí - neboť pokud někdo závislí na státní a nadstátní dotační politice, kapitalistou není ani náhodou... Ano, nebylo zásluhou soc. zemědělství, že se hnojilo hnojem, ani nepopírám drtivý dopad kolektivizace (vznik lánů) na krajinu a její schopnost udržet vodu. Ovšem také se můžeme podívat i na dobu ještě vzdálenější - vysušování krajiny započala již první republika - mokřad není úrodný a v té době pršelo dost... |
|
|
P. Harabaska 29.8.2018 14:20Re: Socialističtí družstevníci ničili krajinu, Dříve snad sedlák rozvažoval, kam na pole hnůj vyveze a kdy ho zaorá. Nejsem zemědělec ani nejsem z venkova, ale povšimnul jsem si, že na řadě míst leží po dlouhou řadu let obrovské, víceletou vegetací zarostlé hromady hnoje. Hromady bývají obvykle v horních polohách pozemků nad obcí, takže výplach z nich teče i ulicemi vesnice a bezpochyby také proniká do spodních vod tam, kde si lidé kopou studny. |
