Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠUMAVA: Je kůrovec trojským koněm?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
I.Laengsfeld 8.9.2009 20:09Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Zase ty kvetnate obecne recim neodpovidajici realite. Brusinek je na hrebenech Krkonos vsude spousta a tamni smrky jsou v docela dobrem stavu, nesrovnatelne lepsim nez pred 20 lety. Pred 20 lety bylo v americkem pruvodci po stredni Evrope napsano "v Harrachove si vyjedte na Certak, tam nejlepe uvidite celou tu devastaci kolem" - ted to tam vypada velmi slusne, smrky co byly uz temer chciple obzivly, snimek je hodinu stary http://kamery.hydronet.cz/teufel/photo/gallery/teufel_200909081512.jpg plus Lysa hora z dnesniho dopoledne http://78.102.13.147/lysa/photo/l2/gallery/200909080800_l2.jpg par suchych vetvicek tam je, ale co chcete od polohy kde bylo pred pul rokem skoro 3 m snehu |
|
|
para 8.9.2009 19:58Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? To tvrzení o tom kde je stav lesa lepší divné či přinejmenším zavádějící určitě je. Bylo by korektní porovnávat mezi porovnatelným tedy mezi stejně starým porostem stejného genotypu ve stejné nadmořské výšce, na stejném složení půdy ..... a to jste zřejmě neudělal. Nové porosty mnohde vypadají nadějně ale jsou smrkové? A jestli jsou dožijí se produkčního věku? Vápnilo se tam?..... Otázek k zamyšlení je hodně a korektní odpovědi se hledají pro složitost systému obtížně. Doporučil bych dlouhodoběji sledovat alespon defoliaci na stejných dřevinách a asi by se i Vám ukázalo, že zdravotní stav smrku je ve všech lokalitách Čech neuspokojivý. Do 600mnm se pro klimatickou zátěž již nevysazuje a do vrcholových partií se pro půdní poměry rovněž nehodí. Homo změnil svět a jedna z dalších dříve běžných dřevin je na počátku vyhynutí. Podobně obtížně dnes je hledat třeba dříve daleko hojnější brusinky.... Svět se nám mění pod rukama a my to sotva stačíme i jen dobře vysledovat a objasnit. Něco po sobě životaschopně opravit to se zatím nepovedlo ani při konsensu všech zemí v krocích k zacelení ozonové díry .... začínají totiž nově vadit právě oxydy dusíku. |
|
|
Eva D. 8.9.2009 19:55Re: holiny Vlado, |
|
|
I.Laengsfeld 8.9.2009 19:46Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Vsak tu jsem mel na mysli. Predloni - to jsem tam byl - to vypadalo straslive, jake je to tam ted? |
|
|
honzak 8.9.2009 19:44po přečtení semenáčkových příspěvků musím parafrázovat známé úsloví z Divokého Západu - "Mrtvý melounista, dobrý melounista"! Proboha, ti lidé lžou jakmile otevřou hubu! Kecy o znečištění vrcholových partií 'Sumavy (odkud proboha???) a bláboly o pH (v jehličnatém lese VŽDY bylo kyselo) zvednou soudného člověka ze židle! Volit takovou sebranku může buď šílenec nebo blb. |
|
|
honzak 8.9.2009 19:40Re: Tak pan senátor se nám zavázal !? to jsou zase blbý kecy, že? Sjezdovka nad Plešným jezerem??? Znám pár freeridistů, kteří by to dali. Ale ti by lanovku neuživili! Melouni tvého formátu mě szerou mimo jiné i proto, že dávají všem hraběcí rady, nemajíce ánunk jak se žije lidem v dané lokalitě. Doufám, že vás místní i s tím vaším parkem pošlou vidlema do brusele! Jak je možné, že přežívají lesy ve vysokých nadmořských výškách v Alpách a Dolomitech? Jak je možné, že tam bují lyžařský průmysl a nic se neděje? Nebude jen tím, že melounisti lžou vždy, když otevřou hubu? |
|
|
I.Laengsfeld 8.9.2009 18:56Re:Postižené jsou právě partie vystavené nepřízni počasí Napriklad chranene sutove svahy nad Plesnym jezerem, ci okraje raselinist na Brezniku... ?!? |
|
|
Vlado Z 8.9.2009 18:45Re: holiny Tak proč jste dotlačili situaci až tam, že teď se ty "skutečné holiny" musí v ochranných zónách masově vytvářet? Taková zkáza , co všude kolem vznikne! To jse hošánci před lety nedomysleli, bohužel.(já nikdy nevysvětluju špatným myslem, co se dá vysvětlit lidkou blbostí. Je to něco jako pouštění vánočního kapra zpátky do řeky, že...) |
|
|
Vlado Z 8.9.2009 18:35Re: Tak pan senátor se nám zavázal !? Myslím, že problém není postaven tak extrémně, jak jej předvádíte. Nejde o to zda má bezzásahová zóna existovat, ale za jak dlouho a jakým způsobem ji vytvořit. Vytvoří-li se velká bezzásahová zóna v umělém lese výsledkem bude kalamita. Kdyby se bezzásahové zóny rozšiřovali postupně v hporizontu destiletí, šlo by se obejít bez velkých kalamit. Zde ale hraje roli netrpělivost ochranářů, který chtějí umělý stav vytvořený a udržovaný více než sto let zvrátit v prales za jedno destiletí. |
|
|
Vlado Z 8.9.2009 18:24Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? S Tatrami ste stúpil vedľa, lebo tam sa 90% polomu lesníci vyrúbali a vysádzajú tam už niekoľko rokov zmiešaný les. Jediná bezzásahová zóna zostala v Tichej a Kôprovej doline. |
|
|
Chris Kelvin 8.9.2009 18:21Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Nechci se mýlit, ale právě jste popsal zásadní důvod, proč to nechat "tak" a netahat tam tu těžkou techniku |
|
|
Chris Kelvin 8.9.2009 18:13Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Bouřňák je klimaticky jedno z nejextrémnějších míst naší republiky a zdejší zakrslý bukový les je unikátní ukázka přizpůsobení. Průměrná roční teplota 4st.C a vichry přímo od Severního moře. Tam srovnání trochu pokulhává Přesto tam smrky pamatuju. Pak přišel Silvestr 1979 a bylo po nich. Jaksi byly v ne tak dobrém stavu jako vypadaly na první pohled. Jeden mráz a Krušné hory byly holé. Dnes se tam lesy obnovují mj. i díky masívnímu vápnění. Na té Šumavě lesy neodcházejí celoplošně. Postižené jsou právě partie vystavené nepřízni počasí a takové, u kterých se dá logicky předpokládat slabší vrstva půdy. |
|
|
Vlad 8.9.2009 18:08Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Pardon, nějak se mi tam dostal místo podpisu titulek. "Tož tak" = Vlad. |
|
|
Tož tak. 8.9.2009 18:05Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Pane, kůrovec nežere dřevní hmotu. Pletete si ho s dřevokazem, který tu není problémem. Kůrovec je LÝKOŽROUT. |
|
|
Tož tak. 8.9.2009 18:02Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Není to (jen) vliv na půdu. Smrk je světlomilný, buk snáší stín, takže se pod porostem lépe zmlazuje. Smrk musí čekat, až mu tam něco udělá mezeru a pustí mu slunce. |
|
|
Tož tak. 8.9.2009 18:01Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Ad 1. Co chcete pěstovat ve smrkové a bukosmrkové vegetační zóně. Ořešáky? Koukněte se na bukovou rezervaci na Bouřňáku nad Osekem. 8 metrů ve 140 letech. To je les, co? A jak tam vypadají zbytky smrku? Ani s tou kyselostí to není tak tragické. Lesní půdy byly vždycky kyselé (3,5-4,5 pH) a lesní stromy většinou kyselou reakci přímo vyžadují. |
|
|
para 8.9.2009 17:27Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Kůrovec ničí především to co mu člověk připravil. Jednak už dřív monokulturní výsadbou s cílem vysoké výtěžnosti při minimu práce a pak nevědomky imisemi i oteplením tak, že smrk byl den ode dne slabší a pohodlnější kořist. Ted se mu člověk snaží podstrkovat feromony.... aby zbylo i na něj a jeho děti...- leč nedaří se jak si samozvaný pán planety přeje at je to kdo je to. Podobně naivně si přeje: Aby jeho vlastní žravost neměla mantinely a dokonce aby se jeho společenským zákonům //třeba těm finančním // přispůsobyly ty přírodní //třeba toky energií v termodynamických biofizykálních systémech - kde rozhoduje ERoEI // . A poté aby třeba "Marxismus - ekologismus" sežral kůrovec. |
|
|
I.Laengsfeld 8.9.2009 17:07Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Postup klimaticke zmeny - s prominutim - cist nebudu. Zkuste odpovedet bez vytacek, cim se tak lisi Sumava od Jizerek a Krkonos - kde se (drive tristni) stav lesu za poslednich 20 let pronikave zlepsil. Ktere polutanty dopadaji na Tristolicnik a Luzny vic a pusobi hur, nez na vrcholech Jizerek ci Krkonos? Geologicky je to prece v podstate stejne, klimaticky za poslednich 10 000 let vicemene taky, akorat ze ta porce imisi, ktera dopadala v poslednich desetiletich na severu byla podstatne VETSI, nez na Sumave. Presto je tam ted stav lesu podstatne lepsi, neni to trochu divne? |
|
|
para 8.9.2009 15:59Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Na učení si netroufám a spíš bych se rád poučil s argumentů jiných. To mi ale I.L. asi nedopřeje a nedopřeje. Nebudu ale oplácet stejně. K té odlišnosti Šumavy jen tolik, že je daná typem podloží, vzdáleností od dominantních zdrojů polutantů, složením depozic které je dnes výraně ve prospěch dusíkatých látek atd. Pěkně a dostupně je problematika okyselování uvedena např v čas. ŽIVA 2+3+4/2009 Postup klimatiické změny na http://www.cozp.cuni.cz/ Situace je celkově daleko horší než jak by ji mohlo způsobit jen pár fanatiků - to je Váš zásadní omyl. |
|
|
Zebra 8.9.2009 15:31Re: Tak pan senátor se nám zavázal !? Proti rozsvěcování jako takovému nic nemám, ovšem nepřál bych si, aby mi kvůli němu padalo na hlavu cokoliv těžšího než 1 kg s měrnou hmotností vyšší než 35 kg/m3 z výšky větší než 1 m. A co dilema samotné, myslíš, že je lepší a jednodušší eliminovat z národního parku kůrovce nebo jiného živočicha, nebo se na nějaký národní parkování vybodnout a začít zase vesele pěstit smrčky, asfalt, posypovou sůl, sjezdovky, lanovky, vleky, sněhomety, skibusy, fastfůdy, houpačky, kolotoče a další atrakce, aby si všeholid odpočnul ? |
|
|
Zebra 8.9.2009 15:16Re: semenáček se dostavil! Ale to je přece zřejmé, že nevadí, jinak by ses jí veřejně nechlubil, tos nemusel extra psát ! Mě zajímalo, proč to píšeš do diskuse o zasahování nebo nezasahování proti kůrovci na Šumavě. Ale nic, zkusím jednodušší dotaz: Co tě vede k přesvědčení, že vím všechno nejlíp ? |
|
|
ladislav 8.9.2009 15:13Souhlas se senátorem Podle stejného scénáře Bursík zasekl atomový program (dostavbu Temelína) přesně na správnou dobu,aby bylo nutné postavit pár tepelných zdrojů a JAKÁ SMŮLA , také prolomit tím pádem těžební limity.Co Bursíku, Bakalovy peníze nesmrdí, že jo ???? |
|
|
Honza42 8.9.2009 14:59Hlavním odpadem konzumní společnosti jsou lehkoživky. Hlavním odpadem naši konzumní společnosti jsou melounisté, kteří namísto rozumného hospodaření (a ještě se ziskem) jásají nad zničeným porostem a finanční ztrátou, neboť tu jim zacálujem z našich kapes. Už už se nemohou dočat, až to zaroste břízou a jeřábem a stane tak ze Šumavy důstojný konkurent výsypek hnědouhlených dolů. Kolik je prosím rozpočet NP Šumava? A za co prosím, když si přece příroda "pomáhá sama?" |
|
|
honzak 8.9.2009 14:54Re: semenáček se dostavil! Mně neznalost všech rostlin v tom marastu nevadí. A k ničemu nepomáhá - stejně to mokrý sníh a vítr polámou a bude tam zase jen další bordel. Ale ty víš všechno nejlíp, že? Tak si to užij, meloune! |
|
|
honzak 8.9.2009 14:52Re: Tak pan senátor se nám zavázal !? další mudřec.... Opravdu bys si příl, aby ti na makovici spadla nějaká ta "přírodní" souš! Možná by se ti rozsvítilo... |
|
|
honzak 8.9.2009 14:51Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? to jste si dovolil hodně! Jsem zvědav s čím se EROEI vytasí! Marxismus - ekologismus vesele bují. Škoda, že ho neničí žádný kůrovec.... |
|
|
I.Laengsfeld 8.9.2009 14:44Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Vy byste mohl ucit na vysoke skole ekologistickych studii. Tvrdite m.j. ze smrkum na Tristolicniku je prilisne teplo (5) stromy na Sumave jsou pro kurovce chutnejsi nez driv (4) (proc ne treba v Krkonosich) a dalsi "moudra". Zkuste vysvetlit, v cem se Sumava lisi od Krusnych hor, Jizerek Krkonos ci treba bavorskych Alp (kde zadna kurovcova kalamita neni ) a cim se Sumava naopak podoba treba Vysokym Tatram. Ja myslim, ze hlavni podobnost je v tom, ze ve vedeni jak Sunapu tak i Tanapu sedi zaslepeni zeleni fanatici |
|
|
Chris Kelvin 8.9.2009 14:40Re: Může na Šumavě vůbec smrk přežít pod vládou kohokoli? Vidíte, Para, když nepíšete zrovna proti jaderným elektrárnám, tak se to dá i číst. Je vidět, že jste to studoval a dávám Vám 100% za pravdu. Jenom dodám, že v přírodním nemonokultrurním porostu je tendence po určitých dobách střídat poměr listnatých (buk) a jehličnatých (smrk) stromů jednou ve prospěch jedné strany, pak zase druhé. Souvisí to s tím, jaký vliv mají oba typy stromů na půdu. Proto je jen logické, že po mnoha letech pěstování smrku, vyčerpání půdy, zasažení imisemi a i teplotním změnám dochází ke kolapsu monokultury. Není to však nový jev, na Šumavě postupně probíhá již pár let. Tímto kolapsem prošly Krušné i Jizerské hory. Teď je prostě na řadě Šumava. |
|
|
Eva D. 8.9.2009 14:09Re: Pane senátore.... není to trochu pozdě? Stává se, že se ozýváte včas, přesto je to na nic. kdo nechce slyšet, neslyší, když to není dost "in", novináři Vám to nepublikují. Pan Jirsa není senátor v mém obvodu, jen v mém kraji. přesto si troufám tvrdit, že nespal, jeho názor i názor jiných byl slyšen, ale ne vyslyšen. Pan Bursík to s médii uměl vždy lépe, například, tolik stran vystřídal a stále byl mladý, nový, perspektivní a na Šumavu zkrátka odborník, prý. |
|
|
Zebra 8.9.2009 14:00Re: semenáček se dostavil! Nazdar semenáči ! Tak jsme se dozvěděli, že se ti nelíbí společenství břízy a olše a že neumíš pojmenovat některé keře. Chvályhodná upřímnost, a co dál ? |
