P. Diviš 2.3.2023 9:37

To už máte "po sezoně", Kosmo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Ševeček 2.3.2023 9:45

budu muset tu vaši složku asi vytáhnout, pane Diviši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.3.2023 8:58

Jsem si jist, že kdyby si dal někdo zkušený práci s dohledáváním OPRAVDU VŠECH ZBYTEČNÝCH VLÁDNÍCH VÝDAJŮ spojených s hesly Green, Eko, Bio, udržitelné, bezemisní, CO2 a mnoha podobnými dalšími, dostali bychom se velmi rychle na úsporu v rozpočtu NAD 100 mld Kč ročně a nejspíš ještě mnohem výš. Stačí se jenom podívat na loňský rok, jak se vláda chlubila čtyřnásobným zvýšením podpory fotovoltaiky a dalších energetických zhovadilostí, nedávno schválila přes miliardu jako dotaci na kotel vytápěný dřevěnou štěpkou pro Teplárny Brno...

Stát / vláda je odpovědný/á za vyplácení důchodů podle platného zákona a vymlouvání se na parametry průběžného systému je směšné. Včera (1.3.2023) po 22:00 jsem si poslechl na ČT24 odbornou diskusi o problematice důchodů, kde bylo jasně řečeno, že ve vyspělých západních zemích státy vyplácejí důchody z více rozpočtových zdrojů příjmů, tedy z vybraných daní. U nás máme odvody na důchodové pojištění jedny z nejvyšších na světě a dál už je zvyšovat nelze. Je nutné, aby vláda zastavila rozhazování rozpočtových příjmů za zjevné nesmysly a chybějící peníze v průběžném systému doplnila z daňových příjmů!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 2.3.2023 9:07

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 2.3.2023 9:17

Je velmi pravděpodobné, že peníze na zelené šílenství tečou i jinudy, to jo. Nelíbí se mi ale to dotování důchodů z jiných státních zdrojů. Chápu u invalidů a v podobných případech, kdy se lidé o sebe postarat prostě nemohou. Ale nevím, proč spát peníze do lidí, kteří na nějaké starání prostě serou. Leda z toho důvodu, aby nenastala revoluce, která by napáchala ještě větší škody ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.3.2023 9:39

Striktní trvání na výplatě důchodů výhradně z peněz průběžného systému tak, jak je argumentováno vládou, mi nedává z dlouhodobého hlediska smysl, stejně jako Jurečkovo mávání grafem s vyznačeným "růstem penzí" neočištěným od inflace.

Jedna věc je samotný výpočet důchodu při ukončení aktivní pracovní kariéry, druhá věc je zajištění financování důchodů ze státního rozpočtu.

Nějaký doplňkový systém zajištění pro stáří si může vytvořit bohatší část obyvatelstva s výrazně nadprůměrnými příjmy během aktivního života nezávisle na státu a taky tak činí. Stát vysokou inflací zcela evidentně nevytváří podmínky pro individuální spoření na důchod a inflací okrádá všechny občany o peníze. Pokud se tento stav dlouhodobě nezmění, nemá žádný smysl se bavit o nějakých druhých či třetích pilířích důchodového zajištění pro stáří. Stát, který je charakteristický masívním přerozdělováním prostředků vybraných na daních musí zaručit i přiměřenou výši důchodů na dobu dožití. Mantra "rovnováhy průběžného systému" za všech okolností je neudržitelná, pokud stát nehorázně plýtvá všemi rozpočtovými příjmy. Rovnováha samotného průběžného systému penzí je v této souvislosti jen podružným problémem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 2.3.2023 10:06

Nikdy nebudou ideální podmínky pro spoření a investování. A taky nevyžaduji striktní omezení na vybrané peníze na důchodové účely, není ani teď, je-li třeba, "dokrmuje" se ze státního rozpočtu. Jen bych to nerad viděl jako hlavní zdroj a samozřejmost, že se o vše postará (musí postarat) stát, se všemi jeho nevýhodami nákladů přerozdělování.

Chápu, že o některé lidi se stát ze všemožných pragmatických důvodů starat musí. Ale neměl by to být základ, jen doplněk. Je mi jasné, že je to neprůchodné, ale ta myšlenka liberálního individualisty mi brání řvát nebo psát "státe, starej se!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 2.3.2023 11:11

Potíž je ve skutečnosti, že náš stát ani vlády se (ekonomického) liberalizmu nedrží, jeden či dva ministři z ODS to za daného stavu nevytrhnou. A protože socialistické vlády se navenek chovají ryze socialisticky, občanům nezbývá, než na ně řvát vší silou, nesahejte nám na naše socialistické důchody!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 2.3.2023 12:00

Netvrdím, že to stát dělá, pouze to, že mně se příčí chtít, aby stát dělal něco, co je primárně můj zájem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.3.2023 10:31

Spoření je jenom jinou formou průběžného financování. Aby se dalo hovořit o skutečném spoření, musely by uspořené peníze sloužit ke tvorbě nějaké nové trvalé hodnoty. K tomu však dochází jenom výjimečně, protože naše i světová ekonomika trpí chronickým nedostatkem investičních příležitostí z důvodu nadměrných úspor. Bohatství je jako elektřina, velmi těžko se dlouhodobě uschovává. Obvykle vše funguje jako letadlo nebo jiná forma průběžného financování.

"Investice" do dluhopisů není nic jiného než okamžitá spotřeba peněz výměnou za nárok do budoucna. Žádná nová hodnota se do budoucnosti neuchovává. Podobné je to i při nákupu pozemků nebo jiných nemovitostí. O investici by šlo mluvit, pokud by se postavila nová nemovitost. Ale i zde věc není tak jednoduchá, stavebních pozemků je málo a zase jde o jednorázové vyčerpání určité investiční příležitosti. Nové firmy nebo nové továrny se ze naspořených peněz téměř nikdy nevytvářejí, akciové burzy dnes fungují jako letadlo a ne jako zdroj kapitálu.

Problém je v tom, že se do této situace světová ekonomika dostala v posledních 15-20 letech a o tomto jevu se nikde na školách neučí. Rozhodující většina ekonomů je tedy úplně mimo realitu a navrhují nesmyslná řešení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 2.3.2023 12:02

Spoření je odložená spotřeba. Někdy se vyplatí, někdy ne, ale nelze očekávat, že vynese víc, než bylo odloženo.

Investování je taky odložená spotřeba, ovšem do něčeho, co by mělo přinést zisk.

Nic víc v tom není a bylo to tak vždy, nejen v posledních dvaceti letech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.3.2023 12:08

Spoření vede k deflační krizi. Spotřebu totiž není možné odložit, jinak ekonomika skončí v deflační spirále. Proto státy utrácejí na dluh, aby vytvořily umělou poptávku a tím zabránily deflační krizi. Spoření je tedy ekonomicky škodlivé chování.

Investování je spotřeba do něčeho, co neztratí s časem svou hodnotu nebo dokonce i hodnotu získá. Je to nesmírně obtížné a takových příležitostí je příliš málo na absorbování veškeré odložené spotřeby. Je to jako u elektřiny, také se obtížně skladuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 2.3.2023 12:55

Spoření vede k deflační krizi. Rozhazování k inflační krizi. Měl jsem za to, že aby k těmto krizím nedocházelo máme ČNB. Ale protože do systému strkají pazoury vlády, vypukla krize inflační. Ono to rozhazování je jaksi populárnější. ( miluju "že aby")

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.3.2023 12:58

ČNB také přispěla ke dnešní inflační krizi tím, že dlouhou dobu prodávala CZK v ceně 27 CZK za 1 euro. Tím napumpovala do české ekonomiky novou hotovost. Poté přišla Babišova vláda, která rozhazovala peníze, kde se dalo. A Fialova vláda v tom pokračuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 2.3.2023 13:06

Tak doplníme výčet těch, co nerozumí ekonomice o ČNB a jsme tam všichni. Ona ta ekonomie je fakt těžká věda. Jenom těch škol, co se tím živí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 2.3.2023 13:10

Mezi ty, kteří nerozumějí ekonomice, je také třeba zařadit i učitele ekonomie na vysokých školách. Ti pak své nesmysly šíří do celé společnosti. Situace mi připadá beznadějná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 2.3.2023 13:57

Nechtějte vědět, jak to vidím já. Byl jsem chvíli venku, je tam krásně. Beru dědu a jdeme na procházku. Běžte taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.3.2023 7:33

Dobrý den pane Grundmanne, omlouvám se, že se vracím ke včerejší debatě, ale až v noci mi došlo, že Vaše přirovnání investicí k elektřině ukazuje jednak obtížnost investování, jednak a to hlavně, rozdíl mezi přírodními a společenskými vědami. Bylo by hezký, kdyby o tom někdo chytrej napsal článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.3.2023 8:38

Dost dobře nevím, kdo by o tom mohl napsat nějaký článek. Neznám žádného ekonoma, který by se touto problematikou dnes zabýval. Toto téma se sice v nějaké formě v makroekonomii objevuje od samého počátku až po Keynese včetně Marxe, ale autoři obvykle chodí kolem horké kaše a formulují tento ekonomický jev jinak, i když je hlavním bodem všech makroekonomických teorií. Všichni autoři tento jev nějak konstatují, liší se však hlavně v metodách řešení problémů s ním spojených.

Od Keynesova díla navíc ekonomové dospěli k mylnému závěru, že podstatu makroekonomie pochopili, a přestali se touto problematikou zabývat. Mám pocit, že dnes této problematice nerozumí už nikdo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.3.2023 9:34

Přiznám se, že jste mě svým nápadem překvapil. V současné době ekonomové hovoří většinou o nadměrných úsporách jako o důvodu ekonomických problémů. Problém je však v tom, že jim výpočty nevycházejí, když porovnávají míru úspor v nedávné minulosti a dnes. Ekonomové totiž neberou v úvahu vztah mezi ekonomikou a přírodními vědami. V době od 80. let minulého století až někdy do roku 2005 přišla řada významných objevů, které ovlivnily celý náš život : počítače, internet, GPS, mobilní telefony atd. Tyto objevy vytvářely mnoho nových investičních příležitostí, kam bylo možné úspory rozumně investovat. Za posledních asi 15 let však k žádné převratné změně nedošlo. Takže úspory, které možná v nedávné minulosti ještě nadměrné nebyly, najednou nadměrné jsou.

Je ovšem ještě další bod, na který ekonomové možná ve svých úvahách nemyslí. Před 40 lety spořily pouze střední vrstvy na Západě. Dnes spoří velká část světa včetně miliard lidí v Číně a Indii. A všichni tito investoři se bijí o více méně omezený prostor k investování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.3.2023 12:02

Teda, to nebyl můj nápad, ale Váš nápad. A jestli je ekonomie věda, tak se toho nápadu někdo chopí, udělá z něj hypotézu a nechá ji otestovat. Vždycky chce někdo napsat objevnou dizertační práci. Nebo diplomku.

Že se hypotézy nepotvrzují, ale zamítají nás už před dlouhou dobou poučil Karl Popper a Richard Feynman vysvětlil, že od té doby, kdy fyzikové hypotézy testují a zamítají se přestali hádat. Bylo by krásný, kdyby se ekonomové přestali hádat.

Na první pohled se mi zdá, že kdyby se s měnou zacházelo jako s elektřinou, třeba by z ní zase byly peníze.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 3.3.2023 12:14

Přijít v akademickém prostředí s nějakou novou myšlenkou je velmi riskantní, zejména ve společenských vědách. Student by pravděpodobně podobnou diplomovou nebo dizertační práci neobhájil. Akademické prostředí je velmi konzervativní a novým myšlenkám se brání. S novými myšlenkami musí přijít někdo, komu nezáleží na akademické kariéře, nejlépe někdo mimo akademické prostředí. Ale tito lidé zase mají zajímavější věci na práci než psát nějaké články do vědeckých časopisů a hádat se s ostatními vědci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 3.3.2023 12:23

Já to říkám furt. Je to víra. A jednotlivá vyznání se hádají mezi sebou a pravdu má ten, kdo má vyšší trůn.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 2.3.2023 10:09

Vy máte nas*áno v hlavě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 2.3.2023 9:46

Máte naprostou pravdu! Existují ovšem i šílené výdaje na emisní povolenky (až 100 miliard) a také na šílenou "dekarbonizaci" kdy se nuceně odstavují uhelné zdroje (elektrárny, teplárny) a předělávají se (dokonce ještě dnes!) na šíleně drahý plyn.

Takže bychom se dostali až nad 200 miliard!

• reagovat
• nahlásit příspěvek