19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

POLEMIKA: Ekonomie a „výměna kuchyňské linky“

Část veřejnosti zlobí internetoví giganti, protože „cenzurují příspěvky“. Politicky nekorektní, ideově nepohodlné, protivládní nebo nesouladné s hlavním mediálním proudem.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Schlägel 5.12.2020 9:46

Tomuhle se říká dokonalý blábol. Stačilo by se zamyslet, jak drahé je pořizovat si zboží nebo služby od monopolního subjektu, který má zákazníka v hrsti, protože zákazník nemůže hlasovat nohama. To je jeden z mnoha příkladů.

J. Krynický 4.12.2020 23:48

Pochopil někdo, co ten pták kvákal? Působí to dojmem, že se jedná o první polovinu prvního hrubého nástřelu textu.

M. Grundmann 4.12.2020 22:06

Analýza autora tohoto článku není správná. Internetoví giganti nemažou články z vlastní vůle, dělají to dokonce proti své vůli. Důvodem je obrovská netolerance obyvatel v určitých zemích světa. Poskytovatelé služeb se pouze přizpůsobují požadavkům svých uživatelů a rovněž nátlaku různých aktivistů, států nebo mafií. V tomto případě rozdělení poskytovatelů služeb nikam nepovede, protože to nejsou oni, kdo si vytvářejí vlastní pravidla.

Důkazem je jazyková bariéra, která velmi účinně chrání před útoky aktivistů z jiné jazykové skupiny. České weby fungují úspěšně bez mazání pouze z toho důvodu, že ani západní progresivní aktivisté, ani islamisté, ani jiné zahraniční nátlakové skupiny česky neumějí a domácí české nátlakové skupiny vyžadující mazání a cenzuru jsou zatím slabé. Pro české komentátory je na druhou stranu velmi obtížné si představit, jak nesmírně netolerantní obyvatelé určitých zemí jsou. Češi jsou dnes možná nejtolerantnější národ na světě v oblasti svobody projevu a mohou jen těžko ze své bubliny svobody myšlení analyzovat naprosto odlišné jevy v zahraničí. Podobně by na tom byl zahraniční analytik, který by se snažil analyzovat chování českých řidičů libujících si ve vybržďování jiných řidičů. Takovéto chování je pro zahraničního pozorovatele naprosto nepochopitelné a nesmyslné a psal by určitě zcela chybná zdůvodnění.

P. Hatina 4.12.2020 21:26

To se obávám, že se zde dohromady mixuje spousta ekonomických termínů a teorií, leč žádnou z nich nelze dogmaticky upřednostňovat, ani předpokládat, že by sama univerzálně všechny problémy.

Ono tedy jistě že by šlo "psychicky" odepsat ty ".. vysoké náklady, které byly v minulosti vynaloženy na pořízení výrobku..", protože to byla "minulost a získá se tím zkušenost, blá, blá..

Horší je to, že žádný občan (pro svou potřebu), ani podnikatel pro své podnikání nemá k dispozici neomezené zdroje..Tudíž. pokud si někdy v minulosti pořizoval nějaký drahý výrobek, měl jeho životnost rozpočítanou na dlouhou dobu dopředu, /řadu let, či i desítky let/ - a tomu přizpůsobil i její placení (půjčka, hypotéka , atd..) Tudíž, pokud by se náhle a předčasně rozhodl že jí využívat nebude a zřídí si nějakou jinou, tak ho to opět příjde dosti draho, ale ty finance na to nemá, a kdyby si zase půjčil, bude splácet obvykle dvě. což ho obvykle zruinuje tak, že skončí v bankrotu..

No, řekl bych že někteří "tělem a duší podnikatelé " takto skutečně žijí (a po bankrotu si stejně založí jinou firmu), ale jako recept na obyčejný život bych to rozhodně nedoporučoval..;-D

P. Milan 4.12.2020 21:58

Pokud byla dřívější investice sice málo, ale výdělečná, rozhodne se pro novou jen ten, kdo počítá s mnohem vyšší výdělečností té nové.

Autor zřejmě píše o tom, že ať byla dřívější investice jakkoliv vysoká, nemá cenu v ní pokračovat, není-li výdělečná.

P. Hatina 5.12.2020 0:55

A tady, už to začne být zajímavé. Zase jiná ekonomická teorie říká že při dokonalé konkurenci nelze dosahovat vysoké výdělečnosti, protože právě ta konkurence ostatních nutí snižovat ceny, čili všichni dosahují nízké výdělečnosti blížící se nule. A té vysoké lze dosahovat jinými prostředky, třeba spekulace, mj. když se "očekává" nějaký zásah státu.;-D

Horší ale je - a to jsem popsal, dnes většina investic, jak v podnikání, tak ale osobní (bydlení, auto, atd..) provozována na dluh, a to splácení je zakalkulováno a financováno až z budoucích příjmů;-( Takže předčasně jí ukončit a rozjet druhou ? ;-(

J. Plíva 4.12.2020 17:45

Když jsem četl ten text M.Kelichbara, souhlasil jsem, protože jsem měl podobné zkušenosti. Ale Modrý pták má pravdu: hodnocení nákladů je subjektivní a nad utopenými náklady nezbývá než bezmocně vzdychnout. s bezmocností se člověk těžko vyrovnává.

Mimochodem, mnoho lidí nyní běduje nad utopenými náklady v televizi, která nejde v režimu dbt-2. Pro mne to byla příležitost přestat na TV koukat - není to špatné.

V. Petr 4.12.2020 21:31

Pro mě je to důvod nenávidět stát, který ty utopené náklady zavinil a nenávidět mobilní operátory, kvůli jejichž prospěchu to udělal! Bohužel, není v mých silách režim zničit!

J. Jurax 4.12.2020 17:05

Zajímavý text. I jsem se poučil.

Leč podle mého laického názoru páně Kechlibarovu tezi o "vendor in" autor nevyvrátil, nýbrž ji mnohými slovy elegantně obešel.

Š. Hašek 4.12.2020 18:10

U mě stejně.

R. Benýšek 4.12.2020 14:37

No, když jsem četl text Mariana Kechlibara, tak jsem si řekl: ́Má pravdo, předsedo ́. A když jsem si dnes přečetl text Modrého ptáka (i já uznávám, že méně čtivý, a hůře pochopitelný a srozumitelný pro jasné uvědomění si: souhlasím-nesouhlasím), řekl jsem si taktéž: ́Má pravdu, předsedo ́. To ale i včetně těch pasáží, kde vyvrací Kechlibara. Řekl bych, že rozdíl je v tom, že Marian Kechlibar popsal běžnou praxi, jak ji mnozí známe, a pokusil se ji vylepšit. Čili jde o text politický. Zatímco Modrý pták teoreticky popsal zákonitosti. Čili jde o text vědecký (byť asi ne zcela, protože autor neskrývá své sympatie k tomu, jak to právě takto funguje). Je na nás, jaký pohled je nám v tom či onom případě či za těch či oněch okolností bližší.

Napadlo mne k tomu i tohle: Volný trh funguje (zákonitě), podobně jako funguje evoluční teorie. Součástí jejího fungování je nevyhnutelně i smrt, nakonec všech jednotlivců, ale dle těch či oněch kritérií leckdy smrt předčasná, zbytečná či nespravedllivá . Na níž se tak díváme jinak, jsme-li právě na vrcholu či na dně (začátku) potravního řetězce. No, a u našeho hodnocení volného trhu záleží na tom, jak často a jak hodně jsme v poslední době zbohatli či zchudli - ten, kdo právě přišel o (skoro) všechno, bude asi pro větší regulace, nežli ten, kdo je právě ve vatě (jakkoli osudy jich obou jsou stejně zákonitou součástí systému, vědecky hodnotově neutrálně popsatelného).

J. Kadeřábek 4.12.2020 15:25

Ten vědecký text má ovšem zásadní chybu. Přiznává motiv jen užitečnosti konání. Je však šití roušek užitečné? Vzniká z něho nějaký osoh? Jaký byl motiv šiček? No ryze náboženský, protože víra a přesvědčení, že Prymula a Babiš nikdy nelhali a jsou to vševědoucí bozi vedla (převážně ženy) aby stály frontu u galantérií a kupovaly látky z nichž šily naprosto bezcenné hadry viry nezastavující podle náboženství, že neúčinný hadr chrání druhé. Stejné ženy se pak od guru Járy nechají osouložit aniž by z toho měly nějaký užitek. ;-D

R. Benýšek 4.12.2020 15:45

Tady ale nejde o to, čemu tu ženy věřily, a zda Vy máte víru stejnou či jinou. A stejně tak v téhle mé reakci nejde o to, zda já se na to dívám spíše jako ony, anebo spíše jako Vy. Autor se na to podíval čistě jen ekonomicky. A (aspoň, jak já jsem to pochopil) poukázal na to, že to dělaly a v takovém velkém možství i přesto, že na tom finančně jen prodělaly, a vůbec nic nevydělaly (tedy v penězích). Čili, uvažujíc v nějaké specifické situaci a z nějakého důvodu stejně jako ony, mohl by i pan Kechlibar přejít k jinému poskytovateli služby, i kdyby finančně na tom prodělal gatě, ale stejně by mu to z nějakého osobního důvodu stálo za to. Tedy vyplatilo by se mu to, byť ne primárně finančně (viděno pozorovatelem zvenčí).

J. Jurax 4.12.2020 17:13

No, užitečnost konání se neměří jen penězi, ekonomicky, nýbrž i emočně. Prostě z toho máte dobrý pocit. Extrémním příkladem jsou altruisté.

Kupříkladu proč vrhneme peníz do misky žebráka, když z ekonomického hlediska si děláme škodu, protože vržený peníz si ani nemůžeme odečíst z daní. Inu proto, že si koupíme dobrý pocit ušlechtilosti, jenž nám ekonomickou škodu vyváží.

A. Šír 4.12.2020 20:15

Ano, potvrzujete, že ženy si počínaly zcela emočně a nesmyslně, když naletěly lhářům a podvodníkům (Babiš, Prymula) a ve svatém nadšení šily bezcenné hadříky. Ono je to možné zobecnit - každé svaté nadšení (tedy emoční čin), ať už se jedná o Ježíše, Alláha, nebo Marxe+Engelse+Lenina+Stalina, samozřejmě vzbuzuje dobrý pocit u dotyčného nadšence. Akorát že je velmi nebezpečný pro ostatní. (I v tomto případě jsem zažil svatou snahu o svaté ukamenování někoho, kdo měl roušku nepořádně nasazenou.) (Ostatně si vzpomínám - někdy na jaře se na mě jedna taková svatě nadšená kvůli něčemu takovému velmi hrubě osopila. Jenže měla smůlu - když jsem se vzpamatoval, uvědomil jsem si, že její psisko se uvelebilo vedle mě na sedadle, a hlavně - nemělo košík. Inu, donutil jsem ji, po vzrušené diskusi, a za pobavené pozornosti okolí vystoupit z tramvaje. Její nadávky byly slyšet ještě dlouho.)

P. Milan 4.12.2020 16:29

Regulace většinou nechrání před zchudnutím. Pouze ho dost nepředvídatelně posunují v místě, čase nebo osobě.

R. Benýšek 4.12.2020 17:36

Souhlasím (a i v tomhle mi trvalo dlouho, než jsem na to přišel, a mohu teď v tom s Vámi souhlasit).

Ale já jsem psal o subjektivním pohledu na věc, jak by si to lidé přáli, a ne o objektivní realitě, jak to je (a vlastně takhle se v tom liší ten pohled M. Kechlibara a Modrého ptáka, a Modrý pták na ten rozdíl upozornil). A vycházel jsem z toho, že regulace požadují či vítají lidé tehdy, když věří, že jim zajistí spravedlnost, na kterou mají ve svých očích zasloužený nárok, a kterou podle nich nespravedlivě nezajistila ́džungle ́ neregulovaného světa (zde pomíjím ty, co dobře vědí, že jde o svého druhu zlodějnu, která jim přinese zisky, kterých by se jen svými schopnostmi v prostředí neregulovaném nedomohli).

P. Jaroš 4.12.2020 14:20

Takže jako český hospodský či jiný podnikatel poskytující služby musím obsloužit či ubytovat i cenzora, který mi smazal účet na sociální síti, jinak se dopustím diskriminace, to je férovka!

J. Jurax 4.12.2020 17:16

Ano.

Ale můžete mu plivnout do piva a do betle nasypat svědivý prášek.

V. Petr 4.12.2020 21:39

Pokud jste ochoten akceptovat trest, můžete ho i zastřelit! To je zcela v duchu ekonomie Modrého ptáka...

Akorát tu cenu skoro nikdo nechce zaplatit , proto se lidé nezabíjejí...

P. Král 4.12.2020 10:18

Zajímavé sice, ale jen "psaní pro psaní". Kolize se závěry pana Kechlibara veškerá žádná, natož aby došlo k jejich vyvrácení. Autora chápu a nekritizuji nijak ultimátně, vtipné poučení je vždy žádoucí, pouze konstatuji, že ta jeho obezlička s polemikou jaksi postrádá pointu, ač jako návnada funguje.

M. Molhanec 4.12.2020 9:56

Text není úplně špatný, ale trochu mu chybí střed.

Parafrázoval bych vtip:

1. definice (lze jen souhlasit)

2. zázrak

3. závěr

Ten zásadní problém je v tom, že ta klasická teorie, marginalisti, dobře modelují svět tak do začátku průmyslové revoluce, do existence výrazných tržních dominantů.

Ale co s nima? Trh úžasně funguje, když je snadný přejít mezi dodavateli/odběrateli. Ale co když je jenom jeden?

A problém sociálních sítí je ten, že – pokud chcete používat sociální síť – tak tu, kde jsou vaši kamarádi, fanoušci, zákazníci... Já můžu změnit sociální síť, ale co z toho, když tam budu sám?

R. Gramblička 4.12.2020 10:49

Pak je nutno si položit otázku, co je příčinou, že na trhu je v určitém odvětví jeden nebo několik málo dominantních hráčů? Obvykle vyjde najevo, že v tom mají prsty státní regulace, např. formou prodeje licencí

S. Kneifl 4.12.2020 10:56

Nikoliv. V tomto případě jde o čistou lenost. Nikdo přeci nebude každý měsíc (a ani každý rok) zkoumat trh sociálních sítí, vybírat tu nejlepší a přesvědčovat všechny své kontakty, aby na ni přešli také.

Leda by se zavedla „přenositelnost sociální adresy“ podobně jako u telekomunikací - člověk by mohl svobodně přecházet mezi poskytovateli a zůstávala by mu historie i kontakty. Pokud by ovšem interoperabilita sociálních sítí byla principiálně možná, což není.

Z. Lapil 4.12.2020 12:17

Ale přesně v tomhle spočívá to "uvěznění dodavatelem": náklady - nejen finanční - na změnu dodavatele jsou větší, než očekávaný zisk.

Ono i třeba ani u telefonních operátorů, kde přenositelnost čísla je, si přestupem moc nepomůžete. Podobně u mobilních telefonů - věcí: za podobné peníze je dost jedno, jestli máte Samsung nebo Huawie. Podobně autem nejspíš budete jezdit (a nadávat tu na mizernou akceleraci, tu na nepohodlné kastlíky) do pravidelné výměny, ať už jste extrapodnikatel s jednoletým cyklem nebo "socka" s autem "mezi bazarem a hromádkou rzi".

P. Zima 4.12.2020 9:39

I když maně tuším co chtěl Modrý pták sdělit, tak tedy v porovnání srozumitelnosti sdělení (a také čtivosti textu) jsou pan Kechlibar a Modrý pták extrémy na opačných stranách spektra.

M. Rozbořil 4.12.2020 8:54

Jestli toto je "ekonomický text", začínám chápat, proč je naše ekonomická situace taková, jaká je.

J. Pankovic 4.12.2020 10:23

R^R^ R^

P. Nemec 4.12.2020 17:14

R^

Š. Hašek 4.12.2020 18:09

R^