T. Zlesa 16.7.2021 8:29

V každém článku o vlivu psychopatů na okolí píšou, že takovým toxickým lidem je třeba se vyhnout, nejlépe odejít. Tady se vyhnout L. Novákovi nejde. Asi je to metoda admina jak vypudit vybrané osoby s jinými názory. Lze ho ignorovat, ovšem ne každý to vydrží dlouhodobě. Pro mě je zajímavé sledovat k čemu až je schopen se L. Novák snížit. Je to škoda pro svobodnou debatu o čemkoliv. O ekologii a energetice je to tady marné. Odborníci už odešli nebo nechtějí ztrácet nervy s blbem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 8:35

Psát hovadiny je doménou zelených mozků jako jsi ty. Jiná obrana proti rudozelené blbosti zatím není, než vás posílat s vašimi nehoráznými bláboly do (_,_).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 16.7.2021 8:59

No, když už hovoříte o tom ignorování a vyhýbání, pro začátek by stačilo neignorovat relevantní informace:

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ondrej-soucek-he3da-jako-svaty-gral-baterii-pro-drobne-akcionare-spise-ruleta-1381348

btw pana Procházku jsem poprvé zaznamenal před cca 15 lety a mluvil celkem rozumně. Říkal, že jeho baterie nemá vyšší energetickou hustotu, ale že je mnohem bezpečnější (díky 3d struktuře bez ultratenkých elektrod) a že je tedy možné stavět super velké články ("třeba jako vagón"). Byl jsem opatrně nadšený. Po nějaké době HE3DA zahajovala za veliké slávy (pásku stříhal premiér Sobotka) stavbu továrny v Letňanech. Od té doby ticho.

A co se týče velkých elektroletadel, vše záleží na vývoji baterie se zcela extrémní energetickou hustotou. O technické podstatě takové, údajně chystané baterie je ve vašem odkazu jediná lakonická věta: bude mít "novou chemii".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zlesa 16.7.2021 9:31

Tak to je jiné téma. Ten odkaz bylo jen připomenutí, že (asi) existují i nevybuchující baterky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 9:53

Na papíře...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 16.7.2021 10:03

Byl bych rád, kdyby opravdu existovaly (a ještě k tomu v ČR!), ale bohužel to moc nevypadá:

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ondrej-soucek-he3da-jako-svaty-gral-baterii-pro-drobne-akcionare-spise-ruleta-1381348

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.7.2021 11:51

Investoři už je dávno žalují za podvod, dodneška se nic nevyrobilo, ani slíbené prototypy.

https://www.lupa.cz/clanky/zaloba-na-ceskou-baterii-he3da-ai-horsi-nez-severni-korea-ttc-rozsiruje-datacentrum/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.7.2021 11:47

Tak odejdi, ať se ti můžeme vyhnout, toxický člověče.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.7.2021 11:46

Tak to je teda gól...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.7.2021 14:48

Ano.

V článku je o tom jedna věta - že v budoucnu jsou velká elektroletadla reálná. S tím lze docela souhlasit. Koneckonců už nějaká elektroletadla, byť zdaleka ne velká, létají, a vesměs dosud nerealizované ideové projekty těchže mají velkou publicitu.

Není tam ale, kdy ta budoucnost bude, jak ta letadla budou vypadat, jakými motory budou poháněna, jaké budou mít vlastnosti a ekonomii provozu a tak dál a podobně. A taky jak dlouho se budou nabíjet. Zatím hustota energie vecpatelná i do sofistikovaných akumulátorů se ani řádově neblíží hustotě energie v kerosenu. Ovšem jako vždy - nějaký technologický zlom není vyloučen.

Kerosen obsahuje zhruba 13 kWh/kg, podle https://www.flyradar.cz/letadla/spotreba-paliva-dopravniho-letadla/ činí spotřeba velkých letadel cca 4 kg/km. Ergo cca 50 kWh/km. Jistě se dá namítnout, že účinnost leteckých turbomotorů je jiná než kombinace elektromotorů s vrtulí nebo dmychadlem, ale to bych tu pominul.

Doba letu na přímém spojení mezi Prahou a New Yorkem je přibližně 8 hodin a 40 minut. Během této doby letadlo uletí přibližně 6570 km. Tedy hrubým odhadem bude třeba baterie s kapacitou nejmíň 337 500 kWh. I kdybychom počítali dnes velmi optimistických 0,5 kWh/kg u baterie, bylo by třeba baterie o váze cca 660 tun. Kerosenu by bylo třeba cca 30 tun, přičemž samotné letadlo - třeba Boeing 737 - dnes váží prázdné cca 45 tun v největší verzi.

Podotýkám, že jde o orientační čísla i rychlý orientační výpočet. Ale řádově to bude plus mínus autobus snad sedět. Nicméně jiný výpočet někoho jiného a třeba jiným způsobem by mne zajímal.

Takže pokud jsem se někde nesekl, tak zatím to na velká elektroletadla moc nevypadá.

V neposlední řadě dlužno též dodat, že názor je vysloven výrobcem akumulátorů, jenž pochopitelně nemůže být než elektrooptimista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 19:28

Lítání velkých letadel na akumulátory je blbost. Ekonomicky i bezpečnostně holá katastrofa. Už jenom proto, že postupným úbytkem klasického paliva se letadlo odlehčuje, zatímco ta obrovská váha akumulátorů je stále stejná od startu až do přistání. No a když jde letadlo na nouzové přistání, přebytečné palivo vypustí. Co bude dělat s obřími lithiovými "baterkami", opravdu netuším...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.7.2021 22:25

No, zajímavé by bylo už jen to, jak by se ta baterka o 337 500 kWh nabíjela. A jak dlouho.

Pro srovnání - AN- 225 Mrija, největší současné letadlo, má kapacitu palivových nádrží více než 300 000 l (cca 240 tun, 3 120 000 kWh), hmotnost prázdného letadla 175 tun, maximální vzletovou hmotnost: 600 tun a unese 250 tun. Takže kdybychom uvážili hmotnost nákladu a paliva, tak by Mrija trošku zvětšená poháněná elektřinou sama sebe aspoň unesla. Ale bez užitečného zatížení. Leč do toho New Yorku by z Prahy nedoletěla - měla by dolet tak 450 km, protože ta 660 tun vážící baterie by disponovala cca 10x menší kapacitou ne těch 240 tun kerosenu (Mrija má při nákladu 200 tun dolet 4500 km).

Takže aby to elektroletadlo uneslo samo sebe a ještě nějaký náklad a doletělo aspoň 1000 km, muselo by vážit přes 1000 tun. Protože těch 660 tun na baterie bylo vypočteno ze spotřeby nynějšího klasického velkého dopravního letadal, jež naloženo a natankováno má cca 90 až 200 tun (B-767-400ER 204 tun)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 17.7.2021 6:07

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 17.7.2021 11:09

S tou "bl6ostí" bych byl opatrný. Slovutní vědci tehdejší doby prohlašovali že: "Země je plochá", Země je středem vesmíru" a "žádný rozumný člověk nemůže tvrdit, že by mohly kameny padat z nebe"

A když je řeč o palivu - ze slunce dopadá na Zemi více než 1 kW energie na 1 m2. U letadla, letícího nad mraky nezanedbatelná dávka stále doplňované energie. Solární letadla - pravda, zatím jenom malá už vzlétla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 16.7.2021 8:32

Přesně tak,

Naproti tomu požáry trafostanic jsou ekologické, nečoudí a nesmrdí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 8:43

Při tvé jednoduchosti a nadměrné demagogické iniciativě ti jenom připomenu, že trafostanice neobsahují tuny toxického lithia, a pokud tam vůbec má co hořet, tak je to nejspíš jen malé množství plastů a izolačních materiálů. A těm rozhodně samovznícení nehrozí.

P.S.: Elektrický oblouk není totéž, co chemická reakce při explozi tavícího se lithia a toxických plynů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 17.7.2021 2:22

V transformátorech je obvykle dost oleje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 17.7.2021 6:01

To je sice pravda, ale ten olej je uzavřen v kovové nádobě a v porovnání s tunami lithia žádné nebezpečí nepředstavuje. Všechny materiály pro výrobu transformátorů a rozvoden jsou přísně vybírány a testovány na nízkou hořlavost a uvolňování jedovatých látek při vysokých teplotách v souvislosti s možným výskytem elektrického oblouku či vysokých teplot při extrémní zátěži vedoucí k destrukci zařízení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.7.2021 11:56

No, v podstatě ano, nic moc na nich není. Trocha izolace a mědi, tam nemá moc co hořet.

https://www.youtube.com/watch?v=kJZt2uaLHGQ

Také hašení je tam velmi jednoduché, nic zvláštního, stačí vypnout proud.

Ale takové maličkosti demagoga vašeho formátu pochopitelně nezajímají, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 7:39

A to je ta 15% roční využitelnost drahé dotované investice do tzv. OZE...

EKO, EKO, ejchuchů!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 16.7.2021 10:01

Děkuji pane Nováku za zajímavé odkazy. Zejména na ty Armádní noviny (tam pouze s drobnou námitkou: nevěřím, že HE3DA opravdu má revoluční baterii, ale rád se budu mýlit).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 16.7.2021 11:59

Nemá, jsou to podvodníci, a už dávno je investoři žalují. Sebrali peníze, a výsledky naprosto žádné, stejně jako žádné výrobní linky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 16.7.2021 12:15

Jo, jo, vypadá to tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 7:09

Greténe a ignorante dementní, který z tzv. "OZE" to dokáže v potřebné rezervě tak, aby udržel provoz sítě bez black-outu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 16.7.2021 7:35

Kreténismus,demence... ve smyslu duševní zaostalosti, selekcí... se projevuje třeba i tím, že se k dotyčnému jaksi dostanou jen některé informace.

Takže i když jsem to zde už pro pana Nováka opakovaně uváděl tak zkusím ještě opakovat - že OZE mají právě v blackoutu tu zásadní výhodu, že mohou znovustartovat odděleně, ostrovně... po poškození skolabované páteřní sítě. Takto rychle naplnovat alespon základní potřeby a třeba i umožnit znovunáběh na spalování fosilů postavených zdrojů.

Udržet sít bez blacoutu je obtížnější právě tam kde je velká odlehlost masivního zdroje od spotřeby a malá plošná zasítovanost i zdrojová rozmanitost. Nejběžnějším navozovatelem blackoutu je totiž dopad poruchy na dálkovém vedení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 16.7.2021 7:42

Přestaň kecat nesmysly a odpověz na otázku, který z tzv. "OZE" dokáže udržet stabilní dodávku energie v jakémkoliv systému, blbe zelený!

• reagovat
• nahlásit příspěvek