Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Kouř z požárů snižuje produkci fotovoltaiky
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Hák 17.7.2021 11:42OK, měl jsem napsat "účinnost procesu". Děkuji za upřesnění. |
|
|
V. Kolman 17.7.2021 11:09S tou "bl6ostí" bych byl opatrný. Slovutní vědci tehdejší doby A když je řeč o palivu - ze slunce dopadá na Zemi více než 1 kW energie na 1 m2. U letadla, letícího nad mraky nezanedbatelná dávka stále doplňované energie. Solární letadla - pravda, zatím jenom malá už vzlétla. |
|
|
V. Kolman 17.7.2021 10:56Pane Davide, nedomyslel jste ebonitovou elektrizaci do důsledku. V Evropě používaná energetická soustava je TŘÍFÁZOVÁ! Ebonitové tyče jsou tedy potřeba hned tři. Navíc přistupuje NULÁK - na ten nezapomínejte. Shrňme to: Uprostřed NULÁK (vysoký 100 - 200cm) a kolem něj, v úhlu 120° o nulák opřené tři ebonitové tyče. A teď už jenom liščím ohonem třít a třít a třít. Obíhat okolo 50x (v USA 60x) za vteřinu okolo a kýžený výsledek se dostaví. P.S. - Ebonit je (pokud mě stařecká paměť neklame) obchodní název jedné z modifikací vulkanizovaného kaučuku. Z ebonitu se naposledy vyráběly nádoby starých olověných automobilních akumulátorů. Dávno - dávno již tomu |
|
P. Rada 17.7.2021 9:08"Třetí naléhavá výzva.!" Pane Hruško. Jaký smysl má ve Vašem pojetí světa pojem "naléhavost"? Jiné jím popoháníte ale sám na něj nereagujete. Zatím mám za to, že je proVás synonymem trolení. |
|
|
L. Novák 17.7.2021 6:07
|
|
|
L. Novák 17.7.2021 6:01To je sice pravda, ale ten olej je uzavřen v kovové nádobě a v porovnání s tunami lithia žádné nebezpečí nepředstavuje. Všechny materiály pro výrobu transformátorů a rozvoden jsou přísně vybírány a testovány na nízkou hořlavost a uvolňování jedovatých látek při vysokých teplotách v souvislosti s možným výskytem elektrického oblouku či vysokých teplot při extrémní zátěži vedoucí k destrukci zařízení. |
|
|
L. Novák 17.7.2021 5:50Samozřejmě. Ale vy jste psal o "účinnosti fotovoltaických panelů". Ta zůstává stejná. |
|
|
L. Novák 17.7.2021 5:48https://sciencemag.cz/fotosynteza-a-jeji-ucinnost/ |
|
|
V. Braun 17.7.2021 2:22V transformátorech je obvykle dost oleje. |
|
|
L. Novák 16.7.2021 22:49Principál ‚Zelené Evropy‘ Timmermans obhajoval u Babiše klimatické cíle. S plynem uspěl https://www.lidovky.cz/domov/cesko-ladi-s-eu-zelene-noty-timmermans-obhajoval-u-babise-klimaticke-cile-s-plynem-uspel.A210716_200729_ln_domov_lros |
|
|
L. Novák 16.7.2021 22:36Tvoje |
žvásty jsou neudržitelné. 
|
|
J. Jurax 16.7.2021 22:25No, zajímavé by bylo už jen to, jak by se ta baterka o 337 500 kWh nabíjela. A jak dlouho. Pro srovnání - AN- 225 Mrija, největší současné letadlo, má kapacitu palivových nádrží více než 300 000 l (cca 240 tun, 3 120 000 kWh), hmotnost prázdného letadla 175 tun, maximální vzletovou hmotnost: 600 tun a unese 250 tun. Takže kdybychom uvážili hmotnost nákladu a paliva, tak by Mrija trošku zvětšená poháněná elektřinou sama sebe aspoň unesla. Ale bez užitečného zatížení. Leč do toho New Yorku by z Prahy nedoletěla - měla by dolet tak 450 km, protože ta 660 tun vážící baterie by disponovala cca 10x menší kapacitou ne těch 240 tun kerosenu (Mrija má při nákladu 200 tun dolet 4500 km). Takže aby to elektroletadlo uneslo samo sebe a ještě nějaký náklad a doletělo aspoň 1000 km, muselo by vážit přes 1000 tun. Protože těch 660 tun na baterie bylo vypočteno ze spotřeby nynějšího klasického velkého dopravního letadal, jež naloženo a natankováno má cca 90 až 200 tun (B-767-400ER 204 tun) |
|
|
P. Rada 16.7.2021 20:51Nazvat cokoli " utopistický zelený socialismus" můžete, protože jak se říká "papír snese všechno. Tvrdím, že Vaší utopií je falešná naděje na dlouhodobou udržitelnost dnešního života na fosilní a obecněji surovinový či ekologický dluh. Co civilizaci klimaticky zanedlouho čeká jako už běžný dopad jen dnešních změn složení atmosféry ukazují už dnes extrémní požáry v USA, Kanadě ... nebo ničivé záplavy v Německu se kterými počítali tak akorát nejvíce vysmívaní "alarmisté". Precizněji včetně zdrojových odkazů to rozepsal Mark Lynas: https://www.martinus.cz/?uItem=784399 |
|
|
P. Rada 16.7.2021 20:33Mohl by jste onu rostlinu, která na cukry přemění více jak procento dopadajícího jmenovat? |
|
|
R. Langer 16.7.2021 20:13Hnusný den má víc poruch... |
|
|
L. Novák 16.7.2021 19:28Lítání velkých letadel na akumulátory je blbost. Ekonomicky i bezpečnostně holá katastrofa. |
Už jenom proto, že postupným úbytkem klasického paliva se letadlo odlehčuje, zatímco ta obrovská váha akumulátorů je stále stejná od startu až do přistání. No a když jde letadlo na nouzové přistání, přebytečné palivo vypustí. Co bude dělat s obřími lithiovými "baterkami", opravdu netuším... |
|
J. David 16.7.2021 19:10I vy naivisto. Rejže bude, i kdyby byla jakákoliv uhlíková stopa. Nazývám to utopistický zelený socialismus z Vaší strany. Třeba v Indii, jak zakážete pálit nebožtíky u Gangy, zdroj ppm CO2? To je jen nepodstatná maličkost. Pane P.Rado, kolik ppm CO2 vyprodukuje kontejnerová loď s ekologickými peletkami? Kolik ppm CO2 vydýcháte (pytel s NaOH asi neužíváte, slušel by Vám asi na šnóblu), když jste takový zelený lučebník a rétor. Máte tam nějaký další webový odkaz, aby zpozdilec se poučil od znalce? Jdu do lesa, začíná srnčí říje, nic pro pana P.Radu, asi něco nad jeho chápání. Předjímám, pan P.Rada je inteligent zvláštního zaměření. |
|
|
P. Han 16.7.2021 19:03Autor to někde tvrdí? Nebo spíš máte poruchu vnímání? |
|
|
J. Lukavsky 16.7.2021 18:11"1% procento reálné efektivity využití k transformaci energie na uhlovodíky -např. na cukry" no je to více, ale opravdu jen pár%. Ale ty "ztráty" pohánějí odpar vody v listech a ten zase čerpání živin z kořenů, čili jsou to náklady na zásobení rostliny vodou a živinami. J.L. end |
|
|
P. Brich 16.7.2021 16:49U nás zastiňuje solární panely kouř z uhelných elektráren, které musejí čoudit naprázdno, aby solární baroni nepřišli zkrátka. |
|
|
P. Rada 16.7.2021 15:57Blouznivci co si egoisticky myslí, že jsou pragmatci - jako Vy - mají např. za to, že Čínu nebo Indii bude třeba nutit k neutralitě. Opak je totiž spíše pravdou. Tito giganti jsou a budou stále více nuceni k uhlíkové neutralitě POTRAVINOVĚ a to nejspíše i dříve jak evropané: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/utopene-miliony-a-ztrata-veskere-urody-povodne-v-cine-jsou-globalni-hrozba-115364 https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-sucho-hladomor_1910252102_zit |
|
|
P. Rada 16.7.2021 15:48Pane Hruško děkuji za dotaz ale mám v jeho souvislosti také "naléhavou výzvu": Objasněte alespon mě (nikoli dokonce všem) - čím to, že Vám fotosyntéza připadá OBYČEJNÁ? Pro mě je úžasnou záhadou už jen chování enzymu RUBISKO - který je jakýmsi hnacím motorem/katalyzátorem fotosyntetických transformací energie. Jak to vypadá, tak totiž za celou více jak miliardu let nenašla příroda efektivnější transformační proces pro energii slunečního svitu. Jen se v poslední době přibylo fotosyntézy strikem hromadění CO2 u rostlin typu C4. Ve fotosyntetické realitě rostlin jde i takto ale sotva o pouhé 1% procento reálné efektivity využití k transformaci energie na uhlovodíky -např. na cukry. Teprve člověk (také ale geneticky ještě součást přírody) přišel s technologií FV panelů. Ty dnes běžně dávají 15% efektivitu a některé typy i více jak 20%. Ten samý člověk ale jak nad fotosyntézou tak nad FV přitom vesměs (podle procenta mixu primár. energetických zdrojů) ohrnuje nos. Tak mám druhou "naléhavou výzvu" - Čím to, že je lidem (i Vám) - VŠECHNO MÁLO?! |
|
|
P. Hák 16.7.2021 15:30Jde o to, co berete jako příkon a co jako výkon. Pokud je na straně příkonu sluneční konstanta, tak účinnost zastíněním skutečně klesá. |
|
|
J. Jurax 16.7.2021 15:00Jistě. Proto máme vodní elektrárny a přečerpávací akumulaci. A další v širším rozsahu regulovatelné zdroje - uhelné elektrárny. A tuším dvě paroplynové, pro nerentabilitu ovšem moc nevyužívané. Fotovoltaika ani fofrníky se za stávající legislativy ke stabilizaci nehodí vůbec, naopak z principu nestabilitu vyvolávají. Biopaliva jsou zde marginální; mimoto jejich uhlíková stopa se vyrovná uhelkám.. |
|
|
J. Jurax 16.7.2021 14:48Ano. V článku je o tom jedna věta - že v budoucnu jsou velká elektroletadla reálná. S tím lze docela souhlasit. Koneckonců už nějaká elektroletadla, byť zdaleka ne velká, létají, a vesměs dosud nerealizované ideové projekty těchže mají velkou publicitu. Není tam ale, kdy ta budoucnost bude, jak ta letadla budou vypadat, jakými motory budou poháněna, jaké budou mít vlastnosti a ekonomii provozu a tak dál a podobně. A taky jak dlouho se budou nabíjet. Zatím hustota energie vecpatelná i do sofistikovaných akumulátorů se ani řádově neblíží hustotě energie v kerosenu. Ovšem jako vždy - nějaký technologický zlom není vyloučen. Kerosen obsahuje zhruba 13 kWh/kg, podle https://www.flyradar.cz/letadla/spotreba-paliva-dopravniho-letadla/ činí spotřeba velkých letadel cca 4 kg/km. Ergo cca 50 kWh/km. Jistě se dá namítnout, že účinnost leteckých turbomotorů je jiná než kombinace elektromotorů s vrtulí nebo dmychadlem, ale to bych tu pominul. Doba letu na přímém spojení mezi Prahou a New Yorkem je přibližně 8 hodin a 40 minut. Během této doby letadlo uletí přibližně 6570 km. Tedy hrubým odhadem bude třeba baterie s kapacitou nejmíň 337 500 kWh. I kdybychom počítali dnes velmi optimistických 0,5 kWh/kg u baterie, bylo by třeba baterie o váze cca 660 tun. Kerosenu by bylo třeba cca 30 tun, přičemž samotné letadlo - třeba Boeing 737 - dnes váží prázdné cca 45 tun v největší verzi. Podotýkám, že jde o orientační čísla i rychlý orientační výpočet. Ale řádově to bude plus mínus autobus snad sedět. Nicméně jiný výpočet někoho jiného a třeba jiným způsobem by mne zajímal. Takže pokud jsem se někde nesekl, tak zatím to na velká elektroletadla moc nevypadá. V neposlední řadě dlužno též dodat, že názor je vysloven výrobcem akumulátorů, jenž pochopitelně nemůže být než elektrooptimista. |
|
|
J. David 16.7.2021 14:39Nevysmívám se, pouze užívám nadsázky na zelené bláboly výtečníků, jako jste Vy. Pravda, liščí ohon nosím jako ozdobu na klobouku, ale až seženu ebonitovou tyč, zkusím bezuhlíkově onu tyč třít na dobití baterek LiOn svého kukru na ručnici. Vyzkouším a dám vědět, zdali je to realizovatelné. Vy zelení jste zanícená sekta úchyláků, ode zdi ke zdi. Možná v Reichu, ale u nás Vám zeleným přiblblíkům "pšenka moc npokvete". Čím to asi je? Holt jsme pragmatici, nikolivěk blouznivci mdlého rozumu. Jak donutíte Čínu a Indii k uhlíkové neutralitě na podílu CO2, když EU má 5% této emisní zátěže? Takové blby aby někdo pohledal. Asi jsem se rozvášnil a zvýšil ppm CO2. Omluva. |
|
|
L. Novák 16.7.2021 14:30Riziko výpadků energie (v "zelené" Kalifornii V Kalifornii jsou výpadky elektřiny na vzestupu. V roce 2019 došlo k 25 281 událostem výpadku, což je nárůst o 23% z 20 598 v roce 2018. Počet dotčených zákazníků veřejných služeb vyskočil na 28,4 milionu v roce 2019, což je o 50% více než 19 milionů v roce 2018. Říjen 2019 byl zdaleka nejhorším měsícem pro výpadky. 3 683 událostí výpadku představovalo 80% nárůst oproti předchozímu roku a 7 milionů zasažených zákazníků bylo nárůst o 204%. Tento bod nastal, když společnosti začaly implementovat program plánovaných odstávek elektřiny, aby zabránily tomu, aby jejich linky vyvolaly ničivé požáry v obzvláště horkých a suchých dnech (více o této dramatické změně níže). Nejsou to však jen suché měsíce, kdy počet událostí výpadku v roce 2019 přesáhl počet událostí z roku 2018: leden vzrostl o 38%, únor vzrostl o 105% a březen vzrostl o 15%. https://www.bloomenergy.com/bloom-energy-outage-map/ |
|
|
L. Novák 16.7.2021 14:03Ty |
|
|
R. Langer 16.7.2021 14:02Jo? A už s nima nabili alespoň 10 telefonů, Hnusný dne? |
|
T. Hraj 16.7.2021 14:02"celá pravda se sem nevejde" Ve vašem odkazu jsou možná největší blackouty historie, ale jsou to jednotlivé události většinou lidského selhání . Nevypovídá to tedy nic o zvýšeném ohrožení sítí v EU z důvodu masivní instalace FVE a VE. Projděte si statistiky počtu případů (a jejich celkové délky) dosažení kritických hodnot vytíženosti sítě v Německu. Jedna věc je, že technické selhání může eventuálně zapřičinit blackout, jiná věc je, že děláme všechno pro to, aby to tak bylo. |
