M. Pivoda 28.1.2022 17:06

Baťa tomu neříkal chozraščot, i když ho praktikoval. byly zavedeny vnitropodnikové ceny a podniková střediska spolu obchodovala.

Poznámka: Ale takový přístup nebyl "intrapreneurship" (vnitropodnikatelství). Viz výše.

To, co ve svém článku o údajném chozrasčotu prezentoval bystrý novinář Ondřej Neff je úžasný "guláš".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 28.1.2022 11:44

Nejen chemičky, ale taky "Pohotovostní pluk SNB" .... O dalších lidumilných organizacích dlužno pomlčet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 28.1.2022 11:38

Ano ! A dál už jen samá pozitiva a sociální jistoty .... sakra, kde jsme to jen slyšeli?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 28.1.2022 5:27

Kdežto Neff píše:

"Proto jsem si usmyslel připomenout pojem, který pamatuju z útlého dětství, pojem chozrasčot. Je to zkratka z ruštiny, chozjajstvěnnyj rasčot, česky hospodářský rozpočet."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 27.1.2022 20:34

Já jsem se po proškolení Evropskou nadací pro podnikatelský výzkum, EFER (1992 - ...) věnoval v Česku výuce podnikání. To, co jsem se v EFER o podnikání dozvěděl, jsem šířil dále v Česku. Jenže!

Jenže profesoři a docenti Marxismu-Leninismu (samozřejmě z akreditovaných českých univerzit) mi konkurovali tvrzením, že podnikání praktikoval už Tomáš Baťa pomocí chozrasčotu ve svém podniku. Ha.

Byli tehdy v přesile, protože tituly (i oboru ekonomie) před listopadem 1989 byly v Česku uznány i po listopadu 1989.

Ostatní: A od těchto lidí dostal ekonom Václav Klaus na VŠE profesuru. A ještě můžeme doplnit, že Klausovy články pravidelně zveřejňuje na Neviditelném psovi právě Ondřej Neff.

Ondřej Neff určitě patří k těm inteligentnějším českým občanům-voličům. Takže si můžete udělat představu o zbytku českého voličstva v tzv. demokratickém státě Česko. Je to poněkud složitější téma na diskusní příspěvek, a proto proto také mne v Česku pozorně hlídají, abych zde nemohl promluvit, jak fakticky probíhala tzv. Sametová revoluce 1989 - a jak jsme hrdě dospěli do stavu montovny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 27.1.2022 20:13

Wikipedie

Chozrasčot (rusky хозрасчёт) byla v socialistické ekonomice metoda plánovitého vedení hospodářství v podnicích, která vyžadovala, aby náklady a výsledky výroby byly srovnávány v peněžní hodnotě, aby výdaje byly kryty z příjmů podniků, a aby byla zajištěna rentabilita výroby. Šlo o pokus aplikovat kapitalistický koncept zisku na plánované hospodářství socialistických zemí, zejména Sovětského svazu.

Chozrasčot je zkratka resp. akronym z ruského slovního spojení chozjajstvěnnyj rasčot, což v přesném překladu do češtiny znamená „hospodářský rozpočet“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 27.1.2022 19:44

Pane Lapile, pro někoho byly aji byty....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 27.1.2022 19:42

Moje babička zase říkávala - tvůj táta a strejda se dali ke komunistům, protože vždycky vyli líní a věřili, že jim budou lítat pečení holubi do huby ....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 27.1.2022 19:41

Chyba v úvaze je, že nepáchá stejné chyby jako ta předchozí, ale jako ty předpředchozí !! Ty generace mezitím totiž zažívají krátké údobí prosperity, kterou předchozí generace zajistila nápravou předchozích chyb.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 27.1.2022 19:37

To Vám někdo vyprávěl, nebo jste to vymyslel sám? Především pan Neff nic takového nepíše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 27.1.2022 19:35

to, že "byste mečekal" svědčí o Vás, ne o autorovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 27.1.2022 19:31

Ano.

Ovsem na družstevní byt jste mohl čekat i desetiletí. Na jejich přidělování byl bodový systém zohledňující původní bytové podmínky, společenskou potřebnost žadatele, zatlačit mohl zaměstnavatel, pomohla společenská angažovanost a pochopitelně tlačenka a úplatky atd.).

U nás v moravském městečku tehdy okresním to bylo svobodný bez šance, bezdětní manželé 1+1, jedno dítě pomohlo k 2+1 a větší rodina pak 3+1; větší se až na pár výjimek nestavěly. Při svépomocné výstavbě se to posunulo o stupínek - i svobodní si mohli mohli postavit 1+1 a bezdětní manželé 2+1 a když si to oběhali, tak i 3+1.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 27.1.2022 19:16

Byty byly ... jak kde, jak kdy a jak pro koho. Svobodný prakticky neměl nárok získat podnikový nebo státní byt.

Za podnikový byt bylo taky 10 let nevolnictví v podniku, který byt poskytl. Státní byty byly jen pro státní zaměstnance.

Nejschůdnější cesta byla přes bytová družstva (s různě dlouhou čekací dobou několika let - deset a víc - podle bodového hodnocení) a v družstvech pak postavit si svépomocí. Už za 5 let jste mohli bydlet - 2 roky se čekalo v pořadníku a nejmíň tři roky stavba, měsíčně od jara do podzimu cca 100 brigádnických hodin měsíčně na 3+1. Ovšem družstevní byty byly dražší na "nájmu" cca o třetinu. Proti dnešku ovšem s porovnáním proti průměrným mzdám furt levné.

Nebo si postavit domek svépomocí, kdo to uměl a nejlépe s pomoci širší rodiny.

Ovšem existovaly triky - dekret na byt se dal za jistých podmínek dědit, dal se taky (nelegálně arciť) koupit etc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.1.2022 18:08

"Stačilo si vybrat se spousty podniků, které měly k dispozici byty" no ta o Červené karkulce také není špatná. Ty podnikové byty měly chemické fabriky na severu kde navíc se dávalo tzv. pohřebné. A cesta zpátky byla jen v rakvi. Normálně bylo nutno vstoupit do bytového družstva, zaplatit vklad což byl čistý plat za tak 3 roky... no a pak čekat 10-více let. A pak samozřejmě splatit zbytek ceny bytu v nájemném. Takže nic moc. PS: byl jsem členem družstva, bytu jsem se nedočkal. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 27.1.2022 16:21

Bytů bylo v 70 a 80 letech dost

Proto se děti hned po narození zapisovaly do družstev, aby za dvacet let měly jakous-takous naději na vlastní bydlení a za pouhé zapsání do pořadníku na státní byt s nadějí na jeho přidělení do deseti let se dávaly jako úplatek klíče od nového auta (samozřejmě tuzexového).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 27.1.2022 16:07

Nevím, těžko říci. Osobně si spíše myslím, že je to dáno restrospektivním pohledem, kdy zpětně je jasnější co bylo přelomové a co ne. Doufám, že za 20 nebo 30 let bude jasnější, jaké vynálezy z přelomu století měnily svět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 27.1.2022 15:30

Pamatuji socialistický soubor opatření ZEUMS 1 a ZEUMS 2. To byla velká paráda. Moc nechybělo a předehnali jsme západní imperialisty. Bohužel přišel listopad...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 27.1.2022 15:13

Je pravda, že naši se nepohybovali vysloveně v dělnickém prostředí, takže "vybrat si ze spousty podniků, které měly byty v nových panelákových sídlištích, pro ně nebylo extra snadné - táta šel místo kantořiny dělat zpočátku snad vysloveně pomocného dělníka do jisté prefy, a stejně to trvalo několik let.

Že máma - středoškolská profesorka v souvislosti s tím stěhováním nesehnala místo a po tuším 3 letech to vzdala a šla učit na základku, to abych se styděl říct, jak vás tak čtu.

A že já se jako svobodnej nikdy pořádně nedostal do pořadníku na družstevní byt, to jsem si asi taky vymyslel .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavelka 27.1.2022 14:52

Problém je že je to subjektivní...Ten náhled se lidí dle toho, jakých poměrů člověk vzešel a samozřejmě jakou měl povahu...Ale pořadníky na byty s dostu dlouohou "čekací dobou" si pamatuji---

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 27.1.2022 14:22

Nic, než naprostý souhlas.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 27.1.2022 14:05

podniky měly být hospodářsky efektivní a výsledky práce se měly příznivě projevit na platech zaměstnanců. Prosté jak Kolumbovo vejce a nikdy se toho nepodařilo dosáhnout.

Teď, když se zavádí progresivní zelená ekonomika s cílem zachránit planetu před přehřátím, podniky budou hospodářsky efektivní a výsledky práce se příznivě projeví na platech zaměstnanců.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláček 27.1.2022 13:37

Přesně, náměstek Kratochvíl to asi viděl trochu jinak. Jemu ta životní úroveň určitě rostla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláček 27.1.2022 13:32

Samozřejmě, že korporace fungují uvnitř podobně jako socialistické státy. Stejně tak postupně skončí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláček 27.1.2022 13:28

Přesně

"znalostní ekonomika verze y", "průmysl verze y" jsou jen prázdné žvásty povětšinou humanitně vzdělaných parazitů, kteří by se sami neuživili v žádné verzi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláček 27.1.2022 13:17

Dřívější chozrasčot = dnešní sustainability

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 27.1.2022 13:00

Bytů bylo v 70 a 80 letech dost. Stačilo si vybrat se spousty podniků, které měly k dispozici byty v nových panelákových sídlištích na spousta míst v tehdejším Ćeskoslovensku a rodina dostala ten byt okamžitě, jak oba nastoupili. A pokud byl člověk sám, tak obvykle nějaký rok musel strávit na podnikové ubytovně, ale potom byt taky dostal. A hlavně nájem a platby za energie a vodu byly nastaveny tak, že i když člověk byl i single a měl plat na spodní hranici, v pohodě to zaplatil a ještě mu zybl o dost peněz na chudší levnější jídlo , oblečení a boty.

A kdo už nějakou dobu bydlel na místě, tak obvykle snadno dosáhl na nákup stavebního pozemku a pokud byl schopen a ochoten sám na tom pracovat, realtivně levně si pro svou rodinu postavil třeba i dost velký dům. Nebo přes brigády na stavbě získal byt v místním bytovém družstvu.

Dneska na byt dosáhne tak čtvrtina lidí s nejvyšším příjmem a dalších 10- 20 % za cenu třicetileté hypotéky na krev, kdy po těch 30 let nesmí déle onemocnět nebo na delší dobu ztratit práci, jinak nedá dohromady splátky. A ti níže na vlastní byt nebo dům nedosáhnou ani náhodou. Na rozdíl od socíku, kdy na toto dosáhl téměř každý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Soukup 27.1.2022 12:46

Zase mi to nedá. Já (73), jsem též prožil 40 let, v Kremlem řízeném a dokonale fungujícím aparátem hospodaření RVHP. Tato srovnání s často nazývaným, tzv. " diktátem EU", přes všechny jeho nedostatky a "zelené úlety", bych od tohoto autora, vážně nečekal.Ale časy se mění.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 27.1.2022 12:46

Aston si to pamatuje špatně. Chozrasčot neznamenal ekonomickou samostanost podniku, ta v socialistickém systému už z principu nebyla možná. Socialistický podnik své výrobky totiž bez jakékoliv stanovené ceny odváděl automaticky všechny státu. Od státu dostával pravidelně peníze na pokrytí provozních nákladů, to jest na mzdy, materiál, energii a běžnou údržbu, víc nic. Pokud podnik potřeboval investice, musel napsat žádost, kterou musel schválit státní úředník a Komunistická strana a pokud ty peníze byly v bilanci, tak je na ty investice dostal. Proto spousta podniků zastarávala, stát peníze buď zašantročil jinde a na modernizaci podniku už neměl nebo vedení podniku nevadily zastaralé technologie nebo neuměli pro peníze na investice dostatečně intenzívně žádat a bečet.

Chozrasčot bylo pak heslo pro propočet ekonomické samostatnosti a přínosů pro výrobní jednotky podniku. Pro dílnu podniku, případně pro samostané výrobní linky a pracoviště. Měly být finančně ohodnoceny jednak vstupy, ceny nezpracovaných dílů, materiálů, energií, mezd, jednak ohodnoceny i výstupy, ceny zpracovaných dílů. A na zákaldě toho mělo být ekonomicky vyhodnoceny, jestli dílna, výrobní linka nebo i pracoviště funguje ekonomicky a podniku přináší zisk nebo funguje neekonomicky a podniku přináší ztrátu, což bylo potřeba nějakým opatřením napravit. Podle pamětníků, které jsem zažil, to v "mém" podniku údajně fungovalo v 50 letech minulého století. S koncem ranní směny zasedli účetní a někdy v 6 večer už měli pro ředitele podniku hotovou zprávu, co se kde ten den udělalo, co všechno se k tomu potřebovalo a kolik to podniku přineslo. Časem se ovšem výroba stávala stále složitější a bez výpočetní techniky se na to začalo v poslední etapě socíku velkolepě kašlat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 27.1.2022 12:44

LIdé si stěžují, že ceny rostou příliš rychle. Tvůrčí přístup k tvorbě cen je ale naprostou nezbytností. Člověk nad tím musí jen nevěřícně kroutit hlavou. Říkala mi žena, že musí koupit koření - hřebíček. Dříve stál sáček asi 7 korun, přinesla stejně velký za 43 Kč. Hrozně se tomu divila. Nechtěla vzít na vědomí, že ne všichni zdražují, protože musí. Mnozí zdražují, protože mohou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 27.1.2022 12:19

... žmoulat...

Nevím, proč si lidé myslí, že pošta elektronická věc zlepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek