26.4.2024 | Svátek má Oto


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
pavel 99 24.7.2007 9:25

Re: Re: no, toz se podivejme jak

v dobách celoevropského nedostatku to nakupování v cizině nebude nic moc. Navíc ceny v době nedostatku velmi dramaticky rostou - a pokud nedostatek přetrvává, nastane "blackout" a při tom toho moc nevyrobíte.

Stredocech 24.7.2007 9:51

Re: Re: no, toz se podivejme jak

To MÁ co dělat s Kyotem. Tam totiž jde o absolutní množství CO2, nikoliv o podíl spotřeby elektriny na nějak spočtenou hodnotu HDP.

Daleko závažnější je fakt, že protijaderná politika EU vůbec a Rakouska zvláště zdražuje elektřinu i pro nás.

Navíc, staré země EU chtějí, aby JEJICH nedodržování Kyota "nahnala" EU v globálu na účet zemí, jako je ČR aby pak mohla štěkat na Američany, že oni Kyoto nedodržují.

Karel 24.7.2007 7:07

Tak jak to je?

Cituji " opatření podporující vzestup energetické efektivnosti realizovaná napříč celými sektory národního hospodářství" nešlo uvést jejich alespoň částečný přehled?

Kolik je vlastně u nás průměrná spotřeba energie na hlavu a rok? V Rakousku "téměř 8000 kWh", u nás z toho "skoro polovina" - což takhle nějakou tabulku?

Delfin 24.7.2007 7:38

Re: Tak jak to je?

Mno trosku to nesedi: viz zde netto spotreba 59,4TWh nebo zde bruto spotreba 71,7TWh. Takze prumer je bud cca 6MWh nebo 7MWh na hlavu.

Šnek 24.7.2007 8:52

Re: Tak jak to je?

Způsob života u nás a v Rakousku je diametrálně rozlišný. Z toho vyplývá otázka, jestli srovnávání spotřeby energie na hlavu u nás a v Rakousku má vůbec nějaký význam.

Stredocech 24.7.2007 9:55

MÁ TO VÝZNAM, pokud budou Rakušáci na nás tlačit kvůli Temelínu a

říkat nám, jak máme elektřinou šetřit. Pak je na místě otloukat jim jejich nedoržování Kyota a spotřebu elektřiny na hlavu o hubu každý den alespoň dvakrát.

NevericiTomas 24.7.2007 10:33

Re: Re: Tak jak to je?

No v Rakouskujsem parkrat byla, ale zadneho diametralne odlisneho zpusobu zivota jsem si nevsiml...

I. 24.7.2007 11:35

Re: Re: Re: Tak jak to je?

Ono by to chtělo porovnat strukturu spotřeby. Nutno odlišit spotřebu na hlavu ve výrobě, ve službách a pak v osobní spotřebě.Patrně se v Rakousku daleko víc topí a možná i klimatizuje elektřinou než u nás.A ve výrobě jde nejen o spotřebu v kWh, ale i o produkci v Eurech - stejný kus železa od našeho svářeče bohužel prodáme asi hůře, něž Rakušáci od jejich svářeče. A za protopenou kWh v hotelu dostane rakouský hotelier v Alpách asi víc, než náš na Šumavě. Ale lepší se to. Je to všechno malonko složitější. Ale smysl článku bylo, upozornit na možný nedostatek energie za pár let, a pod to se nelze nepodepsat. Jediné řešení je ETE III a IV, na tom se shodneme. .

posvator 24.7.2007 12:13

Re: Re: Re: Re: Tak jak to je?

Na úvod podotýkám, že jsem spíše příznivcem jaderné energie. Ale nejsem příznivcem monster. Temelín je monstrum. Rád bych slyšel odborné stanovisko k tomu, zda je lepší mít více rozptýlených a menších jaderných elektráren, anebo jednu obrovskou, viditelnou z kopce nad obcí Mnich - Chválkov, okr. Pelhřimov, kraj Vysočina.

Emp 24.7.2007 12:23

Re: Re: Re: Re: Re: Tak jak to je?

Každá jaderná elektrárna musí mít určité "rozměry". Jistě, elektrárna o nižším výkonu je o něco menší, ale není to úměrné. Pokud hovoříte o "monstrech" patrně máte na mysli především chladící věže - Temelínské (1000MWe) mají výšku  cca 158m, Dukovnaské (440MWe)  125m  .  Bohužel nemáme moře ani řeku s vysokým  průtokem, abyste mohl chladit bez těchto věží.  A obecně též platí - čím měnší elektrárna, tím vyšší náklady na výstavbu i výrobu (vztaženo na výkon). Už jen proto jsem naopak zastánce menšího množství výraznějších zdrojů, než mnoha menších. Umístění Temelína je bohužel poněkud nešťastné. Když budete ale brát Dukovany, odkud jsou vidět, můžete začít na D1 u Velkého meziříčí pokračovat skoro až do Brna , zahnout na Mikulov , a z druhé strany je spolehlivě vidíte od Znojma... :-/

míša mýval 24.7.2007 12:37

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak jak to je?

Na druhou stranu jsou chladící věže trochu předimenzované. Pokud bychom nemuseli táhnout letní spotřebu Rakušáků a Italů, mohli bychom mít v létě dva bloky Temelína odstavené a jet na stávající věže a v zimě kdy potřebujeme elektřiny více, by stačily stávající čtyři věže na čtyři bloky. Takže dostavba bloků by se zlevnila. PS. Španělé jsou na tom s vodou ještě hůř, a používají průtočné chlazení. Myslím, že studená spodní voda z Orlíka by Temelín uchladila bez problémů.

Emp 24.7.2007 13:30

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak jak to je?

Máte pravdu, ono u toho průtočného chlazení spíš jde o to, o kolik by stoupla teplota vody (především při nízkých průtocích). Dále pak nutno brát fakt, že vodní díla napájející Temelín Hněvkovice -Kořensko slouží i jako přečerpávací elektrárna, což by vodu ještě více zahřívalo...

míša mýval 24.7.2007 15:15

to je otázka

I když osobně si myslím, že rekreanti a rybáři by rozumné přihřívání vody ve Vltavě přivítali, hlavně pod Orlíkem a Slapy

Emp 24.7.2007 16:42

Re: to je otázka

Ti možná ano, ale dodnes si pamatuju boje s nejrůznějšími NGO, že Temelín Vltvu ohřívá příliš a že to může mít obrovské důsledky... Ekospolky jsou garantem toho, že se takto chladit nikdy nebude

Roman Šula 24.7.2007 0:49

O Rakousku a energetice...

... jsem se dnes taky zmínil, byť jen na závěr a okrajově v poněkud jiných souvislostech:

Bludy zelené obludy

Rudolf 24.7.2007 14:11

Re: O Rakousku a energetice...

R^

P_V 24.7.2007 0:14

Watthodina na korunu

Watthodina na korunu HDP se mi zdá býti nevhodně zvolenou jednotkou k posouzení energetické náročnosti výroby, neb nezohledňuje inflaci.

Ladislav N. :-))) 24.7.2007 8:08

Re: Watthodina na korunu

Copak inflaci, ale ani kurs Kč vůči zahraničním měnám a jeho posilování... Vzpomeňte si, jak "chytře" Paroubek svého času porovnával "záporný růst" českých důchodů přepočtem přes kurs dolaru, když srovnávané hodnoty kursu se lišily téměř 1:2 ;-P ...

Stein 24.7.2007 9:10

Re: Watthodina na korunu

A není od věci znát procentuální podíl výrobní sféry na HDP, ČR ji má teď celkem silnou