Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGETIKA: Obamovy zelené automobily
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
MLOK 22.6.2009 14:55Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu No jo! Sladit technické možnosti s ouřednickou blbostí - to je průs.....švih Ale technicky - žádný velký problém. |
. |
|
dskůj 23.6.2009 22:15Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu ván se stejně nikdo nezavděcí ani kdyby vám nabídle že cena VE se bude vykupovat za 80 hléřů a povinně se budou odpojovat uhelky. |
|
|
Stoura 22.6.2009 10:21Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu A nedopadnou větrníky, nebrzděné výrobou proudu, takhle? V době předdotační jsem obdivoval jednu větrnou elektrárny ve Francii. Na dotaz, proč se netočí a nevyrábáí proud, mi místní sdělili, že se nenašel sponzorptovozu. |
|
|
M. Zima 22.6.2009 10:21Kdyby Čechům nešlo o kšeft, nemuseli by výkon z německých VE transférovat a přetěžovat vlastní vedení, ale oni se tak hospodařit naučili za komunistů a nic jiného neumějí. Tak prosím víc soucitu. A ta elauta, jako zásobníky (pumpy mezi nočním a denním proudem) jsou součástí koncepce. Zařídí to řízený accumanagement a připomíná to v Evropě známý koncept virtuální elektrárny. |
|
|
Stredocech 22.6.2009 10:38Re: Kdyby Čechům nešlo o kšeft, Pokud vyřešíte otázku skladování elektřiny v měřítku výkonu celé sítě, Nobelova cena Vás nemine. Ono to totiž jde prakticky pouze pomocí přečerpávacích elektráren, poměrně snadné (ovšem průtokem vody v řece omezené) je provozování hzdroelektráren ve špoičkovém provozu. Kontrolní otázka, proč myslíte, že rozdílné tarify pro "denní" a "noční" proud vůbec vznikly a v různých modifikacích existují dodnes??? |
|
|
Stredocech 22.6.2009 11:12Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Víťo, s těmi trafy by mě to docela zajímalo, ale mé znalosti elektrotechniky jsou omezené. Je jasné, že trafo přenese jen určitý výkon, pak se neúměrně zahřívá a je také možno používat malá trafa jako stabilizátor napětí (ale patrně klesá účinnost). |
|
|
RomanL 22.6.2009 11:19Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Používat transformátor jako stabilizátor napětí skutečně není možné... |
|
|
Stredocech 22.6.2009 11:31Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Docela určitě to možné je. Údajně tak měl fungovat i transformátor 220/12V pro halogenovou žárovku v "barevné hlavě" pro zvětšovák Meopta. V té barevné hlavě (mám ji doma) se otáčením 3 knoflíky měnila barva, tak, aby se nakonec po několika zkouškách dostala správná barva barevné fotografie (šíleně pracné, ale předtím byla používána sada barevných filtrů, což bylo ještě pracnější, protože se musely ručně měnit). To napětí se stabilizovalo proto, že při kolísání napětí se změnila barva světla a jednou nastavená filtrace přestala platit. Tenkrát jsem tu stabilizaci hledal v nějaké příručce a skutečně to jde, je-li využito omezení magnetického sycení jádra transformátoru. |
|
|
Stoura 22.6.2009 11:46Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Tady se to asi meni z venku posunem faze na druhem trafu. |
|
|
R 22.6.2009 13:00Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Nejspíš se reguloval proud žárovkou. Pokud to nebyl rovnou polovodičový regulátor, tak v trafu s volnou proudovou vazbou mezi primárem a sekundárem se hejbal magnetický bočník, který část magnetického toku trafa odváděl mimo sekundár. Čím větší část magnetického toku šla mimo sekundár, tím menší proud a napětí šlo do žárovky. Starý známý spolehlivý před dobou polovodičů asi nejlepší princip. |
|
|
R 22.6.2009 13:04Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Určitý regulační účinek byl v tom, že takové trafo je proudový, ne napěťový zdroj s intenzitou proudu danou postavením toho magnetického bočníku v trafu a kolísáním síťového napětí v rozumném rozsahu ten proud zůstává víceméně stálý. |
|
|
Stoura 22.6.2009 13:09Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Spis bych to videl tak, ze trafo se navrhne s vyssim magnetickym tokem, nez pro danou spotrebu snese jadro. Prenos energie je pak dan maximalnim sycenim jadra a male kolisani na vstupu prakticky nezmeni vystupni napeti ani proud |
|
|
R 22.6.2009 14:26Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Nebo v sérii s trafem je zapojena tlumivka se železným jádrem, jejiž indukčnost je měněna přídavným vinutím, do kterého jde stejnosměrný proud a který tím mění sycení železného jádra tlumivky. Tuším, že takový systém by snad mohl vykazovat i dokonce jakési výkonové zesílení a tudíž při správném zapojení by žárovku mohl docela dobře regulovat |
|
|
krmič 22.6.2009 19:20Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Ale tak pane R, zase píšete o něčem, čemu moc nerozumíte. Tam byl, jestli se nepletu, magnetický stabilizátor napětí ferorezonanční. Ten nemá žádné pohyblivé součásti, vypadá v podstatě jako běžný transformátor, ovšem princip činnosti je na pochopení dost obtížný. Tlumivka s železným jádrem a stejnosměrným sycením je transduktor. Ano, na tomto principu mohou být taky založeny stabilizátory. Dokud nebyly tyristory (a později jiné polovodiče), tak se transduktory hodně používaly pro všemožné regulace. Třeba pro řízení světelných zdrojů ve studiích nebo divadlech. |
|
|
i.h. 22.6.2009 14:41Obavam se, ze v te hlave byly proste klinove barevne filtry a ty cudliky je jenom posouvaly sem a tam. |
|
|
MLOK 22.6.2009 14:53Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Zaměňujete středočechu transformátor za transduktor. Obojí sice pracuje s magnetickým polem, ale princip činnosti je rozdílný. V praxi byly transduktory hojně používané ve stabilisátorech síťového napětí v časech, kdy stabilizační obvody nebyly vestavěny prakticky ve všech elektronických přístrojích. |
|
|
vita 22.6.2009 11:21Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Mě taky - ale četl jsem to jenom v E15. Že Poláci cosi takového dělají a že tím způsobí zvýšení pravděpodobnosti blackoutu u nás. Houby Poláci (jak je nikterak nemiluju) - Němci působí přetížení přenosové soustavy a riziko blackoutu! Že by si nějak hráli s jádrem trafa? Ale to jenom fantazíruju - určitě se najdou vhodnější. |
|
|
Stoura 22.6.2009 11:31Re: Co využít ty nabíječky jako zdroj záporného výkonu Podle Wiki stojí tohle zařízení 3 M$/2GVA, takže jako cena za pojistku proti blackoutu celkem přijatelné. Byť nevím, co s tím udělá jalovina, která odmítnutím výkonu asi vznikne. |
|
|
Jura Jurax 22.6.2009 9:32Moudrý článek a když pominu pár hňupů typu Zimy i uvážlivé reakce. A pochopitelně - teze vyslovené v článku jsou vysoko nad mezí chápavosti prostého zeleného. |
|
|
R 22.6.2009 9:13120 voltové rozvody Oněch 120 voltů v USA elektrické síti je jen na nejméně výkonné spotřebiče. Podle mých informací pro více výkonné spotřebiče v lepších domácnostech je nějak 230 volt ve dvou fázích, obdoba našich tří fází a pro fabriky a více výkonné stroje jsou potom 400 a 600 voltové rozvody. Asi se to bude měnit místo od místa, není to tak závazně znormované a jednotné jako u nás v Evropě, ale větší problém to zřejmě nebude. |
|
|
Stoura 22.6.2009 9:20Re: 120 voltové rozvody Pokud použijí napětí mezi dvěma fázemi, je reálné dostat 208 V |
|
|
Stredocech 22.6.2009 11:22Re: 120 voltové rozvody Šťouro, toto pamatuji. V ústavu byla síť 3*120 V, 120 volt v zásuvkách. Pak to přepojili do trojúhelníku, aby dostali v zásuvkách cca. 220 V. Dalším krokem ale byla kompletní výměna celé sítě na standardní 3*220/380 V. 120 V napětí měla dokonce část Prahy tuším až do 70 let. Jinak, pokud jste v 50 letech kupoval žárovku, zeptal se Vás prodavač "chcete 220 V nabo 120 V"). Také byly v prodeji autotransformátory 120/220V. |
|
|
Stoura 22.6.2009 11:26Re: 120 voltové rozvody Ale jo - já si doma zapojil přizpůsobovací trafo 120->220opačně, abych mohl napájet americká zařízení (vylezlo skoro přesně 120, frekvenci si to nějak zkouslo). |
|
|
Pavel 22.6.2009 12:51Re: 120 voltové rozvody No, u nás předělávali 120 na 220 až někdy v polovině osmdesátých let, a to jsme ještě zdaleka nebyli poslední. A protože už se tenkrát na 120 nedalo (kromě žárovek) koupit nic, měli jsme několik traf a od nich dráty tahané po celém bytě. Nejhezčí bylo 3kW trafo někde načerno sehnané, které jsme dali do dřevěné krabice, aby na nás nás nečuměly holé dráty, a od něj rozvod do koupelny (pračka) a kuchyně (trouba). To by asi revizora klepla pepka a infarkt současně. |
|
|
vita 22.6.2009 19:24Re: 120 voltové rozvody Centrum do 80. Mám dojem, že nám předělávali rozvody někdy kolem revoluce. Do té doby jsme měli transformátory (takový bakeliťáky, design Brusel) a tahali prodlužky. |
|
|
MLOK 22.6.2009 9:57Re: 120 voltové rozvody Pro "R" Síť 127/220V byla (možná je i dosud) používána v CCCP. V šerém dávnověku bylo používáno i Česku 120V napětí (fázové napětí proti zemi cca 70V). Ideální z hlediska bezpečnosti - dostačující pro malé spotřebiče. Pro větší výkony pak byla k dispozici další síť - 500V. Dva rozvody byly ale nepohodlné a drahé. Vhodným kompromisem je nyní v převážné části Evropy používaná JEDNA síť 230/400V. Fázové napětí (230V proti zemi) většinou člověka nezabije při náhodném doteku a 400V sdruženého napětí už postačuje i pro energeticky náročnější elektrospotřebiče. |
|
|
Kanuk 22.6.2009 10:19Re: 120 voltové rozvody V Kanadě a USA poslední rozvodové transformátory mají uzeměný střed, takže mají 120 (115) V proti zemi a 240 (230)V proti druhé fázi. Větší rozvody pak jsou asi třífázové do trojúhelníka, tedy v zásadě bez nuláku. Jak to je presně nevim, nejsem elektrikář. |
|
|
Kanuk 22.6.2009 10:28Re: 120 voltové rozvody Dodatek: To by odpovídalo. 230 xSQRT3 = cca 400. |
|
|
Stoura 22.6.2009 10:36Re: 120 voltové rozvody 120*sqrt3= 208V, 115*sqrt3 =200V |
|
|
J.G. Pašek 22.6.2009 8:33Manželka přišla minulý měsíc, s nápadem, že by chtěla Toyota Prius . . . Zajel jsem k Tozota dealerovi, prohlédnul 3 verze a ceny. Doma jsem do Googlu naťukal . . . " Problémy s Priusem", kde majitelé píšou svoje problémy s tím klumprtem . . . Natisknul jsem prvních 100 stránek a dal jí to číst a je vyléčená z Priusu . . . . |
