Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGETIKA: Dánská větrná flotila
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Petr Nejedlý 15.9.2008 9:06Re: Dánská větrná flotila-dotaz Pane Štekl, omlouvám se. Po několika dnech po zveřejnění jsou články obvykle "mrtvé", takže jsem už diskuzi nesledoval. Dnes jsem sem zabrousil zcela náhodou. Ohledně Německa vás mohu odkázat na můj článek z 10.7.2008 na NP nazvaný "ENERGETIKA: Vichr, vítr, větřík, větříček = potíže". Němci používají řešení, že v návaznosti na kolísání výroby ve větrných elektrárnách na severu Německa regulují výkon elektráren na fosilní paliva, především ve středním Německu, které větrné elektrárny zálohují. Předpokládám, že v případě Španělska bude řešení obdobné, tj. regulace pomocí el. na fosilní paliva popř. plynových el. |
|
|
Ladislav N. 27.8.2008 17:53ČEZ postaví největší větrnou farmu v Evropě ČEZ postaví největší větrnou farmu v Evropě ČEZ už si spočítal, že stavět větrníky v Česku, kde nefouká, je blbost. Tak je postaví v Rumunsku u moře, kde fouká: "...Farmy v rumunské provincii Dobrudža by měly disponovat výkonem kolem 600 megawattů, půjde tak o největší přímořskou větrnou farmou v Evropě. ..." |
|
|
J.Štekl 27.8.2008 11:34Dánská větrná flotila-dotaz Vážený pane Nejedlý, v informaci "Dánská větrná flotila" jste podal zajímavou aktuální informaci o stavu větrné energetiky v Dánsku a možnost intenzivního rozvoje tohoto energetického oboru jste zdůvodnil severoevropskou vodní energetikou.Chtěl bych se zeptat,zda do tohoto modelového zdůvodnění masivního rozvoje větrné energetiky lze zařadit i Německo (do 12/2007 instalovaný výkon 22250 MW,7 % z celkové spotřeby el.energie, v Dánsku jen 3124 MW) nebo např.Španělsko (do 12/2006 instal.výkon 11614 MW)?Není-li tomu tak,jak předpokládám,mělo by následovat vysvětlení,jak lze udržet stabilitu sítí i jiným způsobem než Vámi popsaným.Za odpověď děkuje Dr. Josef Štekl
|
|
|
Stoura 21.8.2008 23:10Re: Britský vědec chce ukládat větrnou energii Problémem je samozřejmě účinnost celého procesu. Při stlačování vzduchu se velká část energie mění v teplo (vizme kompresi ve spalovacích motorech - tam stlačení odpovídá hloubce 100 - 150m). Zásobníky by buď musely být velmi dobře tepelně izolovány, nebo se to teplo projeví jako čisté ztráty. Obecně v tom článku chybí zmínka o energetické účinnosti a ekonomické kalkulaci té technologie. |
|
|
martin 21.8.2008 12:08Britský vědec chce ukládat větrnou energii http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2085750 |
|
|
Anna 21.8.2008 6:47Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Presto vsak zije jizni polovina Svedska z elektriny vyrabene v severni polovine, tedy neco pres 1000 km. Jak to dokazou? |
|
|
Ladislav N. 21.8.2008 4:09Bílá kniha ISES - Přechod k obnovitelným zdrojům energie budoucnosti (překlad) Bílá kniha ISES (.pdf) - viz záměry EU |
|
|
Ladislav N. 21.8.2008 4:04Je tak potřeba napsat,, že v Dánsku mají nejdražší elektřinu v EU... ... a navíc cenu dánské elektřiny tvoří z ca 57% daňová zátěž. Dánsko - náš vzor Česko je zatím na 11 místě v EU, tedy podprůměr. Zelení magoři se jistě postarají, abychom se Dánsku přiblížili. |
|
|
Stoura 20.8.2008 19:49Re: Větrníky a vodní zdroje Ekonomicky by to prodrazilo spickovou elektrinu presne o tolik, kolik cini rozdil mezi cenou elektriny z vetrniku a z uhelne nebo jaderne elektrarny - tedy minimalne o 2kc/kWh. O nejaky ten halir by to neprimo zvedlo i cenu energie z techto zdroju (v dobe, kdy jinak napajeji akumulacni elektrarnu by musely jet naprazdno). |
|
|
Pick 20.8.2008 14:34Větrníky a vodní zdroje Před časem jsem mluvil s ing. Kopřivou, který dotáhl do konce Dlouhé Stráně. Zmínil se i kombinaci vodních a větrných zdrojů, zejména větrného proudu z tisícovek německých severomořských turbín. „Za současného stavu větrné energetiky u nás tento model nepřichází v úvahu – její výkon je o několik řádů nižší než kapacita přečerpávacích elektráren,“ poznamenává Kopřiva. Pokud by však výkon větrné farmy činil desítky megawattů, jak se projektuje například v Krušných horách na Chomutovsku, a jednotkový výkon turbosoustrojí byl podobný, je taková kombinace možná. „Další podmínkou je geografická blízkost obou zdrojů a dostatečně ‚tvrdá‘ elektrická síť. Pak taková součinnost může nejen omezit přenosové ztráty, ale změnit náhodný (stochastický) proud z větrníků ve špičkový vodní,“ dodává Kopřiva. |
|
|
Skoroprduch 20.8.2008 11:58Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Psalo se zde o lince 1000km. Jak jsem dříve uváděl příklad ztrát sršením tak jsem uvažoval s cca 15 kW na sloup. Tato hodnota se mění s počasím, zda v okolí linky se zrovna nepráškuje, těch vlivů je více. Skutečně dalším problémem je jalovina, ale to už je pro mne země neznámá. Proto ještě připomínám problematiku stability. Zažil jsem to několikrát kdy se činný výkon přetahoval s jalovinou, jednou stačilo přibudit a usadilo se to jindy to bylo nutno odbudit a taky se to usadilo. Nejhorší bylo když systém stále kolísal a bylo nutno zařízení odstavit a opět najet. Jinak jsou to tak rychlé děje že na to digi displeje nestačí reagovat, na ručičkových ukazatelích fázovací soupravy je to dobře viděl. |
|
|
JJ 20.8.2008 9:19Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. pro jakou vzdalenost plati ta procenta ? |
|
|
emersonskej 19.8.2008 23:33Re: Re: Re: Co to je "pěkně", ty skorojmenovče? Ten odkaz je docela dobrej - zvlášť doporučuju přečíst si tamní diskuzi. Fakt bomba - na jedné straně fundované odpovědi od lidí, co tomu evidentně rozumí a na straně druhé pár hloupoučkých zakvičení zeleného hnoje !!!!!!!!!!!!!!! |
|
|
Jenda 19.8.2008 22:53Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Prevedeno do snaze pochopitelnych pojmu ... pri urcite delce vedeni jsou ztraty vetsi nez kolik na zacatku muzu do vedeni narvat. |
|
|
Enik 19.8.2008 22:48Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Pokud jde ofyzikální hranice, pak se ma situace trochu jinak. Každé vedení má svoji indukčnost, svoji kapacitu a svůj reálný odpor. Kdo zná význam těchto pojmů, pak také ví co je to "jalovina." Při určité délce vedení jednoduše dosáhne jalovina takových hodnot, že jistící prvky na koncích takového vedení jsou plně zatížené jen tou jalovinou, a neumožňují už žádné dalží užitečné zatížení vedení. Jedná se o tzv. "kritickou délku vedení." Překročení této kritické délky vedení znamená překročení fyzikálních hranic! |
|
|
Jenda 19.8.2008 22:37Re: Re: Re: Re: Co to je "pěkně", ty skorojmenovče? Jen tak neposlou. Ale klidne prodaj. Protoze pokud neprodaj jedni, prodaj druzi. Nebo si snad myslite, ze se vsichni vyrobci (i kdyz je jich jen par) dohodnou? Realne mame vetsinu casu nasysleno tak na dva roky. |
|
|
Enik 19.8.2008 22:33Pokud to ještě někoho zajímá. Výpočet ztrát na venkovních vedeních VN a VVN je dost náročná záležitost. Samotný návrh takového vedení není vůbec nic snadného. Jelikož jsem měl tu možnost, byl jsem se podívat v PVE Dlouhé stráně. Tato elektrárna má instalovaný výkon 650MW, a k přenosové soustavě je připojena linkou VVN 400kV v délce cca 60km do Krasíkova. Nezatížená linka má ztrátu napětí cca 10kV!!! Je-li tedy na jednom konci linky 400kV, pak je na jejím druhém konci, v nezatíženém stavu, pouhých 390kV. Tyto ztráty jsou způsobené reálným odporem vodičů, jejich indukčností, příčnou kapacitou mezi vodiči, kapacitou proti zemi a svodovými proudy na izolátorech. Bohužel si už nepamatuju hodnotu jalového proudu nezatíženou linkou. Daly by se tak vypočítat reálné ztráty. Tato linka je tvořena asi z 1/2 jedním vedením 400kV s trojúhelníkovým uspořádáním fázových vodičů. Přibližně uprostřed své délky je toto vedení rozděleno na dvě samostatná vedení 400kV s trojúhelníkovým uspořádáním fázových vodičů. Pokud má někdo zájem, může si ztráty na linkách VVN sám vypočítat. Na webu je dostatek potřebných informací. Platí ovšem jedno zásadní pravidlo, že při určité dílce vedení dosáhnou příčné proudy na vedení hodnotu jisticích prvků na jeho koncích. V takovém případě není toto vedení schopno přenést žádný užitečný výkon. Připojení užitečné zátěže na konci takového vedení by totiž mělo za následek vypnutí jistících prvků na jeho protilehlé straně!!! S délkou vedení tak klesá jeho užitečné zatížení a stoupají ztráty! |
|
|
Ladislav N 19.8.2008 21:55Re: Re: Re: Vetrny tunelar Pavek No samozřejmě, za peníze daňových poplatníků odjinud, teď navíc sedí tenhle vykuk Pávek na Ministerstvu pro místní rozvoj (za zelené magory), to by jej museli mít doma za blbce, kdyby jim neposlal nějaké peníze navíc... |
|
|
Beldor 19.8.2008 19:38Re: ten soudruh se ztratama v tom ma asi hokej Mno hezka teorie. |
|
|
krmič 19.8.2008 19:00Re: Re: Re: Omlouvám se, už jsem to našel. V dolech bylo svého času skoro všechno na stlačený vzduch. Dokonce i lampy (generátor poháněný stlačeným vzduchem). Ten stlačený vzduch je tam skoro všude k dispozici. |
|
|
delfin 19.8.2008 16:15Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Ok, tak tedy nebudeme slovickarit. Myslim, ze nejsme "vepri". |
|
|
ook 19.8.2008 16:11ten soudruh se ztratama v tom ma asi hokej http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_power_transmission#Losses v roce 1980 byla cost effective hranice prenosu 7000 km. zda se ze se srsenim se nejak nepocita. a uplne lajcky navrch - kdyby se na jednom izolatoru ztrracelo 5 kW, tak by musel byt lehce do cervena a navic by jeste vyboj izolator rozleptal tak behem par mesicu. mene zvanit a vice studovat prameny |
|
|
Skoroprduch 19.8.2008 16:04Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Promiňte ale je to trochu slovíčkaření. Linka 400 kV má kapacitu asi 600 MW to znamená že ztráty jsou při plném přenosovém výkonu cca 12%. Pokud přenáším 300 MW tak ztráty jsou již 25%. To znamená že cena přenosu je opravdu někde jinde než za jakou nakupuji na začátku. Ty ztráty jsou bohužel konstantní při konstantním napětí. Další problém dálkových přenosů je stabilita linky. Mohu Vás ubezpečit že budící systémy velkých strojů mají velké problémy to uregulovat. Potom se divíte že budíky chodí jako stěrače a jste bezmocný. Opravdu znám provoz elektráren. |
|
|
Honza2 19.8.2008 15:39Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: předpověď větru, Uff. To je jako házet hrách do dubu :-) Od začátku tvrdím, že pro všechny větrné elektrárny v jedné oblasti (Evropa) musí existovat záloha, pro případ, že třeba týden nebude foukat. Přepovědi pomůžou v tom, že ta záloha nemusí být dostupná okamžitě, což by bez předpovědí musela. To srovnání s výpadkem Temelína na místě je. Je úplně lhostejné, jestli je ten výpadek bude 5x za týden nebo 5x za rok. Prostě tu zálohu za jeden(největší) elektrárenský blok mít musíte, pokud chcete mít stabilní síť. |
|
|
delfin 19.8.2008 15:36Re: Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Dekuji za info, jenze i zde se jedna o ztraty a ne o prekroceni fyzikalnich hranic. |
|
|
Skoroprduch 19.8.2008 15:32Re: Re: Re: Re: Re: Názorná ukázka decentralizace EZ v praxi. Taková drobnost. Každý izolátor má přeskoky. Na sloupech linky 400 kV srší každý. Pokud uvažuji o ztrátě 5 kW na každém izolátoru je to 15 kW na jednom sloupu na jedné lince to je při vzdálenosti 1000 km při 5000 sloupech docela pěkný výkon který jde do pryč. Zatím linek DC o velkých výkonech není moc postaveno a jsou zde i další problémy s přeměnou na AC. To jen na okraj. |
|
|
gerontusinza 19.8.2008 15:16Pane nejedlý, díky velmi zajímavá informace.
|
|
|
Corsini 19.8.2008 15:06Re: Re: Re: Re: Re: Re: předpověď větru, Než ze sebe uděláte ještě většího bIbce, tak se podívejte například na minulý článek autora (je na něj odkaz v textu). Najdete v něm graf s názornou ukázkou proměnlivosti síly větru v průběhu jednoho měsíce. Ten příklad s výpadkem jednoho bloku Temelína je hezký, ale naprosto zcestný. Pokud by měl odpovídat výkyvům v dodávkách větrníků, tak by musel vypadávat několikrát do týdne a to na různě dlouhou dobu a v různé časy. |
|
|
Honza2 19.8.2008 14:49Re: Re: Re: Re: Re: předpověď větru, Nu pokud máte předpověď, že příští týden nebude vůbec foukat, klidně tu elektrárnu najet stačíte. Zaplatíme to samozřejmě všichni v ceně elektřiny, stejně jako platíme všechny ty horké zálohy a přečerpávačky už dneska. Okamžitý výpadek celého 1000 MW bloku JTE během minuty totiž nepředpoví ani zázračný studentík p. Zimy. Omezování spotřebitelů nebude napříště probíhat soudružským způsobem, ale na principu tržním. Ty návrhy s on-line aktualizovanou cenou pro koncové spotřebitele už se objevily, stačí zapojet nové "inteligentní" elektroměry a jedem. Šetřílci budou brzo pouštět v levněším pásmu nejen bojlery, ale i myčky, pračky, lednice a mrazáky. |
|
|
Pragensis 19.8.2008 14:34Re: Re: Re: Re: Dík za čísla, Dle údajů z r. 2007 dosáhl vývoz větrných elektráren, komponentů k nim a know how, částky skoro 27 miliard dánských korun a odvětví výroby větrných elektráren zaměstnávalo v Dánsku 20 000 osob. |
