29.4.2024 | Svátek má Robert


Diskuse k článku

ENERGETIKA: 40 gigawattů?

Již delší dobu je znám německý plán na dosažení instalovaného výkonu 40 GW off-shore do roku 2040. Při současném instalovaném výkonu v Německu okolo 7,74 GW to znamená navýšení o 32,26 GW, neboli cca 5,16násobek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Milan 23.12.2020 9:48

Drahé ... navíc opět fosilní palivo. Ale levnější než akumulace.

M. Krátký 23.12.2020 6:59

Nepoučitelní magoři mi přinášejí dlouhodobé potěšení z neznalosti hesla poručíme větru dešti atd - slova mě známá již od první třídy obecné školy v roce 1949 !!!!!! Jen mi hlava nebere skutečnost, že na tuhle ptákovinu mohla naletět i Merkelbaba, která v těchto oborech vědecky v NDR působila - asi se pomátla, že nemá potomky, nebo je za to podplacená - nevím R^R^R^

P. Selinger 23.12.2020 6:23

Výkon větrných elektráren na moři by bylo vhodné využít pro elektrolyzu vody a vyrábět ve velkém vodík, který by nahradil elektřinu především v dopravě.

L. Novák 23.12.2020 8:35

Už mnohokrát se tady psalo o tom, že je to nesmysl. Vy to ještě nevíte?

J. Pokoutný 23.12.2020 9:25

Už se vyřešilo jeho skladování a přeprava? Nějak jsem si nevšiml.

R. Szewczyk 23.12.2020 6:13

nuž , řešení je jednoduché, když vypadnou OZ, nastartují se dizelagregáty, jak jednoduché, že ti němci na to nepřišli

L. Novák 23.12.2020 5:51

Díky za kvalitní článek! :-) R^

Autor do detailu rozvedl to, co každý, v elektroenergetice alespoň trochu orientovaný člověk, ví. Sluneční a větrné zdroje jsou natolik nestabilní v dodávkách energie, že čím větší počet jejich instalovaného výkonu bude uveden do provozu, tím větší musí být pohotový výkon záložních (klasických a jaderných) zdrojů. Tento stav vyvolaný ideologicky vnucovaným nesmyslným budováním OZE a (neinzerovanou nutností jejich zálohování) rozhodně vede ke hmatatelnému a mnohonásobnému zvýšení spotřebitelských cen elektrické energie. OZE s astronomickými náklady mají nízkou využitelnost v čase (a navíc zcela nezávislou na reálné spotřebě), a současně záložní zdroje při nízkém využívání jako "doplňkové" mají nutně výrazně zhoršenou ekonomiku provozu oproti režimu dodávek trvalého provozu s mírným kolísáním.

Zelená ideologie vede k jedinému. K obrovskému plýtvání zdroji, k prudkému navyšování cen elektrické energie ze sítě, a domnělé zastavení klimatických změn se konat nebude, protože jejich příčina není v produkci CO2 z fosilních zdrojů paliv.

A všichni idioti, kteří tento zvrácený systém civilizaci vnucují, budou v době, kdy vyjde jasně najevo, že se jedná o zelený podvod, nejspíš po smrti. Takže hurá do toho, "po nás potopa"!!!

Z. Lapil 23.12.2020 9:19

Jen připomenu, že tepelná a ještě výrazněji jaderná elektrárna jsou jako záložní zdroj dost nevhodné, protože se dlouho startují. Stačí si představit, jak dlouho trvá ohřívání vody v bojleru, a to máte zdroj energie pohotově (nemusíte nahazovat reaktor - jak se to vlastně dělá?) a vodu ohříváte na nějakých 60 stupňů, ne na 400 nebo kolik má ta pára, co jde do turbín.

Nemluvě o tom, že celý ten proces nejspíš stojí dost elektřiny, takže nahazovat elektrárnu několikrát měsíčně na pár hodin bude nejspíš i čistě energeticky ztrátová záležitost.

P. Milan 23.12.2020 9:50

Tepelná musí být ve stavu "teplé zálohy", tedy vlastně jako kdyby dodávala. Jaderná se jako záloha vůbec nehodí.

V. Novák 23.12.2020 9:55

Zastavovat a spouštět jaderný reaktor je nejen neekonomické, ale i to snižuje životnost reaktorové nádoby - píšu o tlakovodním, třeba VVER. Je to složitá operace, kterou je lepší dělat jen pokud je to nutné, tedy cca čtyřikrát do roka při výměně a přeuspořádání palivových článků.

Existují elektrárny, u nichž se vyplatí provozovat je v takovém režimu - samozřejmě jen ekonomicky, protože výpadková elektřina je nesmírně drahá. Ale nejsou to ani uhelné ani jaderné elektrárny.

R. Polášek 23.12.2020 10:35

Každá jaderná elektrárna má určitou okamžitou regulační kapacitu, danou technickými charakteristikami turbíny i reaktoru. Je to ale jen, pokud se požaduje reakce v sekundách, cca 5 %, v minutách tuším až 15 % +- kolem okamžitého výkonu jaderné. případně uhelné elektrárny. Proto například systém s dostatečně vysokým počtem jaderných a uhelných elektráren v podstatě nepotřebuje záložní kapacity, při dobrém dispečerském řízení náhodný výpadek jedné elektrárny pokryjí zvýšením produkce ostatní elektrárny.

Pokud se ale požaduje regulace ve větším rozsahu, je to už ale u JE a u uhelné elektrárny problém.

Z. Lapil 23.12.2020 10:49

Díky.

M. Vaněček 23.12.2020 1:32

Za těch 23 miliard Eur by teoreticky mohli Němci postavit 3-4 GW výkonu nových jaderných elektráren. A porovnejte to s výkonem těch větrných elektráren.

Není co řešit, jaderné elektrárny v Německu by byly strašně drahé, když by měly dát roční výrobu stejnou jako ty větrné. A navíc, drtivá většina Němců jádro nechce.

Z hlediska Německa je to jasné. Staví větrné a solární elektrárny, na 100% z OZE nepůjdou, není třeba.

J. Vintr 23.12.2020 2:44

Aby bylo zaručeno, že nedojde k výpadkům zásobování elektřinou, musí být výkon OZE zálohovaný zdroji, které nejsou závislé na rozmarech počasí a slunečním svitu. Pokud by měla tuto zálohu tvořit akumulovaná energie, musely by OZE v příznivějších podmínkách dodávat takový přebytek energie, aby pokryl výpadky - třeba i na týdny. O to by musel být větší jejich instalovaný výkon. To je dost těžko představitelné.

L. Novák 23.12.2020 5:28

Akumulace tak velkého množství energie je nesmysl. Neexistují reálné technické prostředky (a za spotřebitelsky dostupné ceny už vůbec ne), které by k takové obří akumulaci mohly sloužit. !!

M. Vaněček 23.12.2020 8:08

Samozřejmě akumulace v tak masovém měřítku je nesmysl, souhlasím. Ale takovou nikdo nechce, to není možné. Řešení jsou pružné doplňkové staré klasické zdroje, třeba plynové elektrárny které naskočí v případě potřeby. A zdvojení výkonu energetické soustavy to je realita v energetice, i my v ČR máme dvojnásobek výkonu elektráren vůči spotřebě.

Řešení existuje již nyní, jen blázni chtéjí u nás či v Německu 100% elektřiny z OZE. Jsou ale státy které to dokáží, třeba Norsko, v budoucnu jich bude víc.

L. Novák 23.12.2020 8:31

A jaké OZE má Norsko? Vodní elektrárny s vodou z tajících ledovců? Přes 99 % výroby elektřiny v pevninském Norsku je pokryto vodními elektrárnami. ;-)

J. Vintr 23.12.2020 8:59

Pokud by tepelné elektrárny měly být použity jen jako doplňkový zdroj, znamenalo by to, že by neběžely pořád. Spustit parní elektrtrárnu ze studeného stavu trvá poměrně dlouho, takže by nebylo vždy možné zareagovat na náhlý výpadek vykonu OZE, který může jdykoliv nastat. Navíc by takový provoz drasticky snížil životnost některých částí technologie elektrárny. Pokud by se parní elektrárny udržovaly v teplém stavu aniž by vyráběly energii, bylo by to dost neekonomické a stále by produkovaly ten fuj, fuj CO2. I turbína plynové elektrárny se na provozní otáčky roztáčí nějakou dobu, která může být delší, než náhlý pokles výkonu OZE.

Z. Lapil 23.12.2020 9:35

Jen připomenu, že předpověď počasí na několik - možná až 24 - hodin je celkem přesná, takže pár hodin na nahození záložních zdrojů lze zaručit s pravděpodobností výpadků, snad i avizovaných - a teď si naprosto cucám z palce - pro domácnosti několik málokrát do roka. Což jsem schopen. Páč jsem trénovanej ze socialismu a v dobách LED osvětlení a televizí by nejspíš domácnost byla bez problémů schopná přežít večer za pomoci dvou tří(???) autobaterií i s dětičkama u počítačů.

Ale máte naprostou pravdu, vaší úvaze jen ulamuju pár hrotů, rozhodně zůstává v platnosti.

L. Novák 23.12.2020 10:05

Hahaha, to už jsem někde slyšel, že na televizi se dá koukat i při svíčce... (když vypnou elektřinu). ;-D

Jenomže když ji vypnou, nepojede ani Internet, TV a všechno ostatní...

Z. Lapil 23.12.2020 10:48

Hlavně že píšu o bateriích :-).

Plazmová televize s úhlopříčkou 108cm má spotřebu necelých 200 W neboli 1kWh za večer (5 hodin). Ta s LED podsvícením asi 66W neboli asi třetinu.

"Pro většinu benzínových osobních automobilů je dostačující kapacita do 65 Ah." Jestli jsem dával ve škole pozor, tak televize žere 200W/220V = necelý 1A neboli jedna autobaterie vydrží krmit televizi - otesánka několik večerů (čistě teoreticky 65 hodin).

R. Pavelka 23.12.2020 11:14

Šmarjapanno, učil jste se někdy fyziku? Výkon je součinem napětí a proudu. Učili jsme se to tuším v osmé třídě. Ale s hanbou přiznávám, že to bylo za toho hnusného debilního bolševického neinkludovaného školství, co děti nic nenaučilo. Ta Vaše 66Ah baterie z auta (12V) by pro tu plazmovku vydržela méně než čtyři hodiny.

Z. Lapil 23.12.2020 11:35

Kdo se ptá, vypadá hloupej, kdo se neptá, hloupej zůstane, takže prosím - co mám blbě? Výkon je součinem napětí a proudu, takže proud je výkon děleno napětí. Notabene když tady náhodou 200/220 je přibližně rovno 1, stejně jako 220/200.

A je-li kapacita v Ah rovna součinu proudu a času, tak 65/1 = 65 hodin... Tady už s poznámkou čistě teoreticky.

J. Jurax 23.12.2020 13:22

No, ono je v 12V 65Ah baterií skryto 0,78kWh. Uvažovaná televize žere 0,2 kW za hodinu, tedy by Vám ta plně nabitá baterie, jsouc vybita do mrtě, dala 3,9 hodiny provozu. Ryze teoreticky, protože musíte ještě uvážit měnič a jeho charakteristiku. Tak odhadem bych řekl, že v reálu byste měl vydržet tak 2,5 až nanejvýš 3 hodiny. Možná ... ;-)

L. Novák 23.12.2020 15:17

Navíc - ten akumulátor nemůže vyčerpat do nuly, ale musí tam pár desítek procent nechat, jinak se akumulátor poškozuje. U olověného akumulátoru je to pod 50% plného nabití. ;-)

Z. Lapil 23.12.2020 16:42

Díky. Stejně mi ale není jasné, kde dělám chybu. Evidentně jsem někde cestou ztratil napětí, ale na to už snad přijdu.

T. Foldyna 23.12.2020 11:24

Ano, teoreticky se elektromobil samozřejmě dá použít jako záložní zdroj v domásnosti. Ncméně stav, kdy nepříliš svítí slunce a nefouká vítr může trvat děle než jeden večer. Kromě počítače a pár žárovek si přidejme další spotřebiče, bez kterých je to spřibývajícími hodinami postupně tžší a těžši. Zvláště, budeme-li mít celoeletrický rodinnný dům. - Tepené čerpadlo, elektrickou troubu i vařiče.

Jeden člověk v USA, který měl předimezované solární panely a Tesla baterii tuším 9,6Kwh psa, že to jednu zimu se štěstím zvládl bez zapnutí generátoru, ale mnoho jeho známých už prostě muselo zapnout.

Jinak řečeno, člověk by také mohl skončit s vybitým elektromobilem a bez elektřiny... Pokud by nemusel odjet a nechat doma ostatní mrznout.

Z. Lapil 23.12.2020 11:40

Jo, naprostý souhlas.

Leda že jsem psal o autobatreii, 65Ah by vás moc daleko nedovezlo. A nechat blafat auto před barákem a živit televizi z něj, to je hodně pitomý způsob ochrany klimatu :-).

L. Novák 23.12.2020 12:38

Ochrana klimatu je zelená mantra. Nic víc.

Z. Lapil 23.12.2020 9:46

Jakž takž se dá pracovat s akumulací v domácím měřítku. V solidním zděném/betonovém baráku vydržíte dost hodin bez topení (akumulace ve stěnách; dřevostavby tohle neumějí), teplou sprchu z bojleru si dáte taky i když zrovna nejde proud, a osvětlení a případně počítač či mobil utáhne pár tužkových baterií. Na spolkové chalupě (Brontosaurus) jsme FV osvětlení vymýšleli tak dlouho a poctivě, až jsme skončili u obyčejné autobaterie. Jak je to s ní energeticky, to si netroufám odhadnout, ale ten kdo ji táhl na ten kopec, dost funěl a večer u ohně dostal buřta navíc :-).