Kilmore 2.10.2009 12:48

Re: Drobná vada na kráse úvahy

I tohle by mohlo fungovat, nebýt toho, že banky jsou de facto součástí státem zřízeného kartelu. Za takových podmínek skutečně je kontrola velkou potíží, ovšem zkrouhnout mzdy není rozhodně řešením, je to jen špatná léčba příznaků choroby.

Bylo by skvělé, pokud máte praktické zkušenosti a pokud samozřejmě se o ně chcete podělit, napsat o tom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 23:12

Re: Je náš ekonomický systém v pořádku?

A jak skončí zdravý člověk bez majetku? Záhy jako nemocný, hladový a je mu zima.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eliška 1.10.2009 23:25

Re: Je náš ekonomický systém v pořádku?

Hladoví budiž nasyceni, prokřehlí oblečeni, bez domova ubytováni, nemocní uzdraveni, nemajetní podarováni. Jak se chováme ke svým bližním? Umíme sdílet bohatství ? Umíme sdílet přírodní zdroje? Umíme se na nemajetné dívat jako na  rovnocené bytosti? Jsme primitivní. Každý musí začít u sebe...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Eliška 1.10.2009 23:29

Re: Je náš ekonomický systém v pořádku?

Navíc v tomto životním prostředí zdravý člověk zdravý dlouho nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 21:07

Re: Pojištění vkladů a centrální banka

Jediný retailový klient nemá vliv fakticky žádný, ovšem o jednotlivci se zde nikdo nezmiňoval, desítky tisíc klientů a jejich rozhodnutí už hrají roli podstatnou. Lidé dnes příliš nehledí na solidnost banky, protože spoléhají na pojištění vkladů. Za normálních podmínek by si investici do banky každý rozmyslel stejně dobře, jako si každý rozmyslí třeba fond nebo akcie.

Co v praxi způsobil pád LB? Bezcenná "aktiva" zmizela, ostatek byl rozprodán, špatní zaměstnanci opustili byznys, ti dobří si našli práci u konkurence. V podstatě se stalo přesně to, co se stát mělo, jedna část nafouklé bubliny splaskla. Všichni dělají humbuk kolem možných pádů i těch největších bank, ale i kdyby se zhroutily všechny, do několika měsíců by došlo k reorganizaci a svět by se točil dál. Bohužel federální vláda intervenuje, pád těch největších i řady středních bank odvrátila, tedy fakticky tam napumpovala peníze daňového poplatníka. Objem ztrát se ale nijak nezměnil, pouze je zaplatil někdo jiný.

Co se týče společnosti, v jakékoliv byli vždy lidé neuvěřitelně závistiví a neschopní, stejně jako lidé výtečných kvalit. Nerovnost je proto zcela přirozená, není jednoduše možné, aby pologramotný dělník u pásu, jehož duševní život se vejde do krabičky od sirek, byl společností oceněn ověnčen vavříny a zaplacen jako manažer schopný řídit nadnárodní firmy, anebo skvělý vědec, případně umělec. Do té míry, do jaké nerovnosti příjmu odráží nerovnosti příjmu, je věc zcela v pořádku. Potíží je, že čím více zavádíte regulací, tím méně je úspěch závislý na schopnostech, tím více naopak se odvíjí od napojení na různé politické a byrokratické organizace. Sice jsem kritizoval osekávání mezd bankovních manažerů, souhlasím ale zcela, že velmi pravděpodobně opravdu dostávali neúměrné odměny. Rozhodně ale ne kvůli selhání trhu.

Jinak máte pravdu, že nejsem zastánce střední cesty, každá regulace totiž nakonec vede k další, takže o nějakém kompromisu zde nemůže být řeci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlado Z 1.10.2009 21:42

Re: Pojištění vkladů a centrální banka

Nedat peníze do banky znamená, že peníze mají být doma pod polštářem a netočit se v ekonomice. To znamená brzdu ekonomického růstu.

Pád LB v praxi způsobil zamrznutí mezibankovního trhu. Nikdo nevěděl, kdo má kolik cenných papírů LB, jak to ovlivní jeho bilanci. Vznikla bankovní krize, kterou zachránily centrální banky nalitím likvidity, jinak by hrozil krach celé ekonomiky-podniky dnes již bez provozních úvěrů žít nemohou. Máte pravdu, krachy dalších bank by systém očistili, ale za cenu Velké deprese a desetiletí strádání a sociálních bouří. Ekonomům se dobře teoretizuje o příznivém vlivu nezaměstnanosti, dokud se nejedná o ně samotné. V tom jsme všichni lidé stejní

Nerovnost lidí je přirozená-duševní, výkonnostní a majetková. Jde o to jestli Váš Trh dokáže správně ocenit absolutní i relativní rozdíly mezi lidmi. Je známo že podléhá prakticky neustále různým větším-menším deformacím. Je známo, že Homo oeconomicus, jenž by se choval racionálně a přísně matematicky logicky neexistuje, naopak, že Homo sapiens jenž existuje, vždy znova a znova opakuje tytéž chyby. Takže i nadále budou chtít akcionáři rychlé a výrazné pozitivní výsledky na úkor rizika a dlouhodobých perspektiv a budou odměňovat ty, kteří jim tyto výsledky slíbí a dají, i když na to později doplatí.

V reálném světě je všemocná ruka trhu značně schromlá. Proto jisté regulační mechanizmy můžou přirozený stav věcí vylepšit. Asi jako zdravotnictví vylepšuje zdravotní stav člověka i když nahradit funkce imunitního a dalších systémů nedokáže. Já proto říkám regulace-v principu ano, otázka je kdy, kde a jak. Nedomyšlená regulace může napáchat víc škody než osohu. 

A konkrétně k odměnám manažerů-aktuální problém není zdaleka o tom, mít ve vedení lidi schopné(všeho), ale také morální, statečné, ochotné říkat nepříjemnou pravdu a nepodléhat tlakům na maximální čísla ve výkazu a honbě za co nejvyšší odměnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 23:10

Re: Pojištění vkladů a centrální banka

Ten bankovní velký krach by byl vyřešen v čase mezi šesti měsíci a rokem, vůbec není důvodu hrozit desetiletími. Co se týče nezaměstnanosti, je to velice žádoucí jev. Abyste netrpěl představou, že zde teoretizuji, na jaře jsem sám musel opustit předchozí zaměstnání. Zůstat ale na místě ve firmě, která očividně nemá zakázky a v dalších letech pravděpodobně ani mít nebude, to by bylo naprosto chybné z hlediska osobního i z hlediska celé společnosti. Jednoduše by šlo o plýtvání pracovní silou, která má/musí změnit své uplatnění, musí se zaměřit jinam. Právě proto, že nikdo nevydrží bez práce dlouho, jednoduše je nutné snížit své mzdové požadavky a hledat jinde, proto nehrozí to desetiletí. 

Nikdy bych netvrdil, že trh ocení něco správně ve smyslu dokonale. Pouze to ocení správně ve smyslu nejlépe, jak je to možné v reálném světě. Co je alternativou? Snad politický proces, snad máme volit vhodné mzdy pro různé profese? Vždyť to už tu bylo a pořádně to selhalo! Abychom si rozuměli, ta ruka trhu jsou ve skutečnosti jednotliví lidé a jejich rozhodnutí. Politický proces jsou také jednotliví lidé, ale jen někteří činí rozhodnutí, zatímco ostatní poslouchají. V konečném důsledku volba stojí mezi tím, aby každý šel sám za svým štěstím a podle svého nejlepšího vědomí, anebo aby za něj rozhodovali nějací funkcionáři. Přesně o to jde, když volíme mezi laissez faire a regulacemi, veškeré pokusy o vylepšení svobodného trhu končí ve stejném bahně politikaření a byrokracie, ať jsou Vaše úmysly jakkoliv dobré.

Neodpustím si poznámku k morálce, statečnosti... Moje osobní zkušenost říká, že všechny tyto kladné vlastnosti nejspíše najdete u velmi dobře zaplacených lidí . Já vím, u nás se to nenosí, ale obyčejný člověk je obvykle vyjma své obyčejnosti také vychcánek neschopný dodržet dohodu, usilovně pro něco pracovat a dívat se pravdě do očí. Proto je dole.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlado Z 2.10.2009 7:23

Re: Pojištění vkladů a centrální banka

Velká deprese deset let trvala, takže to riziko tu bylo. Neodpověděl jste, co by za tu dobu-půl roku až rok, dělaly podniky bez provozního kapitálu. Opravdu by došlo k masovým krachům.

Ne každý, kdo opráci přijde, si ji dopůl roku najde -u nás v rodině jsou to momentálně tři lidi, jeden je skutečně velice schopný, pracovitý a poctivý, přesto momentálně práci nesehnal -hledá dále.

Můj pohled na věc trhu bych Vám osvětlil asi takhle: demokracie rovněž není dokonalá, je to ale to nejlepší, co máme. Přesto neustále hledáme, jak ji vylepšit, stát od státu se detaily uspořádání moci liší, upravují/regulují se novými zákony vztahy mezi lidmi (ne vždy k lepšímu).Laissez faire vnímám pak analogicky jako anarchii, kde si každý dělá, co chce, až dokud hromaděním chyb nepadne na hubu. Pak přijde někdo jiný podobný. Klasická ekonomie dle mého názoru příliš zanedbává iracionální psychiku člověka, proto její řešení v praxi fungují jen v omezeném rozsahu podmínek.

Co se týče "obyčejných lidí", má životní zkušenost je taková, že procento vychcanců a lajdáků je stejné mezi řadovými zaměstnanci i mezi řídícími funkcemi. Bylo by dobře, kdyby stav věcí odpovídal Vašemu názoru, ale mám pocit, že v tomto směru přirozený ekonomický výběr zatím dostatečně netlačí. (Behavioral economy dokonce uvádí studie, kde akcionáři mají tendenci volit do vedení firem psychopaty a jsou to studie z USA, ne od nás).

Závěrem Vám děkuji za konstruktivní diskusi a za to, že jste odpovídal na moje výhrady. Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 2.10.2009 13:07

Re: Pojištění vkladů a centrální banka

Jistě, trvala deset let, ale dodnes se vedou spory o tom, zda to tak muselo být. Patřím k táboru těch, kdo říkají, že Hoover a Roosevelt zavinili přesně to dlouhé trvání. Pro srovnání deprese z roku 1921 skončila po roce, byla dokonce i historií zapomenuta, přitom však byla zpočátku mnohem hlubší než ta z roku 1929. Jenže tehdy seděl v Bílém domě prezident, který seškrtal rozpočet a jinak nedělal nic, což se ukazuje být pro hospodářství pravým požehnáním :)

Když už je řeč o táborech, nejsem zastáncem klasické ekonomie (to dnes asi nikdo), ani neoklasiky, ani keynesiánství různých příchutí, ale rakouské školy. Proti té lze těžko říci, že zanedbává iracionalitu a omezuje se na nějaké idealizované konstrukce člověka. Na VŠE prý je dost přednášejících se znalostí těchto myšlenek, jinde u nás ale člověk o tom moc neslyší. Pokud na ně narazíte, určitě jim věnujte alespoň chvíli, stojí názory pánů Misese, Hayeka, Rothbarda a dalších určitě za pozornost. Pokud jde o demokracii, relevantním autorem může být třeba H.H.Hoppe, též vřele doporučuji. Ten právě rozebírá tu anarchii, o které hovoříte, a ukazuje, že není tak chaotická a nebezpečná, jak se může zdát, ve srovnávní s monopolem existujících států.

Určitě se s Vámi ale nebudu přít, že trh práce není příliš flexibilní. Sám jsem nerozuměl, proč zaměstnavatelé nejsou doslovan nadšeni zájmem člověka, který jim nabízí dostatečnou kvalifikaci a zároveň je ochoten pracovat i za dosti nižší mzdu. Jenže když si člověk přečte zákoník práce, tak je mu hned jasné, odkud vítr vane.

Loučím se a přeji hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petr Kunetka 1.10.2009 16:11

Re: Cože???

Caveat emptor, napriklad...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 10:56

Re: Byla to právě přemíra regulace finančního systému která celou krizi způsobila...

Potíž byla jinde, a sice v bankách stále ve vlastnictví státu. Kdyby se jich zbavil zavčas, pak existence mnohých finančních ústavů a jejich časté krachy nevadily vůbec, rychle by se scéna vyčistila. Nadto nebylo nijak nutno sypat do nich peníze, nemuselo to rozpočet stát ani zlámanou grešli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M.S. 1.10.2009 17:00

Re: Byla to právě přemíra regulace finančního systému která celou krizi způsobila...

Vy asi nevíte co píšete. Vždyť to bylyprivatizované soukromé banky co krachovaly (a kampeličky). Rovněž tak v USA. Stát musel zasáhnout, protože tam měla peníze nejen převážná část obyvatelstva, ale i státní instituce (např. obce) a podniky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 20:49

Re: Byla to právě přemíra regulace finančního systému která celou krizi způsobila...

Státní banky způsobily potíže tím, že poskytovaly laciné úvěry firmám, které měly zkrachovat. Měl jsem se vyjádřit přesněji. Soukromé banky zákonitě padaly a bylo tomu tak dobře, šlo o nevyhnutelný proces. Tím, že stát zasahoval, nic chytrého neudělal. Nedává smysl zachraňovat státní peníze tak, že se do díry přilejí další státní peníze, ani není příliš morální ztráty jedné části populace hradit z daní populace celé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 11:01

Re: Kdyby šlo v bankách

Čert vezmi hlupáky, kteří svěří peníze neschopnému, anebo zloději. Copak nechápete, že za svá rozhodnutí každý neseme odpovědnost? Proč předpokládat, že když toužíte po zisku (úrokovém výnosu), že můžete se vyhnout riziku? V reálném světě nemožné. Každý pokus o to je stejně smysluplný jako vynalézání perpetua mobile, je to to proti přírodním zákonům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Marat 1.10.2009 12:04

Re: Kdyby šlo v bankách

Otázka zní : Jak si ti hloupí dokonce i chytří můžou ověřovat, zjišťovat schopnosti bankovních manažeru, aby nebyli hloupími? Stává se a to často i ve vyspělých státech, že manažer banky ve velmi krátké době dostane banku ke dnu, ale dostane i sta miliony dollaru jako bonus. Manažer banky po tři měsičním ředitelováni opuští banku kterou za tu krátkou dobu zruinoval, ale s mnoha deseti i stamilionovým bonusem. Tak to ve světě chodí. Kde která banka je soukromníka? Mnohdy to vypadá, že banky jsou pro "manažery" dojné krávy z kterých můžou oni vydojit stamiliony oběživa jen pro sebe. Ti manažeří nejsou majitelé, jsou jen zaměstnanci a dobrými kámoši podivných majitelu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 14:03

Re: Kdyby šlo v bankách

Pokud by nebylo možné najmout spolehlivého a schopného manažera, pak by nemohla fungovat žádná firma větší než taková, kterou ještě ovládá a je schopen uřídit přímo majitel. Očividně to možné je. Takže otázka spíše zní, proč to právě v bankách selhává, když jinde věc funguje. Dosti jasně selhali sami akcionáři. Proč však? Copak neměli stejnou motivaci jako jiní akcionáři v jiných odvětvích, aby hlídali management? Co se stalo, že ztratili zájem. A odpověď je opravdu prostá, jiné firmy mohou krachovat, banky nikoliv. Proto se nemusel nikdo bát, že se zásoba peněz tekoucí z centrálních bank zdála bezedná a že existují další záruky, které akcionáře ukolébaly k naprosté nečinnosti. A zde je kořen všeho zla. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vlade 1.10.2009 13:25

Re: Kdyby šlo v bankách

muzu, dokonce je na tom postavena velka cast financi a ekonomiky. rika se tomu "risk-free-rate", a vetsinou, ve svete fiat penez, jsou vladni dluhopisy povazovany za ekvivalentni (bavime se o fiat penizech, ne o jejich kupni sile, coz je vec ponekud jina).

Problem jsou negativni externality. Kazda alespon mirne logicka firma skoro vzdy odmitne platit negativni externality (pokud negativni externalita poskozuje firmu napr. tim ze zakaznici neco odmitaji kupovat, tak uz to z definice neni externalita) - pripravi se tim o

Financni kapitalizmus jak ho zname ted neni kapitalizmus, protoze prave to riziko ktere zminujete neexistuje - banky budou zachraneny, neb pokud by dnes zavrela Citi dvere a lide/firmy by nemohli na ucty co s ni maji tak je chaos sileny.

Omezeni bankovniho sektoru je jenom pokus omezit negativni externality, nic vice, nic mene. Da se to udelat dobre (coz jsem zatim od zadneho politika neslysel) anebo spatne (coz jsem zatim slysel od vsech politiku).

Ostatne, pokud jsme u negativnich externalit, tak spolecnosti s rucenim omezenym, ktere maji povahu opce (nelimitovane zisky, limitovane ztraty) se primo vybizeji k zneuzivani- a, mimochodem, sro bylo vynalezeno jenom tak cca pred 150-200lety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 14:21

Re: Kdyby šlo v bankách

Ovšem vládní dluhopisy jsou svého druhu "zvráceným" aktivem. Jejich bezrizikovost je dána faktem, že narozdíl od všech ostatních tržních aktérů může vláda šáhnout do kapes svým občanům, a to vcelku hluboko. Vklady u bank mohou této "bezrizikovosti" dosáhnout pouze za podmínky, že vláda je (sama nebo skrze centrální banku) ochotna udělat pro ně totéž, a sice přenést náklady na čisté plátce daní, kdykoliv jen je to třeba. Skutečně tedy zde jsou externality, a sice ta schopnost banky přivlastnit si zisk a naopak rozložit ztrátu na celou společnost. Regulace to nijak neřeší, přesně naopak. Řešením je návrat k trhu, kdy riziko nesou akcionáři a vkladatelé (což jsou svého druhu též akcionáři, jen bez práva řídit společnost).

Co se týče společností s ručením omezeným, není to vůbec srovnatelné. Ztráty bank můžete být donucen hradit i vy, byť s bankami nemusíte mít nic, vůbec nic, společného. Postačí k tomu pouze ochota vaší vlády vás okrást. Abyste mohl ztratit v případě s.r.o., musíte s touto společností vstoupit do nějakého smluvního vztahu, což je de facto svého druhu investice. Jde tedy o velice odlišnou situaci. Neobhajuji tím tuhle právní formu, jen konstatuji, že situace bank je radikálně odlišná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

ranbow 1.10.2009 3:22

Re: zapominate na inflaci

No ono tak nejde o to kolik manažeři pracují a kolik za to berou, ale spíš, k jakým to vede metodám a  výsledkům. Takže, jestliže podnik nabídne a vyplácí manažerovi vysoký plat, ten naplánuje a rozdělí práci,a pak jen v klidu dohlíží že plán se plní, je to OK.

Jestliže ale podnika vyplácí  manažerovi stamilionové prémie za překračování plánovaných výnosů, a ten to dosahuje  silně rizikovými a spekulativními operacemi, aby se vyrovnal podobným, stejně hodnoceným manažerům, takže to nakonec potopí celý bankovní sektor, tak to už v pořádku není...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kilmore 1.10.2009 11:07

Re: zapominate na inflaci

Inflace je důsledek fungování toho našeho regulovaného bankovního systému, ten je postaven přesně tak, aby zvyšoval množství peněz v oběhu. Kdo nevěří, ať tam běží, ať se podívá na vývoj M agregátů řekněme v posledních deseti letech. Za určitých předpokladů ale mzdy mohou být upravovány tak, aby jejich reálná výše zůstala přibližně stále stejná. Ostatně mzdy jsou řízeny stejnými zákonitostmi v případě manažera jako v případě obyčejného pracanta u linky, tedy snad lze argumentovat, že mzdy byly moc vysoko všechny, ale těžko lze obhájit, že jen některé (manažerské) utekly k nebesům.

Vtip je v tom, že ti nejvyšší manažeři nemusí pracovat 8, 10, 12 i více hodin denně, aby měli nárok na svou mzdu. Ostatně jsou manažery, nemají někde se lopotit u stroje, anebo nad papírem, jejich úkolem je dělat správná rozhodnutí. Teoreticky je možné, že budou pracovat i hodinu denně, přičemž dostanou mnohonásobek průměrné mzdy. Platí se tu za výsledek, ne za snahu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek