29.4.2024 | Svátek má Robert


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
BOMBON 26.3.2007 9:51

... no a od toho

uz je jen krucek k tomu, aby vyrobce prestal vyrabet zbytecne zbozi... protoze se mu to nevyplati. no a tak se v trznim prostredi vyrabi plusminus prave tolik zbozi, kolik je prave potreba. co je na tom spatneho?

ta spontanni trzni sila, to jste vy a ja, to je kupujici, to je spotrebitel. 

ja porad nevim, co je na tom spatneho... 

Šumavák 26.3.2007 10:13

zřejmě vyrábí něco, co se špatně prodává

a bojí se že přijde o práci.....

BOMBON 26.3.2007 11:34

Re: zřejmě vyrábí něco, co se špatně prodává

no to je nejlepsi cesta k tomu, aby zacal delat neco, co se bude prodavat, ne? ;-)

Finist 26.3.2007 10:19

Re: 19. století

Tak vidím, že Marxistická pohádka o krizi z nadvýroby u nás stále ještě straší. Netriviální fakt je ten, že se struktura výroby tímhle zbůsobem dokáže poptávce snadno přizpůsobit. To, co se nevyplatí vyrábět se prostě taky nevyrobí a volné kapacity se využijí na výrobu toho, co lidé potřebují.  

Pytel 26.3.2007 10:48

Re: Re: 19. století

Takový John Ramsay McCulloch a další ekonomové byli marxisty?

Že by vlastně k žádným krizím z nadvýroby nedocházelo?

Jsou lidé, kteří prostě nedokáží pochopit, že zkušenosti, které zažili jiní lidé před desítkami a stovkami let, nejsou pohádkou, ale realitou.

BOMBON 26.3.2007 11:40

Re: Re: Re: 19. století

neznam mccullocha, ale i nemarxista se muze mylit, stejne jako ti, kteri se za marxisty oznacuji, ne?

krize z nadvyroby ze by vedla k valkam? to jako ze kdyz fabrika, ve ktere delam, toho moc vyrobi a nema odbyt, tak vezmu flintu a jdu na nemce? ja tomu porad nerozumim...

zdeněk 26.3.2007 11:49

Re: Re: Re: Re: 19. století

ano, protože začnete vyrábět děla, tanky, letadla a stát to od vás koupí. :-/

BOMBON 26.3.2007 12:53

Re: Re: Re: Re: Re: 19. století

ale to je chyba poptavky, nikoliv nabidky!!! stat, to jsou zase a znovu ti, kteri vas ujistuji, ze se postaraji o vas blahobyt...

dotacemi, kvotami, cly, hospodarskou politikou.... nebo ze od vas nakoupi to, co zadny spotrebitel nepotrebuje

to je jako kdyz se pes kouse do ocasu a zalostne vyje, protoze ho to boli :-/

zdeněk 26.3.2007 11:48

Re: Re: Re: 19. století

myslím že jako potvrzení teorie by mohlo sloužit příliš velká těžba  zlata po objevení Ameriky a s tím spojený hospodářský propad. I když jde o speciální případ kdy zlato soužilo jako platidlo.

Modrý pták 26.3.2007 12:14

Ta těžba zlata nemá s "krizí nadvýroby" vůbec nic společného.

To americké zlato vedlo k inflaci. Za stejné zboží jste zaplatil více. Stejnou věc zažívá každá země, která tiskne peněz více než se vyrobí zboží. Takže kdybych měl přistoupit na legrační "teorii krize nadvýroby", tak to zlato by ukazovalo, že byla podvýroba", což je úplně stejně stupidní jako "krize z nadvýroby". Prostě inflace je čistě peněžní jev. Prostě přiděláte nějaké nuly navíc.

Finist 26.3.2007 12:11

Re: Re: Re: 19. století

Krize z nadvýroby nejsou zkušeností! To jsou jen prázdné a zcela chybné teorie! Vlastně to těžko nazvat teorií, páč celá ta myšlenka stojí naprosto na vodě. Jiní lidé kteří prožili zcela stejné události je zdůvodňují docela jinak. Teorií ekonomických cyklů je víc, ale žádná dnes uznávaná není tak na hlavu padlá, aby z krizí obviňovala  nadvýrobu. I ti prdlí Keynesiánci to radši svádějí na "nedostatečnou agregátní poptávku" a "chybějící investice."

Modrý pták 26.3.2007 12:15

Takhle už jsem to pointovat výše nechtěl :-))

Finist 26.3.2007 12:21

Re: Re: Re: 19. století

A už podle toho, co je na wiki o McCullochovi tak je to jasné -

http://en.wikipedia.org/wiki/John_Ramsay_McCulloch

Ricardiánec stejně popletený pracovní teorií hodnoty jako později Marx (i když u Marxe to byl spíš zlý úmysl než prostá nevědomost)

tris 26.3.2007 9:12

Zdenku

Ano, delnici budou mit mene penez. A ostatni lide? Neni nahodou ve vasem prikladu dulezite mnostvi penez v ekonomice? A na mnozstvi penez v ekonomice ma propousteni vliv? Ony se pali, kdyz se propousti?

zdeněk 26.3.2007 10:17

Re: Zdenku

V které ekonomice bude více peněz? V té v které budou mít pracující zaměstnání a slušný plat nebo v té kde budou nezaměstnaní? Kdo bude kupovat vaše výrobky? Není náhodou pro ekonomiku prospěsné když zaměstnanci mají slušný plat a mohou si koupit více věcí?

Finist 26.3.2007 10:23

Re: Re: Zdenku

Zaměstnanci si mohou koupit víc věcí jenom tehdy, když bude víc věcí na trhu. To je důležité. Strach o to, že nebude co dělat je zcela iracionální - vždycky bude co dělat a vždycky bude dost pracovních míst. Ochrana trhu nevytváří žádná pracovní místa NAVÍC, lidé se jen prostě zaměstnávají něčím jiným a méně produktivním.

tris 26.3.2007 12:39

Re: Re: Zdenku

Zdenku, kdyz budou mit zamestnani mene penez, tim vice penez budou mit zamestnavatele a tim vice si tohou mohou koupit - oni jsou totiz taky spotrebitele. V rukou spotrebitelu bude furt stejne penez, at je nezamestnanost vysoka nebo nizka - proc by to melo zpusobovat nejakou krizi?

tris 26.3.2007 12:55

Re: Re: Zdenku

Nebo jinak: Zamestnavatele nemeli penize, protoze nikdo nekupoval jejich vyrobky. Lidi nemeli penize, protoze je zamestnavatele vyhodili. Nikdo nemel penize. kam se podely?

qwert 26.3.2007 14:18

Re: Re: Re: Zdenku

no ležely v zásobách na skladech, v rozpracované - nedokončené výrobě a v investicích, které "přestřelily" , nesplnily očekávání ivestorů a nevydaly zpět peníze se ziskem.

tris 26.3.2007 14:37

Re: Re: Re: Re: Zdenku

Chcete říct, že ty PENÍZE ležely ve skladech, v továrních halách? A proč je tam někdo nevzal?

zdeněk 26.3.2007 14:27

Re: Re: Re: Zdenku

Mohli by třeba zmizet do Číny, jež nám dodává levné zboží a my  nechráníme trh.

Kam se poděly peníze v hospodářské krizi 30 let?

maja 26.3.2007 8:17

prostě je to tak

a nám nezbývá jenom se s tím naučit žít, nebo změnit planetu

J.G. Pašek 26.3.2007 7:33

Již v 19. století řekl Frédérick Bastiat . . .

Již v 19. století řekl Frédérick Bastiat: "Stát je velkou fikcí, pomocí níž se každý snaží žít na úkor všech ostatních". Jak si tedy (na účet všech ostatních) můžete přilepšit? U stavebního spoření můžete dostat od státu ročně až 4500 korun a u penzijního připojištění až 1500 korun. 

maja 26.3.2007 8:15

Re: Již v 19. století řekl Frédérick Bastiat . . .

Ale jak dlouho?S tím stavebním už to také není docela pravda

Finist 26.3.2007 8:41

Re: Již v 19. století řekl Frédérick Bastiat . . .

Pamflet Stát, ze kterého pochází tenhle výrok se zde pravděpodobně také v krátké době objeví ;-)

Tom 26.3.2007 0:58

Zemědělství je spešl

v tom, že nadúroda způsobí takový elastický pád cen, že producenti jsou pod výrobními náklady. Proto se raději domluví a část produkce třeba spálí. Proto zde nějaká regulace má smysl.

Všude jinde spíše smysl nemá, protože by výrobci měli být schopni na klesající mezní poptávku (která jde pod jejich výrobní ceny) reagovat rychlým snížením produkce. Pokud se najde někdo jiný, kdo to dodá i za ty mezní ceny, tak holt stávající producenty nahradí a zvýší se množství ("hojnost").

Pak jsou určité dynamiky trhů, např. likvidace konkurence dumpingem.

Z takhle starých textů by se nemělo moc vyvozovat.

Finist 26.3.2007 1:07

Re: Zemědělství je spešl

Právě naopak, tyhle staré texty jsou důležité k tomu odhalit, jaké moderní pověry to dneska stačili vzniknout. Zvláště ta o tom zemědělství a dumpingu.  Jednou pro vždy by mělo přejít do krve, že na dumpingu = prodeji za nižší než výrobní ceny, není vůbec nic špatného.

Tom 26.3.2007 1:29

nepovídejte ... Re: Re: Zemědělství je spešl

i krátkodobě to je nefér obchodní praktika, nicméně potřebuje-li někdo vyprodat sklady budiž. Dumping jako akviziční praktika získávání trhu je vysoce sporná i pro spotřebitele.

Finist 26.3.2007 7:01

Re: nepovídejte ... Re: Re: Zemědělství je spešl

A co je na ní pro spotřebitele sporného? Spotřebitel si krásně nakoupí za levno a při otevřeném trhu se následné zdražení hodně nad výrobní náklady - kterým se vždycky vyhrožuje, stejnak konat nemůže. Takže spotřebitel na tom může jen a pouze vydělat a to je to hlavní.