Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKONOMIKA: Budou se rozdávat peníze. Dostane každý
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kočí 20.11.2020 8:51Je to hrozně povrchní článek Myslím, že problém není v uvolňování, ale ve způsobu distribuce levných peněz. Banky nedávají peníze na projekty, ale známým. Ti už mají spolehlivou bankovní minulost a tak je to sázka na jistotu. Tím se hromadí disponibilní prostředky jen u těch nejbohatších. Tím pádem se k novým podnikatelům nedostanou. Tím pádem zamýšlený efekt není. Nehledě na kriminalizaci podnikatelů (státní politika) a díky nejrůznějším registrům neplatičů atd. Ekonomiku roztočí jen kvalitní podnikatelská podpora. A ta u nás neexistuje. Existuje jediná možnost, jak získá normální člověk větší peníze - hypotéka. Proto komerční banky navzdory proklamativním vyhlášením centrální banky se snaží o co nejnižší úroky u hypoték. Je to zásadní motor ekonomiky a zdražit hypoteční úvěry znamená poškodit ekonomiku. Problém je, že na pořádnou nemovitost vám banka půjčí opět jen když máte bankovní minulost. Opět jsme u hromadění majetku v úzké skupině lidí. Zcela opomíjím pokřivení trhu pomocí zatržené nabídky nemovitostí. Proto mi přijdou vrtulníkové akce jako rozumné. Lidi to utratí za lepší jídlo, elektroniku, možná i knihu. To by mohlo trh trošku rozhýbat. |
|
|
Š. Hašek 20.11.2020 9:55Myslím, že hrozně povrchní poznámka k článku. Dokonce bych řekl, že dost hloupě teoretizujete. O cizích penězích. Podle regulí, které jste napsal, zkuste přidělovat ty podporovací peníze. Ale jen ze svého!!! Dále viz "lidi to utratí za lepší jídlo". Tě noha! |
|
|
Z. Lapil 20.11.2020 12:32Předbíháte, tu "povrchní poznámku" jsem měl vymyšlenou už v osm ráno :-). Ale vážně: podle mě je důležitější to, že začínající podniky jsou přidušeny ještě dřív, než začnou, jednak molochy v oboru (krásně je to vidět na supermarketech v maloobchodě), tak především horou předpisů včetně povinných bumážek na vzdělání, proti nimž jsou roušky čajíček. Pozor - když ředitel nemocnice hledá chirurga, měl by ho jistě zajímat nejen diplom, ale i procento přeživších, ale když se rozhodnu péct chleba, tak k tomu rozhodně nepotřebuju výuční list na zdobení svatebních dortů. Maximálně místopřísežné prohlášení, že na vedlejším ponku nelisuju pilulky(?) cyankáli. Taky mi dlouhodobě vrtá hlavou, kam zmizeli zakladatelé akciových společností. Akcie přece měla původně ten smysl, že když někdo vymyslel, jak vydělat peníze, tak nešel rovnou do banky, ale vzal to přes burzu. Dnes se na burzu jako soukromý investor/spekulant nedostanete vůbec. Musíte si najmout nějakého institucionálního makléře a platit mu jak paušál, tak nějaký peníz z transakce. Což bych i chápal, makléř taky musí z něčeho žít, ale už kdysi dávno, ne-li koncem 90. let, jsem se o to zajímal a vyšlo mi, na základě zcela vlastních odhadů zisku, že potřebuju točit nějakých 100 000,-, abych se dostal aspoň na nulu. Dnes by to bylo ne-li čtvrt miliónu jen skrze inflaci. |
|
|
Š. Hašek 20.11.2020 13:38Ale opravdu vážně, pane Lapile. Jelikož jsem chodil již v předškolním věku s otcem do Spořky dávat vklady na moji výherní vkladní knížku. Krachy finanční jsem prožil v jedenácti (byl jsem plajte, ale spolužáci, -čky, založili do pondělka, bezúročně ......... dluhy nemáme ...... tak mě ty současné kydy o "zdravém" financování státu/všeho dost naštvávají. Zkráceno. |
|
|
Z. Lapil 20.11.2020 13:48Já jen vyjeveně koukám, jak bankéři (předstírají že) věří, že jim všichni budou věřit. Aneb není divu, že nemovitosti a jakékoliv reálné věci včetně chleba a bojových vrtulníků rostou. |
|
|
J. Kadeřábek 20.11.2020 15:10Článek je povrchní a Váš názor hloupý. Vrtulníkové peníze jsou "strašně rozumné". Úspory na důchod i státní dluh se znehodnotí a to si přece všichni přejeme. |
|
|
J. Plzák 20.11.2020 8:50Přepis: císařská |
|
|
J. Plzák 20.11.2020 8:49Dole popsané není inflace, to je bublina. Taková byla začátkem devadesátých let v Japonsku. Císařské zahrada v Tokiu tam stála víc, než celá Kalifornie. Jak to dopadlo, to si přečtěte jinde. |
|
|
J. Plzák 20.11.2020 8:46Tady jeden neví: „Přemýšlím jen o tom, jestli míra inflace není dána hlavně nerovnováhou mezi nabízeným zbožím a kupní silou. Jestli ty nemovitosti nejsou tak drahé prostě jen proto, že jich je na trhu ke koupi jenom málo.“ Přitom je to jednoduché.
Nemovitostí je, přibližně, stále stejně. Mění se množství peněz. Jejich cena – peníze jsou zboží jako každé jiné – se snižuje a lidé se jich snaží zbavit. Účelně. Nekoupí si pět řízků, když snědí jenom dva.
Není do čeho investovat a v době lockdownu (zbývá jen doufat, že to nebude na věčné časy) už vůbec ne. Nemovitosti, byty, domy, pole, lesy, jsou jednou z mála příležitostí rozumně někam investovat. Čím víc peněz, tím větší snaha se jich zbavit a tím i větší poptávka po nemovitostech. |
|
|
J. Vorlický 20.11.2020 8:26Kde je inflace? Nevím přesně jak to vysvětlit. Domnívám se ale, že inflace tu už byla. Potom jsou tady myslím dva druhy peněz - ty, co máme v kapse a ty, co jsou na počítačových monitorech. Ty peníze co máme v kapse, ty, za co si kupujeme a prodáváme normální potřebné věci - vše, co je vidět, co jíme, čím se šatíme, auta, benzín do nich, atd. jsou takové normální - nikdo z nás nemůže třeba za benzín utratit víc než projede, i kdyby jezdil celý den. Stejně tak, nemohu projíst řekněme více než 300 korun denně, nebo prokouřit. Jináč brzo umřu. Toto však neplatí ve virtuálním prostoru - na koupi domu, na který peníze nemám (utrácím vše za věci, které si koupit musím, které potřebuji) si půjčím. Když mi banka půjčí milion, koupím za milion, když mi půjčí deset milionů, koupím za deset. Vtip je v tom, aby ten milion nebo těch deset, zůstaly jen na obrazovce počítače. To samé platí pro investice na trhu. No, a ten člověk, který si půjčí deset milionů vydělává hodně peněz. Ale z těch peněz, které si vydělá, dostane ve skutečnosti málo, splácí těch deset milionů - jen aby mu stačilo na ty denní potřeby. (Zbytek zůstane v počítači, třeba i ve stejné bance, která mu půjčila těch deset milionů.) Kdyby měl splácet úroky jako dříve, nic by mu nezůstalo. Banka také ty peníze nemá skutečně. Úroky tedy nelze zvednout. Peníze se musí tzv. točit. Aby se točily i ty virtuální, spirála musí pořád stoupat. No a peníze se myslím tisknou proto, aby ty peníze co máme v kapse se nějak vyrovnaly těm virtuálním. Co s nimi ale, když za jídlo můžeme utratit jen 300 a za benzín také jen třeba 400 a to musím celý den jezdit????!!! kam to povede? To nevím. Vypadá to ale, že nakonec budou jen virtuální peníze - pak nebude třeba žádné ,,skutečné" peníze tisknout, a . . .? |
|
|
Z. Lapil 20.11.2020 12:51Nevím, jestli vám dobře rozumím, ale nějak se mi nezdá vaše rozdělení peněz. Mezi "vašimi" papírovými a virtuálními nevidím rozdíl: pizzu můžu zaplatit pomocí počítače (kartou) a na barák mi může banka půjčit tašku bankovek. Takže si myslím, že byste měl spíš uvažovat o penězích krytých ne nutně "zlatem a ostatnýmí aktívami Banky Československej", ale třeba vlastní prací (mzda) a penězích nekrytých - a u těch je taky jedno, jestli banka vyšle vrtulník nad náměstí nebo každému na účet připíše před desetinnou čárku jednu pěknou, kulatou a zcela nepodstatnou nulu. Nepodstatnou proto, že okamžitě všichni prodavači čehokoliv zavětří a připíšou si do ceny nulu taky. Půjčka, mimochodem obvykle krytá něčím reálným - nemovitostí nebo dolem plným diamantů - má smysl právě tehdy a jen tehdy, když vám ty peníze vydělají víc, než zaplatíte na úrocích. Typicky hypotéka: koupíte byt, úroky činí 10 000,- měsíčně, a pronajmete ho za 10 500,- měsíčně. Dokonce - protože je to hypotéka - stačí i nájem rovný úroku, protože na konci vám zbyde váš vlastní byt, který můžete buď nechat dětem, nebo ho prodat a vyrazit na cestu kolem světa. |
|
|
J. Vorlický 20.11.2020 16:17Ano. Jde o to, jak a čím jsou ty peníze kryté. Když platím pizzu, buď tam ty peníze (mnou vydělané a co mi zůstanou na potřebné věci) již jsou nebo je tam musím více méně hned dát. O malé částky na osobu se zde nejedná, a navíc se točí.Banka by vám mohla půjčit pytel bankovek, ale nepůjčí (tedy normálně). Představte si, že jak prodejce tak kupec nemovitosti mají účet u stejné banky. Dříve tomu tak bylo: spořitelna, nebo v GB Building Society. Jenže, než kupec si mohl od takové instituce hypotéku půjčit, někdo jiný tam skutečné peníze musel dát. A skutečné peníze v instituci navíc zůstaly, jen se převedly z účtu A na účet B. Instituce i v této starší době mohla také půjčit peníze, které neměla, ale kvůli krytí zlatem to bylo velmi nebezpečné (z přání zlato nevyroste).Protože dnes peníze nejsou kryté zlatem jen důvěrou v ně, banka může klidně půjčit peníze, které nemá (jak změříte hodnotu peněz důvěrou v ně? Dá se, ale hrozně to trvá.) Řekněme, že zase prodejce a kupec mají účet u stejné banky. Málokterý prodejce peníze vybere a utratí jako peníze skutečné. Většinou je zase jako virtuální převede do jiné banky. (Banky pro ten účel začnou spolupracovat. Mohu vysvětlit, tady ale není místo.) Něco z nich jako skutečné peníze utratí, ale banky nějaké reservy skutečných peněz mají. Neříkám nic nového, takto to bylo víceméně vždy, i když byly kryté zlatem. Podvody byly, ale pokud nedošlo k tomu, že skuteční majitelé peněz nechtěli peníze hned a teď, nebyl problém. Problém je dnes ve velikosti toho všeho a v rychlosti s jakou se ,,peníze" mohou převézt z jednoho konce světa na druhý. Nekryté peníze nejsou bankovky, zatím. Jsou pořád jen virtuální. Státy do teď skupovaly tzv. toxic debts, mortgages, atd. dluhy - určitě jen virtuálně. Problém je, že v okamžiku, kdy je kupci umožněno si s pomocí úvěru virtuálních peněz pořídit skutečnou věc, jeho dluh přestává být virtuální, ale je skutečný. Prostě pane, průser jako mraky. Peníze z vrtulníku nepomohou. |
|
|
Z. Lapil 20.11.2020 16:37Rozumím a celkem i souhlasím. Jenom pořád tvrdím, že je úplně jedno, jestli pracuju s bankovkami nebo s jejich počítačovým modelem (peníze na účtu) nebo s tiskovým výstupem onoho účtu neboli zase s bankovkami. A stejně tak je úplně jedno, jestli měnová banka rozhazuje vymyšlené peníze skrze vrtulník nebo skrze nějaký koeficient v počítači. |
|
|
J. Vorlický 20.11.2020 16:34ještě k Z.Lapil, 20.11.2020, 12:51 Poslední odstavec: teoreticky máte pravdu, pane. Pokud ovšem jste si nějak pojistil splátky hypotéky a nájem z pronajaté nemovitosti a pokud vaše pojišťovna v okamžiku potřeby nezkrachuje. Nemyslím, že Vám někdo pojistí růst ceny nebo i udržení hodnoty Vaší nemovitosti. V nejhorším se může stát, že svůj skutečný dluh neuspokojíte jejím prodejem. Pokud jedou všichni po dálnici 200km stejně bláznivě rychle, pohledem z okénka se může zdát, že se nic zvláštního neděje. Úskalí jsou myslím patrná. |
|
|
Z. Lapil 20.11.2020 16:53Na jakékoliv obchodní transakce v horizontu delším než "teď" se jistě dá uplatnit přísloví Nejvíce se Bůh nasměje, když vidí člověka plánovat". Koneckonců i ten párek v rohlíku vám někdo může ukrást dřív, než ho sníte. Příklad s dálnicí mi nepřipadá správný. Je-li vzájemná rychlost aut mizivá, je mizivé i riziko vzájemné srážky. Jednoduše proto, že je na všechno víc času. Rozhodně se víc bojím šedesátky na okresce, kde se auta míjejí stodvacítkou ve vzájemné vzdálenosti metr (kdoví jestli) než vlastní stodvacítky na dálnici, kde všichni jedou zhruba(!!!) stejně rychle a protijedoucí auta vás sice míjejí 240 km/h, ale jsou oddělena svodidly, takže ke srážce potřebujete HODNĚ velkou dávku smůly. |
|
K. Salajka 20.11.2020 17:53Váš problém vyřešil elegantně Soroš s Librou v GB. Půjčíte si tolik, aby se snížila hodnota měny, ve které půjčku vracíte. Prostě filantrop asi jako Francis Drake. Bohatým bral, bohatým se stal a chudým n..... |
|
|
J. Moravec 20.11.2020 6:57Třetímu odstavci paní Šichtářové, jak ty peníze putují z banky do banky a co za sebou zanechávají vůbec nerozumím. Nemusím rozumět všemu. Přemýšlím jen o tom jestli míra inflace není dána hlavně nerovnováhou mezi nabízeným zbožím a kupní silou. Jestli ty nemovitosti nejsou tak drahé prostě jen proto, že jich je na trhu ke koupi jenom málo. Jak mě banka sype ty peníze přímo do kapsy to jsem si taky nevšiml. Ach jo kde je to nepochopené slovo? |
|
|
J. Stehlik 20.11.2020 7:36
|
|
L. Písařík 20.11.2020 8:03Dostatek zboží na trhu může mít skutečně zásadní vliv, vezměte v úvahu dobu současnou: zboží je, ale neprodává se, někteří umělci museli přijmou i práci podřadnou, aby neumřeli hlady a přesto banky hlásí, že úspory občanů rostou. To jsou disproporce jako byly za Husáka. |
|
|
J. Plíva 20.11.2020 9:34Poptávka po nemovitostech je vysoká i proto, že nemovitost je také druh investice, nemá jen užitnou, ale i investiční hodnotu. A když je na trhu hodně peněz k investování, tak je "málo" investičních možností. To, myslím, paní Šichtařová píše. |
|
|
Š. Hašek 20.11.2020 13:41Ve "světě státních, barevných papírků" jsou žádané "náhradní měny". Nemovitosti to mohou být také. Někdy nevadí, že něco klesne na polovinu, polovina lepší 5%!!! |
|
|
L. Písařík 20.11.2020 6:38A to už bude komunismus? |
|
P. Dvořák 20.11.2020 6:54Komunismus to bude, až za napsání tohoto článku budete několik roků mít povolenou jednu návštěvu za měsíc a balíček jednou za čtvrt roku. |
|
|
L. Písařík 20.11.2020 7:07Promiňte, myslel jsem to jako vtip. To, co popisujete dále, jsem osobně zažil v případu svého otce v padesátých letech. Doporučuji článek na NP od pana Krejčíka. |
|
|
P. Dvořák 20.11.2020 7:40Já vám rozumím. Napsal jsem to jak jako pokus o zlehčené rozvinutí vaší myšlenky, což se mi tedy nepovedlo. |
|
|
V. Kolman 20.11.2020 7:34Komunismus pane Písaříku UŽ BYL!!! Prožil jsem ho osobně (vy patrně také) po dobu 2. roků základní vojenské služby. Živili mě, šatili mě, o vyhovující ubytování se mi postarali. I o řádné školení, abych správně viděl svět kolem sebe se v hodinách PŠM (politické školení mužstva) ti hodní lidé naprosto nezištně postarali. Dostával jsem (dle definice "komunismu") VŠE PODLE SVÝCH POTŘEB! Nepatrnou pihou na kráse ale bylo to, že o mých potřebách rozhodovali jiní |
|
|
L. Písařík 20.11.2020 8:06
|
|
|
J. Stehlik 20.11.2020 5:07Tak je to jednoduché . Ceny rostou u zboží kde chybí konkurence nebo nabídka (nemovitosti) . Pak by se paní měla zajímat proč je ten trh tak zablokovaný a zda by nebylo lepší upravit regulace tak , aby se objevila větší nabídka na trhu. Nejen u výstavby , ale pozemku a nemovitostí ladem ležících. Dobrá konkurence je třeba u paliv , tam nikdo nenaříká , že jsou ceny jaké jsou |
|
|
L. Písařík 20.11.2020 7:10Jsem toho názoru, že každý může se svým majetkem nakládat podle svého uvážení, pokud tím neškodí ostatním lidem. |
|
|
L. Novák 20.11.2020 3:09Inflace je vidět |
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
všude. Nejenom v cenách nemovitostí (tam je nejvyšší). Třeba kilo nejlevnější rýže stávalo dlouhá léta v Kauflandu kolem 20 Kč. Během roku se cena zvýšila bezmála na 30 Kč. A třeba nejlevnější jablka v letošním roce nadúrody byla za 17 Kč/kg jen v akci, dřív se běžně dala koupit i pod 10 Kč/kg. Vzrostly i ceny citrusů, rajčat, ovoce a zeleniny obecně, pečivo, chléb... Brambory naopak cenově po dvou letech vyšších cen poklesly... Jak je to s cenami lokomotiv, jsem nezkoumal. ČSÚ to do spotřebního koše jistě započítá. 
