30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Hoffman 27.9.2009 13:34

Re: Já bych ještě,

Stat by nemal lieceniu branit, ale zmiernovat priebeh choroby. Alebo ste si uz vybral vysoky strom?:-P

V. Hoffman 27.9.2009 13:26

Re: Dva problémy

Kvoli ludom a naviazanej vyrobe. Pokial tu je skutocne 30% nadbytocnej kapacity v automobilkach a stavebnictve, co by pripadny narazovy pokles urobil s nezamestnanostou a HDP? Ja skutocne nevidim rozumny dovod, preco by sme sa tu krizu nemali snazit zmiernit, ked mozeme. To ze ju tym rozlozime na viac subjektov a dlhsi cas  mi pripada ako celkom prijatelna cena.

V. Hoffman 27.9.2009 13:19

Re: Myslím, že se mýlíte

Za prve - neexistuje nezadlzeny vyspely stat, vacsina z nich je zadlzena az po usi. Podla vasej logiky by stat nemohol investovat vobec. Na podnikovu a mikroekonomicku uroven to radsej ani prenasat nebudem. Proste prijmite, ze dlhova sluzba /na akerjkolvek urovni ekonomiky/ je vydavok ako kazdy iny a kym nepresahuje istu uroven, je to unosne. Pokial narazate na skutocnost, ze stat prerozdeluje peniaze z dani, tak ano, presne takto staty funguju. Pokial je to vase hlavne bolave miesto, najdite si stat s co najnizsou mierou prerozdelovania. Ja som sa nad danami prestal rozculovat uz dost davno.

Za druhe - Pri prerozdeleni typu srotovneho ide o kratkodobu podporu ohrozenej casti priemyslu, ktorej pad by mohol spustit neprijemnu retazovu reakciu. Do vyroby automobilu je skutocne zapojenych viac odvetvi ako do vyrobi pracky. Systemovo je to blbost, kratkodobo to moze byt ucelne. Vas predpoklad o mensej nakladnosti socialnych davok je nepodlozeny. Jeden dlhodobo nezamestnany stal stat okolo 100 000 slovenskych korun /cca 85 000 CZK/. V tom totiz nie su len socuialne davky, ale aj socialne a zdravotnej poistenie. Slovensko vrazilo do srotovneho v prepocte cca 230 milionov, co by zaplatilo za rok za 2300 nezamestnanych. Pokles vyroby /teda pocet nezamestnanych/ by vsak bez srotovneho /uznavam ze hlavne nemeckeho/ bol PODSTATNE vyssi. Argument typu "kdo chce, práci nakonec najde" a sprievodne cisla ste si, nehnevajte sa, uz uplne vycucali z prsta. Vy poviete ze najde, ja poviem ze nenajde a teraz cim si dokazeme, kto z nas ma pravdu? Cesky pracovny trh je co sa tyka mobility a zmeny profesie dost neflexibilny, na to nezabudajte.

Osobne by som tie peniaze zo srotovneho videl radsej inde, napriklad v stavebnictve /primarne v cestach a dialniciach, na Slovensku ich dost potrebujeme/. Ale z hladiska nutnosti riesit krizovu situaciu, ani to srotovne nakoniec nemusi byt az taky nezmysel ako som si povodne myslel.

tris 27.9.2009 12:57

Re: Já bych ještě,

Jenže ony ty "podporující" dotace jsou na té úrovni, jako když krvácejícímu pustíte žilou. "Musíte přece něco udělat". Ty krachy firem jsou přesně to, co čistí trh. Proč si myslíte, že by stát měl tomuto léčení bránit?

tris 27.9.2009 12:54

Re: Dva problémy

No, když se to v soukromých podnicích dotuje - tak by si to snad ty soukromé podniky mohly zadotovat samy...? Ostatně ony ty jeřáby a nakláďáky a výrobní stroje pár let stát vydrží - proč je potřeba tuto odstávku "dotovat"?

V. Hoffman 27.9.2009 12:52

Re: Dva problémy

No, pozrite sa, mozno to bude suhrnne stat viacej, ale tie naklady /vratane socialnych/ sa rozlozia na dlhsie obdobie. Takze to zas bude menej boliet. V podnikovej sfere sa predsa bezne kratkodobo dotuje prevadzka ohrozenych casti podnikov z prosperujucich prevadzok. Pokial sa nejedna o systemovy problem a dlhodobe udrziavanie na pristrojoch, nevidim to ako zasadne nepriatelne. Sokove riesenie mozu byt /a byvaju/ nakladnejsie ako postupna restrukturalizacia.   Viac nizsie v odpovedi Honzovi.

Honza42 27.9.2009 12:19

Myslím, že se mýlíte

Za prvé. Stát nemá čím pomoci, protože nic nemá a je zadluženej až po uši. Takže je to stejné, jako když Vaše rodina požádá o finanční výpomoc kapesního zloděje. Kapsář vybere kapsy Vašich rodinných příslušníků a částí z nich vám "pomůže". Vy byste třeba byl s takovou pomocí spokojen, já ovšem nikoliv.

Za druhé. Je skvělé obrat o peníze tu část průmyslu, která funguje, a dát to té co je naddimenzovaná. Výsledkem není pomoc, ale čistá hospodářská škoda. Kdyby se stát na to vykašlal a pouze standartní cestou udržoval propuštěné lidi naživu ze sociálních dávek, vyšlo by to podstatně levněji. Zjistil byste, že z těch 30% by bylo najednou 10%, protože kdo chce, práci nakonec najde.

Šrotovné je čistý korporativismus, nic jiného. Krize se hodí - poslouží k posílení tohoto vztahu. Zaplatí to pracující, příslušné firmy na tom vydělají.

Foundryman 27.9.2009 12:12

Re: Dva problémy

K odbourání těchto kapacit nevyhnutelně dojde (pokud je nechceme dotovat donekonečna). Čím později, tím budou dopady horší a více peněz prošustrováno. Šrotovným se totiž odčerpávají prostředky z jiných odvětví, která se tím rovněž dostávají do problémů.

V. Hoffman 27.9.2009 10:39

Re: Dva problémy

Idiotizmus to je, ale bohuzial asi nutny. Kvoli socialnym a ekonomickym dopadom nemozete nechat naraz padnut 30% kapacit v automobilovom priemysle a stavebnictve /ono sa na to samozrejme viazu dalsie priemyselne odvetvia, ze ano/.

V. Hoffman 27.9.2009 10:36

Re: Já bych ještě,

Aby som vam nieco uznal - jednou z pricin krizy bolo aj masivne pumpovanie penazi do ekonomiky zo strany FEDu. A Fed to zase mohol robit, pretoze Cinania /hlavne/ vo velkom investovali do americkych statnych dlhopisov. Ktore boli postavane, ako sa teraz ukazuje, na nadhodnotenom oceneni ekonomiky. Cize keby sa to malo riadit cisto podla pravidiel trhu, tak dolar prudko devalvuje a  Cinania /a s nimi polovica sveta, ktora tie dlhopisy kupovala tiez/ spravodlivo padnu na hubu. Lenze to by bol prieser tak  gigantickych rozmerov, ze si ho nemozeme dovolit. Takze musime slapat dalej, Boh s nami.

Foundryman 27.9.2009 10:23

Re: Dva problémy

Jak onehdy přiznal i Jahn, v automobilovém průmyslu je cca 30% nadbytečných kapacit. Ve stavebnictví to bude, soudím, podobné (v důsledku úvěrové expanze). Šrotovným jsou tyto nepotřebné kapacity zakonzervovány a nadále vážou zdroje, čímž je dále prohlubována strukturální nerovnováha a tedy i krize.

Z toho důvodu je šrotovné idiocií všude, i v Německu.

V. Hoffman 27.9.2009 10:23

Re: Já bych ještě,

Skoda ze mam dnes tak malo casu, ale predsa: Teoreticky mate zaiste pravdu, nadherne to sedi. Problem je ten, ze korporatna sfera nie su babky na trhu /iba teoreticky/, kde sa ceny upravuju okamzite a prakticky bezbolestne. Pokial je podnik alebo cely segment dostatocne silny, moze dlhodobo predavat na dlh /americke automobilky/, pripadne riziko dlhodobo odkladat a prenasat /sekuritizacia hypotek/, pripadne ho vnutorne skryvat /AIG, Lehman Brothers/  s tym, ze ked to cele raz praskne, okamzite nasledky na ekonomiku su devastujuce. A my akosi nemame vysoky strom, na ktory by sme vyliezli a pockali kym sa trh sam od seba vycisti. V takej situacii stat MUSI zasiahnut a zmiernit dopady aj za cenu nesystemovych opatreni a aj za cenu predlzenia krizy. Aspon ja od neho tuto sluzbu ocakavam. O forme a rozsahu intervencie mozeme diskutovat, ale nezasahovanie nie je jedna z moznosti.

tris 27.9.2009 10:10

Re: Zákony nezákony, oba se mýlíte

Pokud ale  tito nezaměstnaní dostanou byť i podřadnou práci, mohou

přesto   vytvářet nové hodnoty - nejsou to teda zcela vyhozené peníze 

- to věděl už Karel IV.

No ony to nejsou zcela vyhozené peníze, jenom se tady bavíme o tom, jestli ty peníze vyhodí stát na to, co "si myslí, že bude pro lidi dobré", nebo jestli ty peníze vyhodí sami lidé na to, co oni považují, co je dobré.

A to o Karlovi IV. je mýtus. Potřeboval ze strategických důvodů postavit zeď, a chudí byli v té době docela levní... a za pár let, z toho, že tam pracovali chudí, se nějak vyvodilo, že Karel IV. chtěl pomoci chudým, a tak je nechal dělat nesmyslnou práci.

tris 27.9.2009 10:07

Re: Já bych ještě,

Ano, on Keynes totiž do poptávky zahrnul i peníze. Je to něco v tom smyslu - lidé nepoptávají jen konečné zboží, ale poptávají i "bohatství"(určité množství peněz). A tím pádem bude poptávka nedostatečná (krize likvidity atd. atp.). Jako že vyrábím za účelem získat peníze, ale nekupuji....

Což vypadá hezky, pokud ovšem neprovedu jeden krok vpřed, a totiž že důsledkem by byla deflace, díky "wealth-effectu" by došlo ke zvýšení bohatství, tím k naplnění oné poptávky - a hle, vše je v pořádku.

V. Hoffman 27.9.2009 10:04

Re: Tak som sa tym predsa len prekusal

No, v prvom rade, nemente podmienky myslienkoveho experimentu za chodu. Teraz skumame, co by sa stalo, keby sme vsetci naraz zacali setrit, tak do toho nemiesajte lacne pozicky. To za prve.  Za druhe, aj "lacna" pozicka na tovar vysokej hodnoty /povedzme vilu/ je v absolutnych cislach dost draha. A my, ako racionalne uvazujuci jedinci, nechceme platit ani korunu naviac, ked nemusime, radsej tu spotrebu odlozime. Jediny tovar, ktory nas v tejto chvili zaujima /okrem zakladnych zivotnych potrieb, je vila s vyhrievanym bazénom. Mikroekonomicky je to uplne v poriadku, z hladiska dlhodobej rovnovahy agregovaneho dopytu a agregovanej ponuky je to tiez uplne v poriadku, ale kratkodobo to v case nesedi a nasledky na makroekonomiku su devastujuce. Model "lacnych" poziciek moze fungovat a), ked mate podobnu casovu strukturu vydavkov /cize miesto jedneho kratkodobeho tovaru kupujete iny kratkodoby tovar b) ked tie peniaze nestahujete z ekonomiky, cize ich nestrkate do vankusa, c) ked sa ekonomika nenachadza v Keysom a pozdejsie Friedmanom popisanej liquidity trap, t.j. situacii, ked peniaze v bankach su, centralna urokova miera je nizka, ale banky nie su ochotne lacno poziciavat kvoli obavam so zlyhanych uverov /co je presne situacia minulej jesene a tejto jari, hlavne v USA/. V tej situacii je setrenie makroekonomicky sebevrazedne aj ked mikroekonomicky dava zmysel. Proste sa zmierte s tym, ze ekonomika vyspelych krajin stoji na okamzitej spotrebe a neustalom kolobehu tovarov /priemerna zivotnost priemyselneho tovaru sa od 50-tych rokov znizila takmer trojnasobne/ a pokial chcete tento, imho nezdravy, trend zvratit, uprostred krizy urcite nie je ta najlepsia doba. Ibaze by ste ju chceli este prehlbit a predlzit.

Nacasovanie a vyvazenost, o to tu ide, nie ze by mi principialne vadilo setrenie na urovni statu.

tris 27.9.2009 10:03

Re: vse - jen ne Reagonomics - supply side

Že je někdo bohatší znamená, že má pravdu?

tris 27.9.2009 10:02

Re: Dva problémy

Německému šrotovnému tleskám, naše šrotovné je idiocie.

Jako ČECH německému šrotovnému tleskám. Pro mé německé přátele to je idiocie.

Minutus 27.9.2009 9:56

Ona se za Bushe

v USA dělala keynesiánská politika? Tedy republikáni=keynesiánci, potažmo socialističtí plánovači?

Minutus 27.9.2009 9:51

Dva problémy

Ke Keynesovi. Ano, dejme tomu, že trh je řízen poptávkou. Ovšem poptávka malé země bez nerostného bohadství není u nás, ale v zahraničí, snažit se tedy povzbuzovat poptávku u nás je nesmysl. Německému šrotovnému tleskám, naše šrotovné je idiocie.

Ale - stát má vydávat peníze i v krizi, třeba se i zadlužit. Jde ovšem o strukturu těch výdajů. Musí to být investice zvyšující naši konkurenceschopnost. Tedy - snížení platů ve sféře byrokratické, tj. zmenšování státu (se sociálním a zdravotním pojištěním to nemá nic společného) a tím pádem i uvolnění kvalifikované pracovní síly z tohoto sektoru. Naopak zvyšování platů ve školství, zkvalitňování školství diferenciací (elitní školy) a specializací (průmyslovky, učební obory - necpat tolik lidí na gymply a na vysokou - vycházejí pak z nich blbové. Podpora vědy. Materiální podpora vytipovaných oblastí podle struktury ekonomiky, tradice a výnosnosti. Podpora obchodu. Vyškolení expertů na zahraniční obchodní aktivity formou. Tohle je ale spíše na soukromém sektoru. Na 100% sem patří zlepšování infrastruktury - dálnice, slušné ubytovací kapacity a kultura nejen v Praze. Jde o přilákání cizího kapitálu. A nedá se nic dělat, i tlak na mzdy, a to v profesích s nižší a střední kvalifikací. Ovšem to jde jen ve státním sektoru mimo určité segmenty (školství, věda, kultura - ano, kultura vydělává, ovšem jinak, než na vstupném. Investoři neradi chodí do pouště, pokud tam není nafta).

Naopak jakékoli investice do sanace čehokoli soukromého jsou pochybné. Ať už se jedná o banky, nebo automobilky. Rozdávání peněz formou různých dávek se musí zmrazit, pokud nerostou platy a neroste ekonomika. Pokud nerostou platy v soukromém sektoru, nesmí růst ani ve státním.

Minutus 27.9.2009 9:35

Re: Obsah článku / spotřebitelský kolaps

No jo, ale jak to chcete zařídit, aby takové firmy nebyly? Aby si nevyboxovaly ty dotace? Ony jsou a navíc ovládají nejen trh, ale i vlády. Jsou realitou a ekonom s tím musí počítat ve svých teoriích.

Foundryman 27.9.2009 9:28

Re: Já bych ještě,

Více poptává samozřejmě každý, musí mít však možnost toto své přání zrealizovat. Keynes a socialisté nám však tvrdí, že lidé poptávají méně, než nabízejí :-/

Pravda vitezi 27.9.2009 9:21

Velká francouzská revoluce vlastně vypukla protoze:

http://images.quickblogcast.com/85389-74649/Comparing_the_Wealth_of_Americas_top_400_Billionaires_and_the_rest_of_the_US_(in_billions).jpg

a s penezi jde moc .. a ten kapitalizm i s demokraciji je kaput  ...

Pravda vitezi 27.9.2009 9:18

protože je to ten nejpřirozenější společenský řád? feudalism taky/

v USA je to ted feudalizm ... Buh zvolil Bushe ... tohle take tvrdil Ludvik 14 nez skoncil na gillotine ... 400_Billionaires_and_the_rest_of_the_US_(in_billions).jpg

http://images.quickblogcast.com/85389-74649/Comparing_the_Wealth_of_Americas_top_400_Billionaires_and_the_rest_of_the_US_(in_billions).jpg

Pravda vitezi 27.9.2009 9:14

Re: vse - jen ne Reagonomics - supply side

nich má pravdu předem definovaná elita. ...  400 nejbohatsich ma tolik jako 50%  = 200 milionu americanu ... tak to je feudalizm http://images.quickblogcast.com/85389-74649/Comparing_the_Wealth_of_Americas_top_400_Billionaires_and_the_rest_of_the_US_(in_billions).jpg

Honza42 27.9.2009 8:43

Re: vse - jen ne Reagonomics - supply side

Kapitalismus zkrachovat nemůže, protože je to ten nejpřirozenější společenský řád. Může být akorát rozvrácen budovateli světlých zítřků. A když ty světlé zítřky skončí hladomorem nebo válkou, na troskách společnosti vznikne opět kapitalismus.

Zatím známe dva způsoby rozvrácení kapitalismu - fašismus a komunismus. Nově možná vyzkoušíme (bohužel na vlastní kůži) rozvrácení pomocí environmetalismu. To bude varianta, kdy sice budete vydělávat peníze, ale za co je budete smět utratit, o tom  se bude rozhodovat v Bruselu. Osobně tipuji stejné výsledky jako u prvních dvou postupů historicky již vyzkoušených.

kirast 27.9.2009 8:42

Re: Tak som sa tym predsa len prekusal

Proč bych spořil, když je všechno (i půjčky) tak levné? To vy jste stanovil podmínky (i v čase), že "keby sme sa vsetci odteraz rozhodli setrit v maximalnej moznej miere, zivit sa chlebom a vodou ..."

Pavel 27.9.2009 3:14

Re: vse - jen ne Reagonomics - supply side

Tak pro Vás asi akademická, když netušíte, že kapitalismus zkrachovat nemůže, bo krachují pouze kapitalisté, a to jen proto, aby uvolnili místo kapitalistům schopnějším. Prostě taková menší očista od neschopných parazitů ... .

Feudalismus a komunismus naopak zkrachovat mohou, bo v nich má pravdu předem definovaná elita. ... a jak známo, směrem k vyššímu věku se blbne a dětinští, ... a taky se může špatně zadržovat moč. To při veřejných vystoupeních může poněkud vadit. :-)))

V 27.9.2009 1:36

Re: Pouzil jste hodne slov, ale ja marne hledam to, co jste vlastne chtel dokazat ...

Obama a spol jsou jen ve vleku dejin, nikdo na velicim mustku si na sebe nevezme tu zodpovednost nehazet z oken bankovky a i kdyby nakrasne chtel, tak narazi a bude natotata sesazen a ne jeho misto nastoupi jiny ktery udela co on udelat nechtel... politici jsou jen posuci jak rikate, kteri o tehle vecech stejne doopravdy nerozhoduji, dnesni financni politika vznika na universitach a politici jsou jen ve vleku ekonomickych/monetarnich ideologu odtud vzeslych

V 27.9.2009 1:28

Re: Pouzil jste hodne slov, ale ja marne hledam to, co jste vlastne chtel dokazat ...

nechapu kde mate potize, mozna kdybyste ten svuj protest trochu rozvedl?

Truth 27.9.2009 1:14

vse - jen ne Reagonomics - supply side

po dvaceti letech a krachu kapitalismu vse ostatni je jen akademicka diskuse