Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Zelený komunismus
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Mejla 5.10.2006 6:51V Bystřici nad Perštejnem se dokonce vytáhli na 120 mil. Kč dotací za podobnou akci. Při uvedení do provozu to byl komunismus jak vyšitý: kotle byly pokřtěny jmény hlavních "aktérů" a následovala žranice se soudružkou vedoucí z fondu životního prostředí. Přitom takové akce lze financovat i komerčně. |
|
|
lokki 5.10.2006 21:19Re: V Bystřici nad Perštejnem se dokonce vytáhli na 120 mil. Kč dotací za podobnou to jo, jenže uředníci si pak furt stěžujou, že jim přebejvaj na fondech prachy určený na žranice (PR)....a další úředníci jim na základě neprožraných peněz (nevyčerpaná celková kvota) sníží další dotace (ovšem celkově, nikoliv pouze stravné...) |
|
|
Hm 5.10.2006 5:39EROEI |
|
|
honzak 5.10.2006 5:12malé upozornění Česká televize už dlouhé roky dělá zdarma masivní propagandu různým ekotrotlistickým hnutím a výmyslům. Opět za naše (moje) peníze. K vlastnímu článku - za jak dlouho bude vesnice žádat o plynovou přípojku pro svoji rekonstruovanou kotelnu (vyčištění kotlů a výměna hořáků)? |
|
|
R 5.10.2006 5:10uvidí se později Jak to říka Kopecký coby polní kurát Katz ve Švejkovi. Proč bychom nehodovali, když nám jiní půjčujou? Proč bychom nebiotopili levněji a bez práce, když nám jiní dávají dotace? Ale vážně . Topení biomasou má své místo a to hlavně tam, kde vzniká aby se nemusela převážet. Nebo třeba výroba peletek z biomasy. U slámy připadá v úvahu její spalování třeba v zemělském podniku, který má přebytek slámy. Uvidí se, jak bude vypadat její dovážení, mají spotřebovat 3000 tun slámy za rok, to znamená při dovozu slámy asi 300 - 600 náklaďáků, řekněme v létě 1 denně, v zimě 3 - 4 náklaďáky slámy denně. To není zas tak moc.Je třeba ale znát konkrétní technický rozbor tohoto vytápění, u vesnických domů je u dálkového vytápění obvykle problém v tom, že rozvodné potrubí je dlouhé a spotřeba jednotlivých domků malá, takže dálkové vytápění vychází neefektivní. To by mohly být právě ty dotace. |
|
|
Vladimir 5.10.2006 11:04Re: uvidí se později A proc nezatopej naftou do 3-4 nakladaku denne ? Nebylo by to vyhrevnejsi nez slama privezena 3-4 nakladaky ? |
|
|
Rostislav Zídek 5.10.2006 13:12Re: Re: uvidí se později Nebylo. Račte počítat. Při dovozu slámy se v jednom náklaďáku spálí maximálně 20 litrů nafty (ujede vzdálenost 50 - 60 km) a doveze min. 15 tun slámy. Výhřevnost spálené nafty je 800 MJ, 15 tun slámy (po 13 MJ/kg) je 195000 MJ, tj. 244 krát víc. |
|
|
Kvetla 5.10.2006 1:30Najde se už konečně někdo,kdo otevřeně řekne,stavte si výtopny na slámu a roští,stavte si větrné elektrárny,nikdo vám nebrání a bránit nebude....ale za své a ne z našich daní Už jen proto,že stavět títo způsobem je skrytá podpora nekalé soutěže.Anebo obráceně, zaplaťme totéž všem stejně velkým obcím. |
|
|
Saša 5.10.2006 13:41Proč,když to přináší socanům voličské hlasy? Vilíme vševědoucího Paroubka,hurá. |
|
|
Jiří 5.10.2006 0:59Víte Blaho Můj původní příspěvek byl systémem označen co by nekorektní a dokonce očíslován. Asi automaticky nastavená odpověď. Blahopřeji! |
|
|
Šumavák 5.10.2006 0:32Ajta ! Tak já už tuším , kam se ztratila ta kotelna na slámu, co ji, přes veškeré ekonadšení, rakouské úřady v Dolním Rakousku asi před dvěma , třemi roky(musel bych hledat) nepovolily !!! S odůvodněním, že by se v už tak dost zatížené oblasti vysoce zvedl podíl prachových částic ve vzduchu, jednak spalováním té slámy a jednak z výfukových plynů náklaďáků svážejících tu slámu ke kotelně! Tak šup s tím na zatím nezamořenou jihomoravskou vesnici !Ať si taky něco užije! |
|
|
Trotl 5.10.2006 2:17Re: Ajta ! Tak já už tuším , kam se Doufám, že ji budou chtít rakušané vrátit. Mohla by jim chybět a nám jedna přebývá... |
|
|
bruner 5.10.2006 4:52Re: Ajta ! Tak já už tuším , kam se říká se, že kriteriem pravdivosti každé teorie je praxe. Žádný prach ani výfukové plyny nebudou, protože nebude dost slámy. Zatím tak dopadly všechny podobné projekty. Sláma totiž patří do země a žádný sedlák ji dlouhodobě nebude dávat, protože by se mu tzv.vymrskala pole. Navíc trochu počtů. 170 domácností spotřebuje za zimu cca 3400 GWh výkonu, což je ve slámě 1500 tun hmotnosti o objemu 4500 m3 narostlých na 500 hektarech. Takový objem se nedá skladovat a zůstává na poli, kde enormně vzrůstá vlhkost a tím i nutně roste spotřeba slámy až dvojnásobně na odpaření vody. Hlavní problém spalování slámy je však v tom, že obsahuje velké množství SiO2 - písku - , který po krátké době vytvoří v kotli na teplosměnných plochách povlak zužující průřez a zmenšující přestup tepla. Takže bohudík kotelna nepráší neb prach zůstává uvnitř, ale taky netopí. A peníze. Investice šly nejen do kotelny, ale hlavně do rozvodů. Pokud je cena za topení nyní malá, tak si kotelna nevidělá na nutné opravy a rekonstrukce a za chvíli se zastaví neboť už nedostane nikdy více dotace. O dotacích na provoz ani nemluvně (slovní hříčka). |
|
|
bruner 5.10.2006 5:54Re: Re: Ajta ! Tak já už tuším , kam se a propos, ještě jsem zapoměl na cenu tepla. Jedna kWh tepla ze slámy přijde jen v nákladech na slámu na cca 0,6 Kč a náklady na lidi 0,44 Kč a odpisy 1,17 Kč a ostatní 0,5 Kč. Celkem 2,71 Kč/kWh, co je na tom levného? Elektřinu dostanu za 1,9 a plyn dokonce za 0.9 Kč. |
|
|
Ivan 5.10.2006 6:49Trocha korekce S tím SiO2 a s pískem ve slámě se mi to nějak nezdá. Copak uhlí neobsahuje popel? A zůstává snad popel v uhelném kotli? A 200 GJ na jeden domek je zatraceně hodně, zvlášť na jižní Moravu. K efektivnosti slámy jako paliva: Každá alternativní, zelená, obnovitelná, bio- nebo jaká energie je prostě dražší než klasika, plyn nebo uhlí. Jenže dneska je to móda, být ekologický, ať to stojí co to stojí. Jen té nafty a náklaďáků na dopravu...Mimochodem - málokdo ví, že výstavba lokálních rozvodů zemního plynu jako hlavního konkurenta veškerého tepla jsou podpořeny dotací ve výši 80 % z fondu ŽP. |
|
|
Ales 5.10.2006 7:12Re: Trocha korekce I u velkých uhelných kotlů (v elektrárnách) se vyskytují potíže s nalepováním částic na stěny kotle. Když vrstva je dost tlustá, tak se kus odloupne a spadne dolů, takže kotel většinou moc nezaroste. Řeší se to laborováním s nastavením kotle a druhem uhlí. |
|
|
bruner 5.10.2006 17:47Re: Re: Trocha korekce na vlastní oči jsem viděl onu sklovitou vrstvu, kterou museli vysekávat od šamotové vyzdívky, moc to nešlo a musel si výrobce začít lámat hlavu s jiným provedením kotle a hlavně bylo nutno začít topit dřívím atd. |
|
|
bruner 5.10.2006 9:38Re: Trocha korekce SiO2 a písek jedno jsou a kdo nevěří, ať běží do Žlutic u k.Varů odkud jsem čerpal tyto skutečnosti. Navíc má sláma ještě chlor a tato kombinace zřejmě je špatná. To je jen moje dedukce, fakt je ten, že tento problém je. A navíc sedláci hned po první zimě přitvrdili s cenou, takže se musela výtopna začít prát se štěpkou a pilinami. Ovšem hned přistoupil další hráč, Plzeňská teplárna, která by hned spaloval vše v okruhu 100 km. Tím by domky s "levným" teplem byly na suchu. 20 000 kWh je energie, kterou spálím v mém rodinném domku. Zpaměti neznám převod na J a jsem líný jít do tabulek promiňte. |
|
|
Jirka 5.10.2006 10:15Re: Re: Trocha korekce To je ostuda, ze nevite, kolik je sekund v hodine! 20 000 kWh je 72 GJ. Jo a mimochodem, vyzkousejte http://www.google.com/search?hl=en&lr=&q=20000+kWh+in+J&btnG=Search . |
|
|
BRUNER 5.10.2006 16:56Re: Re: Re: Trocha korekce no máte pravdu, byl jsem líný na přepočet na GJ neboť jsem zvyklý na výkon ve Wattech. Ale stejně jsem se trefil na 72 GJ pro domek ane jak jeden kolega zde řekl 200 GJ. To je opravdu moc |
|
|
Petr Vaňura 5.10.2006 10:51Re: Re: Trocha korekce Obávám se, že podobná kotelna bude vypouštět víc škodlivin, než spalovna komunálního odpadu, která má ne rozdíl od ní filtraci spalin... |
|
|
pavel 99 5.10.2006 12:13Re: Re: Re: Trocha korekce Jenomže to budou "spřátelené" škodliviny, které díky "požehnání ekologistů" nebudou přírodě škodit. |
|
|
R 5.10.2006 18:44SiO2 a písek Re: Trocha korekce To s tou spékavostí není tak jednoduché. Každé palivo s ustálenou kvalitou má jako důležitý parametr takzvanou spékavost popele, to znamená při jaké teplotě se ten oxid křemičitý a další látky v popelu slijou ve strusku. Ve slámě a obecně biomase je hodně draslíku, který je sice po vyvezení popela na pole dobré hnojivo, ale snižuje tu teplotu spékavosti popelu. Zatímco v uhlí je hodně vápníku, který má tu spékavost vysokou. Konstrukce kotle musí být proto udělána a jeho provozní režim nadstaven tak, aby teplota popele tuto teplotu spékavosti nepřekročila. Tudíž pokud bude kotel spalovat projektované palivo v předepsaném režimu, problémy se spékavostí popele nejspíš nebudou. Pokud se obsluha třeba opije, kdo ví? |
|
|
Alex 5.10.2006 14:51to "nevidělá" je taky slovní k´hříčka? |
|
|
Jája 19.2.2007 10:46Re: Re: Ajta ! Tak já už tuším , kam se "Sláma totiž patří do země a žádný sedlák ji dlouhodobě nebude dávat, protože by se mu tzv.vymrskala pole. " Sláma patří pod dobytek a na pole se dává ve formě uleželého hnoje. Je to lepší varianta než umělá hnojiva. |
