19.5.2024 | Svátek má Ivo


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Šumava nesmí být obětována

Narodila jsem se v roce 1965 a celý svůj život jsem prožila na Šumavě. Nejdříve na české straně, nyní na německé, ale jen malinký kousek od české hranice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 29.10.2019 7:33

Autorka např. tvdí: ..."Přirozené nepřátele kůrovec v podstatě nemá"...

Pokud by však kůrovec opravdu přirozené nepřátele neměl, už dávno by opanoval planetu a smrkové lesy (klimaxové smrčiny, tundra...) by zde neexistovaly. Realita zkamenělin naopak vypovídá, že smrk na planetě žije a koexistuje s kůrovcem alespon 65milionů let během kterých se klimatické podmínky zásadně měnily.

Autorka se tedy zřejmě i v podstatných okolnostech velmi zásadně mýlí - ale přitom neváhá tvrdit hned v záhlaví:

..."Jednoznačným viníkem kůrovcové kalamity je vedení NP.." - nebo nepodloženosti o týmu: ..."pseudovědců a pseudoodborníků, kteří v životě zřejmě v lese napadeném kůrovcem nebyli".... atd atd.

Afektivní postoje jsou ve společnosti docela běžné. Někteří si je pravidelně odreagovávají na bulvárních stránkách NP. V odborných publikacích se to naopak vyskytne zřítka.

Takto ale nejenže funguje odreagovávání společenských afektů ale zároven prostřednictvím praktik vyhýbání se jakékoliv recenzi a naopak výběrem vhodného "materiálu" od provozovatelů portálu, dochází až k desinformační kampani.

Nakonec proto s autorkou musím v něčem souhlasit. Pokud totiž náladovost šířeji převáží v demokracii nad sebekritičností a racionalitou:

..." Pak ale jednoho dne velice zapláčeme nad výsledkem nejenom my, ale i naše děti.".

I. Polák 29.10.2019 8:53

Pane Rado, a Vaše vzdělání v přírodovědném oboru je jaké? Váš názor vypadá na nějaké hlubší znalosti.

P. Rada 29.10.2019 9:35

Pane Poláku je to tak, že Vy jste se svého času uspokojil s nějakým vzděláním a nyní to obdobně očekáváte u mne?

Proč Vám k diskusi nestačí psaný text a potřebujete "životopis"?

J. Schwarz 29.10.2019 12:23

Protože působíte jako promovaný propagandista a demagog...

J. Hruška 29.10.2019 12:20

Přirození nepřátelé kůrovce jsou drobní pěvci Sýkorky a pod. sbírají vajíčka. Jedinečným a podstatným predátorem kůrovce je Mravenec lesní. Důkazem je hora Tetřev. Víte kde? Kolik vajíček a larev takové mraveniště spořádá??

V. Braun 29.10.2019 7:33

Kůrovcovou kalamitu má jednoznačně na svědomí teplejší počasí a sucho posledních let, proto je prakticky na celém území ČR. Toto je pěkný ideologický článek na podporu nové politické strany, jinak nic.

Š. Hašek 29.10.2019 8:59

Těžko vysvětlovat, zvláště paní Bauerové.

Mám známé, kteří pod dojmem červíků v ředkvičkách, které opečovávají ..... si myslí, že "kůrovec je něco jako brouk velikosti veverky". A "mrtvý" strom způsobuje tyfus/minimálně "je vošklivej".

Nejsem Zelený volič ani funkcionář. Jen mě napadlo, jestli tedy i rezervace budeme práškovat. Jako zelná pole. Nebo smrková pole.

P. Rada 29.10.2019 10:14

"Páškování" vápenými granulkami se i u nás zkoušelo při překyselení půd v 80-tých letech ... a moc to nepomoho.

Zásadnější pak vliv mělo odsíření a změny ve struktuře průmyslu.

Podobně je tomu dnes. Změnu vlastního chování co se týká míry a struktury spořeby si lidská společnost zas nechce připustit jako neúčinnější nástroj ochrany prostředí.

A. Alda 29.10.2019 17:38

Práškování lesů vápencem velmi pomohlo, zejména Krušným horám. Stejně tak pomohlo plošné hubení hmyzích škůdců postřiky z letadel Krkonošům - jejich porosty tak byly doslova zachráněny. Osobně to pamatuji, byl jsem se i opakovaně podívat na výsledky, protože jsem tomu nevěřil, že efekt je tak veliký. Měl jsem to za bolševickou propagandu, ale byla to pravda. Fungovalo to.

J. Hruška 29.10.2019 10:51

Pane Hašku, při Vašem vzdělání, trocha praxe a návštěva bezzásahové zóny by neškodila. Otázka: Před cca. dvaceti lety bylo sucho? A na Šumavském hřebenu naprší kolik vody?? Aha!

P. Rada 29.10.2019 11:51

Pane Hruško k vaší otázce. Píše se rok 2019. Kůrovcová kalamita na hřebenech Š. po polomu od orkánu Kyril tedy nastala před deseti - nikoli dvaceti lety. Máme na mysli stejnou epizodu? Za rok tam naprší zhruba trojnásobek co v nížinách navíc při průměrné teplotě která je o cca 5C nižší. Přesto tam neprší stále a zejména v nižších a závětrných polohách je to znát a systém smrk + kůrovec + houby... o tom ví své.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/deset-let-po-kurovcove-kalamite-se-stena-nad-plesnym-jezerem-znovu-zelena-ukazuje-np-sumava-51658

Kalamita prakticky zkončila v roce 2011. Víte proč? Nyní se zejména v nižších lokalitách rozvíjí znovu a analogicky s podobných příčin = teplo + sucho:

https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-cr/odborny

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/np-sumava-uz-ma-letos-15000-krychlovych-metru-kurovcoveho-dr/r~98c0585897fa11e9a305ac1f6b220ee8/

Ještě daleko horší je situace je v hospodářkkých lesích ačkoli tam si s "bezzásahovostí" nikdo moc hlavu lámat nemusí a také to nedělá. Dokonce byly případy lajdáckého rozvozu kůrovce transportem natěženého.

Už 30 let přitom bylo od vydání zprávy IPCC zřejmé, že je třeba porosty obměnovat daleko intenzivněji. Nestalo se. Návrhy na navýšení povinné obměny lesních porostů ze zákona opakovaně parlamentem neprošly.

Považuji pro její přezíravost souvislostí za přízačné, že daleko horší situace jinde je jí oproti Š. jen líto. Není to zřejmě tolik vidět od jejiho domu, vydy ve studních je v pošumaví také více.... Zároven navíc "nevidí", že zdaleka nejde už jen o smrkové porosty - ale troufá si přitom tvrdit, že ví kdo za to může. Nejen že tedy přehlíží širší okolí, souvislosti - ale asi ani nechodí k už svobodným volbám protože vláda i parlamenty s nebe nespadly. Ani připomenutý tandem Klaus vyznamenaný za zásluhy (i o popírání klimatické změny?) Zemanem není rozhodně bez viny.:

http://www.silvarium.cz/lesnictvi/aktualni-stav-kurovcove-kalamity-pohledem-lesniku-v-regionech

J. Hruška 29.10.2019 13:22

Pane Rado, Dokázal byste, při Vašem vzdělání, připustit obrácenou korelaci? - kůrovec - bezlesí - sucho. 30 m silná vrstva atmosféry (stromová zóna) zachytí při příhodných povětrnostních podmínkách (mlha a nízká oblačnost s mírným větrem) i přes 100mm srážek denně (námraza v zimě). Taková povětrnost panovala až tři čtvrtě roku, v současnosti nikoli. A kůrovec se na Bavorské straně množil již před "sametovou" revolucí a byl zavlečen na západní (východní) stráň Mokrůvek již před více jak třiceti lety. Dnes se můžete přesvědčit cestou k Modrému sloupu. Vysvětlete mi prosím, jak můžou čtyři molekuly oxidu uhličitého mezi desetitisíci molekulami vzduchu ovlivnit teplotu potažmo klima?? Země?

A. Alda 29.10.2019 17:42

Už zase lžete. Orkán Cyril neměl s kůrovcovou kalamitou nic společného. Dokonce ji ani nezhoršil.

Původcem kůrovcové kalamity bylo hnutí Duha a ekoteroristické vedení NPŠ a MŽP.

J. Lukavsky 29.10.2019 7:32

Šumava neměla být vyhlašována národním parkem, měla zůstat u chráněné krajinné oblasti. S tím, že postupně se budou těžit a zpracovávat smrkové porosty a dosazovat smíšeným lesem. Ten mohl už 20 let stát. A až se stabilizuje a naroste mohl se vyhlásit NP. Takto máme místo staré smrkové monokultury - mladou smrkovou monokulturu. No a v boji proti CO2 ponechání uschlých smrků přirozenému rozkladu znamená, že se uhlík ve dřevě vázaný zase zpátky uvolní do vzduchu. Takže kdyby se dřevo vytěžilo a zpracovalo na stavební tak by se C z koloběhu na pár desetiletí - století vyjmul. Holt "mysleli to dobře - dopadlo to jako vždy. Kůrovec - Mengele lesa! J.L. end

P. Rada 29.10.2019 7:51

Je to spíše trochu jinak. Dřevo by se s ohledem na stabilitu ekosystémů zejména v místech s lidmi navozeným vysokým překyselením půdy a tedy tenkou půdní vrstvou - např v prvých zonách NPŠ - těžit co možná nemělo.

To má hed několik důvodů. Tlející dřevo totiž uvolnuje živiny i minerály a tak snižuje stresující okyselení. Zastínění vytváří vhodné mikroklima pro rozvoj semenáčků. Postupný rozvrat stojících kmenů vede k rozmělnování stejnověkosti. Potenciál tlejícího dřeva zvyšuje retenci a vláha půdní vrstvy navozuje vazbu uhlíku.

Proti tomu ale působí zejména momentální ekonomický zájem člověka který se na planetě reklamou hnaným konzumem neobnovitelného a produkcí nerecyklovatelného, chová spíše jak ničivý parazit než dobrý hospodář. Spíše proto platí: "Homo konzuments - Mengele lesa".

J. Hruška 29.10.2019 14:51

Dřevo je lignin, uhlí za milion let. ještě jsem neviděl růst trávu na hromadě uhlí, zkoncentrovaného dřeva. Zdravíčko ve stínu suchých smrků.VV