J. Jurax 29.10.2019 23:28

Přesněji - člověk udělal z lesa plantáže na dřevo, pak si na popud hlupců zakázal o ně pečovat a hubit v nich škůdce a teď se diví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Rejman 29.10.2019 22:16

Před časem bránily šumavské lesy před kůrovcem Vojenské lesy, jak jsme se mohli dozvědět zde v diskusi (asi na každého kůrovce jedna kulka), a nyní proti němu vyrazí Trikolora v čele s VKml, následovaná autorkou článku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 21:51

Je vidět, pane Aldo, že cokoliv krom řad smrků ve Vás vyvolává děs. Možná i hrůzu, obojí. Ve mně ne.

Řekněte mi prosím, kdy jste naposled byl na Šumavě a jaké pocity ve Vás vyvolává padlý strom v národním parku.

Malinký děs ve mně vyvolává jistá Gréta, JauJau, Bursík, .......... . Ve Vás Národní park, kde se nehodí chodit v polobotkách/bělostných Nike. A z padlého smrku roste již pět nových stromů. Aniž o tom rozhodl vedoucí lesního úseku.

Vězte, že jehličí z kůrovcových smrků není mrtvá hmota. Padlý strom není mrtvá hmota/děs/hrůza. No nic.

Kol domu a chalupy mám vše v cajku, jen si myslím, že "Šumava může být malinko zanedbanější". Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 29.10.2019 21:44

Jste mimo a nechte cirkve cirkvemi-reformace probiha nejmene 200 let....

Ekofasiste jsou dogmaticti tmari, kteri maji mizive znalosti a zkusenosti, ale velke naroky.

A ma poznamka k panelakovum byla mirena smerem, ze ty deti nikdy nevidely kravsky hnuj, nevi kde ma lopata konev a elektrina je ze zasuvky. Jsou to rozmazlenci zijici v blahobytu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 21:14

Nějak jste nepochopil ......... Beru plně na Sebe a Svoji zkrácenou korespondenci.

Nějaký teak, eben, ...... avokádo, ........ dost blbina, tedy v mém případě, pane Schwarzi. Já jen jsem toho mínění, že těžit smrkopřekližku v Národním parku (Šumava) je dost blbina.

Tam se kochám (jak to roste) a vodím tam vnoučata. Co Vy???

Můj dědek vždy (!!!!!) nechal kousek svého, "aby kosové, kuny, kvíčaly, ....... byli také na Zemi". Co Vy????

Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 19:12

Pokud někdo vysadí monokulturu a navíc stejnověkou a v oblasti nepůvodného výskytu - velmi pro růst citlivosti vzroste pravděpodobnost k extrémním růstovým zlomům. Dá se takto vytvořit specifický fenologický indikátor relativně nenápadných změn podnebí.

Lesníky ale pravidelně zajímá spíše těžební výnosnost dosahovaná s minimem nákladovosti. Tu taková kultura sice také může dosáhnout (jak ve skleníku...) ale pravidelně s navýšeným rizikem náhlého hlubokého rozvratu při změnách podmínek. K tomu právě dochází.

Lesy takto lidskou civilizaci varují - bacha, jste také dlouhověcí, s dlouhou reprodukční dobou srovnatelnou s náhlostí změny, jste komplexní a i když mobilnější nemáte na planetě pro přelidněnost vlastně taky už kam jít ... - může se to proto analogicky stát i vám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 18:57

Neuvedl jste zdroj který specifikuje "původní horský les" - tedy lokalitu a období.

Klimatická změna pochopitelně postihuje řadu území ale s trochu jinou intenzitou a typem dopadů. Dík za postřeh s USA. Mám analogické zprávy.

V prvých zonách NPŠ (hřebeny..) se dominantně vyskytuje tzv "kimaxová smrčina" (horská tajga). Zde se v historických dobách smrčina nepěstovala - pomalu zde rostly a ještě rostou geneticky velmi cenné smrky. Právě proto jsou předmětem ochrany včetně celého prostředí.

V nižších polohách (zony 2 a 3) je složení dřevin už zásadně jiné. Zde byl smrk uměle velkoplošně vysazen ze sadebního materiálu posbíraného po celém tehdejším rakouskouherském mocnářství. Právě to spolunavodilo pozdější problém nestability porostů. Klimatická změna vše tuplovaně vyhrotila.

Přesto i do budoucna platí, že vrcholové partie Š. pro výrazně odlošné klima budou pravděpodobně jedním s mála území kde se smrčiny i nadále samovolně udrží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 29.10.2019 18:35

A já myslel, že viníkem je kůrovec. A kde je bekyně-mniška, kterou nám vyhrožovali pár let před tím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 29.10.2019 17:45

Doma jo, ale o kousek výše, než byl vysazován.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:44

Dokud měly vrcholovou osu Šumavy pod palcem Vojenské lesy a statky, kůrovec neměl šanci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:42

Už zase lžete. Orkán Cyril neměl s kůrovcovou kalamitou nic společného. Dokonce ji ani nezhoršil.

Původcem kůrovcové kalamity bylo hnutí Duha a ekoteroristické vedení NPŠ a MŽP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:38

Práškování lesů vápencem velmi pomohlo, zejména Krušným horám. Stejně tak pomohlo plošné hubení hmyzích škůdců postřiky z letadel Krkonošům - jejich porosty tak byly doslova zachráněny. Osobně to pamatuji, byl jsem se i opakovaně podívat na výsledky, protože jsem tomu nevěřil, že efekt je tak veliký. Měl jsem to za bolševickou propagandu, ale byla to pravda. Fungovalo to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:33

Ano, pane Hruško. Je to skutečně děs. Z největší části za něj mohou ekoteroristi, zejména ti Brňáci z hnutí Duha. Víc než půl století jezdím zcela pravidelně několikrát ročně na Sokol/Antýgl (ostatně vidím ho přímo i z chalupy, kde trávím každý víkend). Co se tam v tomto novém tisíciletí stalo, to je skutečně strašidelné.

Celá Šumava prochází kvůli ekoteroristům procesem marsformace. Děs a hrůza.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:27

Co to zas kecáte za blbiny? Smrk je u nás doma! Dokonce několik variant několika druhů smrků je u nás doma víc než kdekoli jinde.

Existuje-li nějaký český strom, pak je to právě smrk a po něm modřín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 29.10.2019 16:17

To jste jen zase něco nepochopil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 14:51

Dřevo je lignin, uhlí za milion let. ještě jsem neviděl růst trávu na hromadě uhlí, zkoncentrovaného dřeva. Zdravíčko ve stínu suchých smrků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kain 29.10.2019 14:20

Že ministr Brabec svému rezortu nerozumí je irelevantní.Důležité je,že kam šustne Babiš tam je i Brabec.V této disciplíně vyniká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 29.10.2019 14:05

Původní horský les: 80% buk, 10% jedle a někde v tom zbytku se schovával smrk.

Při letošní cestě po Státech jsme na cestě do Kalifornie projeli skrz Colorado, Wyoming, Idaho, Oregon. I tady území mrtvých stromů (sežraný broukem nebo spálený) a mezi tím vrůstající nový les . Nic tam s tím nedělají, ani to při těch rozlohách nejde a je to nejlepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 13:22

Pane Rado, Dokázal byste, při Vašem vzdělání, připustit obrácenou korelaci? - kůrovec - bezlesí - sucho. 30 m silná vrstva atmosféry (stromová zóna) zachytí při příhodných povětrnostních podmínkách (mlha a nízká oblačnost s mírným větrem) i přes 100mm srážek denně (námraza v zimě). Taková povětrnost panovala až tři čtvrtě roku, v současnosti nikoli. A kůrovec se na Bavorské straně množil již před "sametovou" revolucí a byl zavlečen na západní (východní) stráň Mokrůvek již před více jak třiceti lety. Dnes se můžete přesvědčit cestou k Modrému sloupu. Vysvětlete mi prosím, jak můžou čtyři molekuly oxidu uhličitého mezi desetitisíci molekulami vzduchu ovlivnit teplotu potažmo klima?? Země?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 12:29

Zkuste porovnat celkovou měrnou spotřebu primárních zdrojů člivěka s paneláku - versus těch co žijí v honosných sídlech a navíc z nich třeba i denně zdaleka dojíždějí...

Možná Vás pak napadne jak je to vlastně s tím "fanatismem" = (slepou vášnivou zaujatostí).

Sám kolikrát žasnu, jaké úvahy se dají slepě až bezohledně vůči významu pojmu zarámovat pod rubriku "ekologie". Pokud ale má někdo nutkavé přání nejen některé osoby ale celé skupiny a dokonce vědní obory dehonestovat - jen aby náhodou nebyla poznáváním pravdy oslaben jeho post - jak bylo pro církve v evropě obvyklé ve středověku.- může to být postup ukázkový.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 29.10.2019 12:23

Protože působíte jako promovaný propagandista a demagog...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 12:20

Přirození nepřátelé kůrovce jsou drobní pěvci Sýkorky a pod. sbírají vajíčka. Jedinečným a podstatným predátorem kůrovce je Mravenec lesní. Důkazem je hora Tetřev. Víte kde? Kolik vajíček a larev takové mraveniště spořádá??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 29.10.2019 12:16

Předpokládám, že vy nepotřebujete rychle rostoucí a snadno těžitelné dřevo. proč taky, když si necháte dovézt teak z Asie a eben z Afriky, popřípadě si vystačíte s náhražkou z umělé hmoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 12:16

Ano. Doplnuji že hlavně dynamicky se vyvíjející společnost člověka konzumního si přes rozvinutou informatiku zavčas neuvědomila a doposud nechce uvědomovat dopady a nést odpovědnost.

Když staří lesníci už od dob Marie Terezie začali hledat čím při tvorbě dřevěného uhlí (potřebného pro rozvoj sklářství a hutnictví... ) odlesněnou krajinu urychleně a efektivně vyspravit, padla volba na severskou rychle a rovně rostoucí dřevinu - smrk. Ještě více jak století se zdálo, že s ekonomických důvodů zvolili správně.

Před dvě stě lety prostě nemohli tušit, že klima se v českém dolíku posune o několik stupnů a to zejména s dopady na to co má dlouhodobý vegetační cyklus a nemůže se stěhovat a proto stihnout přispůsobit proměně podnebních pásem.

Koho zajímá jak asi mohou vypadat naše lesy v budoucnu za cca 30 let at si prohlédne dnešní krajinu kolem Bělehradu a v koci století pak síše tu jaká je ve stejné nadmořské výšce někde ve Španělsku či jižněji. Ani to ale není výstižné, protože výška slunce nad obzorem se nezmění a tak u nás budou dál občas rizikové i silné zimní mrazy.

S dopasud stabilním oborem lesnictví které donedávna produkovalo čistý zisk kolem deseti miliard korun ročně je tedy nejspíš trvalý konec s velkým otazníkem kdo bude a s čeho alespon nejnutnější péči o lesy dotovat?!

Dost možná se tedy termín "bezzásahovost" rozšíří už brzo a tak široce jak si málo kdo dokáže předestavit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 29.10.2019 12:12

Ano, diví. Protože založit plantáž a pak ji ponechat osudu s tím, že se tam vyvine sama od sebe nová, krásnější, zdravá "přírodní" a "přirozená" plantáž si mohou myslet jen Valentové, Bursíkové, Radové a podobní exoti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 12:12

Přirovnání k měsíční krajině je zcela na místě. Důkaz: V období tzv. "klimatické změny" to je vloni a letos, teplota na balvanových žulových výstupech (skalkách) na Trojmezné (přízemní vrstva vzduchu) .: -12°C před východem slunce. V poledne pod přímým slunečním žárem.: +55°C. Na kameni se srazí vejce! Z (s) povrchu se drolí píseček. Před cca. dvaceti lety zastíněný pod hustým smrkovým lesem byl tentýž balvan pokryt zčásti mechem zčásti lišejníky v plném rozvoji a teplota nekolísala více než o 10°C. Podmínky se blíží podmínkám na Měsíci jen o 200°C rozdíl. Otázka: Je toto kolísání teploty tlumeno čtyřmi molekulami oxidu uhličitého mezi desetitisíci molekulami vzduchu, čili nic?? Přeji hezký den v přírodě, Josef.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 11:51

Pane Hruško k vaší otázce. Píše se rok 2019. Kůrovcová kalamita na hřebenech Š. po polomu od orkánu Kyril tedy nastala před deseti - nikoli dvaceti lety. Máme na mysli stejnou epizodu? Za rok tam naprší zhruba trojnásobek co v nížinách navíc při průměrné teplotě která je o cca 5C nižší. Přesto tam neprší stále a zejména v nižších a závětrných polohách je to znát a systém smrk + kůrovec + houby... o tom ví své.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/deset-let-po-kurovcove-kalamite-se-stena-nad-plesnym-jezerem-znovu-zelena-ukazuje-np-sumava-51658

Kalamita prakticky zkončila v roce 2011. Víte proč? Nyní se zejména v nižších lokalitách rozvíjí znovu a analogicky s podobných příčin = teplo + sucho:

https://www.mezistromy.cz/lesni-kalamity/historie-kalamit-v-cr/odborny

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/np-sumava-uz-ma-letos-15000-krychlovych-metru-kurovcoveho-dr/r~98c0585897fa11e9a305ac1f6b220ee8/

Ještě daleko horší je situace je v hospodářkkých lesích ačkoli tam si s "bezzásahovostí" nikdo moc hlavu lámat nemusí a také to nedělá. Dokonce byly případy lajdáckého rozvozu kůrovce transportem natěženého.

Už 30 let přitom bylo od vydání zprávy IPCC zřejmé, že je třeba porosty obměnovat daleko intenzivněji. Nestalo se. Návrhy na navýšení povinné obměny lesních porostů ze zákona opakovaně parlamentem neprošly.

Považuji pro její přezíravost souvislostí za přízačné, že daleko horší situace jinde je jí oproti Š. jen líto. Není to zřejmě tolik vidět od jejiho domu, vydy ve studních je v pošumaví také více.... Zároven navíc "nevidí", že zdaleka nejde už jen o smrkové porosty - ale troufá si přitom tvrdit, že ví kdo za to může. Nejen že tedy přehlíží širší okolí, souvislosti - ale asi ani nechodí k už svobodným volbám protože vláda i parlamenty s nebe nespadly. Ani připomenutý tandem Klaus vyznamenaný za zásluhy (i o popírání klimatické změny?) Zemanem není rozhodně bez viny.:

http://www.silvarium.cz/lesnictvi/aktualni-stav-kurovcove-kalamity-pohledem-lesniku-v-regionech

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 29.10.2019 11:38

Odpoved? Ekofasismus panelakovych deti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 29.10.2019 11:08

Člověk udělal z lesa plantáže na dřevo a teď se diví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 10:59

Zmatek někdo v ledačem zřejmě má. Reaalitu na jedné straně a nesourodou afektivitu uvnitř (..."bezlesí, měsíční krajiny"...) nelze zamaskovat bohem s vykřičníky.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987

http://www.npsumava.cz/cz/1444/10291/clanek/les-se-na-sumave-obnovuje-necekanou-rychlosti-dokazuji-to-i-paseky-po-tezbe-ktere-dokazi-zarustat-i-bez-vlivu-cloveka-ovlivni-to-pristup-spravy-np-sumava-pri-umelem-zalesnovani/

• reagovat
• nahlásit příspěvek