Š. Hašek 29.10.2019 10:52

Upozorňuji, pane Hruško, na měřitelný rozdíl mezi okolím Pürstlingu a okolím přistání pozemských přístrojů/hejblátek na Měsíci.

Ale možná v tom mám zmatek.

Děkuji za slušnou reakci v rámci mužné debaty. Nepřesný jste i tom smyslu, že jste neodhadl počet mých výpadů na Šumavu, podle mapy i podle "pamatováka".

Šumava/příroda mi dělá radost, to mi veřte. Třeba i tím, že si fakt poradí beze mě i bez politiků i bez mudroslavů, kteří se dnes na té Šumavě přímo štítí padlého smrku.

Nejsem Zelený, jen jsem nebyl moc zavřený v klimatizované kanceláři. A dost chodím přírodou pěšky. Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 10:51

Pane Hašku, při Vašem vzdělání, trocha praxe a návštěva bezzásahové zóny by neškodila. Otázka: Před cca. dvaceti lety bylo sucho? A na Šumavském hřebenu naprší kolik vody?? Aha!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 10:43

Pane Lenci, mám takový dojem, že "problém" NP Šumava bude vyřešen - časem. A tím, že zkrátka není sil na to "vzít to do rukou jako na jednom hektaru lesa za stodolou". Jsem tomu rád.

Mě například již mnoho desítek let fascinuje vitalita toho, co nazýváme přírodou. Navzdory všelikým hloupostem, politikům na čtyři roky. Děje se podle tlustých knih, nikoliv momentálním volebním programům.

Šumava zarůstá, opět, možná bude "obětován" (nepřesné!!!) hospodářský les, který na Šumavu přišel až s potřebou člověka mít rychle rostoucí a snadno těžitelné dřevo. Zkráceno.

Přeji hezký den. Diskuse, četba názorů bystří mysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 10:40

Vážný zmatek pane Hašku -Hašek, to jako spadnete do černé díry-tzv. bezzásahové oblasti "první zóny NP Šumava" nejen za Srním , ale i za Kvildou, za Novou Pecí, za Jeleními Vrchy, za Prášily, za Modravou, za Železnou Rudou, za Hojsovou Stráží. 360 km2 bezlesí, to je měsíční krajiny, bez jediného vzrostlého stromu jen na České straně hranice a dalších 1000 km2 tzv. "ochranné zóny" opět bezzásahové určené vedením současných "králů Šumavy" pro požer kůrovcem. Velmi vážný zmatek pane Hašku, dostavte se na hraniční hřeben od Smrčiny, Hraničníku,přes Plechý, Rakouskou louku, Trojmezné,...Třístoličník, Špičák, pak je kousek mezera, nevím jak vypadá Kapraď, to zatím jižní část Šumavy , a co severněji, Stráž, Černá hora, Mrtvý vrch, Malá Mokrůvka, Velká Mokrůvka, -Luzný- Hraniční hora, Špičník, Blatný vrch, do Bavorska -Roklan malý a velký- řada bezejmenných vrchů pak Poledník a Skalka Ždánidla , Dřevěná hůl, Plesná, přes Železnou Rudu, Jezerní hora, Svaroh i Královský Hvozd a Ostrý. To je seznam pane Hašku, seznam Šumavské katastrofy, bezlesí, měsíční krajiny. Prohlédněte si aspoň mapu, když ne osobně krajinu. Sbohem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 29.10.2019 10:32

Pane Hašku, mám takový dojem, že to paní autorka nejen že nepřepískla, ale je ve svém vyjádření k situaci na Šumavě velice pravdivá.Článek považuji za vyvážený.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 10:14

"Páškování" vápenými granulkami se i u nás zkoušelo při překyselení půd v 80-tých letech ... a moc to nepomoho.

Zásadnější pak vliv mělo odsíření a změny ve struktuře průmyslu.

Podobně je tomu dnes. Změnu vlastního chování co se týká míry a struktury spořeby si lidská společnost zas nechce připustit jako neúčinnější nástroj ochrany prostředí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 10:03

Pane Poláku s čeho usuzujete na vazbu IQ k pracovnímu pojmu "bezásahovost"?

Pokud je např běžné zasahovat mechanicky, chemií, geneticky, ... v lesní oblasti která plní hlavní účel dřevoprodukční - a takovéto "zásahy" lesní zákon vyjmenovává ... - pak mi přijde možné popsat odlišnost spravování vzhledem k cíli NP - kde je cílem chránit vše živé - např pojmem jako bezzásahovost. Není to ale o preciznosti pojmu - to uznávám. Lidem s dostatečnou soudností by to ale mohlo jako pomůcka postačit.

V původním slova smyslu - bez jakéhokoliv zásahu člověka - pocholitrelně ale ani NP s nejlépe formulovanou legislativou není a asi nikdy nebude, už pro fak, že dál působí lokální turistika, širším okolím navozená kyselá depozice a dokonce celosvětově antropogenně navozená klimatická změna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 9:35

Pane Poláku je to tak, že Vy jste se svého času uspokojil s nějakým vzděláním a nyní to obdobně očekáváte u mne?

Proč Vám k diskusi nestačí psaný text a potřebujete "životopis"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 8:59

Těžko vysvětlovat, zvláště paní Bauerové.

Mám známé, kteří pod dojmem červíků v ředkvičkách, které opečovávají ..... si myslí, že "kůrovec je něco jako brouk velikosti veverky". A "mrtvý" strom způsobuje tyfus/minimálně "je vošklivej".

Nejsem Zelený volič ani funkcionář. Jen mě napadlo, jestli tedy i rezervace budeme práškovat. Jako zelná pole. Nebo smrková pole.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 29.10.2019 8:53

Pane Rado, a Vaše vzdělání v přírodovědném oboru je jaké? Váš názor vypadá na nějaké hlubší znalosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 8:52

Paní Bauer-ová,

malinko zmatek.

Už jen nadpis mi říká, že s Vámi by byla těžká diskuse. Podobně jako diskuse s těmi, co psali, po jednom nočním větérku u Štrby, palcovými titulky "Tatry zahynou!". Pokud si pamatuji, tak nejezdily vláčky a lesníci překopali hospodářské plány. Zvýšila se spotřeba oleje na řetězy pil, ....... Celkově ty Tatry dneska vypadaj nějak neduživě, Kriváň nakloněnej na stranu ......

Jaká je Vaše konkrétnější představa "obětování Šumavy"? To jako za Srním spadnu do nějaké díry - dál už nebude nic, "obětovaná" Šumava se vypaří, nebo máte toho kůrovce i v židlích doma??? Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 29.10.2019 8:41

No já jsem zaznamenal mírný pokrok v IQ naivních bezzásahovců! 1. zony NP se již nejmenují "bezzásahové". Hurá. Dokonce v nich někde, byť zatím na moc málo místech, NP Šumava vysazuje listnáče. Holt pak to není bez zásahu...

Jinak, ale žádný prales, bezzásahovci nastartovali proces stejnověkého smrkového porostu, který jednou za cca 150 let (ověřeno u odborníků) sežere kúrovec, vyroste opět nový atd...

No prostě prales, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 7:51

Je to spíše trochu jinak. Dřevo by se s ohledem na stabilitu ekosystémů zejména v místech s lidmi navozeným vysokým překyselením půdy a tedy tenkou půdní vrstvou - např v prvých zonách NPŠ - těžit co možná nemělo.

To má hed několik důvodů. Tlející dřevo totiž uvolnuje živiny i minerály a tak snižuje stresující okyselení. Zastínění vytváří vhodné mikroklima pro rozvoj semenáčků. Postupný rozvrat stojících kmenů vede k rozmělnování stejnověkosti. Potenciál tlejícího dřeva zvyšuje retenci a vláha půdní vrstvy navozuje vazbu uhlíku.

Proti tomu ale působí zejména momentální ekonomický zájem člověka který se na planetě reklamou hnaným konzumem neobnovitelného a produkcí nerecyklovatelného, chová spíše jak ničivý parazit než dobrý hospodář. Spíše proto platí: "Homo konzuments - Mengele lesa".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 7:33

Autorka např. tvdí: ..."Přirozené nepřátele kůrovec v podstatě nemá"...

Pokud by však kůrovec opravdu přirozené nepřátele neměl, už dávno by opanoval planetu a smrkové lesy (klimaxové smrčiny, tundra...) by zde neexistovaly. Realita zkamenělin naopak vypovídá, že smrk na planetě žije a koexistuje s kůrovcem alespon 65milionů let během kterých se klimatické podmínky zásadně měnily.

Autorka se tedy zřejmě i v podstatných okolnostech velmi zásadně mýlí - ale přitom neváhá tvrdit hned v záhlaví:

..."Jednoznačným viníkem kůrovcové kalamity je vedení NP.." - nebo nepodloženosti o týmu: ..."pseudovědců a pseudoodborníků, kteří v životě zřejmě v lese napadeném kůrovcem nebyli".... atd atd.

Afektivní postoje jsou ve společnosti docela běžné. Někteří si je pravidelně odreagovávají na bulvárních stránkách NP. V odborných publikacích se to naopak vyskytne zřítka.

Takto ale nejenže funguje odreagovávání společenských afektů ale zároven prostřednictvím praktik vyhýbání se jakékoliv recenzi a naopak výběrem vhodného "materiálu" od provozovatelů portálu, dochází až k desinformační kampani.

Nakonec proto s autorkou musím v něčem souhlasit. Pokud totiž náladovost šířeji převáží v demokracii nad sebekritičností a racionalitou:

..." Pak ale jednoho dne velice zapláčeme nad výsledkem nejenom my, ale i naše děti.".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 29.10.2019 7:33

Kůrovcovou kalamitu má jednoznačně na svědomí teplejší počasí a sucho posledních let, proto je prakticky na celém území ČR. Toto je pěkný ideologický článek na podporu nové politické strany, jinak nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.10.2019 7:32

Šumava neměla být vyhlašována národním parkem, měla zůstat u chráněné krajinné oblasti. S tím, že postupně se budou těžit a zpracovávat smrkové porosty a dosazovat smíšeným lesem. Ten mohl už 20 let stát. A až se stabilizuje a naroste mohl se vyhlásit NP. Takto máme místo staré smrkové monokultury - mladou smrkovou monokulturu. No a v boji proti CO2 ponechání uschlých smrků přirozenému rozkladu znamená, že se uhlík ve dřevě vázaný zase zpátky uvolní do vzduchu. Takže kdyby se dřevo vytěžilo a zpracovalo na stavební tak by se C z koloběhu na pár desetiletí - století vyjmul. Holt "mysleli to dobře - dopadlo to jako vždy. Kůrovec - Mengele lesa! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek