24.10.2019 | Svátek má Nina


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Lesy sežraný, stromy spálený, blbci zelený

Uplatňování nejmodernějších ekologických metod v lesnictví má bohužel své nepřehlédnutelné výsledky. Jak nás upozornily tento týden Lidové noviny, smrkové lesy jsou napůl sežrané „od Šumavy k Jeseníkům“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Braun 7.12.2018 11:45

Re: Opět jste zaperlil, takže popořadě.

Pane Vaňuro, odmítnout složitý problém slovy "je to nesmysl" bohužel onen problém nevyřeší.

Jinak můžete mi prosím citovat z příspěvku pana Rady kde se mu "nelíbí využívání strojů"? Osobně jsem tam našel jen nelibost nad velkou spotřebou energie z neobnovitelných zdrojů.

R. Langer 7.12.2018 12:51

Re: Opět jste zaperlil, takže popořadě.

Protože je to nesmysl, tak žádný problém NEEXISTUJE!. To je jádro pudla.

V. Braun 7.12.2018 9:19

Něco zkušeností, trochu jiných než má pan Vlk

Tak osobně jsem se toulal po Krkonoších už od šedesátých let, pravda tehdy hlavně cestou do školy, protože jsem se v Krkonoších narodil. Někdy v sedmdesátých letech jsem byl v létě na táboře tzv. Hnutí Brontosaurus, pamětníci si možná vzpomenou. Velký odvaz to nebyl, protože jsme tábořili v naší škole, pravda místní jsem tam byl jediný. Od té doby vím, jak vypadly původní Krkonošské lesy, protože nás KRNAP vzal do jinak nezpřístupněné rezervace se zbytkem místních bukových lesů, až později jsem zjistil, že něco podbného ještě je v Rýchorách, tzv.Dvorský les, i když tam ůdajně narušen dávným pasením dobytka.

Ještě neco k těm borovicím na jihu. Teprve nedávno jsme pro sebe se ženou objevili Kanárké ostrovy. Byly jsme tam dvakrát, kopali se z toho jen jednou, protože tam jezdíme v únoru na turistiku. Jsou tam fantastické původní borovicové lesy, zřejmě rávě proto, že se tam přirozeně vyskytují požáry, velký počet borovic má stopy po ohni. Borovice jsou ovšem proti ohni odolné, shoří jehličí ale strom silná kůra ochrání a jehličí naroste nové. Vidět takovou borovoici je silný zážitek, doporučuji jej panu Vlkovi, možná by pak byl pokornější.

V. Braun 7.12.2018 9:21

Re: Něco zkušeností, trochu jiných než má pan Vlk

Jen oprava, že na těch Kanárech jsme se tedy nekopali, ale koupali :-)

P. Rada 7.12.2018 10:52

Re: Něco zkušeností, trochu jiných než má pan Vlk

Požár je v některých mistech - zejména na rozhraní savan a lesů - tradičně regulujícím prvkem. Záleží ale také na míře, lokalitě a velikosti trendu podnebních podmínek.

Rozšíření lesního porostu totiž vykazuje hysterezní charakteristiku. Přízemní ohen mohou stromy i opalovaně ustát a dokoncde posílit eliminací konkurence. Pokud ale dojde na spálení korun vše se může nevratně proměnit a to zejména pokud spolu-působí trend vysušování od změny proudění nesoucího vláhu. Zalesnění totiž sice místně zvyšuje retenční schopnost krajiny a tím vláhu v ní a tedy i podmínky pro růst nových stromů v konkurenci travin ale jen v menší míře než jakou může navodit změna klimatu.

Při silném požáru kdy hoří koruny, pak lesy nadlouho s oblasti až zmizí a přežijí jen traviny které totiž nerostou od vrcholů ale odspodu a pod půdou zůstanou zachovány jejich nejdůležitější části. Drobné klíčící stromečky bez ochrany a znovuvysemenování od vzrostlých i natrvalo ztratí šanci dorůst tam kde traviny či křoviny pro nárst vysušení čelí ještě častějším požárům.

Do tropických pralesů pak pravidelně ohen nemůže pro příliš vysokou vlhkost. I zde ale lidé dokáží za vhodných podmínek založit ničivé požáry. My tady v čechách zatím máme štěstí. jak dlouho? Situace totiž pro vleklé sucho začí ná být stále méně stabilní a kůrovcem oslabený až suchý les je rizikem až extrémním.

Z. Lapil 7.12.2018 12:06

Re: Něco zkušeností, trochu jiných než má pan Vlk

Jen pro info: Brontosaurus přežil jak dočasnost danou OSN (fakt - startovalo to jako roční celosvětové měření snad kyselých dešťů nebo čeho), tak zrušení SSM a vesele prosperuje dodnes.

http://www.brontosaurus.cz/co-delame/reportaze-z-akci

V. Vlk 7.12.2018 21:52

Re: Něco zkušeností, trochu jiných než má pan Vlk

No, Kanáry znám. Ale něco jiného jsou Kanáry a jejich lesy a blízkost moře a něco jiného lesy ve Španělsku. Víte třeba to, že z Prahy je k moři blíže ( na sever i jih) než z Madridu? Takže teploty a vlhkost vzduchu jsou jistě poněkud jiné. Na Kanárech ty požáry zvládají, ale když to vypukne třeba v Portugalsku , tak tam uhoří ,jako letos, 70 lidí. Protože vykáceli původní lesy a zasadili tam všude borovice.

M. Mikulec 7.12.2018 9:14

Zelena paka

hlavne bydli ve velkych mestech a zabyvaji se pravy gayu a lesbicek a obecne lidskymi pravy mensin. Meli by byt jen zajmovym spolkem a ne politickou stranou. Stejne nemaji zadny politicky program.

R. Dubravský 7.12.2018 10:11

Re: Zelena paka

Ale mají. Škodit lidem jak jen to jde.

M. Mikulec 7.12.2018 10:16

Re: Zelena paka

Leda tak. Volí je bohatí, aby to těm chudým hezky zregulovali, znemožnili a zničili. Ne náhodou se jako první dostali Zelení do parlamentu v Německu.

Š. Hašek 7.12.2018 9:13

Nejsilnější rostlinná formace

v naší zeměpisné šířce je les. Píšou to a přednáší opakovaně moudré hlavy na universitách. Politikové moc ne, ty musejí strašit a čerpat. Já to také pozoruji. Samozřejmě digitální mládež v goretexu je přesvědčena o konci světa, mají na to ty obrazovky a data, že?

Jen si je třeba ujasnit, kde všude bude produkční plantáž na překližku. A kde jaksi být nemusí. Fakt je, že ze "samovzniklého" lesa je nějaký čas hodně práce a málo penízků, příroda myslí jinak. Zvířectvo, květena .....

Já to tedy kolem chalupy (i v Praze) furt musím plenit, řezat, vořezávat, kácet, klučit, ......... poněvadž "to roste jak to dříví v lese".

Z. Lapil 7.12.2018 11:56

Re: Nejsilnější rostlinná formace

Přesně.

Podle mě je základ problému v tom, že se s funkční opečovávanou(!!!) smrkovou plantáží najednou začíná zacházet jako s přirozenou = bezúdržbovou přírodou.

Š. Hašek 7.12.2018 12:42

Re: Nejsilnější rostlinná formace

A naopak taky.

Z divokých lesů národního parku se dělá smrková překližkárna. A turisté si tam nesmí umazat bílé botičky, Výhled z rozhledny musí ladit/řezat.

Z. Lapil 7.12.2018 13:25

Re: Nejsilnější rostlinná formace

Problém nevidím v "se dělá". Problém vidím v "se pokládá za". Smrková překližkárna funguje a podobně funguje i trojhonné hospodaření. Na rozdíl od divokého lesa ale potřebuje víc péče.

Nakonec stračena ve chlívě je solidní zdroj mléka, ale prohlašte ji za buvola a odvezte do Białowieże a budete bez mlíka a stračena tam nejspíš uboze chcípne. Tři sta buvolů v jednom kravíně není představa o nic lepší.

E. Pawlica 7.12.2018 8:54

Vlkovo přirozené prostředí

Vlkovým přirozeným životním prostředím je les. Měl by proto vědět, že smrky, jejichž domnělé přínosy tak vychvaluje, jsou stejná uměle vysazovaná hovadina, jako borrovice ve španělský lesích, které zatracuje.

Vlku, vlku, víš kam patříš?

R. Langer 7.12.2018 9:07

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Hm, já tedy v tomto případě preferuji uměle vysazovanou hovadinu, která tady normálně stovky let fungovala (pokud to nevíte), místo ochrany kůrovce a holin, které evidentně preferujete. Kam podle mě patříte, to raději nechtějte vědět. :-P

E. Pawlica 7.12.2018 9:17

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Je mi jedno, co si myslíte, kam patřím či kam mne zařazujete, neboť uměle vysazený les zůstane uměle vysazeným lesem ať už ve Španělsku nebo v Česku, stejně jako hovadina zůstane hovadinou (parafr. Mikuláš Dačický z Heslova, 1555-1629).

A kádrovák kádrovákem, víme?

:-p

R. Langer 7.12.2018 9:31

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Jistě, a právě po těch kádrovácích tady máme ty kůrovce a holiny, místo "uměle vysázených lesů", vy chytráku, víme? :-P

Z. Lapil 7.12.2018 11:51

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Jenže když k hovadině "umělý les" přidáte hovadinu "zacházím s ním jako s lesem přirozeným", je to hovadina*hovadina = hovadina na druhou.

Když přestanete kosit/pást louku, taky vám z ní vznikne - no, spíš asi buš než les, ale rozhodně ne lepší louka.

P. Lenc 7.12.2018 9:19

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Přesné pane Langře, zase jeden "nadupaný" všeználek.Dík za rozumný článek.

E. Pawlica 7.12.2018 9:32

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Ví on, že má pravdu, Lenc?

Vlk patří nejen mezi nadupané "všeználky", ale navíc ani neoplývá logikou, když uměle vysazované označuje jednou za hovadinu a podruhé si to pochvaluje.

:-p

R. Langer 7.12.2018 9:49

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Hm, a možná jste jenom nepochopil, o čem je řeč. :-P

J. Hanzal 7.12.2018 10:05

Re: Vlkovo přirozené prostředí

Hele chlapi nechte ho, je pátek, víkend před námi. Já už se těším jak si ekologicky zatopím v krbu, ekologicky zapálím fajfku a ekologicky vypiju nějaké dobré červené/bílé. :-))

K. Janyška 7.12.2018 8:50

Ano,

blbci zelený... Dzp.

J. Roškota 7.12.2018 8:31

lesnictví

je odbornou záležitostí a pan Vlk zcela evidentně odborníkem není. Za svoji kvalifikaci v oboru považuje procházky v lese, kromě jiného ve lese španělském. To neznamená, že na věc nemůže mít názor. To znamená, že by měl redaktor NP odfiltrovat ze zdejšího prostoru zjevné nesmysly a místo toho dát prostor lidem kteří věci rozumějí. I odborníci mohou mít odlišné názory, ale v takové diskusi by snad nezazněly roztomilé nesmysly jako že pod smrkem je víc vlhkosti protože je pod ním na jaře déle sníh.

M. Těhanová 7.12.2018 8:37

Re: lesnictví

Ale to ví i laik, na to nemusí být odborník, aby viděl, že je něco moc špatně. Experti žvaní, ekologisti jsou transparentní a brouk už požírá lesy v celé republice.

P. Rada 7.12.2018 9:04

Re: lesnictví

Paní Těhlanová lesy nejen na většině ČR ale dokonce celého mírného pásu až severských oblastí se v důsledku klimatické změny a působením kyselých deštů relativně rychle mění. Mnohde přeměna lesa na změnu podmínek nestačí reagovat a les pak trvale odumírá. Zejména v nejsevernějších oblastech planety za polárním kruhem se naopak místy lesy rozrůstají do bývalých oblastí tundry.

U nás pro prakticky celostátní a dlouhodobý nárůst sucha, vykazují lesy oslabebí přírůstků, defoliaci až odumírání. Kůrovec eskaluje pávě pro nárůst nerovnováhy životních podmínek. Zatím můžeme být rádi, že u nás lesy nehořely jak např v Kalifornii, Řecku nebo Švédsku. Nárůst četnosti dní kdy pro sucho i u nás hrozí požáry vzláště v posledních letech totiž roste.

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/lesy-nici-sucho-schnou-uz-i-duby-mf-dnes

https://www.lidovky.cz/svet/ve-svedsku-a-recku-zuri-lesni-pozary-cesko-nabidlo-svedsku-pomoc-v-podobe-vrtulniku.A180723_211729_ln_zahranici_seb

M. Těhanová 7.12.2018 10:07

Re: lesnictví

Máte to sice hezky nastudované, ale ta příroda se zachová podle svých zákonitostí. A za svůj dlouhý život jsem už zažila dost hesel " poručíme větru, dešti" a vždycky to dopadlo špatně. Záměr nevyšel, akorát to spolklo spoustu peněz. A tohle bláznění je úplně stejný příběh.

Ty klimatologické konference zanechávají svým létáním po světě daleko větší uhlíkovou stopu než většina lidí, u kterých apelují na jejich uskrovnění.

Tak ať zkusí jít příkladem!

E. Pawlica 7.12.2018 8:58

Re: lesnictví

Pod smrkem je stejné množství vlhkosti jako pod vedlejší osikou, pokud smrk nestojí na vyfukově a osika v závějovém dolíčku.

Rozdíl je jen v tom, že pod osikou začne dřív tát a pod smrkem později.

Kterýžto princip zabraňuje jarním přívalovým vodám.

J. Ticháček 7.12.2018 12:13

Re: lesnictví

Jen s doplněním, že ta osika má listy. Tedy vyšší plochu k odparu, nežli ten smrk. Takže dokáže půdu účinněji vysoušet.