20.10.2019 | Svátek má Vendelín


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Lesy sežraný, stromy spálený, blbci zelený

Uplatňování nejmodernějších ekologických metod v lesnictví má bohužel své nepřehlédnutelné výsledky. Jak nás upozornily tento týden Lidové noviny, smrkové lesy jsou napůl sežrané „od Šumavy k Jeseníkům“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Lukavsky 7.12.2018 7:55

smíšený les

"hovadiny o smíšených lesích dospěly" No smíšené lesy, čili jedle, buk, lípa, smrk, klen..... byly přirozené lesy v nadm. výškách do 1000 m n.m. Nejen na Šumavě. Nad tím byly přirozené lesy smrkové, ale tam byla zima takže kůrovec se moc nemnožil. Po velké sněhové bouři v r. myslím před r. 1870 byla Šumava vytěžena a zalesněna smrkem. Pokud byly ty smrčiny pečlivě spravovány - a to byly - tak prosperovaly. Pak přišli zelení věrozvěstové a vyhlásili, že kůrovec je přirozenou součástí lesa. Zapoměli si načíst, že přirozeného (tj. smíšeného) lesa. Takže ho vyhlásili chráněným druhem. K tomu se přidalo sucho a to, že les dorostl obmýtního věku a navíc se z lesníků stali otroci paragrafů, kdy na pokácení jednoho suchého smrku se vyhlašuje mezinárodní tendr a po 3/4 roce už se ani kácet nemusí neb kůrovec vylétl. Takže "přírodě nejvíc škodí ti, co to myslí dobře" a "cesta do pekla je spolehlivě vydlážděna dobrými úmysly". Při všech těch "zelených" úvahách se nebralo do úvahy, že Šumava byla před 100 lety vysázena jako smrková plantáž, uměle! A přeměnit jí opět na smíšený, přirozený les je reálně možné - vysázením smíšeného lesa. I takto pravda přirozeně se les obnovuje, ale jako vidno mladými smrčky. Kde by se tam vzal např. buk že? Leda transmutací ze smrku? Čili z jedné smrkové monokultury jsme bezzásahovostí a zeleněním dostali další smrkovou monokulturu.... Jediný rozdíl mezi klasickým hospodařením je, že se dospělé smrky nechaly uschnout a shnít a nevytěžily se. Ale mysleli to ti zapálení dobře, že? Máte pravdu. J.L.

P. Rada 7.12.2018 8:41

Re: smíšený les

Pane Lukavský podsouváte některé omyly. Předně ve vrcholových partiích Šumavy (1zony NP3) roste a rostla tzv klimaxová smrčina podléhající po věky přirozené degradaci i obnově. Ta pravidelně pro svou odlehlost a malé dřevní přírstky nebyla předmětem lidské činnosti. Lze to doložit jak geneticky tak podle růstových faktorů.

https://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/stromy-promluvily-na-sumave-jsou-prirozene-lesy_395993.html

Mylně tedy vstahujete pojem uměle vysázená Šumava který na celou oblast. Právě ale jen ta která kdy nejvíce byla původní byla donedávna i střetem enviromentálních diskusí (monokulturnost, bezzásahovost..). Fakta jste takto zjevně hrubě zkreslil. Reálná možnost něco silově přeměnit na uměle smíšený les sice teoreticky existuje ale řada přírodních i ekonomických faktorů tomu brání. Výsledkem je dnešní situace kdy se místy sice vysazovalo velké množství různých dřevin ale po sčítání výsledků se ukazuje že přirozená obnova je podstatně méně nákladná a přesto dominující. Lidé přesto do systému lesů ČR zasahují jak kyselými dešti tak navozením klimatické změny a tam kde takovéto faktory převáží (většina nížinných a středních poloh) tam k samovolné obnově dojít už nemusí a namísto lesnaté vzikne v důsledku dlouhodobého sucha či překyselení... nejspíše křovinatá krajina nebo step a pod. Šumava má ale na rozdíl od většiny území zatím dost deštových srážek a tak se obnovuje relativně velmi dobře.

https://budejovice.idnes.cz/sumava-obnova-les-kalamita-kurovec-vyzkum-fjm-/budejovice-zpravy.aspx?c=A180824_143242_budejovice-zpravy_epkub

http://www.npsumava.cz/cz/5834/sekce/biomonitoring-lesu/

J. Lukavsky 7.12.2018 8:56

Re: smíšený les

"řada přírodních i ekonomických faktorů tomu brání." No kdyby se dorostlá smrková plantáž normálně postupně vytěžila, dříví prodalo a vytěžené plochy se postupně zalesnily smíšeným lesem - tak už mohl být 20 let starý a mohl se nechat tajůplným přírodním silám v péči řádného hospodáře. A celé se to mohlo zaplatit prodejem dříví. "jen ta která kdy nejvíce byla původní" no on původní je na Šumavě asi jenom Boubín, lesy byly těženy dávno a dříví šlo do skláren, čili o té původnosti se dá s úspěchem pochybovat prakticky všude. Pod 1000 m smrk byl a je nepůvodní (tedy sázená monokultura). Výjimkou jsou oblasti vysokých rašlinišť, ale rašelina se tam také těžila a dříví určitě šlo sebou. Nakonec i o Boubínu se vedou občas diskuse. Základním sporem je, zda kůrovec je či není přirozený ve vysázené smrkové monokultuře. Obdoba, zda mandelinka bramborová je přirozenou součástí bramborového pole. Já říkám, že není a že jsme prostě glejtem prohlásili smrkovou plantáž Boubínem a teď na to všichni zírají a diví se.

J.L.

R. Langer 7.12.2018 9:09

Re: smíšený les

Přesně tak. Ale prý máme počkat cca 200 let, a ono se to "samo spraví".

Z. Lapil 7.12.2018 11:45

Re: smíšený les

Čistě intuitivně: je-li na vrcholcích smrkový les a okolo les smíšený, tak může kůrovce zvládat třeba tím, že velkou zimu na vrcholech přežije jen sem tam brouček. Pakliže okolo vznikne rovněž smrková monokultura, mají se kůrovci v zimě kam schovat a v létě sežerou, na co přijdou.

Asi pro vás nebude nic nového, že s potvorami všeho druhu dovede zacvičit i počasí v jednotlivém roce. Zahradu (východní Polabí) jsme měli zamořenou španělskými slimáky (chodějí i kočkám na granule). Před několika lety bylo v zimě několik týdnů vyslovených holomrazů. Ne že by byl od té doby klid, ale množství pokleslo: nepočítal jsem je, ale na 10%, ne-li ještě radikálněji. Jsem zvědavý, jak se projeví letošní sucho: čekal bych, že ho coby španěláci zvládnou lépe, než žoužel domácí, ale když trochu zapršelo, potkal jsem - a některé z nich rozšlápl :-( - i slušné ulitové domácí šneky, což se mi několik let nestalo.

K. Novák 7.12.2018 6:15

Lýkožrout byl vždycky všude.

Jeho rozvážení s kládami žádnou katastrofu znamenat nemusí, stačí klády včas odkornit. Pokud vím, na Šumavě řádil před lety jiný druh lýkožrouta než ten, který dnes hlavně ničí lesy jinde v republice a který se k nám rozšířil ze severu. A jedná se o produkční lesy, v nich zásahům ekologové nebránili a nebrání. To, že se v nich rozmohl lýkožrout, nemá s dávno odeznělou kalamitou na Šumavě žádnou spojitost. Problém s lýkožroutem je údajně vážný a nelze ho řešit nadáváním na ekology. Pro les samotný to žádná katastrofa není, on naroste znovu. Jen nebude nějakou dobu produkce dřeva a peníze z ní. V současnosti je dřeva kvůli kalamitě naopak nadbytek a jeho cena klesá, takže majitelé se dostávají do finančních problémů.

R. Langer 7.12.2018 6:23

Re: Lýkožrout byl vždycky všude.

Jiný druh? Já myslím že VŠECHNY druhy.

J. Lukavsky 7.12.2018 7:58

Re: Lýkožrout byl vždycky všude.

"on naroste znovu" máte pravdu, leč naroste tam opět a jedině smrková monokultura, opět stejnověká. Čili z kohorty smrků vyroste opět smrková monokultura, tu za xx let opět sežere kůrovec a tak furt pryč a dokola. Tohle jste chtěli zelení aktivisté? J.L.

V. Kotas 7.12.2018 5:19

K tomu lze jen dodat, že

se ten kůrovec postupně rozvozil po celé republice tím, že se dřevo na další zpracování rozváží po celé ČR, do těch mamutích fabrik/pil. Místo aby se zpracovávala v místních podmínkách, kdy bývaly pily pomalu v každé vesnici na Šumavě a nejen tam.

V. Kotas 7.12.2018 5:26

Re: K tomu lze jen dodat, že

Proto ta otázka i odpověď, proč se tenkrát při kalamitě na Šumavě před více než 100lety, nerozmnožil kůrovec po celé republice. A tenkrát jednali nejen lesníci okamžitě a nenechali si do toho nikým kecat. A to dnes chybí.

V. Šťastný 7.12.2018 6:30

Re: K tomu lze jen dodat, že

To je jednoduché. Tehdy správci lesa zaměstnávali vedle polesných také lesní dělníky. Když polesný zjistil při pochůzce, že má v revíru napadené stromy, druhý den tam šli dřevorubci, porazili je a vytáhli z lesa. Co se děje dnes? Lesní dělníky správa nemá, místo toho vypisuje výběrové řízení na těžbu, která trvá minimálně měsíc a je celkem obvyklé, že firmy které v tendru neuspějí výsledek napadnou. Celé to trvá řádově měsíce a když se to konečně dobere nějakého výsledku, lýkožrout se stačí několikrát vylíhnout a z lesa už toho moc nezbývá

V. Kotas 7.12.2018 6:42

Re: K tomu lze jen dodat, že

Byrokracie a kamarádčoft vítězí.

V. Šťastný 7.12.2018 6:56

Re: K tomu lze jen dodat, že

Přesně tak. Dnes je revírník především úředník, který se do lesa už moc nedostane a k tomu to výše zmíněné. Vlastnit les, tak od těchto bych si ho rozhodně spravovat nenechal.

M. Těhanová 7.12.2018 8:34

Re: K tomu lze jen dodat, že

Ano, hlavně , že je to transparentní. Les může klidně uschnout!

Z. Lapil 7.12.2018 11:28

Re: K tomu lze jen dodat, že

V televizi kdosi vysvětloval, že "beskydský" kůrovec je trochu jiný, než ten "šumavský". Má jiný životní cyklus, takže na něj šumavská opatření neplatí. Něco na způsob že vylétává začátkem léta místo na podzim, takže na něj "běžná těžba neplatí; tohle jsem si hodně vymyslel, tak to, prosím, berte spíš jako ilustraci.

M. Krátký 7.12.2018 2:10

pane Vlku zase nádhera

zelení šílenci ničí a zavrhují tradice českého lesnictví za jásotu pana Rady a jeho klaky - dobré ráno a hezký víkend

P. Rada 7.12.2018 1:13

Samolibě přemýšlivý Vlk...

... se předvedl jak pohlíží na katastrofický stav našich lesů a zřejmě se mu velmi líbí spojit to s odreagovávíní svých politických afektů.

Nejde ale jen o jeho vizitku. Tento pán má zřejmě oporu i v redakci která zařazením dalšího politické nenávisti plného příspěvku pod hlavičku ekologie dala čtenářům opět na jevo, jak si představuje popis vstahů organismů k životnímu prostředí.

Pokud už má afektovaný až nemocný primitiv nutkání se vyjádřit k nějakému tématu - necht je mu to umožněno - ale v rubrice s adekvátnějším názvem - např "lidská špína".

Přiřadit takový projev pod hlavičku vědní disciplíny však považuji za snahu o obecnou dehonestaci jednoho s oborů vědního poznání, které by s principu mělo být na subjektivitě co možná nezívislé a tím spíše na politizování či dokonce vulgaritách.

Kousek nezávisle ověřitelné pravdy ale přesto lze i za tímto článečkem vystopovat. Je totiž dalším s projevů lidské chtivosti, hlouposti a arogance které v úhrnu a při přebujelosti opravdu vedou k rozpadu vstahů k přírodnímu prostředí jež bylo i kolébkou druhu homo s,s, (samolibý sapiens). Dnes ale růst takovýchto projevů spíše předznamenává konec samolibého druhu.

K. Nový 7.12.2018 1:33

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Komentář od p. P. Rada je blábol.

p. Václav Vlk st. má bohužel pravdu - lesy napadené kůrovcem umírají a my ztrácíme zdroje vody.

P. Rada 7.12.2018 8:04

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Blábol?

Napasal jsem snad, že lesy neumírají? Že neztrácíme zdroj vody? Spíše naopak a vyjádřil jsem se tak popakovaně už dříve v řadě příspěvků na přírodovědná témata.

Podotýkám navíc v reakci na Vás to, že lesy nemizejí jen v ČR ale v důsledku posunu podnebních pásem na celé planetě a že se tento proces netýká zdaleka jen smrků a tedy, že vazby na politiku lidí zde sice mohou být a pravděpodobně jsou ale že i ty lze popsat bez používání citoslovcí atd.

R. Langer 7.12.2018 9:28

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Jistě, všechno u nás sežral kůrovec, ale lesy mizí "v důsledku posunu podnebních pásem na celé planetě". Ty prolhaná zrůdo! U nás to sežral kůrovec, a pralesy ničí vaše zelená ideologie biopaliv, kde se kácí jak o závod, aby se mohly pěstovat palmy na olej. Inu, co čekat od Zeleného sedmilháře! :-P

J. Ticháček 7.12.2018 12:03

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Jestli je to z důvodu posunu klimatických pásem, tak mne při pohledu na to, kde všude rostou smrky napadá, že jestli tady mizí lesy z Vámi naznačené ho důvodů, je nejvyšší čas naváže na ledové pláně kolem severního pólu ornic a začít s pěstováním pšenice.

K. Nový 7.12.2018 22:42

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Ano, Váš komentář je blábol.

Plácáte páté přes deváté, napadáte autora a nikoliv myšlenku.

Je zcela jasné, že proti kůrovci je třeba se bránit (tak jak se proti němu bránilo dříve) a že zelení to z nějakého ideologického důvodu blokují. Pokud kůrovec sežere les, vyschnou prameny.

Pochopilo by to i dítě ze 2. stupně základní školy.

S. Sedlák 7.12.2018 1:50

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Místo vypisování toho, jaký je autor primitiv, jste mohl oponovat to hlavní sdělení. To je to, že kůrovec byl před léty na Šumavě tak usilovně bráněn až ho máme všude a ministerstvo životního prostředí vlastníkům lesů rozdává statisívové pokuty za napadení lesa kůrovcem.

J. Jančura 7.12.2018 9:57

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Kolébkou druhu homo sapiens byla africký savana, ne pralesy. Až na výjimky měl starověký a středověký člověk s pralesů strach - sídlila tam divá zvěř a nebezpečné nepřirozené bytosti. Až poté, co si lesy přetvořil dle svého, tak k nim zaujal příznivější vztah.

Fascinuje mne mantra "původního lesa". Co je v přírodě původní? Během cca. 4,5 mld. let existence naší Země se celá mnohokrát zcela změnila. Taktéž v době ledové byly na Šumavě ledovce, pak tajga a tundra až poté lesy mírného pásma. I ty naše lesy mírného pásma pravděpodobně v minulých suchých obdobích zřejmě několikrát vyhořely, tak jak dnes v Kalifornii. Takže co je původní?

Nejsme žádný lesní odborník, ale pouhý milovník beskydských lesů. Domnívám se však, že nejdůležitějším posláním lesů je zadržet vodu. Vedle ní je původnost lesů je druhořadá záležitost. Právě snahou udržet vodu v naší přírodě by mělo být přednostním posláním našich přírodních věd.

M. Těhanová 7.12.2018 10:17

Re: Samolibě přemýšlivý Vlk...

Ale tomu pan Rada ( a jiní ) nerozumí. On na to jde vědecky, nějaké zákonitosti přírody ho nezajímají. O tom není vědecká literatura.