P. Rada 4.1.2020 8:47

Pokud by jste neuvažoval "bolševicky" ale technicky, pak by Vám mělo dojít, že bez skleníkového efektu by jste při pohledu kamerou na čistou oblohu měl vidět infrateplomerem tu samou teplotu jako při pohledu na kosmos s volného kosmu. Tedy prakticky absolutní nulu!

Chce to ale nenulové vzdělání lidskou zvídavost namísto afektovanosti. Samotný infrateploměr je už dnes nemusí být takový problém jak dovednost ho použít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.1.2020 9:00

Tak určitě, Zelený bolševiku. Takže tvým cílem je vidět infrakamerou na obloze absolutní nulu? Když je tedy ten CO2 tak škodlivý? Dobře ty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 4.1.2020 9:56

Už je to tady, nové zaklínadlo: "sice tenká, ale rezonančně interagující zábrana" - ze šesti cm3 v každých 10 000 malinkých cm3 kterými se ty fotony ze sluníčka propletou a zpátky už ty větší? nebo menší? neprosoukají ven. To je ale rána, bude teplo +280°K. Fanouškům Baníku se vaří krev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 4.1.2020 16:30

P.Rada možno nepoužil výstižné prirovnanie, ale v podstate má pravdu. Skleníkové plyny prispievajú k otepľovaniu zeme, ostatné plyny nie. Problém je v tom, že ich možnosti sú obmedzené a ich vplyv sa značne preceňuje. Tvrdí sa napr., že aj mnohonásobné zvýšenie obsahu CO2 v atmosfére by prispelo k zvýšeniu globálnej teploty max. o 0,5 stC.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 5.1.2020 19:22

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pocasi-teplota-mraz-horko.A190703_085414_domaci_vlc https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/262878/lovec-mrazu-sni-o-rekordu-a-vysvetluje-proc-na-sumave-v-lete-mrzne.html Skúste svoju teóriu aplikovať v praxi, zem bola zohriata rekordne teplým júnom (červen) a následne prišli mrazy. Prečo? Asi ste zabudli započítať početných fanúšikov, ktorí odišli a to molekuly vodnej pary. Nič si z toho nerobte, stáva sa to aj v lepších rodinách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 4.1.2020 8:23

Pane Rado, vy všemu tak hezky rozumíte, tak mi to prosím vysvětlete. Když jsem byl malý, tak mne učili, že větrolamy z pohých řad stromů ovlivní počasí tak, aby ten déšť spadl tam kam chceme. Co takové větrolamy z tisíců větrníků? Nestane se z Čech poušť prostě proto, že všechen déšť spadne v Německu? A to ještě zatím nepostavili (pokud vím) jeden větrolam na celých Krušných horách. To přijde. Že by další německé "konečné řešení"??

A nějaké množství CO2 v atmosféře nám pak bude, víte kde?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.1.2020 9:20

Dějuji za reakci a poněkud kousavou důvěru.

Konstatuji pane Poláku asi jste ale právě pro svou přehnanou důvěru byl v mládí poněkud oklamán. Větrolam totiž nenese vodu ale omezuje přízemní proudění vzduchu a tím nepřímo zvyšuje vodní vláhu.

Pokud je ovšem ten větrolam tak vysoký jako kilometr a výše sahající pohoří - pak by měl i význam změny srážkovosti na návětrné straně ard.

Miru vlivu větrníků lze porovnávat s mírou vlivu zalesnění, výstavnby budov... kdy koruny stromů byt o něco nižší vykazují daleko významější vliv na vzdušné proudění.

Máte ale monžá trochu pravdu ohledně "konečného řešení". To co se dnes děje totiž prakticky nemá geohistorické obdoby. Fermmiho paradox na toto riziko upozornuje také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 4.1.2020 9:46

Pane Rado, za jedno vás musím pochválit. Jakékoliv čtení o Fermiho paradoxu je mnohem zajímavější než čtení diskusí na NP. Zbývá otázka, proč to tedy čtete a přispíváte sem vy. Ovšem Fermiho paradox ani náhodou neřeší problém, který jsem nastínil. Co takhle odvolávka na nějakou studii na dané téma? Tedy, dost možná ani neexistuje - že by námět pro vědecký grant? A pokud jde o vaše vysvětlení, naprosto mne neuspokojuje. Vliv i vysoké budovy na vzdušné proudy je rozhodně hodně jiný než vliv velkého větrníku, který větru megawaty enerie přímo odebírá. Byl jste někdy u běžícího velkého větrníku? Já jo, jednou v Dánsku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 4.1.2020 3:04

Zdá se vám to hodně nebo málo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.1.2020 7:58

Aha, tvůj popis ti připadá málo konkrétní, Zelený bolševiku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.1.2020 8:37

Vedle...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 4.1.2020 8:45

Pane Novaku, podobně tomu bylo, když se začalo hovořit o výrobě syntetické nafty ze zemního plynu. Tehdy se našla řada skeptiků, označujících to za holý nesmysl. No a dnes se díky západním expertům již v Kataru v rafinérii Oryx ze zem­ního plynu vy­rábí syntetická moto­rová nafta (Syn Fuel), která splňuje nejpřísnější emisní normy. Pokud by se to výrobci nevyplatilo, syntetickou naftu by nevyráběl. A vyplatit se to výrobci může jen tenkrát, když prodává svůj produkt za cenu, která nejenže pokryje výrobní náklady, ale přinese i nějaký zisk. A aby Syn Fuel někdo koupil, musí být pro něho cena produktu přijatelná.

V případě syntetické nafty však na scénu vstoupil už i Bill Gates s jeho firmou Carbon Engineering, kterou založil spolu s fyzikem Davidem Keithem. Na projektu se podílí i ropný magnát Norman Edwards – proč asi ? Při výrobě se tu opět využívá dvou základních surovin: vody a CO2, podobně jako je tomu u Audi. Carbon Engineering odhaduje, že při výrobě ve velkém by jejich technologie dovolovala vyrobit syntetickou naftu za méně než 1 dolar za litr. A jak Gates říká, jedná se o doplňek elektromobility. Zatímco elektromobily jsou vhodné k dopravě na kratší vzdálenosti, u dálkové kamionové, lodní i letecké dopravy bude potřeba nahradit stávající pohonné hmoty syntetickým palivem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.1.2020 8:48

Cože?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jančura 4.1.2020 8:56

P. Wagnere mám jednu otázku - je zapotřebí pro výrobu syntetické nafty nějaká energie a pokud ano, odkud se získá?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.1.2020 9:01

To asi "zanedbal"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 4.1.2020 9:42

Pane Jančuro, četl jste ten článek?

"Proces výroby funguje na principu Power to Liquid a využívá pro výrobu kapalného paliva energie z obnovitelných zdrojů."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 4.1.2020 14:13

No, ono to není detailně popsáno, co vlastně. Takže mně to přijde jako ptákovina - novinářská kachna. Kolik já už podobných slyšel!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jančura 4.1.2020 14:31

Díky za informaci, to jsem přehlédl. Pochybuji, že půjde z obnovitelných zdrojů ekonomicky vyrobit takové množství syntetického paliva, aby to významně nahradilo naftu - vyžadovalo by obrovské plochy fotovoltaických panelů a výstavbu továren na výrobu syntetického paliva

Z hlediska celkové účinnosti je pak výhodnější vyrobenou elektřinu z fotovoltaik přímo dodávat do sítě. Samozřejmě zůstává problém nabíjení akumulátorů v době mimo provoz fotovoltaik. Zjednodušeně by to pro každé elektroauto potřebovalo úložnou kapacitu jako má akumulátor tohoto auto. Záleží to tedy na cenách těchto akumulátorů a zdrojích oro jejich výrobu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.1.2020 9:46

"odkud se získá?" no celkem snadno by se získala jako elektřina z jaderné elektrárny. Navíc by se výroba zapínala jen na "noční proud". Ale jádro je eko-fuj tak jedině z elektrárny na dřevěnou štěpku přiváženou lodí přes půl Země. Ale plachetnice by byla eko-! No uvidíme jak se s tím popasují. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 4.1.2020 10:07

Pane Wágnere, výroba zemního plynu je zcela něco jiného. Ptám se Vás na výrobu syntetické nafty , teď pomiňme vágně definovaný zdroj uhlíku z "bioplynových zařízení" , ale věnujme se technologii , která je ve Vašem článku pojmenována jako DAC ( Direct Air Capture). Vážně stále věříte tomu, že energetická bilance takovéto výroby někdy umožní výrobu syntetické nafty za 1,5 euro za litr ? Věhlasná jména firem a lidí stojícími za těmito experimenty fyzikální ani jiné zákony nezmění , to je můj skromný názor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 4.1.2020 10:27

Můj názor je, že se zemní plyn nevyrábí, ale těží. A nakolik uspěje e-nafta firmy Audi při součané evropské dotační podpoře ektromobilů? To bude záležet především na ceně elektrické energie potřebné k její výrobě a na objemu výroby.

Jinak netvrdím, že to tak bude. Možná jste si nevšiml, že záležitost uzavírám takto: "Nakolik a zda se vůbec tento projekt osvědčí, to ukáže několik příštích let." Musím teď odjet, tedy na další Vaše poznámky nebudu moci reagovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek