Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Krajina nedokáže zadržet vodu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Kolombo 17.8.2009 10:58Re: Podle výzkumníků Prachama? |
|
|
honzak 17.8.2009 10:57Re: úprava krajiny proti povodním jde to blbě. Ale vyndavat hlínu z pole po přívalové povodni jde ještě hůř. S traktorem jsem trochu jezdil (ale neoral), hlínu jsem vyndaval 2x... |
|
|
David 17.8.2009 10:38horské oblasti Velkým a nezmíněným problémem jsou horské a podhorské oblasti (odkud voda stéká dolů ) a kde se nachází téměř milion ha zem půdy ČR. Naše hory jsou bud často ještě rozorané, jak jsme byli zvyklí z dob komunistů anebo travlé travní porosty, které na hory patří a mají onu užasnou schopnost zadržovat přívalové deště, jsou devastovány systěmově nevhodným hospodařením. Držíme tak světový primát kdy na horách máme ornou půdu a navíc v klimatických podmínkách ČR na horách chováme masný skot, který patří jinam. To že je takový porost náchylný k erozi, neschopnosti zadržovat vodu v krajině, nebo že dochází k průsakům chem látek z hnojených ploch do toků a podzemních vod nemůže nikoho překvapit. Krajina je nefukční, nevzhledná, turisticky nezajímavá... Povodně jsou jistě komplexní záležitost . Význam tohoto faktoru, je ale možné vidět např ve ŠVÝCARSKU, kde 2/3 uzemí tvoří hory. Vhodně zvoleným zemědělským hospodařením tak dokázali skloubit ekologii a ekonomiku. |
|
|
Kolombo 17.8.2009 10:33Problém vidím v tom, že někdejší "hospodáři" a vladaři větru deště jsou dnes "voliči", nikterak si nepřipouštějí, že by cokoli kvůli svému pohodlí a krátkodobému zisku zprznili nýbrž naopak "vybudovali" a dnes požadují za svou "práci" vděk, vysoký důchod a lékařskou péči na úrovni kliniky Mayo. Chybou bylo, že nedostali hned po listopadu 1998 nakopáno do pytle a za jejich "zásluhy" jim nebyl vyměřen důchod na úrovni životního minima - stejně, jako to dělali oni. Můj děd, prvorepublikový mašinfýra, dostal coby "sluha buržoazie" od komančů důchod ve výši 260 kč. Přesně od takových ksindlů, kterým je dnes všechno málo. Jeden by se z toho poblil, pane starosto! Takovouhle "demokracii" mi byl čert dlužen. Kdyby tu nebujel "sociální stát" mohl bych si alespoň říct že mám od těch "budovatelů" navždycky pokoj. Takhle jsem se sice zbavil toho, aby mi určovali co smím číst, kam jet a s kým se přátelit, ovšem povinnost je živit a ještě poslouchat jejich žvásty mi zůstala. Chtělo by to radikálně omezit "solidaritu", která je v našich podmínkách jen synonymem pro vydírání a zlodějnu. |
|
|
ok 17.8.2009 10:07Re: Opět chytrosti Nebojte, komunisté tomu stále úspěšně brání. Stále máme největší komunistické lány v evropě. |
|
|
ok 17.8.2009 10:05Re: Pořád se zaklínáte rozoranými mezemi. Pořád to bylo o dost epší než dnes. Ona ta svážnice nikdy nebyla dokonalá, a vodu to skutečně zadržovalo. Znám konkrétní případy, ještě pamatuju poslední rozorávání mezí po roce 1970 - ano, i tehdy se ještě likvidovaly meze a další přirozené hranice soukromých pozemků v terénu. Říkali tomu meliorace. |
|
|
vita 17.8.2009 9:59Naše krajina byla přírodní někdy za Přemysla a Ostoje. Tedy skoro přírodní - rozlohy lesů a mezi nimi pár horko těžko vyklučených políček, která při troše nepozornosti rychle zarůstala náletovými dřevinami. Krajina, jak ji známe ze kotliny, je umělá a zemědělstvím a lesnictvím vytvořená. Už stovky let, dávno před komunisty. Nevím jak Číňané nebo Arabové, ale Rusové mají svých lesů víc než dost a obávám se, že v mírách Česka neuvažují. |
|
|
vita 17.8.2009 9:53Pořád se zaklínáte rozoranými mezemi. Meze nebyly na polích kvůli vodě, ale oddělovaly pozemky jednotlivých vlastníků. Protože půda se většinou lišila na svyžitých pozemcích s výškou, snažili se vlastníci aspoň u nějakou spravedlnost - a pozemky vedly po svážnicích, tak aby každý měl kus dobré půdy dole i té ne moc dobré a vymývané nahoře. Podívejte se na staré mapy nebo obrázky. Takže meze nevedly po vrstevnicích a jejich schpnost zadržovat vodu byla minimální. Zrovna tak se oralo tak, aby brázda byla co nejdelší, aby oráč nemusel pořád otáčet pluh (to byla nejtěžší a nejméně přínosná práce). Takže od doby, kdy se přešlo na obracející pluh a nemuselo se orat křížem, jak za Přemysla, šly brázdy taky obvykle po svážnici. |
|
|
Hloupej Honza 17.8.2009 9:52Re: úprava krajiny proti povodním A zkusil si někdy jet traktorem ve svahu po vrstevnici? |
|
|
Pešek 17.8.2009 9:39Re: Dříve povodně nebyly ? Právě ono proti povodním, bylo a mnohdy ještě je praktikováno tak, aby voda šla rychle pryč - narovnáme toky, odvedeme vodu z polí. Meliorace se dělaly proto, abychom i z té bažiny (která tu byla od nepaměti) dosáhli výnosů pro uživení východních nebo i afrických přátel. A že v tom rozlivovém prostoru už dávno lidi bydlí - to je přece další člověčí hloupost, vyvěrající ze zpupnosti myšlenky poroučení dešti a dalším přírodním úkazům. Autor má pravdu. |
|
|
Karel 17.8.2009 9:30Sinice - Lipno Jak je možné, že i Lipno, napájené přímo ze Šumavy, je plné sinic? Dva dny stará zkušenost: podél levého břehu viditelné stopy, na pravém břehu místy až hustá neprůhledná zelená polévka. |
|
|
max 17.8.2009 9:16Re: Autore článku 90 mm za tři hodiny možná nepřijme žádná krajina ale naše krajina není schopna přijmout i menší srážky. A v některých místech je eroze opravdu značná. To že půda je tak chudá že do ní musíme cpát spoustu hnojiv, to už je chyba těch mafiánů co se nazývali komunisty. Vy akurátníku!!! |
|
|
Ludva 17.8.2009 9:11Dříve povodně nebyly ? Mám dojem, že právě proti povodním se leckde upravily vodní toky a postavily hráze. Rozliv vody do krajiny sice hezky zní, ale problém je, že už tam dávno bydlí plno lidí. A meliorace se nedělaly z plezíru, ale asi proto, že na bažinách toho moc nevypěstujete. Ale k čemu teoretizování - přece na to máme klimatology. Většinou jsem od nich tady četl, že GO nám přinese více sucha, protož srážkové pásmo se posouvá na sever. Tak jakápak protipovodňová opatření. Snad spíše přehrady na zadržení vody, že ano ? |
|
|
M.S. 17.8.2009 9:10Re: Autore článku Plně s vámi souhlasím. Povodně byly i v dobách panenské přírody. Stačí se podívat na záznamy. Například v 19. století byly povodněmnohem četnější než dnes. Autor článku předvádí modní ekologickou demagogii. |
|
|
honzak 17.8.2009 9:03Re: Meliorace "těžkotonážní stroje " - myslíte ty "CLAAS" a "JOHN DEER", které mají cca poloviční měrný tlak než staré Zetory? |
|
|
Tx 17.8.2009 9:02Re: úprava krajiny proti povodním Kdykoliv vidím brázdy po spádnici, říkám si, kterej blbec to mohl udělat. A že to vidím často... Samozřejmě 90mm/3hod, s tím nikdo nic nenadělá. |
|
|
Jugoš 17.8.2009 8:55Meliorace a těžkotonážní stroje jsou příčinou toho, že voda s polí utíká do vodních toků. Půda je udusaná, a proto jsou dnes při trochu větším spadu srážek všude záplavy! |
|
|
honzak 17.8.2009 8:52Re: Autore článku doplnil bych ještě Itálii... S poslední větou nesouihlasím - správná euroekologická krajina to pojmout musí, neb to má nařízené z brusele! A co brusel činí, dobře číní. |
|
|
Skoroprduch 17.8.2009 8:34Opět chytrosti To jsou věci, už jenom čekám kdy začnou vyhlašovat brigády na rušení meliorací. |
|
|
čtenář zdrojů 17.8.2009 8:31Autore článku Letos byly povodně nejen v Česku, Polsku a Slovensku, ale také v Rakousku. Rád bych tedy od Vás slyšel názor, jak se v Rakousku projevilo na letošních povodních čtyřicetileté socialistické zemědělství. Dále bych od Vás rád slyšel, jak může správně obdělávaná krajina pojmout srážky 90 mm během 3 hodin, jak se stalo letos v červnu na mnoha místech ČR (například Horská Kvilda). Abyste pochopil, co to je 90 mm za tři hodiny, tak si to porovnejte s průměrnými ROČNÍMI srážkami v Praze. V Praze spadne v průměru ročně 450 mm srážek. Takže v červnu na mnoha místech spadlo během 3 hodin 20% pražského ročního průměru. Takovýto nával deště není schopna pojmout žádná krajina. |
|
|
Standa 17.8.2009 8:27Pan agrární analytik nebere v úvahu všechny údaje. Např. soukromí vlastníci lesa se o les vůbec nestarají. Těží a vytvářejí holiny, tím se voda skutečně nemůže zadržet. Je třeba sázet stromy a to hodně. Pak problémy budou menší. Můžeme oslabit sílu větru. Takže není to bývalým změdělstvím a že se naplňují prognózy oteplování je všeobecně známo z praktických případů. |
|
|
honzak 17.8.2009 8:12Re: Podle výzkumníků Něco uteče přes Moravu do Dunaje a tak je Labe ve Střekově stále splavné |
|
|
honzak 17.8.2009 8:04Re: Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. jestli se nepletu, tak fosfáty v lepších prášcích už dlouho nejsou. Zato jsou v přípravcích pro odstranění vodního kamene..... Sinice z vodních nádrží zmizí přesně ve chvíli, kdy AV ČR objeví jak z nich dělat něco užitečného - třeba kořalku. Zákon schválnosti funguje na 100%! |
|
|
Princ Drsoň 17.8.2009 8:03Re: Podle výzkumníků Vy myslíte, že se to v Ústí zastaví? |
|
|
Jan 17.8.2009 7:54Podle výzkumníků "Podle výzkumníků z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně odnese každoročně voda ze zemědělské půdy živiny a důležité látky v hodnotě zhruba 40 miliard korun". To by to Labe v Ústí už muselo být ucpané. |
|
|
Honza42 17.8.2009 7:42Jestli to s těmi sinicemi není taky trochu jinak. Sinicemi zarůstají i nádrže, nad kterými se prakticky nehnojí (louky, pastviny). Zato v každé domácnosti běží automatická pračka, a to čím více tím lépe, neboť jsme pak všichni zářivě bílí. Nevím jak to je s tím hnojením u zemědělců, ale u nás sedlák tvrdí, že hnojí podstatně méně než západní kolega, páč si to nemůže dovolit. Až se dotace vyrovnají, teprve začne pořádně sypat, aby mu to více sypalo. |
Takže máme dokonale nahnojíno i bez zemědělců. Uvidíme, jak se situace vyvine po zákazu fosfátů v pracích prášcích a po výstavbě čističek, co to umí odstranit.|
|
AGO 17.8.2009 7:39Stačí více pravomocí obcím. Za otrávený rybník nemůže přívalový déšť,ale zemědělec co na kamenitou půdu zasel kukuřici,nebo brambory napříč vrstevnicemi.Za ucpanou příkopu a propusť mohou dlouhé nepřerušované lány. |
|
|
honzak 17.8.2009 7:34Re: úprava krajiny proti povodním na svažitých pozemcích pomůže např. i orání po vrstevnici. Tedy složité a dražší... Ale rozdíl např. u brambor je neuvěřitelný. Rovněž omezení pěstování kukuřice přinese z hlediska přívalů velký užitek. Ale agronomové budou mít patrně jiný názor... |
|
|
občanka 17.8.2009 7:33Jak zabránit prodeji půdy cizincům? A jak chcete rozparcelovat ty velké zemědělské firmy, které dnes v 80.% procentech v zemědělství podnikají? No a jen začnou "zemědělci" vyhrožovat (tu vylitím mléka, tu vyvražděním prasat, krav atd.), tak si všichni ministři zemědělství sednou na zadek a začnou slibovat a to bez ohledu na stranickou příslušnost. Novináři se přidají se žalopolkami a dotace tečou a tečou. Co s tím? Jo a nejraději mám tu pohádku o tom, jak zemědělci jsou potřební ke kultivaci krajiny. Tuhle písničku zpívají všichni včetně tzv. zemědělských analytiků. Já osobně dávám přednost přírodě. Ona se také začíná ozývat a dává nám to "sežrat". Zatím povodněmi a rybníky se sinicemi. Prodej půdy cizincům se děje skrytě již 20 let. Jak je chcete přimět, aby byli ohleduplní ke krajině, kde nežijí? A to samé chcete udělat s lesy. Sám jste se již před časem v jednom článku vyslovil pro privatizaci lesů. Nic proti soukromému vlastnictví, ALE kdo bude mít tolik peněz, aby si lesy koupil? Číňané, Rusové, Arabové? A jak zabránit tomu, aby tito "vzdálení" vlastníci prostě jen lesy nevykáceli? |
|
|
A navíc: 17.8.2009 7:16Borská přehrada Plzeň-sinice a projekt relaxačního areálu! Zajeďte se tam podívat, voda zelená všude,vrstvy sinic, dusíku a fosforu z polí a farem prasat je tam na několik úrod ročně, jde o zdraví a někoho napadlo, že tam za asi šedesát milionů vybuduje areál....kolik to stálo na všimném se raději neptám, navíc tam jede jediná linka MHD po hodinovém intervalu a peníze nejsou ani na mosty v havarijním stavu. KDO TOHLE VYMYSLEL ? Vyhozené peníze.Jenže nás všech ! |
