Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Krajina nedokáže zadržet vodu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Znachy 17.8.2009 14:11Re: Sinice - Lipno Hlavni pricina je vzdy stejna = velke mnozstvi fosforu ve vode. Plati to ve vsech nasich nadrzich a rybnicich. Existuji jeste mnohe dalsi faktory, ktere k vyskytu vodniho kvetu sinic prispivaji, ale to je na delsi povidani. Najdete si na NP muj stary clanek o sinicich. |
|
|
Chris Kelvin 17.8.2009 14:06Re: jo ti zemědělci, to je hrozná banda Ach jo |
|
|
Chris Kelvin 17.8.2009 14:05Re: Půda je živý organismus o který je nutné dlouhodobě pečovat. Vy máte asi také nějaký fetiš, ale nerad bych dohledával jaký Zkuste si prosím ještě jednou přečíst, co jsem napsal. |
|
|
M.S. 17.8.2009 13:46Re: Autore článku Kdyby jste nebyl tak omezený tak by jste věděl, že komunisté dávaly do půdy mnohem méně umělých hnojiv než kapitalisté. Holanďané např. používaly na plochu zemědělské půdy 5x více umělých hnojiv než u nás. |
|
|
M.S. 17.8.2009 13:34Re: horské oblasti Kdyby jste nebyl tak omezený, tak by jste mohl vědět, že zrovna Švýcarsko dává nejvíce dotací do zemědělství ze všech států na světě. Tak nám dávejte Švýcarsko za příklad až si to budeme moci dovolit. |
|
|
M.S. 17.8.2009 13:28Re: Půda je živý organismus o který je nutné dlouhodobě pečovat. Především vy a někteří jiní pobláznění diskutující si ze zadržování srážek krajinou udělali fetiš. Pokud jsou místní povodně tak jsou po opakovaných deštích, to ješst kdy i panenská příroda by byla vodou nasycena. Zadržování srážek krajinou má sice vliv, ale minimální o čemž svědčí hojné povodně v době, kdy zde byla panenská příroda. Viz skutečné záznamy z 19. století. Dnes všichni naivně vzdychají po panenské přírodě a neuvědomují si, že lidský věk byl méně než poloviční a jedna katastrofa střídala druhou. |
|
|
honzak 17.8.2009 13:18Re: jo ti zemědělci, to je hrozná banda zkus pochopit míru nadsázky větší než velkou! |
|
|
Chris Kelvin 17.8.2009 13:17Re: jo ti zemědělci, to je hrozná banda Ach jo |
|
|
Chris Kelvin 17.8.2009 13:17Re: Půda je živý organismus o který je nutné dlouhodobě pečovat. Je to tak - co proteče rychleji Prahou, je také dříve v Ústí. Nicméně každý barák v záplavovém území (viz nová bezhlavá developerská výstavba kolem Vltavy v Karlíně či v Holešovicích) v případě povodně sice zpomalí tok, ale zvedne hladinu proti proudu. A tak zatímco tyto nové objekty velkou povodeň přežijí téměř bez následků, nahoru proti toku řeky to může způsobit katastrofu. |
|
|
R 17.8.2009 13:17Re: Pořád se zaklínáte rozoranými mezemi. U nás rozorávali takovéhle meze ještě okolo 1975 roku. |
|
|
R 17.8.2009 13:15Re: Pořád se zaklínáte rozoranými mezemi. Meze vedly z velké části po vrstevnicích a tehdejší zemědělci během desetiletí až století obdělávání docílili toho, že pole byly z velké části spíše rovinaté a většina svažitosti se soustřeďovala v oddělovacích mezích. Možná kdysi skopali horní část políčka a půdu převezli na spodní část, ale spíše při každém vláčení a podobném zpracování půdy nahoře vždy více přitlačili a dole povolili a vždy zastavili, nahromaděnou půdu a hroudy tam nechali. Tak po desetiletí až století vznikla terasovitá pole a políčka oddělená svažitými mezemi porostlými křovím a stromy. Za socialismu to scelili, keře a stromy vytrhali a svažité meze a rovinatější pole během dne zarovnali buldozerem do jednoho svahu. |
|
|
honzak 17.8.2009 12:56Re: Meliorace býka zapřáhnutého do pluhu bych chtěl zdálky vidět! Do tahu šli valaši a volové, v nouzi u chalupníků i krávy. |
|
|
Realista 17.8.2009 12:53Re: Meliorace to se ovšem týká černozemě. Na Šumavě je dobře, když koně to kamení trochu podrtí.... |
|
|
Realista 17.8.2009 12:50Re: Sinice - Lipno ekologický boj proti globálnímu oteplování !! Víš kolik CO2 takové sinice spotřebují z ovzduší?? |
|
|
Realista 17.8.2009 12:48Re: horské oblasti obzvl. když švýcarští zemědělci odjíždějí hospodařit na Ukrajinu a Bílou Rus.... |
|
|
Realista 17.8.2009 12:47Re: Půda je živý organismus o který je nutné dlouhodobě pečovat. Záplavová území byla i kolem řek. Tak si vyprošuji, aby se napříště v Praze stavěly nějaké protipovodňové stěny. To je diskriminace severočechů !! |
|
|
Realista 17.8.2009 12:45jo ti zemědělci, to je hrozná banda poškozující naši krásnou přírodu! Proč ji nenechají aby si pomohla sama a serou se s nějakou výrobou, když se potraviny dají koupit v makru? |
|
|
Realista 17.8.2009 12:42Re: Pan a což teprve stát jako vlastník NPŠ - tisíce hektarů holin díky kůrovci.... |
|
|
KHB 17.8.2009 12:33Re: Pan Souhlas. Článek na mě působí dojmem, že za všechno může doba před listopadem, ale dneska že se každý může přetrhnout uvědomělou ochranou krajiny, jenže ti zlí bolševičtí mocipáni už všecko zničili. Ničilo se předtím, ničí se vesele dál. Jsou nové, horší věci. Například je nutno vyasfaltovat každou cestičku a každý plácek, kde si někdo vozí zadek v autě, protože přece nebude jezdit po dešti blátem. Na polích se množí gigantické krabice velkoskladů a podobných staveb, které ke vsakování vody taky dvakrát nepřispívají. A každá krabice si žádá další parkoviště, vyasfaltované samozřejmě. |
|
|
Kamenik 17.8.2009 12:32Re: Problém vidím v tom, Táhni do perdelečerný ksindlohubo Kolombo, nebo jak se jmenuješ, v Laosu a Bangladéši ti bude líp ty pazderomodré. A nebo se pověš na topolu. |
|
|
sharp 17.8.2009 12:23Re: Problém vidím v tom, Souhlas až na to, že povinnost poslouchat jejich žvásty jistě nemáš. Zkus to, hodně se ti uleví. |
|
|
Chris Kelvin 17.8.2009 12:14Re: Půda je živý organismus o který je nutné dlouhodobě pečovat. Velmi přesné. Je jasné, že 60mm/půl hodiny půda nevstřebá úplně. Ale už je rozdíl, jestli z těch napadaných srážek do vesnice dorazí 80% v průběhu jedné hodiny, nebo 60% rozložených na hodin několik. Stále jsou zde ale přítomni diskutéři, kteří tuto jednoduchou trojčlenku nejsou schopni pochopit. Což je trochu smutné |
|
|
VL 17.8.2009 12:13Re: Meliorace Když začali na konci předminulého století v Anglii vyrábět parní oračky, zařízení kde na jednom konci pole stál parní naviják a na druhém buď další naviják nebo kladka a na laně mezi nimi jezdil oboustranný pluh, tak se zdůrazňovalo jako hlavní výhoda, že při orbě nedochází k udusávání půdy kopyty býků nebo koní tahajících pluh. Takže problém udusávání půdy je tady už dost dlouho. |
|
|
žibřid 17.8.2009 11:57Re: Dříve povodně nebyly ? Ono i těch rybníků bývalo víc. A správný rybník má hráz nejméně 1,5 m nad hladinou aby na hrázi mohly růst stromy a neměly podmáčené kořeny a aby rybník jednorázově dokázal zadržet přívalovou vodu. A kromě "veřejných" prostor jsou i patrcely rodinných domků, kde ze střechy steče voda na betonové dlaždice a dál zase jen do kanalizace. Přitom alespoň nějakou retenční nádrž by mohl mít každý domek na zalévání v létě. |
|
|
H.K. 17.8.2009 11:42Půda je živý organismus o který je nutné dlouhodobě pečovat. Při velmi intenzivních dešťových srážkách, když spadne např. 60 mm vody za půl hodiny, tak žádná půda není schopná v krátkém období vodu vstřebat. To sedláci věděli a proto budovali různé remízky, meze a podobně, aby se rychost odtoku vody snížila. Schopnost půdy absorbovat vodu závisí na mnoha faktorech např. typ a kvalitě půdy. Půdy zásobené humusem jsou schopné v podstatně rychleji absorbovat vodu než půdy s vysokým obsahem jílu. . V padesýátýchletech byl průměrný obsah humusu cca 3% což je solidní zásobaní homusem, dnes je to 1.5% což je špatné a zcela určitě to bude mít vliv na úrodnost půdy do budoucna. Půda je živý organismus. Obsahuje bakterie, žížaly, krtky ato všechno ovlivňuje zácytnost vody v půdě. Humus nejenom umožňuje život půdních mikroorganismů a makroorganismů, ale zadržuje živiny atd. Zhutňování neboli utužování půd – je způsobeno opakovaným zpracování půdy ve stejné hloubce a množstvím přejezdů těžkou zemědělskou technikou po povrchu půdy, které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti půdy. Hydraulická vodivost je závislá na vlhkosti půdy. Zhutňování neboli utužování půd – je způsobeno opakovaným zpracování půdy ve stejné hloubce a množstvím přejezdů těžkou zemědělskou technikou po povrchu půdy, které vede ke snížení pórovitosti a propustnosti půdy. Hydraulická vodivost je závislá na vlhkosti půdy. Je mnoho faktorů, které ovlivňují zadržování vody v přírodě.. Kolem potoků byla záplavová uzemí, Lužní lesy, soustava nádrží, rybníků, les, tak listnatý zadrží vody víc jako jehličnatý. Otázkou je proč se teď vyskytují velké srážky, které zasahují velká území. Není to i proto, že půda není schopná udržet vodu, je suché, horká, teplé proudy zvedají mraky. Stáří lidé říkávali, že voda táhne vodu. Asi na tom něco bude |
|
|
ludva 17.8.2009 11:21Re: Dříve povodně nebyly ? Souhlas. |
|
|
roddie 17.8.2009 11:21Re: úprava krajiny proti povodním Existuj speciální mechanizace na orání v prudkých svazíc, ale je poměrně nákladná. Stejně tak jako existuje technika na výsevy do meziplodiny, agrotechnická opatření typu bezorebného setí, setí do strniště apod. Jsou to postupy výrazně omezující odtok a erozi, ale je třeba legislativně poladit problematiku dotace / pokuty, cukr / bič. |
|
|
roddie 17.8.2009 11:15Re: Autore článku Srážku 90mm za pár hodin neudrží žádná krajina, zvláště pak, pokud už několik dní před tím byla postupně nasycována epizodickými srážkami. Lehká, přírodě blízká opatření mají účinnost kolem 10-15%, ale především - mají významný protierozní efekt (je rozdíl, jestli z pole teče voda s několika desítkami tun odnesené ornice nebo relativně čistá, neboť splavenina, to je škoda a musí se následně někde odtěžit) a pokud jsou vhodně navrženy (sběrné, svodné průlehy, příkopy, poldry), mají i významný protipovodňový efekt, mohou ochránit intravilán. |
|
|
roddie 17.8.2009 11:10Re: Meliorace Meliorace jsou v dnešní době z poloviny nefunkční nebo špatně fungující. Hutnění je velkým problémem zemědělské půdy - ale převážně zděděným. |
|
|
roddie 17.8.2009 11:09Re: Dříve povodně nebyly ? Změny klimatu přinesou především častějí extrémní stavy, jak sucho, tak přívalové srážky. Velmi vhodné řešení je to, které je postavené na co největším zadržení vody v krajině (než steče do vodních toků) - sníží riziko sucha, zároveň sníží i riziko povodně, neboť kulminační vlna přijde později a bude mírnější. Přehrady na tocích - ano, ale v komplexu s "lehkými" opatřeními v krajině (změny kultur, hospodaření, úprava agrotechnických postupů, meze, průlehy, zatravněné údolnice, malé retenční nádrže) |
