Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Kolik lidí ročně zabíjí Greenpeace?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Steve 15.6.2009 10:08Re: Mně by zase zajímalo A kolik že už těch větrníku spadlo na lidi? Zřejě se to neuveřejňuje,protože to je statisticky zanedbatelné množství. |
|
|
Stoura 15.6.2009 10:31Re: Mně by zase zajímalo Seznam do roku 2003 je třeba v tomto článku. Vypadá to tak na jednu smrt ročně. Je to z doby, kdy byl podíl větru o dost menší než dnes. Na druhou stranu chybí statistiky smrtelných úrazů na stavbách přehrad a jiných elektráren. Imho ty vrtule dopadají v tomto směru zatím celkem dobře. |
|
|
Kukulín 15.6.2009 16:44Nemusí dojít přímo k destrukci VE V zimě stačí odpadávající kusy ledové námrazy, pokud stojí větrník poblíž silnice. Veškerý instalovaný výkon VE musí být jištěn jiným zdrojem energie. Tento zdroj v případě, že fouká je umrtvená investice. Ani Holanďané nepoužívají VE s moc velkým nadšením, jak by se zdálo, ale mají je na čerpání vody, protože to jim umožňuje spuštění náhradních zdrojů do 48 hodin. |
|
|
Öman 15.6.2009 10:33Re: Mně by zase zajímalo Taková hrouda ledu z lopatky doletí i několik stovek metrů daleko a zabít dokáže. To, že se tak děje poměrně málo je dáno snad tím, že větrníky nejsou zatím příliš v obydlených oblastech |
|
|
Petr Nejedlý 15.6.2009 5:31Info pro (snad) diskutující čtenáře Vzhledem ke služebí cestě nebudu mít až do pozdních večerních hodin přístup k diskuzi. Z příspěvků čtenářů na blogu predikuji pravděpodobná témata diskuze s moji reakcí: 1) JE versus jiné zdroje. V současné době asi nejkomplexnější studie externalit energtických zdrojů lze nalézt v materiálu EK (http://www.externe.info/) 2) "Decentralizovaná energetika" viz blog: "Energetika budoucnosti...." 3) Technologie CCS viz blog "Nacpeme uhlik znovu pod zem..." Přeji všem čtenářům NP hezký den. |
|
|
Vilda 15.6.2009 6:52Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře Skromný dotaz: "Nebylo by efektivnější a lacinější, když už se musí plodiny jako například řepka pěstovat, získaný olej spalovat v jednoúčelových elektrárnách, než je cpát do nafty a benzinu?" Můj laický pohled mi říká, že než přimíchávání do paliv se všemi důsledky, tak je jednodušší přímé spalování místo zemního plynu v plynové elektrárně. |
|
|
Stoura 15.6.2009 7:01Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře V tom případě je pěstování řepky k ničemu. Sklidí se jí jen kolem 3t/ha/rok, zatímco jiných plodin, vhodných k pálení, se dá vypěstovat několikanásobně víc. Energetická spotřeba primárních energií v ČR, přepočítaná na rozlohu řepkového pole, je mnohanásobek rozlohy naší republiky |
|
|
honzak 15.6.2009 7:49Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře nejsem chemik a ni rostlinář, ale domnívám se, že olejnatá biomasa (nazdar katuško!) dá větší výhřevnost z jednotky hmotnosti než např. obyčejná sláma. Ale i tak má splaování smysl tam, kde se ona biomasa shromažďuje kvůli nějakému primárnímu účelu (u řepky asi nějaká lisovna oleje, u pilin pila, atd.). Dalším problémem je skladování (ty vylisované zbytky budou asi dost slušně smrdět). |
|
|
Sýček 15.6.2009 8:32Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře Výhřevnost z jednotky hmotnosti je jeden parametr, jiné jsou třeba výtěžnost z hektaru, efektivita zpracování před "spálením". |
|
|
Stoura 15.6.2009 8:36Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře Oleje mají sice vůči dřevu vyšší výhřevnost (záleží který olej a která rostlina se porovnává), ale výnosy rychlerostoucích rostlin jsou ještě větší. Takže skutečně je lepší na prosté pálení pěstovat něco jiného. |
|
|
MM 15.6.2009 11:26Info pro (snad) diskutující čtenáře Rychle rostouci dreviny take nejsou moc dobry priklad, vzhledem k tomu, ze maji vysoky obsah vody a tim se zhorsuje vyhrevnost. Kdyz jsem si to pocital, tak kdyz by se vyuzila veskera orna puda v CR, to znamena ze by jsme nic nejedli, tak to nahrani asi 20 az 30% energie vyrabenou v elektrarnach. Nepocital jsem tam naklady na sklizen a dopravu |
|
|
Stoura 15.6.2009 12:25Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře Podle mých výpočtů by při nasazení nejlepších rychle rostoucích dřevin plocha republiky taktak stačila. Což je vlastně totéž, jako Vašich 30% jen na orné půdě. |
|
|
MM 15.6.2009 12:42Info pro (snad) diskutující čtenáře Asi tak. |
|
|
Ludva 15.6.2009 8:25Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře Samozřejmě že máte pravdu. Například by se ušetřily topné oleje, které se dají krakovat na motorová paliva. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. |
|
|
Vilda 15.6.2009 10:01Re: Info pro (snad) diskutující čtenáře Obávám se, že jste blízko pravdy, bohužel |
|
|
h 15.6.2009 3:24kdo šetří, má za tři Nejde o to nahradit veškerý "špinavý" výkon větrníky nebo solárními panely, ale snížit spotřebu, aby těch elektráren nebylo zapotřebí tolik. Jádro je potenciálně nebezpečné, občas se vloudí chybička... a kdo si pak na kom co vezme? Prostě jde o to chovat se rozumě a zbytečně neprožrat Zeměkouli. Vždycky mě dostane, jak lidi nadávají na Cikány, že vytrhají v baráku parkety a ze střechy trámy, topí s nima, a pak nemají kde bydlet. Ale ve skutečností lidi dělají se Zeměkoulí to samé, jenom ve velkém. Možná až to tu vybydlíme, budeme rádit, když Paroubek sežene ty Marťany - snad nám u nich na Marsu poskytnou sociální bydlení... :-) |
|
|
Stoura 15.6.2009 5:13Re: kdo šetří, má za tři Potenciálně nebezpečné je všechno. Ale dá se zjistit, že při výrobě elektřiny je je jádro o dost bezpečnější než voda či uhlí (na vyrobenou kWh zabilo mnohem méně lidí). Veškerý výkon větrníky a fotovoltaikou nahradit nelze. Lidé chtějí svítit a pracovat i tehdy, když nad většinou Evropy vládne noc a bezvětří (vizme dobu Vašeho příspěvku) Ad vybydlování: Řešení, Greenpeace v kontextu Prunéřova a Vašeho příkladu navrhují, abychom na ty parkety koupili o něco lepší kamna za cenu, která je vyšší, než cena ušetřených parket. Přitom jadernou technologii, která by ony "parkety" nepotřebovala, blokují. |
|
|
h 15.6.2009 11:20Re: kdo šetří, má za tři To není moc přesvědčivé. Normální lidi prostě parketama netopí. A jaderná energie opravdu není bezpečná, navíc jsou tu všechny ty problémy s palivem a s tím, kolik to všechno dohromady opravdu stojí. Stejně ale jaderné palivo taky časem dojde. To ale není důležité. Prostě jde o to nežít stylem "po mně potopa". |
|
|
Stoura 15.6.2009 11:43Re: kdo šetří, má za tři Zkuste prosím tu nebezpečnost jaderné energetiky doložit nějakými čísly. Podle mých informací jen v západní Evropě od války zahynulo na katastrofy vodních elektráren o řád až dva více lidí než na katastrofy elektráren jaderných. IMHO to znamená, že jsou zde jaderné elektrárny asi 10-100x bezpečnější než přehrady. Proč se Greenpeace nepřivazují k výpusti Orlické hráze? S uhlím je to obdobné nebo ještě horší. Dojde časem i vodík na Slunci. Žije stylem "po mě potopa" každý, kdo se na něm vyhřívá? Jaderné palivo je minimálně na 100 let, pokud se bude použítvat tak, jako doposud (jen uran 235). Nezapomeňte prosím, že odpůrci jaderné energetiky směšují pojmy "zásoby uranu" a "zásoby těžitelné za současných cen". Přičemž ty "současné ceny " jsou v tomto podání 10 let staré a od té doby vzrostly. Vzrostly tedy i zásoby - jenom u nás několikanásobně. |
|
|
h 15.6.2009 15:07Re: kdo šetří, má za tři Ano ano, zdroje jsou. Zatím. Díry v zemi a radioaktivita tu je taky, a na rozdíl od neobnovitelných zdrojů přibývá. Opravdu si ale nemyslím, že bychom měli Zeměkouli vyplundrovat tak, aby za pár desetiletí už nebyla použitelná. |
|
|
Stoura 15.6.2009 15:34Re: kdo šetří, má za tři Radioaktivita podle Vás přibývá? Jaká? Vrchol radioaktivního zamoření Země byl v polovině 60. let. Od té doby (s výjimkou někollika měsíců po havárii Černobylu, který se však na současném zamoření už podílí jen pár procenty) setrvale klesá. Pokud se stanete letcem, dostanete během své kariéry větší dávku záření, než většina obyvatel Ukrajiny. pokud se přestěhujete někam do Alp, patrně dostanete za pár let vyšší dávku, než z Černovylu za celý život. Necháte zakázat Alpy? |
|
|
Stoura 15.6.2009 16:37Re: kdo šetří, má za tři Mimochodem: pokud bychom vyrobili palivo ze všeho uranu, který byl v ČR vytěžen, pokrylo by to v reaktorech temelínského typu kompletní spotřebu elektřiny ČR na 50 let (bez recyklace). Zatím se v českých elektrárnách spálila jen asi desetina tohoto množství. Zbytek musel být pod cenou prodán Rusům jako materiál na bomby. Pokud by se dávaly do souvislosti škody, způsobené těžbou uranu na životním prostředí s jadernou energetikou, pak je třeba upozornit, že se jí tákají u nás maximálně z 10%. |
|
|
MM 15.6.2009 11:47Re: kdo šetří, má za tři Kde jste prisel na to, ze je Jaderna energetika nebezpecna? Pokud vim tak lehkovodni reaktory jsou prave fyzikalne velmi bezpecne, ale tomu asi neporozumite. Pokud mate dojem, ze palivo bude problem tak vezte, ze tomu tak neni. Vetsina paliva obsahuje Uran 238, zbytek je Uran 235 a jen 1 az 2% je skutecne radioaktivni. Navic existuji postupy jak transmutovat radioaktivni zbytky na bezpecnejsi prvky, ale zatim neni poptavka. Uran 238 pujde znovu vyuzit v reaktorech 4 generace s uzavrenym palivovym cyklem, pokud to zase nekdo nezakaze. Navic uranu 238 mame na 5 tis let pro celou planetu. Pokud vas trapi co bude s palivem, tak co radioaktivni material z rentgenu a nebo vysoce toxicky odpad z vyroby solarnich panelu a nebo velmi toxicky odpad ze spaloven, co s tim budeme delat? Ale vam vadi asi jen neco ze? |
|
|
h 15.6.2009 13:30Re: kdo šetří, má za tři Bezpečná jaderná energie? Myslím, že Černobyl mluví sám za sebe. Další průšvihy menšího rozsahu si třeba dohledejte na Wikipedii. No a co se těch toxických odpadů týká - jasně, že mě to sejří. Prostě děláme děsněj bordel. Když budeme dělat menší bordel, tak bude jednodušší to uklidit, ne? |
|
|
MM 15.6.2009 13:54Re: kdo šetří, má za tři Jsem cekal, kdy se tu objevi Cernobyl, ale musim vas zklamat. Cernobyl byl jiny typ reaktoru, moderovany grafitem a ten se nikde v Evrope neprovozuje. Mluvil jsem o lehkovodnich reaktorech, pokud ovsem chapete rozdil mezi moderovanim grafitem a vodou. Na Wiki a jinde najdete hromadu informaci, otazka je jak relevantnich. Kazdy rok dochazi k ruznym udalostem na JE, ale protoze JE moderovane vodou maji fyzikalni pasivni bezpecnost (tzn. kdyz se vsechno posere, samo se to zastavi) tak nikdy nedoslo k zadne fatalni havarii. |
|
|
h 15.6.2009 14:34Re: kdo šetří, má za tři To, že zatím spektakulárně vybouchl jenom Černobyl, není žádný důkaz, že se to nemůže stát znovu. Nějaké pasivní zabezpečení je fajn, ale co lidská chyba? Nejde postavit elektrárnu, ve které se nic nemůže stát. Mimochodem, kdyby byly JE tak bezpečné, proč by pak musely být obehnané bezpečnostním drátem? |
|
|
Honza42 15.6.2009 14:46Re: kdo šetří, má za tři Aby nikdo nelezl dovnitř. Proti úniku záření ven kupodivu ostnantý drát nefunguje. Vaše úvahy o výbuchu elektráren svědčí o fatální neznalosti problému. |
|
|
h 15.6.2009 14:58Re: kdo šetří, má za tři A proč by asi nikdo neměl létz dovnitř? Aby tam náhodou něco nepokazil? A aby to náhodou nevybouchlo? Prostě mám dojem, že je nám pořád věšeno na nos, že se nic nemůže stát. A když se to pak stane, tak to byl zastaralý typ, ale teď už máme novější. Se kterým se zaručeně nic nestane. Až do dalšího průšvihu. Víra, že pan inženýr myslel na všechno, je víra - a ne důkaz. |
|
|
Stoura 15.6.2009 15:24Re: kdo šetří, má za tři Právě proto, aby tam nic nerozbil. Svůj byt si asi také zamykáte. Nepředpokládám, že to děláte proto, že se bojíte, že by někdo vlezl dovnitř a dům by se pak okamžitě sesypal na nic netušící chodce. |
|
|
MM 15.6.2009 15:02Skoda snahy. Tak jeste jednou. V techno elektrarnach (vodou moderovane JE) se pocita i s lidskou chybou a nekolikrat se jiz tato chyba stala. Reknu vam to takhle, stat se muze hromada veci, ale prave proto je bezpecnost zalozena na fyzikalnich zakonech, ktere proste plati. Pokud nekdo zamerne vypne treba chladici pumpy, naskoci zalozni pumpy, kdyz ne tak se zasunou regulacni a bezpecnosti tyce a pokud ne v reaktoru je nadrz z borovou vodou, ktera ma tepelne pojistky a kdyz vzroste teplota pojistky prasknou a borova voda se vyleje do reaktoru a zastavi reakci a kdyz ani tohle ne, tak se v reaktoru zacne voda (moderator) odparovat. Tato odparena voda se vede do sbernych nadrzi a az se odpario veskera voda tak se zastavi reakce, protoze prave voda umoznuje, ze reakce probiha. Chapete uz trosku pasivni ochranu? Navic ma JE betonovou obalku ve ktere je ulozen reaktor. V prostoru mezi obalkou a reaktorem je podtlak, takze vsechno pujde dovnitr a ne ven. Betonova obalka vydrzi i naraz letadla. Co se tyka dratu tak asi takhle, kazda elektrarna, kazda vyznamejsi fabrika, kazda farmaceutikcka fabrika je obehnana plotem a to proto, aby se tam nikdo nepovolany nemotal, protoze tam nema co delat. Kdyz chcete na navstevu chodte vstupni branou. No a Cernobyl nebyla jaderna exploze, ale prehrati reaktroru (neco jako papinak) a doslo k rozmetani radioaktivniho paliva do prostoru, neslo o jadernou explozi. |
