3.5.2024 | Svátek má Alexej


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vlad 19.11.2009 11:07

Re: Skutečně jde o peníze.

Pokud vám miliardové ztráty (dřevo + funkce lesa) připadají jako přijatelné, proč si je nezaplatíte? Já je platit nechci.  Konta těžebních společností tuční z dodávky prací, tržba za dřevo (prodané nastojato) jde vedení parku. Přiživí se kdekdo.  

A těží se stále víc hlavně proto, že si vedení parku kůrovce záměrně namnožilo, aby těžit mohlo. Přiživí se kdekdo.

Mára 19.11.2009 11:31

Re: Skutečně jde o peníze.

To jsou jen fiktivní ztráty. To dřevo se těžit nemá a nemělo. Vše nejde přepočítávat na peníze. Stejně většina dřeva skončí za hranicemi v surovém stavu. Je to hloupé kořistnické jednání, které okrádá příští generace.

Jinak, těžební společnosti ujídají občanům ČR z jejich majetku, tím že si přivlastní část přírodního bohatství. Těžební společnosti se mohou dostatečně vyřádit mimo bezzásahové oblasti.

Jan 19.11.2009 13:08

Re: Skutečně jde o peníze.

"Stejně většina dřeva skončí za hranicemi"

Za jakými hranicemi, oni trotle? Evropa je přeci jednotná, vy sám nadáváte kdekomu, kdo se do eurohujerů opře.

Jo tak, ale to dřevo není evropské, ono je Vaše......

Mára 19.11.2009 13:57

Lžete zbytečně.

Eurohujery nemám rád a nikdy jsem nenadával nikomu za to, že se do nich opřel.

Dřevo má vždy konkrétního vlastníka, byť jím je třeba stát.

Vlad 19.11.2009 16:24

Re: Skutečně jde o peníze.

Pořád opakuji otázku: proč si to dřevo nekoupíte a nenecháte je tam shnít, když je to váš názor proti mému. Já nevím, co by se tam mělo zkoumat, když vývoj přesně odhadl už před dvaceti lety každý příčetný hajný.

A ještě mi vysvětlete, proč se to dřevo těžit nemělo a nemá? A proč se na podzim vybírají brambory? A proč se trhají jablka? A proč nenechat přirozenému vývoji Václavák?

Raul 19.11.2009 9:36

Böhmerwald - symbol idiocie

a bezbřehé arogance samozvaných gaunerů ( doslova českých Buffalo-Fichte-debilů ). Důkaz , že vztah člověka a přírody není otázkou generace ani pamětníků ( pamatujících si generací ), ale kořenů sahajících do nepaměti.

Mára 19.11.2009 9:42

Přeložte to do srozumitelštiny.

Neumím tuhle sudetoněmeckou verzi češtiny.

Chabr 19.11.2009 9:46

Re: Přeložte to do srozumitelštiny.

tak se uc jazyky kdyz chces diskutovat...

Mára 19.11.2009 9:53

Čekal jsem nějakého primitiva, co píše bez diakritiky a rovnou plácne hovadinu.

;-D

Raul 19.11.2009 9:49

Re: Ale umíte

jenom se v rozjímání nad krásamy světa, který zničili vaši soukmenovci nechcete zamyslet.

Mára 19.11.2009 9:55

Re: Ale umíte

Moji soukmenovci jsou Češi. Co jsme to zničili? Také se raději naučte česky. Možná Vám pak uvěřím, že o tuto zemi máte skutečný zájem.

Raul 19.11.2009 10:11

Re: Ale umíte

To není výtka Čechům, kteří mají  Šumavu rádi, a pokud jsou milovnící přírody, dokonce stejně jako Böhmerwald a další krásná místa Evropy,  ale českým Buffalo - Fichte debilům ( snaha o srovnání vztahu k přírodě dobyvatél divokého západu  ( Buffalo Bill ) a českého pohraničí ( Fichte - česky smrk ). Buffalo Billa omlouvalo, že žil v době, kdy se příroda a stáda bizonů jevily bezbřehá. Současní sklizeči smrků na Šumavě ( a jejich odpůrci ) se ale vymlouvají, že jim jde o blaho národního parku, místo aby si přiznali, že to co se na Šumavě nachází nemá už s parkem dávno nic společného. 

Mára 19.11.2009 10:43

Bylo by skvělé, kdyby Šumava vůbec nepřipomínala park.

Bohužel to, co se na Šumavě nachází, je stále jen upravovaný park, tedy parodie na přírodu. Mně nejde o blaho Národního parku, ale o přirozený vývoj přírody, alespoň na tomto území.

Raul 19.11.2009 11:12

Re: Bylo by skvělé, kdyby Šumava vůbec nepřipomínala park.

"Park" ( neplést si s městskými sady ) je pouze pracovní název, který se vzhledem krajiny bohužel přímo nesouvisí. Za tímto názvem je mnoho peněz, které tato instituce spolyká. Podle mezinárodních kriterií se o žádný park nejedná ( něco tak nevzhledného a poničeného se v Evropě opravdu za park nepovažuje ). Problém je v tom, že česká legislativa nemá definici, co už za park považovat nelze. Pro toto území by proto bylo rozumnější, kdyby se stalo CHKO tzn. že by se obnovila hospodářská činnost a za park by se pak mohla považovat pouze soustava rezervací omezující tuto činnost lokálně na více místech ( různá jezera, rašeliniště atp. ). Tomu se ale milovníci těžby za peníze druhých ve svůj vlastní prospěch, stejně jako umanutí ochránci  neexistujícího prostředí budou vždy fanaticky bránit. 

Mára 19.11.2009 11:25

Re: Bylo by skvělé, kdyby Šumava vůbec nepřipomínala park.

Název "park" je chybný, ale to není jen problém názvosloví v ČR. Izolované ostrůvky přírody jsou snem těžebních společností. Chápu vás, ale nesouhlasím s Vámi.

Raul 19.11.2009 12:49

Re: Bylo by skvělé, kdyby Šumava vůbec nepřipomínala park.

Les v kterém se hospodaří  ( v CHKO dokonce za poměrně přísných pravidel  ) není holá pláˇn. Pokud by vyhlášené ostrůvky nebo údolí byly obklopeny takovým lesem, přírodní společenstva v těchto lokalitách by to neomezilo, ale umožˇnovalo by to přirozenou komunikaci. A hlavně odpadla by hysterie kolem parku a lýkožrouta, která jedněm umožˇnuje mít nataženou ruku tam, kde se jinde musí starat sami ( lýkožrout "ukazuje cest" kde mají sklízet a vyhovuje jim ) a druhým umožˇnuje vykřikovat jak se devastuje cenná příroda ( lýkožrout "setře hodnotu území" jež je pochopitelně na úrovni CHKO, ale nikdy nebyla na úrovni parku ).

Mára 19.11.2009 14:01

Re: Bylo by skvělé, kdyby Šumava vůbec nepřipomínala park.

Nechci se opakovat.

Franta 19.11.2009 13:08

Re: Bylo by skvělé, kdyby Šumava vůbec nepřipomínala park.

Nazýváte Šumavu "něčím nevzhledným"? No to snad ne. Zajeďte se někdy podívat.Rv

Raul 19.11.2009 13:29

Re: Klostermannství živí jen hysterii

Nemluvím o celku, ale o částech, které jsou součástí parku ( ačkoliv ji nikdy být neměli ) a za dob spisovatele Karla Klostermanna byly zachovalé, ale dnes nejsou. Vy opravdu takové neznáte? Vzpomínat na krásy ano, ale také se dívat kolem sebe, protože jediné co je jisté je, že za 100 let bude Šumava vypadat jinak než před 100 lety a jinak než dnes.  

Mára 19.11.2009 14:57

Re: Klostermannství živí jen hysterii

No a kdybyste měl možnost každých sto let nahlédnout na Šumavu, tak byste viděl, že se mění neustále jako cokoli jiného. Konzervovat nebo zachovat nějaký konkrétní stav nejde.

Franta 20.11.2009 10:31

Re: Klostermannství živí jen hysterii

Co je to zachovalé: přečtěte si, jak Klostermanna popisuje tehdejší šumavské hvozdy.

huhu 19.11.2009 9:24

ekoteroristům taky žádnou zdravotní péči

příroda si s nimi poradí sama.

Ekoteroristi jsou dnes největší hrozbou a škůdci lidstva ;-€

Mára 19.11.2009 9:28

Re: ekoteroristům taky žádnou zdravotní péči

Máte nějakou definici toho "ekoteroristy"?. Já mám silné podezření, že jste to právě Vy.

Peta 19.11.2009 9:51

Re: ekoteroristům taky žádnou zdravotní péči

Máte nějakou definici toho "ekoteroristy"?

Mára?

Mára 19.11.2009 10:03

Peta = magor?

R 19.11.2009 9:07

nové zalesnění.

Já bych řekl. že plošné holiny po smrku už tam bude velmi těžké zalesnit znova smrkem. Tyto části Šumavy se stanou oblastí s porosty vrby jívy, břízy, jeřabiny a podobných, to znamená stromů , které se šíří větrem nebo ptáky do velké vzdálenosti a kterým ty horské podmínky budou vyhovovat.

HonzaJ 19.11.2009 9:52

Re: nové zalesnění.

naprostý souhlas

Mára 19.11.2009 10:06

Re: nové zalesnění.

No a? Mimochodem v učitých výškách je smrk už víceméně přirozenou monokulturou a o Vámi uvedených dřevinách si tam můžete nechat zdát. Jen ty nové stromy budou silnější a na přirozených místech.

cb 19.11.2009 10:12

Re: nové zalesnění.

prirozeny tam je jedlobukovy les. Ale jejich opetovne rozsireni prirozenou je na stovky let. Mozna tisice. Priroda ma holt casu dost, pokud chceme prirozeny les pro nase vnuky, musime si ho zasadit.

Vlado Z 19.11.2009 10:25

Re: nové zalesnění.

Pre ukážku, ako to vyzerá na Slovensku (tam ale predtým nebol taký stupeň ľudského zasahovania): http://wiezik.blog.sme.sk/c/201147/Ticha-dolina-roku-pana-2009.html