3.5.2024 | Svátek má Alexej


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Jiřina 19.11.2009 11:39

Nenechme na sobě "štípat dříví"

Ministerstvo financí nevidí, neslyší, nečte? Při 1000 Kč za kubík dřeva by musela mít ČR zplaceny všechny dosavadní i budoucí dluhy....Jedná se přeci o dřevo ze státních lesů, peníze z prodeje  jdou tedy do státní kasy, nebo snad ne? Nenechme na sobě " štípat dříví" občané....!!

para 19.11.2009 11:50

Re: Nenechme na sobě "štípat dříví"

S každým kubíkem dřeva vytěženým s horských poloh klesá zásoba zásaditých složek půdy i udržitelnost vláhy v půdním profilu.... Tam kde se těží jakoby na dvojnásobek narostly kyselé imise. Někde to půdní profil dovolí - jinde to může být hřebíček do rakve i další generaci porostu. Pro Jiřinu a jí podobné ale možná platí spíše "Po nás potopa".

Jiřina 19.11.2009 14:19

Re: Nenechme na sobě "štípat dříví"

K para - Je vidět, že neumíte číst  "mezi řádky", škoda vaše.....Sousloví " po nás potopa" adresujte na správnou adresu, kterou jistě také znáte, ale bojíte se viníky nahlas pojmenovat, co kdyby..... Není to Jiřina a jí podobní, jsou to těžařské společnosi, které mají z toho přírodního neštěstí zisk . Já a mně podobní patříme k těm, kteří budou muset chodit po holých šumavských kopcích zatíženi  bilionovým státním dluhem v ruksaku na zádech.... Snad už to je i pro vás k pochopení, ne :-/ ?

Mára 19.11.2009 11:51

Re: Nenechme na sobě "štípat dříví"

No a kdybychom prodali devět miliónů občanů do otroctví. Tak tomu miliónu zbyde daleko více. Milióne občanů, nenechme na sobě štípat dříví. ;-D;-D;-D

para 19.11.2009 10:25

Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Doporučuji si poslechnout 05.11.2009 Vstupte! archiv pořadu Vstupte! s Ing. Rastislavem Jakušem, lýkožrout jako bílá krvinka...  http://www.rozhlas.cz/leonardo/audio/?p_dat_from=12.10.2009&p_gt=1&p_po=-1&p_kat=-1&p_st=-1&dni=31

Pokud si to vyprávění dáte do souvislosti s oteplováním které dosáhlo u nás už 1.5C a posunulo tak ekosystémy o cca 200 - 300m výše při relativním úbytku vláhy cca 30% a přičtou se k tomu imise síry, dusíku - tedy okyselením půd které se ještě mnohde prohlubuje... Pak vyšší výskyt extrémních povětrnostních jevů, vyší lámavost.... Tak se pro kůrovce smrk jeví jako nemocná rostlina v celé České kotlině včetně hor. Podobná situace panuje i mnohde v zahraničí. Ekosystémy jsou v důsledku změn v pohybu a je iluzorní, že tomu kdo dokáže dnes zabránit. Někde však snad lze omezit škody následné. Kéž by alespon homo byl do budoucna tvor poučitelný když už to přízvisko sapiens nějak nestíhá naplnovat.

bm2 19.11.2009 10:38

Uz som pochopil sudruh para,

rovnako je rakovina bielou krvinkou regulujucou premnozenych jedincov, ktori nie su schopni pochopit nase radostne zelene zajtrajsky.

A hlupi lekari s tymto dobrodenim matky Gaie zvrhlo bojuju a snazia sa zastavit neodbytne koleso dejin, ktore homo parazitus posle tam, kam vyvoleni zeleni chcu.

Mára 19.11.2009 10:48

Re: Uz som pochopil sudruh para,

Nechat bujet přírodu ve své přirozenosti je liberální postoj (podobně volný neregulovaný trh), zato Vy soudružsky preferujete centrální regulaci přírody (tedy státní zásahy). Takže si svá moudra raději nechte pro Slovensko, tam Vám na takové hovadiny někdo možná ještě skočí.

Pozorovatel ze Sumavy 19.11.2009 10:54

Re: Uz som pochopil sudruh para,

Vazeny, byl jste vubec na Sumave? Videl jste jak to tu vypada? Nove obrovske holiny, tezba sterilnich suchych stromu ve velkem. To je to ponechani prirody prirode? Nejdriv videt, pak hodnotit.

Mára 19.11.2009 11:03

Re: Uz som pochopil sudruh para,

Ujasněme si to. Já tu propaguji logicky naprostou bezzásahovost v bezzásahových zónách v Národním parku Šumava. Nemám nic společného s těžaři. Nejsem členem žádného hnutí apod., ani státního aparátu. Takže jestli máte nějakou stížnost, obraťte se na konkrétní viníky.

Pozorovatel ze Sumavy 19.11.2009 11:55

Re: Uz som pochopil sudruh para,

Vy to asi propagujete trochu blbe. Pokud se v nejblizsim okoli bezzasahovych, atomizovanych (!) zon tezi dokonce i vylitane souse a vsechno se odvazi, tak je asi neco spatne, ne? Je to jako za drevarskeho krale Zlabka. Takze propagujte, ale na holinach se vam to bude delat spatne.  

Mára 19.11.2009 12:07

Re: Uz som pochopil sudruh para,

Já tu také nemluvím o konkrétních lokalitách, ale o principu. nestanovil jsem bezzásahové zóny a možná naivně věřím, že byly stanoveny po zralé úvaze, byť s nějakou politickou korekcí. Takže jestliže se těží pouze mimo bezzásahovou zónu, tak s tím nemám problém. Jestli někdo těží nadmíru, tak je v pořádku, že místní občané proti brojí.

Vlad 19.11.2009 16:04

Re: Uz som pochopil sudruh para,

Ježíšku, opucujte si brejle, pozorovateli. Když se odváží z okolí bezzásahových, tak je to snad podle regulí, ne? A co takhle ty holiny prostě zalesnit? To se vezmou sazenice, pro každou se vykope jamka a sazenice se tam zasadí. Prakticky všechny lesy v Česku vznikly takhle. Nebo přirozenou obnovou :-): to se vykácí třetina až polovina stromů v porostu, počká se na semenný rok, když  se to povede a půda pod porostem nezaroste buření a semeno se uchytí, vykácí se další část stromů, aby se nálet uvolnil. Dělá se to na dva až tři zásahy. Když se to nepovede, tak se tam vysází sazenice.  Méně pracné ovšem je nechat les uschnout a počkat si 300 až 500 let, až tam vyroste sám od sebe les nový. A když vám vadí odvoz dříví, tak si je kupte a nechte je tam hnít. Proč musíme platit zálibu několika pošuků?

para 19.11.2009 11:15

Re: Uz som pochopil sudruh para,

To co je homo schopen ve své chtivosti vytěžit - vytěží ale bohužel převážně s cílem svého extenzivního rozvoje a to je obvykle slepá ulička pro něj samotného.

To co naše oči vidí je jen část celku. Nárůst CO2 o 35%, produkce NOx už převyšující přírodní množství aktivního dusíku, nadlimitní spady NOx SOx a s tím změněné složení půd, vod...  vidět není ale vnímá ho ekosystém jako celek. Člověk jdoucí lesem jen zahlédne proužky pryskyřice na kůře, lesník ví,  že je to od kůrovce... bioloog chápe, že systém je nestabilní.

Přírodu však dost dobře nelze ponechat jen přírodě - pokud do ní dál de facto imisemi, změnou klimatu... radikálně zasahujeme - to je pak daleko spíše pokrytectví!

Zasáhnout bychom měli - a to radikálně - do svých vlastních vědomostí o tom co jsme, co kde děláme, kam patříme a kráčíme.... Žijeme dnes v Antropocénu a to je epocha kdy se homo stal jednou s přírodních sil a k té síle - nemáli se zvrhnout - patří i přiměřená odpovědnost.

Vlad 19.11.2009 11:01

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Zdá se, že jste něco o problému zahlédl. Nevšiml jste si třeba toho, že smrk má optimum v pátém vegetačním stupni, a že existuje ekotyp, jenž prosperuje už ve třetím stupni? Kdo vám vykládal o posunu o tři stovky metrů proti kopci, je velmi neinformovaný bláha. Ve skutečnosti půjde (nepřijde-li doba ledová!) o posun cca 100 metů, tedy plně v rámci resilience našich lesních ekosystémů. Dole, v dubovém pásmu by se mohla uvoůniz plošně omezená nika pro dřeviny z teplejších částí Evropy. Třeba ořešáky.

para 19.11.2009 11:30

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Ten posun o několik stovek metrů je dán změnou teploty s výškou a ta je podle ročního období fyzikélně vázána na toleranční pole cca od 0.5 do 0.8C/100m. Srovnáno se stoletím života jedné generace smrků to dává těch 300m. Podívejte přitom třeba na klimatickou mapů Čech. http://www.chmi.cz/meteo/ok/tr6190w.jpg  Doba ledová přijít může ale nebude to podle Milankovičových cyklů pravděpodobně dříve jak za 5000 let - leda ,že se změní golfský proud a to by lokální ochlazení mohlo přinést relativně záhy. Labradorský proud sílí..

Lesní ekosystémy jsou či byly  relativně rezistentní ale nyní už tato doba pomalu končí s více příčin.  Na horách je oproti nižším polohám s velkou vrstvou půdy vzláště významný vliv kyselých spadů. V nižších polohách spíše dominuje sucho a teplo. Smrk pak nemá kam uhnout - další jeho generace už u nás do velikosti svých předků patrně nedoroste.

KARKUL 19.11.2009 13:51

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Milé "para" všimlo sis, jak tu s tebou nikdo nediskutuje, protože tebou deklarované blbiny už  jaksi pár let nikoho nezajímají. Skoč si na  psychiatrii nebo k očnímu, že  vidíš jiná čísla než skutečná... I ti nejblbější ekoteroristé již dávno nemluví o oteplování ale o změně klimatu...

Vlad 19.11.2009 16:13

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Milá Karkulko, PARA je jeden z mála, který o problému něco ví.

Hroch 19.11.2009 11:30

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Uvedla jste hned několik důvodů k tomu,aby se proti kůrovcové kalamitě důsledně bojovalo.Zkuste přemýšlet.Máte na to.Mimochodem - nadmořská výška není striktním,určujícím faktorem LVS.To je jen přibližně.Na Šumavě bude ještě hodně dlouho v postižených partiích smrk dominantní dřevinou - pokud ovšem necháme v tamních lesích pracovat odborníky a ne nějaké pomatence z rádoby-ekologických "hnutí",včetně oné "bílé krvinky",která o jejich teoriích pranic neví.

para 19.11.2009 11:41

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Jo Hrochu - pomatenec homo tak trochu je - to máš pravdu - a je rozlezlý už všude po planetě. V žilách mu - jak zdrogovanému - koluje energie fosilů,  bez kterých by se dnes neudržel při životě a on roztáčí spotřební kolotoč dál a dál i když dobře ví, že tato nenávratná půjčka musí jednoho dne pominout a bude následovat vystřízlivění a účtování.... Nadějí jsou mu jen nové technologie - bohužel zatím jen nenaplněnou nadějí a to už celá desetiletí!

bm2 19.11.2009 11:31

Re: Kůrovec je bílá krvinka lesních ekosystémů. Primární škůdce je člověk.

Kvalitu predpovedi "odbornika na ekosystem smrekovych lesov" si mozte pozriet na jeho blogu, kde napr. o Tichej doline tvrdi, ze  zufalo sa kazdorocne rozsirujuca oblast sucheho lesa na zapad od Tichej je dosledkom neuskutocneneho vyrubu naraznikovej zony lesnikmi a nie rezervaciou lykozruta v bezzasahovej zone. V inom clanku zas pre zmenu tazbu holorubom ( t.j. naraznikova zona ) totalne odsudzuje.

Najzaujimavejsie su jeho starsie clanky, kde dokazuje ze sa v Tatrach urcite nestane nic z toho, na co mnohi upozornovali a co dnes mozno vidiet nielen zo satelitnych snimok, ale aj na vlastne oci.

Takze tolko k odbornosti bielokrvinkoveho odbornika, vdaka nemu a jemu podobnym mame v mensom to co vy na Sumave.

http://blog.sme.sk/diskusie/1332278/1/Konci-premnozenie-lykozruta-v-Tatrach-.html

Ivan Brezina 19.11.2009 10:14

Zajimave ekonomicke souvislosti

Tohle jsem napsal v roce 2004 a porad to plati:

Ekolog Čestmír Hofhanzl před časem vyslovil podezření, že zelené aktivisty k boji proti nepohodlné Žlábkově správě parku dovedně využila dřevařská lobby, ovládající mamutí těžařskou akciovku Lesy ČR. \"Hnutí Duha má s Lesy ČR uzavřenou smlouvu o spolupráci a udržuje s nimi velmi dobré styky,\" cituje Hofhanzl z firemního časopisu Lesu zdar. Doplňme, že podle své výroční zprávy je Duha dřevařskou firmou přímo placena. Podle časopisu Týden přitom Lesy ČR ovládají lidé blízcí předlistopadovému tajemníkovi ÚV SSM a zaměstnanci Státní bezpečnosti Vojtěchu Slówikovi, který prý firmu označil za \"poslední neohlodanou kost\"....

Viz: http://www.enviweb.cz/?env=les_archiv_ehbfa&print=true

Pozorovatel ze Šumavy 19.11.2009 9:54

O co jde na Šumavě?

Výborný článek, měl by se rozšířit dál mezi lidi. Snad už konečně i zaslepení ochranáři pochopí, že na Šumavě jde především o peníze, o krásná, drahá auta, o pozice. Možná byla na začátku nějaká myšlenka ekologického přístupu, bezzásahovosti, ale s tou je to jako se socialismem. Pěkná idea, ale nerealizovatelná, protože  se jí chopí určitá vrstva lidí a zničí ji. Nový management Šumavy zničil sebe sama. Správa žádá o další a další dotace na MŽP, jde především o peníze. S ekologickým přístupem je amen. Ještě v těhle dnech vyjíždějí z parku auta s návěsy plná dřeva. A v jádrové zóně NP Bavorský les se těží na několika místech lanovkami. Díky za pravdivé vylíčení situace.

Mára 19.11.2009 10:02

Skutečně jde o peníze.

Dřevo ležící i stojící v Národním parku Šumava nepřispívá na konta těžebních společností a považte jen tak si tleje. Jak tragické.

bm2 19.11.2009 10:22

Re: Skutečně jde o peníze.

Ste idiot, alebo len magnetofónová nahrávka ?

Vďaka Vašej "bezzásahovosti" sa ťaží na Šumave niekoľkonásobne viac, ako kedykoľvek predtým.  Jednak preto, že ani zeleným peniaze nesmrdia ( Lesy ČR a Dúha ) a tiež vďaka trvalému rozširujúcemu sa zásobníku kôrovcov, ktorých rozširovanie núti v priľahlých  oblastiach zvyšovať ťažbu vytváraním ochranných zón.

Cui bono súdruh Mára ?

Mára 19.11.2009 10:37

Zmiznitě do Tatier, bezmozok a oslňťe svojskou inteligencijou miestnu komunitu medveďov.

Robert 19.11.2009 10:41

Re: Zmiznitě do Tatier, bezmozok a oslňťe svojskou inteligencijou miestnu komunitu medveďov.

 Zatím bohužel oslňujete iteligencí spíš vy.

Mára 19.11.2009 10:50

Rád bych Vám oplatil stejnou měrou, ale musel bych lhát :-)

bm2 19.11.2009 10:44

Re: Zmiznitě do Tatier, bezmozok a oslňťe svojskou inteligencijou miestnu komunitu medveďov.

Ale pozrimeže, kto sa nám to odrazu z priateľa Zeme, bojovníka za lepšie zajtrajšky odkopal !

Taký malý nasrdený šovinista ?

Mára 19.11.2009 10:51

Re: Zmiznitě do Tatier, bezmozok a oslňťe svojskou inteligencijou miestnu komunitu medveďov.

Nevím, nehodlám zabředat do Vašich fantasmagorických představ.

Míra 20.11.2009 10:53

Re: Skutečně jde o peníze.

Tak aby bylo jasno: nejsou to ti kůrovci, nýbtž lýkožrout, příjmením (priezviskom) smrkový. Už samo jeho jméno říká, že je doma tam, kde jsou smrky. Čím víc smrků, tím víc lýkožrouta. Čím více smrků stejného stáří - na Šumavě již starých, dožívajících - tím více pastvy pro lýkožrouta. Nyní se rozhoduje o jediném: zda se na Šumavě vytěží co nejvíce dřeva a znovu vysází stejnověká monokultura smrku, nebo "obětujeme" trochu dřeva a necháme v klidu rozvinout přírodní les; i ten může může být hospodářský, pokud stanovíme pravidlo, že těžba nebude mýtní, ale výběrová. Výběrová těžba "zvyšuje náklady" na přibližování dřeva, na druhé straně zase šetří peníze za novou a často několikrát opakovanou výsadbu nového lesa. Z hlediska konečného hospodářského užitku jasně vítězí přirozený les s výběrovou těžbou. Kdo prosazuje opak, škodí.

miroslav.vojta@volny.cz